Zahrada draků  
Ještěrky obecné určitě znáte, leckdo má ještěrky na zahrádce, ale mít s ještěrkami blízké osobní vztahy už tak obvyklé asi není. Podívejte se na malou zahradní verzi filmu „Jak vycvičit draka“.

Nejdříve něco málo suchých faktů.

Ještěrka obecná (Lacerta agilis), je nejhojnější ještěrkou v ČR. Osídluje slunná místa v nejrůznějších typech prostředí. Často i synantropní – tedy člověkem využívaná místa, jako jsou železniční náspy nebo zahrady. Je zařazena mezi zvláště chráněné druhy v kategorii „silně ohrožený“. Ohrožuje ji zejména ztráta životního prostředí, ale i „domácí“ predátoři – psi a hlavně kočky.

Potravu tvoří hmyz, pavouci a další členovci.

Ještěrka obývá teritoria o rozloze několika desítek až stovek metrů čtverečních. Teritoria jednotlivých zvířat se překrývají, ale samci mají ještě vnitřní malé domovské okrsky, které si vůči ostatním samcům tvrdě brání.

Máte-li ještěrky na zahrádce, můžete s některými z nich časem navázat dobré osobní vztahy. Jsou to inteligentní zvířátka, s výraznou osobností a skvělou pamětí, která se dají uplatit pamlskem. Dokonce si vás zapamatuji i přes zimní spánek a na jaře po probuzení se přiběhnou najíst.


Dovolte, abych vám některé z nich představil.

Nejstarší, a první, se kterým jsem se spřátelil je „Starý Drak“. Samec starý nejméně 8 let, ale pravděpodobně má přes 10 let.

Co znamená mít s Drakem dobré vztahy, můžete vidět na prvním videu z loňského roku. ZDE

Je to rváč, kterému sousední samci často lezou na nervy a umí to dát náležitě najevo. Ostatně podle toho taky vypadá.

Nejstarší fotka, kde se dá jednoznačně identifikovat, je z 8. května 2015.

 

Už je dospělý, má své teritorium a na spodní čelisti pořádnou jizvu ze souboje. Ve stejný den zkoušíme první kontakty. ZDE

V květnu 2016 je stále ve svém teritoriu, jizva je zhojená, je v nové kůži a plný sil, byť je vidět, že vloni přišel o ocásek, a nový regenerát je kratší..

 



Červen 2018. Drak je stále tam, kde v předchozích letech, přestože dřevěnou opěrnou zídku, ve které sídlil, uhlodal zub času a nahradila ji zídka z betonových svahových tvárnic.

 

Na dalším snímku z téhož dne, je viděl, že už zažil hodně drsné chvíle. Kromě zjizvené hlavy má na boku, za pravou přední nohou podivný dvojitý výrůstek. Pravděpodobně utržil velkou ránu, po které mu zůstal trčet cár kůže. Rána se zahojila, ale zůstala viditelná deformace. Ocásek byl odlomen v polovině a vyrostl mu kratší regenerát. U kořene ocasu je podivná jizva. Vypadá to, jakoby se v tomto místě ocásek částečně odlomil a v místě nalomení se vytvořila jizva s náznakem regenerátu.

 

Přestože v roce 2018 vypadal hodně omláceně, rok 2019 předchozí rány překonal. Následující snímek je z 22. června 2019.

 

Na hlavě mu přibyla úctyhodná sbírka ran a o ocásek přišel téměř úplně. Na tomto obrázku je velmi dobře vidět výrůstek trčící z těla za pravou přední nohou.

16. července se mu již jizvy na hlavě zacelují, právě svléká kůži a ocásek úspěšně dorůstá.

Jak už jsem uvedl výše, byl první, který se nechal uplatit jídlem. ZDE

 

Matěj

Asi čtyřletý možná pětiletý samec, který má teritorium vedle Starého Draka. Byl druhý, který se nechal uplácet jídlem, ale první, který si pro jídlo vylezl na dlaň. ZDE

Na portrétu vidíte jeden zajímavý znak. Třetí retní štítek na levé horní čelisti je dělený. Ukazuje na něj červená šipka. Tento znak jsem zatím u ostatních ještěrek na zahradě neviděl. S jednou výjimkou. A to je jeho soused Starý Drak.

 

Matěj v roce 2019



Starý Drak v roce 2015



Jde o málo běžný znak, samci žijí vedle sebe, takže můžeme spekulovat o jejich pokrevní příbuznosti. Otec a syn. (?)

Ať je to jakkoli, ohledy na sebe rozhodně neberou. Letos 10. dubna přišel Drak do Matějova teritoria. Vypadalo to, jakoby se potřeboval ujistit, že je ještě sekáč, a přišel si to k Matějovi dokázat. Souboj byl dlouho vyrovnaný, ale na konci měl „Starý Drak“ zjevnou převahu. Kupodivu pak „Matěje“ pustil a odběhl. ZDE

Při souboji je „Starý Drak“ světle zelený a na některých částech těla, zvláště na hlavě, má ještě nesvlečenou zimní kůži. „Matěj“ je více do hněda.


Výše jsem uvedl, že to jsou výrazné osobnosti, se skvělou pamětí. Dokladem jsou dvě videa z 28. března letošního roku. Bylo to poprvé, kdy se oba po zimě objevili venku. Stále ještě ve staré – zimní kůži. Na první zavolání oba přiběhli a vzali si jídlo. Starý Drak je ZDE a Matěj je ZDE. Vypadalo to, jako bychom se naposled viděli včera a nikoli loni koncem léta. Obě videa jsou od sebe vzdálená asi 1,5 metrů a 2 minuty.


Richard Dvouocasý

Proč dostal jméno, je zřejmé na první pohled. V minulosti došlo k částečnému, nedokonalému ulomení ocásku a v místě lomu vyrostl nový regenerát, trčící nahoru a dozadu jako ploutev nebo ostruha.

 

 

K tomuto mladíkovi se zatím nedá nic moc říct. Obývá okraj drakova teritoria a zatím jsem neviděl žádný blízký kontakt s ostatními.

Eliška je takové ještěří třeštidlo. Trvalo řadu týdnů a mnoho pokusů, než si vzala poprvé potravu z ruky. Na jedné straně je ochotna se vrhnout ze zídky z výšky 10 cm k ruce držící červíka, na druhou stranu stačí jakýkoli podezřelý pohyb nebo možná jen jiný pach a okamžitě uteče. Někdy se ruky jen dotkne a zmizí a naplatí na ni žádné přemlouvání. Jindy vyleze na zavolání bůh ví odkud. Patří k málo obvyklé formě erythronota, vyznačující se jednobarevným, hnědorezavým pruhem na zádech. Na následujícím videu je dobře vidět, jak se liší chování plaché Elišky a sebevědomého Matěje. ZDE

 

Zuzka je naprostým opakem Elišky. Sebevědomá nebo spíše drzá dračice, která si vzala potravu z ruky na druhý nebo třetí pokus a která nemá žádný respekt ani před Starým Drakem. Bez jakýchkoli skrupulí ho připraví o oběd. ZDE

Většina dospělých samců na zahradě má z menší či větší části regenoravaný ocásek. Schopnost nahradit ulomený ocásek je u ještěrek známa, ale méně je znám mechanismus oddělení. Ocásek se oddělí v přesně definovaných zónách zlomu probíhajících napříč jednotlivými ocasními obratli. Do značné míry je celý proces usnadněn a někdy zcela způsoben ocasními svaly. Pro zájemce podrobně v časopise Vesmír ZDE.

Důvod proč má většina dospělých samců na zahradě odlomený ocásek, může být důsledek tvrdých vnitrodruhových soubojů, ale i vliv nějakého predátora.


Další věty berte jako čirou spekulaci.

Za teplých dnů se ještěrky vyhřívají na slunci jen několik minut a pak se zase na několik minut schovají do stínu. Často však ocásek zůstane venku. Pro kosy hledající žížaly může špička ještěrčího ocásku představovat lákavé sousto a neštěstí je na světě.

Na začátku povídání jsem ještěrky označil za inteligentní zvířátka. Pokud někdo o ještěrčí inteligenci pochybuje, nechť se podívá na video ZDE. Matějův zamyšlený výraz na konci hovoří za vše.

Datum: 09.05.2020
Tisk článku

Testy 2018 z matematiky pro žáky 5. a 7. tříd ZŠ -
 
 
cena původní: 99 Kč
cena: 94 Kč
Testy 2018 z matematiky pro žáky 5. a 7. tříd ZŠ

Související články:

Jaký je potenciál využití biomasy v Česku a ve světě     Autor: Jan Kašinský (15.02.2019)
Živá zahrada     Autor: Jan Kašinský (09.05.2019)



Diskuze:

Království draků

Mintaka Earthian,2020-05-10 03:09:59

Dobrý den

Děkuji za pěkný článek fotky a videa.

Před několika lety jsem přistál pod kopcem jižně od Říma. Na kopci je městečko Norma.
Vydal jsem se vzhůru na kopec místy, kterými mnoho lidí nechodí, neb jde o velmi strmý svah pokrytý kamennou sutí.
V těch místech byly stovky a stovky ještěrek rozbíhajících se přede mnou na všechny strany.

Pro milovníky malých draků a draky samotné, ráj.
https://goo.gl/maps/wafFtbpJcnASJqUs6

Odpovědět

Nádhera

Leopold Trebichavský,2020-05-09 16:15:09

Nemohl byste napsat něco podrobností s čím fotíte a natáčíte? Jsem amatér, ale inspiroval jste mne k něčemu podobnému, ale o sýkorkách :)
Díky

Odpovědět


Re: Nádhera

Jan Kašinský,2020-05-09 20:01:52

Jsem rád, že se líbí.
Vše je pořízeno foťákem Canon PowerShot SX50 HS, což je ultrazoom bez výměnného objektivu. (Dnes už asi není v prodeji.) 50× optický zoom v rozsahu od 24 do 1200 milimetrů. Něco je z volné ruky, něco se stativem. Makra ostří od 0, takže zaostří i předmět položený přímo na objektivu.
Na druhou stranu s ním občas fotím i oblohu. Například zákryt Aldebaranu Měsícem v roce 2015. Prezentace je na webu https://www.astro.cz/clanky/multimedia/fotogalerie-predvanocni-zakryt-aldebaranu-mesicem.html, kde je odkaz ke stažení: https://www.astro.cz/userfiles/files/Na_Obloze/ZakrytAldebaranu2015Kasinsky.zip

Odpovědět


Re: Re: Nádhera

Pavel Hudecek,2020-05-11 02:06:11

Jojo, ultrazoomy mě bavěj taky:-)

Super je např. Panasonic FZ-18, taky makro, že zaostří i na špínu na objektivu. Zoom sice jen do 500 mm, ale stabilizátor tak dobrej, že při troše snahy z ruky vyfotí několik měsíců Jupiteru. Ze stativu všechny 4, co objevil Galileo.

Pak mám ještě Casio Exilim ZR-500. Ten je malinkej, kapesní. Koupen hlavně proto, že umí video až 1000 FPS, ale zjistil jsem, že na makro má 1 pixel jen 4 µm a bleskem na to umí správně posvítit. Prostě v tramvaji leze po okně zajímavej hmyzák - blik a je na fotce vidět i s chlupama a ostnama na nožičkách.

Ale teď mu už odchází vysouvání objektivu a já marně hledám nástupce. Nevíte někdo? Nemusí ho prodávat tady, ten předchozí jsem si nechal poslat z Japonska.

Odpovědět

Moc hezké.

Pavel Aron,2020-05-09 12:42:10

Ta videa jsou krásná. Kdo by si pomyslel, že drak se dá ochočit :-)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace