Tomáš Polívka

Již ze školních lavic víme, že chemická vazba vzniká jako následek sdílení elektronů mezi dvěma atomy. V případě nejjednodušší chemické vazby, tj. H-H v molekule vodíku, každý atom nabízí svůj jediný elektron. Násobnost neboli řád chemické vazby je dán počtem elektronových párů, které se vazby účastní. Pokud atom může nabídnout dva elektrony, může vzniknout dvojná vazba jako například v molekule kyslíku. Při vhodné elektronové konfiguraci může nastat i situace kdy má atom k dispozici tři valenční elektrony – vzniká trojná vazba. Typickým příkladem je molekula dusíku. Jednoduché, dvojné a trojné vazby jsou dobře známy. A co dál? Může vzniknout čtverná či dokonce paterná chemická vazba?