V 70. letech nás alarmisté jako Stephen Schneider nebo Hubert Lamb (zakladatel CRU) strašili, že se blíží globální ochlazení. A alarmisté jako Paul Ehrlich hrozili, že to povede k neúrodám, hladomorům a válkám o jídlo. Jak je možné, že nám dnes to samé tvrdí o globálním oteplování? Když hrozí ochlazovací hladomor, neměli bychom oteplení naopak vítat jako záchranu?
Vtipně o tom pohovořil známý americký spisovatel Michael Crichton (1942 - 2008), autor románu Říše strachu (ale i Jurský park a dalších):
VĚTŠÍ HROZBA NEŽ TERORISMUS
Globální oteplování prý může přinést zhroucení světové bezpečnosti. Tak varovala i studie Petera Schwartze and Douga Randalla, kterou si od klimatologů objednal Pentagon a v roce 2004 ji předložil presidentu Georgi W. Bushovi.
Now the Pentagon tells Bush: climate change will destroy us Guardian, 22.únor 2004)
P.Schwartz, D. Randall: An Abrupt Climate Change Scenario and Its Implications for United States National Security. (Říjen 2003)
Zpráva Pentagonu ale sama varuje, že děsivý scénář zhroucení klimatu, kterým se zabývá, je extrémně nepravděpodobný. Nejde o vědeckou studii, ale o vědecko fantastickou povídku. Například se tam píše: „V roce 2025 vnitřní boje o moc v Saudské Arábii způsobí, že čínské i americké námořnictvo připlují do Zálivu a dostanou se do konfrontace.“ I Sibyla by žasla...
Jak zpráva Pentagonu vznikala? „Hovořili jsme s předními klimatology.“ Kdo se tím myslí? Nejspíše alarmističtí aktivisté, kteří přišli do Bílého domu zprávu podpořit, například poradce německé kancléřky Joachim Schellnhuber nebo bývalý šéf IPCC Bob Watson a další.
O tento sci-fi scénář Pentagonu se v roce 2006 opíral i think-tank Oxford Research Group, když zpracovával zprávu Global Responses to Global Threats. Zde se píše, že klimatická změna představuje větší globální nebezpečí než válka s terorismem.
Chris Abbott, Paul Rogers and John Sloboda: Global Responses to Global Threats. Oxford, červen 2006.
Cituji: „Od 11. září 2001 ve Washingtonu, Londýně a dalších hlavních městech Západu byla „válka s terorismem“ propagována jako největší hrozba, které dnešní svět čelí. Avšak tato studie ukazuje, že mezinárodní terorismus je ve skutečnosti relativně malou hrozbou ve srovnání se závažnějšími globálními trendy.“ A na prvním místě těchto hrozeb se uvádí klimatická změna.
Zpráva měla slušnou publicitu v médiích. Příkladem je článek „Climate change a bigger security threat than terrorism, says report” v Guardianu.
Klimatická kapitola Oxfordské studie je však založena na tom, že autoři si pletou klima a počasí. Hrozivost klimatické změny dokumentují v první řadě na škodách, které v New Orleans 2005 způsobil hurikán Katrina. Stejnou argumentací téhož roku proslul Al Gore ve svém filmu „Nepohodlná pravda“. O rok později však britský nejvyšší soud rozhodl, že vědecky nelze spojovat hurikán Katrina s lidmi zaviněnou klimatickou změnou. Špatné počasí a hurikány by se vyskytovalo tak jako tak, i kdyby lidé fosilní paliva nespalovali.
Zpráva čerpá ne z vědeckých článků, ale z novin a ze slohových cvičení politiků. Kdyby si autoři Oxfordské studie přečetli nějakou vědeckou literaturu, zjistili by, že hurikánů za posledních sto let v USA nepřibylo.
R.Pielke Jr. et al.: Normalized Hurricane Damage in the United States 1900–2005. Natural Hazards Review. 41. ASCE. Únor 2008
HISTORIA MAGISTRA VITAE
V článku „Global warming could fuel war“ (Globální oteplování by mohlo vést k válkám) Andrea Thompson na LiveScience upozorňuje na výzkum Davida Zhonga z Honkongské university. Tento autor se vztahem klimatických změn a válek zabývá už dlouhá léta.
LiveScience: „Nedostatek potravin a vody způsobený nadcházejícím globálním oteplováním by mohl vést ke konfliktům i válkám o základní zdroje, varují vědci. Ve studii, která vyšla v srpnu 2007 v časopisu Human Ecology, autoři analyzovali 899 válek, které proběhly v Číně mezi 1000 a 1911 a nalezli korelaci mezi frekvencí válčení a změnami teplot. Za cykly válčení a míru v Číně stály výkyvy zemědělské produkce, které způsobila dlouhodobá změna klimatu.”
Ve skutečnosti ale Zhongův výzkum říká pravý opak. Ochlazování vede k nárůstu konfliktů. Oteplování vede k poklesu konfliktů.
Zhang et al.: Global climate change, war, and population decline in recent human history. PNAS 2007
(B) Počet válek na severní polokouli (světle zelená), v Asii (růžová), Evropě (tyrkysová) a v suchých oblastech severní polokoule (oranžová)
(C) Počet válek na celém světě podle záznamů Wrighta (tyrkysová), Luarda (oranžová) a Breckeho (světle zelená)
Jelikož autoři jsou z Hong Kongu, věnovali detailní pozornost Číně a zkoumali dějiny čínských válek až do 1000 n.l. Říkají, že ke všem vrcholům válečných epizod (více jak 25 válek za deset let) došlo v chladném klimatu a několik cyklů válka-mír přesně sledovalo výkyvy teplot na severní polokouli. Tato korelace teplota-válka je statisticky významná. Po každém vysokém vrcholu válek následoval pokles populace.
Z následujícího grafu se zdá, že příčinou válek je pokles produkce potravin. Kvůli ochlazení se zkrátí vegetační období, stoupnou ceny jídla. Uvědomme si, že i stromy v chladnějších letech méně rostou, mají tenčí letokruhy – klimatologové proto stromy používají jako jakési živé teploměry. Ochlazení vede i k úbytku oxidu uhličitého z atmosféry – CO2 se při ochlazení ukládá do oceánů a rostliny na souši tak mají méně potravy. Rostliny se oxidem uhličitým živí.
A Teploty na severní polokouli
B Vývoj zemědělské produkce (Evropa zeleně, Čína červeně, Evropské obilí světle zeleně)
C Počet válek (Evropa zeleně, Čína červeně)
V Evropě za nárůst válek v 17. století – na samém dně malé doby ledové – může tzv. Třicetiletá válka. Možná jde jen o shodu náhod a s klimatem to nesouvisí. Ale proč tedy v téže době došlo k vzestupu válčení také v Číně?
Autor upozorňuje na něco, co by nás mělo uklidnit. Jak roste lidská populace a technická úroveň, dopady klimatických změn se projevují mírněji a s větším zpožděním. Dovedeme se lépe adaptovat, jsme méně zranitelní. Před tisíci lety jsme neměli geneticky upravené plodiny (Norman Borlaugh), neměli jsme ledničky, konzervy ani chemická hnojiva.
Jak mohla Andrea Thompsonová z LiveScience Zhongův výzkum tak poplést a obrátit naruby? Problém možná je, že někteří novináři čtou z vědeckých studií jen závěr. A Zhong jako řada jiných badatelů, na závěr svých textů dává často tzv. cimrmanovský úkrok stranou. Dokáže, že ochlazování je špatné a oteplování dobré, ale v závěru svůj výzkum popře. Pokud chcete vědět, proč to činí, zamyslete se, jak končívá kariéra vědců, kteří nepokrytě zpochybňují negativní vliv globálního oteplování.
Konflikty a lidské oběti již globální oteplování na svém kontě má, ale klima je v tom nevinně
Cílené systematické udržování paniky z globálního oteplování umožnilo z atmosférického uhlíku vytvořit exkluzivní obchodní artikl, na němž lze zbohatnout ve velkém. Podle Světové banky se trh s CO2 v roce 2010 vyšplhal k 142 miliardám dolarů (z čehož 120 mld. USD představuje EU Emissions Trading Scheme), v roce 2009 to bylo dokonce o 1,8 miliardy více. Kjótský protokol vyžaduje zapojení rozvojových, zejména afrických zemí do boje proti změnám klimatu, a tak se podnikaví evropští spekulanti i samotní „lidumilní“ afričtí politici zamysleli, jak lze na tom dlouhodobě lehce vydělávat. Přišli na to, že vysazováním stromů, které CO2 pohlcují, vznikají "záporné emise" a tyto "kredity" se dají prodat těm, kteří je budou tvorbou emisí kompenzovat – například evropským leteckým společnostem. Když ale chcete zakládat les, a navíc takový, aby jeho vliv na CO2 byl dostatečně finančně zajímavý, potřebujete obrovské plochy dostatečně úživné a lehce dostupné půdy. V Evropě je jí nedostatek, je drahá a vlastníky chrání zákon. V Africe jí sice také není nadbytek, ale tam nějaká práva obyčejných lidí na majetek, půdu nebo dokonce život málokoho zajímají. Výsledkem jsou tisíce lidí násilně vyhnaných z domovů. Přišli doslova o všechno. Ozbrojená komanda, jejichž úkolem je půdu „vyčistit“, mají na svém kontě desítky zavražděných. O podrobnostech se dočtete zde:
Krvavé uhlíkové odpustky z Ugandy
a
Honduras – Válka proti oteplování si vyžádala další životy
Alarmisté se tedy nemýlí, když varují, že globální oteplování si vyžádá konflikty a lidské oběti. Tato jejich věštba se již naplňuje. Dlouho před „cílovým“ rokem 2100, a to se ani nemusí globální teplota zvyšovat.
Jak klimatické změny vedou k pádu civilizací
Autor: Vítězslav Kremlík (18.07.2012)
Diskuze:
ad Kuceravy 2
Vitezslav Kremlik,2011-10-11 18:14:05
Pokud myslite, ze LIA byla odporna odhchylka od dlouhodobeho idylickeho normalu, tak to byste mel globalni oteplovani vitat, jako "navrat domu", navrat k normalu. Aha, vy myslite, ze jsme uz NAD normalem? A kdy jsme tu hranici prekrocili? Kolik stupnu Celsia to bylo?
Ad Kuceravy
Vitezslav Kremlik,2011-10-10 20:32:36
Dekuji za vas prispevek. Velmi mne pobavil. Mohl byste laskave rici, co je to ten vas "dlouhodoby normal"? Oni idealni klima, ta idealni hladina vsech hladin? Kdyz se k ni priblizujeme, vse se zlepsuje?Kdyz se od ni vzdalujeme, vse se zhorsuje? Kolik stupnu Celsia to je. Prosim s presnosti na dve destinna mista. A z jake odborne literatury jste k tomuto cislu dospel?
.
Andrej Kučeravý,2011-10-11 12:52:48
Potešilo ma, že Vás môj príspevok pobavil – mal som tak trochu obavy, že Vás nahnevá.
Len ma trochu mrzí, že ste ho asi nečítal dosť pozorne – uvádzam v ňom, že dlhodobý normál závisí od časovej mierky a vy chcete po mne „idealni hladinu vsech hladin“.
Ale keďže Vaše otázky sú prejavom úprimného záujmu, nie urazenej ješitnosti, tak to trochu rozvediem:
Dlhodobý normál je vlastne štatistický ukazovateľ, a ako každý štatistický ukazovateľ závisí od vhodne zvoleného štatistického súboru. A tu je pes zakopaný – v slovách „vhodne zvolený štatistický súbor“.
Vo svojom príspevku som vyslovil pomerne jednoduchú tézu: Príčinou konfliktov je nedostatok zdrojov a nedostatok zdrojov je dôsledok klimatických zmien.
Zdôvodnenie: Človek sa v procese evolúcie (biologickej aj kultúrnej) adaptoval tak, že zo svojho prostredia dokáže vyťažiť maximum zdrojov. Zmena klímy zmení životné prostredie a on sa musí adaptovať na nové životné prostredie. Dovtedy bude trpieť nedostatkom a nedostatky sú, ako už bolo povedané, zdrojom konfliktov.
Rozvádzam vlastne len to, čo som uviedol v predchádzajúcom príspevku – a nerozvádzam to samoúčelne – privádza nás to totiž k meritu veci – „vhodne zvolenému štatistickému súboru“. Aby sme preukázali (alebo vyvrátili) nastolenú tézu, musíme zvoliť taký štatistický súbor (taký časový úsek), ktorý by bol proporčne primeraný k predpokladanej dobe adaptácie ľudskej kultúry na nové životné prostredie. Ja by som si dovolil navrhnúť podstatnú časť súčasného interglaciálu (len nechcite odo mňa aby som Vám v Googli hľadal príslušný dlhodobý normál). V rámci neho je malá doba ľadová len takou malou anomáliou, ale ak ju považujete za dostatočne reprezentatívny štatistický súbor pre výpočet „dlhodobého normálu“ , nejdem sa hádať.
.
Andrej Kučeravý,2011-10-10 16:15:24
No dobre, je toho tu viacej, čo treba ponaprávať, takže pekne poporiadku:
Najprv si treba uvedomiť, že vojny nespôsobujú samotné výkyvy teplôt, ale nedostatok zdrojov, ktorý je dôsledkom týchto výkyvov. V klimatológii existuje niečo ako „dlhodobý normál“. Ľudská spoločnosť má tendenciu optimalizovať svoju činnosť (aby maximalizovala zdroje) vo vzťahu k dlhodobému normálu. Výkyvy od dlhodobého normálu spôsobujú posun tohto optima (počas malej doby ľadovej už nebolo v Grónsku optimálne chovať kravy, ale loviť veľryby – Inuiti prežili, zatiaľ čo grónski Vikingovia vymreli a možno predpokladať, že v poslednej agónii jednotlivé rodiny viedli medzi sebou kruté boje – niektoré archeologické nálezy o tom svedčia). Posun optima znamená nedostatok zdrojov a nedostatok zdrojov znamená zvýšené riziko konfliktov.
Ide o to, že riziko konfliktov sa zrejme zvyšuje v dôsledku fluktuácie od dlhodobého normálu, a to v oboch smeroch, teda aj pri ochladzovaní, aj pri otepľovaní. Sú indície, že na ochladzovanie ľudská spoločnosť reaguje citlivejšie, než na otepľovanie – sťahovanie národov bolo napríklad vyvolané ochladením klímy. Tvrdenie pána Kremlíka „Ochlazování vede k nárůstu konfliktů. Oteplování vede k poklesu konfliktů.“ je však veľmi milým zjednodušením.
Správnejšie sa mi javí Kremlíkom kritizované tvrdenie Andrei Thompsonovej: „Za cykly válčení a míru v Číně stály výkyvy zemědělské produkce, které způsobila dlouhodobá změna klimatu.“ Všimnime si – Thompsonová nepoužila výraz „otepľovanie“, ale „zmena klímy“.
A teraz sa pozrime, čo je to ten „dlhodobý normál“ a čo sú jeho fluktuácie. Závisí to od časovej mierky. V článku je použitý časový interval zodpovedajúci malej dobe ľadovej. Z tejto perspektívy tu vidíme niečo záhadne: V rokoch 1700 až 1800 je najmenej vojen a pritom sú teploty najvyššie. Zmeňme ale perspektívu, nevyberajme si účelovo malú dobu ľadovú, ale pozrime sa na vec z pohľadu skutočne dlhodobého normálu. Z tejto perspektívy sa nám malá doba ľadová javí ako jedna veľká fluktuácia od dlhodobého normálu smerom dole a oteplenie v rokoch 1700 až 1800 ako krátkodobé priblíženie sa k dlhodobému normálu. Záhada vyriešená.
Nasledujúce tvrdenie LiveScience je podľa mňa úplne korektné: „Nedostatek potravin a vody způsobený nadcházejícím globálním oteplováním by mohl vést ke konfliktům i válkám o základní zdroje, varují vědci. Ve studii, která vyšla v srpnu 2007 v časopisu Human Ecology, autoři analyzovali 899 válek, které proběhly v Číně mezi 1000 a 1911 a nalezli korelaci mezi frekvencí válčení a změnami teplot. Za cykly válčení a míru v Číně stály výkyvy zemědělské produkce, které způsobila dlouhodobá změna klimatu.”
Do zvláštnej pozornosti dávam slova „by mohl vést ke konfliktům“ (nie „povede ku konfliktům), „nalezli korelaci mezi frekvencí válčení a změnami teplot“ (nie „nalezli korelaci mezi frekvencí válčení a zvyšovaním teplot“) a „způsobila dlouhodobá změna klimatu“ (nie „způsobilo globální oteplovaní“).
Naopak až detinsky naivný sa mi javí Kremlíkov záver: „Ve skutečnosti ale Zhongův výzkum říká pravý opak. Ochlazování vede k nárůstu konfliktů. Oteplování vede k poklesu konfliktů.“
Bacha na podobné zjednodušovania, pretože nakoniec môžeme dospieť k modelu, pri ktorom je horúca Afrika oázou mieru a v Kanade a Škandinávii by sa malo urputne bojovať. A budeme sa čudovať, že reálny svet nám do toho modelu akosi nepasuje.
Ak niečo nechápeme, snažíme sa nájsť vysvetlenie. Vysvetlenia spočívajúce v konšpiračných teóriách sú však až trápne zúfalé („Dokáže, že ochlazování je špatné a oteplování dobré, ale v závěru svůj výzkum popře. Pokud chcete vědět, proč to činí, zamyslete se, jak končívá kariéra vědců, kteří nepokrytě zpochybňují negativní vliv globálního oteplování.“ ).
Voda sa dá čistiť, vzduch sa dá čistiť,
Rudolf Dovičín,2011-10-08 19:48:50
no pôdu vyrobiť nevieme - i jej čistenie je strašne nákladné.
Vojny najskôr budú kvôli nedostatku pôdy, jej ničeniu nielen eróziou - samozrejme, v súčinnosti s preľudnením.
"no pôdu vyrobiť nevieme"
Pavel Ondrejovic,2011-10-08 19:52:35
Poda vznika sama v prirode, zeby ludstvo zo vsetkou technikou ktoru ma k dispozicii to nebolo schopne napodobnit?
Len tak nahodou, nie je k tomuto znamemu zelenu tvrdeniu nieco seriozne, ktore ho dokazuje?
Osobne mam pocit, ze uz hlupe hnojenie mozno oznacit za "vyrobu pody".
Až bude "lidí více jako sraček"
Rudolf Dovičín,2011-10-09 02:02:04
tak žiadne hnojenie nedokáže zvýšiť produkciu nad ľubovolnú úroveň - pri nedostatok slnečného žiarenia žiadne hnojenie nepomôže.
ITER je nedohľadne.
http://news.Cornell.edu/stories/march06/soil.erosion.threat.ssl.html
Pavel Ondrejovic,2011-10-09 10:39:07
Mnozstvo ludi ktore planeta uzivi sa meni v case a prekvapivo smerom hore, takze to kolko ludi sa da uzivit na tejto planete tazko povedat.
Dany link je len oblubene "bububu" v style "poda mizne".
Ale ak sa da poda vyrobit ci nahradit, tak je irelevantny.
Půdu umíme vyrobit již tisíce let
Jan Kotek,2011-10-10 10:26:28
Od čeho je klasický voňavý hnůj? A indiáni v amazonii to uměli ještě lépe - "bohatá země?" tak se jmenují lidmi vytvořené ostrůvky extrémě úrodné půdy v Amazonii? Používali prakticky stejný postup jako my - kompostování organických zbytků.
Negativni dopady oteplovani
Vitezslav Kremlik,2011-10-08 13:47:36
Vy v Zhongove studii vydite nejake doklady pro zvyseni konfliktu pri oteplovani nebo extremnim oteplovani? Kde prosim vas?
Tomáš Hluska,2011-10-08 18:05:15
Zhongovu studii jsem nečetl a ani ji číst nebudu. Jednak jsem zaneprázdněný a mám dost svojí práce a i kdybych nebyl, tak budu radši dělat něco smysluplnějšího. Navíc mi tuto studii (i budoucí podobné) ochotné představí nějaký klimaskeptik ;)
Každopádně tím chci říct, že nikde v jeho studii takové podklady nevidím. Ale Vám nepřipadá jako možný následek, co jsem napsal dole? Ony taky ne všechny rostliny vydrží kdejakou teplotu a dost pochybuju, že budeme jednou získávat obilí ze sukulentů.
Ono je to logické,
Jirka Vlach,2011-10-09 10:53:55
při nedostatku potravin (nebo jiných zdrojů) je víc válek. Stejně tak je logické, že nedostatek potravin může být způsoben jak zimou, tak suchem. Otázka je, jestli za to může zrovna oteplování, protože klima se měnilo a měnit bude, a zatím nemůžeme říct, že jsme ho postrčili zrovna my...
pro pana Husku - trochu mě mate Vaše argumentace, říkáte, že "Zhongovu studii jsem nečetl a ani ji číst nebudu." a vzápětí že "Každopádně tím chci říct, že nikde v jeho studii takové podklady nevidím." Ale kde jste je neviděl, když jste to nečetl?
Taky mi to přijde zavádějící.
Michal Vojtíšek,2011-10-08 13:26:44
Přeci jenom k válkám a pnutí vede nedostatek či přebytek zdrojů. Tzn pokud v důsledku klimatu dojde ke změně v přístupu ke zdrojům, tak válka nebo jiná forma hledání řešení je jen důsledek.
Ta část o utrpení vrámci boje proti změnám klimatu, je už hodně přitažená za vlasy. Propaganda není hezká věc.
Například sucho na Africkém rohu určitě není politicko-alarmistický výsledek. Stejně jako záplavy v Pákistánu.
Čím více lidí, tím je reakce na změnu nerealističtější a důsledky patologičtější.
Tomaš Petřek,2011-10-08 23:57:28
V 70. tých letech dvacátého století byla krutá sucha v Africe, mohutné záplavy v Pákistánu. Vědci tvdili, že se blíží nová doba ledová.
Jedna věc je změna klimatu se všemi důsledky, druhá věc je její příčina.
A co se týče propagandy zkuste si zjistit např. něco o Římském klubu, IPCC-CLIMATGATE, GLACIERGATE, AFRICAGATE, AMAZONGATE...
sice nejsem příznivce AGW
Tomáš Hluska,2011-10-08 11:27:41
ale nestavme se na úroveň jejich propagátorů viděním pouze toho, co se nám líbí.
Myslím, že lépe by bylo interpretovat Zhongův výzkum spíše jako "extrémy počasí vedou k válkám", tj. jak chladná období, tak ale i extrémně teplá, která by mohla zapříčinit lokální sucha -> nedostatek potravy -> války. Už dnes je na mnoha místech nedostatek pitné vody (ať už kvůli suchu nebo znečištění) a může ji být snadno ještě míň.
pocasie vs. klima
Pavel Ondrejovic,2011-10-08 19:48:49
To, ze lokalne sa moze obdobie narastu teplot prejavit napr. suchom je uplne irelevantne v kontexte celej planety.
Vyskum sa snazi na situaciu pozerat globalne.
To co pisete je oblubena demagogia zastancov katastrof v zmysle: "lokalne vyssia zima je dosledok a dokaz globalneho oteplovania". (co samozrejme moze byt pravda, ale ak v praxi takto konstruujete nicnehovoriacu tautologiu)
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
