Michael Morwood z University of New England v Austrálii nalazl ostatky minimálně 9 jedinců - čelist, kosti končetin,... Z výzkumu těchto kostí vychází, že výška těchto jedinců byla přibližně jeden metr, což odpovídá původnímu nálezu kostry z roku 2003.
Nové nálezy jsou asi o 3000 let mladší než původní nález , ten byl datován doby před 15000 lety.
Zdá se, že zastánci teorie podle níž ostatky trpaslíka z roku 2003 nepatří novému druhu Homo Floresiensis ale mimořádně degenerovanému Homo Sapiens, utrpěli těmito nálezy zásadní porážku, ze které se jejich teorie již nevzpamatuje.
Na objevech je však velmi zajímavé i to, že s polu s kostmi hobitů se našlo i několik kostí stegodontů (trpasličích slonů, kdysi obývajících Indonésii), a jiných zvířat, z nichž některé byly ohořelé.
To by mohlo znamenat, že hobité uměli minimálně kotrolovat ohěň, ne-li ho přímo rozdělávat. Kosti lovené zvěře byly také opracovány nástroji a několik takových nástrojů bylo skutečně také nalezeno.
Zdá se, že Homo Floresiensis dospěl ve vývoji do poměrně pokročilého stádia, srovnatelného se středním paleolitem rodu Homo Sapiens a Mike Morwood předpokládá, že snad mohl ke komunikaci používat i řeč.
Diskuze:
Gen. rozdíly
Batatel,2005-10-17 13:43:08
Informace jsou na internetu.
Zmíněné rozdíly nejsou léta ale počet lišících se pozic v mtDNA.
Stáří spol. předků ("mitochondriální Eva") lze odvodit ze známé četnosti mutací. Ta v současnoti činí okolo 1 mutace (přepisu) na 33 generací. Pokud byla v minulosti stejná, pak při maximálním rozdílu 20 mutací, to odpovídá maximální "vzdálenosti" mezi součanými lidmi cca 660 generací. "mtEva" je uprostřed (přepokladem je že v každém rodokmenu došlo ke sejnému poštu mutací), její stáří je 330 generací což je při 20 letech na generaci 6600let. Samozřejmě jsou to přibližná čísla, "mtEva" vychází v rozpětí 5000-10000let.
neandrtálec
Badatel,2005-10-16 21:12:49
Je velmi sporné, zda byli neandrtálci příliš odlišní od dnešních lidí. Geneticky ne. Výzkumy, které proběhly v nedávných letech nějaké zvláštní odlišnosti nepotvrdily. Jiná je samozřejmě jejich mediální prezentace.
Zdá se (podle mtDNA), že rozdíly mezi neandrtálci a některými současnými lidmi byly menší mezi největší rozdíly mezi současnými lidmi. Také je třeba si uvědomit, že max. rozdíly v mtDNA jsou v současnosti velmi malé (nejsem si jist ale myslím že se jedná o max. o přibližně 20 "písmen").
Ano, to jsem měla na mysli-
Jarmila,2005-10-14 08:23:34
hlavně to oplodnění, trošku nepřesně jsem se vyjádřila.:o)
Zajímalo by mne velice
Jarmila,2005-10-13 07:11:10
kdyby ten hobit přežil až do dnešních dnů- mohl by se pářit s dnešním, rozdílným druhem člověka homo sapiens sapiens? Nebo už by to nešlo, protože by byl již geneticky příliš vzdálen,jako byl patrně již příliš vzdálen neandertálec?
Re: Zajímalo by mne velice
noi,2005-10-14 02:15:23
Jsem hluboce presvedcen, ze by se Homo Floresiensis s Homo Sapiens Sapiens parit mohl. Az tak rozdilnou stavbu tela nemame. Otazkou ale zustava, zda by doslo k oplodneni, pripadne spravnemu vyvoji embria... ;-)
***
smrk,2005-10-14 10:57:45
Neandrtálec by se s dnešním člověkem patrně křížit mohl, protože patřil do stejného druhu. Hobité patřili možná do druhu Homo Erectus nebo nějakého jiného a v tom případě by ta možnost byla menší.
Provést by to šlo
zwiggy,2005-10-14 21:17:54
Homo Floresiensis jistě nebyl (a možná, že není) geneticky tak vzdálený, že by se nemohl spářit se zástupcem našeho druhu. Ostatně by to šlo i v případě šimpanze, orangutana i gorili, kde je rozdíl v DNA mnohem větší. Není úplně jisté, zda by ovšem nebyla třeba asistence, tedy umělé oplodnění.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
