Představuje se Charonosaurus  
…aneb Obří hadrosaurid z Dálného Východu

Replika lebky druhu Charonosaurus jiayinensis, velkého lambeosaurina z pozdní křídy severovýchodní Číny. Tento příbuzný známějšího rodu Parasaurolophus ze Severní Ameriky přežil svého slavnějšího „bratránka“ o několik milionů let. Na snímku exponát v expozici bruselského Muzea přírodních věd. Kredit: Drow male; Wikipedie (CC BY-SA 4.0)
Replika lebky druhu Charonosaurus jiayinensis, velkého lambeosaurina z pozdní křídy severovýchodní Číny. Tento příbuzný známějšího rodu Parasaurolophus ze Severní Ameriky přežil svého slavnějšího „bratránka“ o několik milionů let. Na snímku exponát v expozici bruselského Muzea přírodních věd. Kredit: Drow male; Wikipedie (CC BY-SA 4.0)

Charón byl synem boha neustálé tmy Ereba a bohyně noci zvané Nyx, představoval převozníka mrtvých do podsvětní říše. Jmenuje se po něm například i největší měsíc trpasličí planety Pluto a spousta dalších astronomických i jiných objektů. V dinosauří paleontologii najdeme nejpřímější spojení s touto mytologickou postavou ve jménu východoasijského kachnozobého dinosaura druhu Charonosaurus jiayinensis. Tento velký býložravec s mohutným lebečním hřebínkem, podobným „trubici“ severoamerického parasaurolofa, obýval území dnešní severovýchodní Číny (provincie Chej-lung-ťiang) v období nejpozdnější svrchní křídy (pozdní maastricht, asi před 69,9 až 66 miliony let). Fosilie tohoto ornitopoda byly objeveny nedaleko obce Ťia-jin na jižním (tedy čínském) břehu řeky Amur blízko čínsko-ruských hranic a formálně popsány roku 2000.[1] K objevu došlo v sedimentech souvrství Jü-liang-ce (v anglickém přepisu Yuliangze), které pocházejí z doby geologického stupně maastricht, jejich stáří tak činí asi 72 až 66 milionů let.[2] Charonosauři tedy patřili k posledním neptačím dinosaurům vůbec a představují také jedny z posledních známých lambeosaurinů, jejichž severoameričtí příbuzní zřejmě vyhynuli již podstatně dříve. Fosilie charonosaurů byly objeveny v roce 1975, a to v podobě koster dvou jedinců – dospělce a mláděte. Holotyp (CUST JV1251-57), tedy částečně zachovaná lebka, dokládá, že se jednalo o zástupce tribu Parasaurolophini. Tito blízcí příbuzní rodu Parasaurolophus jsou zatím známí jen ze západu Severní Ameriky, severovýchodní Číny a možná také Španělska (pokud sem patří rody Blasisaurus a Arenysaurus).[3] Charonosaurus tak dokládá, že podčeleď lambeosaurinů nevyhynula před koncem křídy, ale že se její zástupci přinejmenším ve východní Asii dožili až samotného konce druhohorní éry. Zajímavou vlastností jsou také výrazné rozměry charonosaurů. Ty dokládá i objevená obří stehenní kost, dlouhá 135 centimetrů. Dospělý jedinec charonosaura byl podle většiny odhadů dlouhý kolem 10 metrů a vážil asi 5000 kilogramů[4], možná však i více (podle jiných odhadů mohli velcí jedinci měřit na délku i 13 metrů a vážit kolem 7 tun, jednalo se tedy o jedny z největších známých asijských ornitopodů vůbec). Na popisu tohoto dinosaura se mimochodem podílel i belgický paleontolog Pascal Godefroit, známý mnoha objevy „dálně“ ruských a čínských dinosaurů.[5]

 

 

Výtvarná rekonstrukce přibližného vzezření charonosaura. Celkově se velmi podobá parasaurolofovi, byl však mírně mohutnější a celkově větší. Délka dospělých jedinců činila asi 10 až 13 metrů a hmotnost dosahovala přibližně 5 až 7 tun. Jednalo se tedy o jednoho z největších známých asijských ornitopodů. Kredit: Debivort; Wikipedie (CC BY-SA 3.0)
Výtvarná rekonstrukce přibližného vzezření charonosaura. Celkově se velmi podobá parasaurolofovi, byl však mírně mohutnější a celkově větší. Délka dospělých jedinců činila asi 10 až 13 metrů a hmotnost dosahovala přibližně 5 až 7 tun. Jednalo se tedy o jednoho z největších známých asijských ornitopodů. Kredit: Debivort; Wikipedie (CC BY-SA 3.0)

 

Protože byl Charonosaurus objeven na čínské straně řeky Amur (místním severním břehem prakticky začíná území Ruské federace), dinosaurus dostal jméno právě podle slavného starověkého převozníka. Mimochodem, jistý elasmosauridní plesiosaur (dravý mořský plaz) z Kansasu a Jižní Dakoty dostal jméno Styxosaurus, a to podle samotné řeky, dělící ve starověkém Řecku říši živých a mrtvých.[6] Ale zpět k asijskému lambeosaurinovi. Na první pohled by nám svojí lebeční „trubicí“ skutečně připomínal parasaurolofa, byl však mohutnější i celkově větší a žil o několik milionů let později (a o tisíce kilometrů východněji). Hřeben mu zřejmě sloužil ke stejnému účelu jako jeho severoamerickému protějšku – mohl s ním vydávat hlasité zvuky pro komunikaci s vlastními druhy a představoval snad i produkt pohlavního výběru u těchto dinosaurů.[7] Charonosauři nebyli jedinými hadrosauridy ve svých ekosystémech. V roce 2008 byly ze sedimentů stejného souvrství popsány dva další druhy těchto býložravých dinosaurů, lambeosaurin Sahaliyania elunchunorum a saurolofin Wulagasaurus dongi.[8] Z toho vyplývá, že biodiverzita kachnozobých dinosaurů byla i na samotném konci křídy ve východní Asii poměrně vysoká. Navíc byly ze zdejších pískovců a jílovců vykopány také fosilie špatně interpretovatelných hadrosauridů, kteří jsou označeni jako „Mandschurosaurus amurensis“ a „Parasaurolophus sp.“ Snad jen další objevy ukážou, zda byla druhová rozmanitost těchto dinosaurů skutečně ještě vyšší, nebo zda se v tomto případě jedná o fosilní materiál zástupců již známých druhů.[9] Dominantními predátory zde byli stejně jako v Severní Americe obří tyranosauridní teropodi, v tomto případě pravděpodobně druh Tarbosaurus bataar nebo snad jiný, geologicky mladší druh tohoto rodu. Ten nejspíš charonosaury aktivně lovil, ačkoliv si možná troufal spíše jen na jejich mláďata a staré či zesláblé jedince. Číňané přezdívají řece Amur Chej-lung-ťiang (angl. Heilongjiang), což znamená cosi jako „Řeka černého draka“. Původní zbarvení kůže charonosaura už asi nikdy nezjistíme, ale pokud byla alespoň zčásti černá, pak by šlo o velmi trefný název. Na konci křídy totiž v této oblasti žili skuteční, živí a dýchající draci…pouze je dnes nazýváme jinak – byli to dinosauři.


Napsáno pro DinosaurusBlog a Osel.cz

 

Short Summary in English: Charonosaurus was a genus of large hadrosaurid dinosaur, living in what is now northeastern China at the end of the Cretaceous period, about 70 to 66 million years ago. It was probably up to 13 meters long and up to 7000 kg in weight.

 


 

Odkazy:

http://www.dinochecker.com/dinosaurs/CHARONOSAURUS

http://fossilworks.org/?a=taxonInfo&taxon_no=64258

https://en.wikipedia.org/wiki/Charonosaurus

http://www.prehistoric-wildlife.com/species/c/charonosaurus.html

http://dinodata.de/animals/dinosaurs/pages_c/charonosaurus.php

———

[1] Godefroit, Pascal; Shuqin Zan; Liyong Jin (2000). „Charonosaurus jiayinensis n. g., n. sp., a lambeosaurine dinosaur from the Late Maastrichtian of northeastern China“. Comptes Rendus de l’Académie des Sciences, Série IIA. 330: 875–882. doi: 10.1016/S1251-8050(00)00214-7

[2] Weishampel, David B.; et al. (2004). „Dinosaur distribution (Late Cretaceous, Asia).“ In: Weishampel, David B.; Dodson, Peter; and Osmólska, Halszka (eds.): The Dinosauria, 2nd, Berkeley: University of California Press. Pp. 593-600. ISBN 0-520-24209-2.

[3] Pereda-Suberbiola, Xabier; et al. (2009). „The last hadrosaurid dinosaurs of Europe: A new lambeosaurine from the Uppermost Cretaceous of Aren (Huesca, Spain)“. Comptes Rendus Palevol. 8 (6): 559–572. doi: 10.1016/j.crpv.2009.05.002

[4] Paul, G. S. (2016). The Princeton Field Guide to Dinosaurs (2nd Edition). Princeton University Press, str. 342 (anglicky)

[5] Viz odkaz https://www.researchgate.net/profile/Godefroit_Pascal

[6] Williston, S. W. (1890). „A New Plesiosaur from the Niobrara Cretaceous of Kansas“. Transactions of the Annual Meetings of the Kansas Academy of Science. 12: 174–178. doi: 10.2307/3623798

[7] Evans, D. C. (2006). „Nasal cavity homologies and cranial crest function in lambeosaurine dinosaurs“. Paleobiology. 32 (1): 109–125. doi: 10.1666/04027.1

[8] Godefroit, Pascal; Hai Shulin; Yu Tingxiang; Lauters, Pascaline (2008). „New hadrosaurid dinosaurs from the uppermost Cretaceous of north−eastern China“. (PDF). Acta Palaeontologica Polonica. 53 (1): 47–74. doi: 10.4202/app.2008.0103

[9] Godefroit, P., Lauters, P., Van Itterbeeck, J., Bolotsky, Y. and Bolotsky, I. Y. (2011). „Recent advances on study of hadrosaurid dinosaurs in Heilongjiang (Amur) River area between China and Russia“. Global Geology, 2011 (14:3).

Datum: 05.12.2019
Tisk článku

Paralelní světy - Kaku Michio
 
 
cena původní: 499 Kč
cena: 419 Kč
Paralelní světy
Kaku Michio

Diskuze:

Nádherný lambeosaurin

Tomáš Novák,2019-12-05 16:07:34

Další důkaz, že biodiverzita neptačích dinosaurů (nebo přinejmenším ceratopsidů a hadrosauridů) před koncem křídy nijak zásadně neklesala. Katastrofy K-Pg se nejspíš i ve východní Asii dočkali takříkajíc v plné síle...

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace