Jak asi vypadal teropod od Brna  
…aneb Představení rodu Eustreptospondylus

Moderní rekonstrukce kostry megalosaurida druhu Eustreptospondylus oxoniensis, žijícího na území současné západní Evropy v období počínající svrchní jury (asi před 162 miliony let). Ve stejné době žil na našem dnešním území zatím záhadný teropod, jehož fosilní zub identifikoval v roce 2012 Daniel Madzia. Kredit: Jaime A. Headden; Wikipedie (CC BY-SA 3.0)
Moderní rekonstrukce kostry megalosaurida druhu Eustreptospondylus oxoniensis, žijícího na území současné západní Evropy v období počínající svrchní jury (asi před 162 miliony let). Ve stejné době žil na našem dnešním území zatím záhadný teropod, jehož fosilní zub identifikoval v roce 2012 Daniel Madzia. Kredit: Jaime A. Headden; Wikipedie (CC BY-SA 3.0)

V roce 2012 byl ve sbírkách Paleontologického oddělení Masarykovy univerzity v Brně identifikován zub z lokality Švédské šance, původně popsaný jako zub mořského krokodýla. Daniel Madzia jej identifikoval jako první fosilii dravého dinosaura, objeveného na našem území.[1] Tato tzv. „moravská tetanura“ z pozdní jury žila v době před 160 miliony let na území jižní Moravy, o mnoho více o ní ale zatím nevíme. Než budou případně objeveny další zkameněliny záhadného dravého dinosaura (ostatně ze stejné lokality byly nedávno oznámeny objevy četných fosilií mořských plazů ze skupiny plesiosaurů)[2], můžeme si jej zkusit lépe představit na základě popisu příbuzného druhu, žijícího ve stejné době na západě Evropy. Tím druhem je megalosaurid Eustreptospondylus oxoniensis, žijící rovněž před asi 163 až 157 miliony let (geologický věk oxford). Stejně jako „náš“ teropod od Brna, i eustreptospondylus byl obyvatelem pozdně jurské ostrovní Evropy, která měla tehdy podobu soustavy ostrovů v mělkém teplém moři. Eustreptospondylové byli zástupci čeledi Megalosauridae a podčeledi Eustreptospondylinae. Rodové jméno Eustreptospondylus („pravý Streptospondylus“) bylo sice stanoveno až roku 1964, první nález fosilií tohoto dinosaura se ale datuje již k roku 1870. Zkameněliny byly objeveny v lokalitě Summertown Brick Pit severně od Oxfordu v sedimentech geologického souvrství Oxford Clay. Jednalo se o nejkompletnější v té době známou kostru velkého teropoda, která je dodnes jedním z nejlépe dochovaných skeletů pozdně jurských teropodů v Evropě. V roce 1871 popsal fosilii profesor John Phillips, tehdy jí však ještě nepřidělil žádné vlastní vědecké jméno.[3] Až v roce 1890 paleontolog Arthur Smith Woodward označil zkamenělinu za jedince druhu Megalosaurus bucklandii, prvního vědou popsaného teropoda vůbec.[4] Ve skutečnosti byl ale megalosaurus jen blízkým příbuzným o několik milionů let mladšího eustreptospondyla.

 

Rekonstruovaná kostra holotypu eustreptospondyla (OUM J13558) v expozici Oxfordského univerzitního přírodovědeckého muzea. Tento exemplář byl subadultním (nedospělým) jedincem, dosahujícím délky kolem 4,6 metru a živé hmotnosti jen asi 220 kilogramů. Dospělé exempláře byly podstatně větší, ačkoliv jejich konkrétní rozměry nejsou známé. Kredit: Ballista; Wikipedie (CC BY-SA 3.0)
Rekonstruovaná kostra holotypu eustreptospondyla (OUM J13558) v expozici Oxfordského univerzitního přírodovědeckého muzea. Tento exemplář byl subadultním (nedospělým) jedincem, dosahujícím délky kolem 4,6 metru a živé hmotnosti jen asi 220 kilogramů. Dospělé exempláře byly podstatně větší, ačkoliv jejich konkrétní rozměry nejsou známé. Kredit: Ballista; Wikipedie (CC BY-SA 3.0)

Osud prvního popsaného druhohorního dinosaura spočíval do značné míry v tom, že se stal jakýmsi taxonomickým odpadkovým košem, do kterého byly házeny všechny hůře známé taxony teropodů po dobu více než stovky let od jeho vstupu do vědeckých dějin. Počátkem 20. století přeřadil maďarský baron Franz Nopcsa zmíněný fosilní materiál do druhu Streptospondylus cuvieri[5], což je ale obskurní taxon, pojmenovaný již roku 1842 na základě nyní ztraceného obratle.[6] Slavný německý paleontolog Friedrich von Huene potom pro stejný materiál používal střídavě jméno Streptospondylus cuvieri a opět Megalosaurus cuvieri[7]. Na vnesení světla do této nejasné systematiky si teropod z Anglie musel počkat celých 94 let od svého objevu. Konečně roku 1964 přišel britský paleontolog Alick Donald Walker s novým rodovým i druhovým jménem, které je i dnes stále v platnosti – zní Eustreptospondylus oxoniensis.[8] Rodové jméno doslova znamená „pravý Streptospondylus“, druhové potom odkazuje k místu objevu, nacházejícím se na území hrabství Oxford. Typový exemplář tohoto teropoda byl ještě subadultní, tedy dosud nedospělý jedinec, dosahující délky zhruba 4,6 metru a odhadované hmotnosti pouze lehce nad 200 kilogramů.[9] To by znamenalo, že se jednalo o menšího teropoda, který mohl být ostrovním trpaslíkem, jehož vývoj byl přímo ovlivněn ostrovním nanismem. V rámci omezené potravní nabídky se po generace mohla populace těchto teropodů velikostně zmenšovat, až se z nich stali mnohem menší draví dinosauři, než byli jejich předkové nebo příbuzní v jiných oblastech. Tomu by ostatně odpovídal i charakter jejich životního prostředí, protože eustreptospondylové obývali ostrovní oblasti budoucí západní Evropy v období počínající pozdní jury. Tak byli také ztvárněni v dnes již legendárním trikovém dokumentu BBC Putování s dinosaury z roku 1999.

 

Rekonstrukce vzezření eustreptospondyla jako živého tvora v jeho pozdně jurském ekosystému. Tito středně velcí teropodi obývali ostrovní území tehdejší Evropy a pravděpodobně představovali aktivní lovce menších obratlovců na souši i v při březích tehdejších moří. Mohli se však živit také zdechlinami vodních tvorů, vyplavených na pobřeží (jako je například ichtyosaur na obrázku). Kredit: ДиБгд, Wikipedie (CC BY-SA 3.0)
Rekonstrukce vzezření eustreptospondyla jako živého tvora v jeho pozdně jurském ekosystému. Tito středně velcí teropodi obývali ostrovní území tehdejší Evropy a pravděpodobně představovali aktivní lovce menších obratlovců na souši i v při březích tehdejších moří. Mohli se však živit také zdechlinami vodních tvorů, vyplavených na pobřeží (jako je například ichtyosaur na obrázku). Kredit: ДиБгд, Wikipedie (CC BY-SA 3.0)

Ve skutečnosti ale tento megalosaurid žádným trpaslíkem nebyl, představoval spíše dravce střední velikosti. Jak už bylo uvedeno (ale ve vědecké komunitě zpočátku nedoceněno) typový exemplář ještě nebyl plně dorostlý. Dospělý jedinec tohoto teropoda mohl měřit na délku asi 6 až 7 metrů a vážit zhruba 500 kilogramů, což už není příliš v souladu s představou ostrovního trpaslíka (ačkoliv i tak patřil eustreptospondylus spíše mezi menší megalosauridy).[10] Lebka eustreptospondyla vyhlížela při pohledu z boku jako úzká a mírně zašpičatělá, nozdry byla velké a orientované u její svrchní části. Horní strana lebky byla ztluštělá a poměrně mohutná, nevyčnívaly z ní ale žádné růžky nebo jiné výrůstky. Podle velikosti zubních jamek lze usuzovat, že třetí zub v dolní čelisti byl zvětšený, což mohlo souviset například se specializací pro chytání ryb. Ty mohly být častou součástí jídelníčku tohoto ostrovního teropoda, ačkoliv jeho hlavní kořistí byli nejspíš suchozemští obratlovci. Stavbou svých obratlů se eustreptospondylus skutečně značně blížil druhu Streptospondylus altdorfensis, který byl ostatně jeho blízkým příbuzným.[11] Walker považoval druh E. oxoniensis za zástupce čeledi Megalosauridae (ovšem v dnes již nesprávném systematickém pojetí), někdy byl ale řazen i do vlastní čeledi Eustreptospondylidae. Dnes bývá tento druh stále řazen do čeledi Megalosauridae, zároveň pak do podčeledi Eustreptospondylinae. Jeho příbuzní z řad megalosauridů pak spadají do jedné ze dvou dalších podčeledí (Megalosaurinae – například Megalosaurus a Torvosaurus) a Afrovenatorinae (například Afrovenator nebo Magnosaurus).[12] Když se nyní v úvahách vrátíme zpět na začátek, ocitneme se znovu u teropoda od Brna. Do které skupiny asi tento „moravský“ dravec patřil a které již známé druhy byly jeho nejbližšími příbuznými? Toto tajemství nám mohou prozradit jedině nové fosilní objevy z lokality Švédské šance. Snad se jich v příštích letech dočkáme.


Napsáno pro DinosaurusBlog a Osel.cz

 

Short Summary in English: Eustreptospondylus was a genus of megalosaurid theropod dinosaur living during the Late Jurassic (about 162 million years ago) in what is now Western Europe (especially southern England). It lived at a time when what would once be Europe was a series of scattered islands. With the estimated adult length of about 6 meters it represented a middle-sized theropod.

 

Odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/Eustreptospondylus

https://dinodata.de/animals/dinosaurs/pages_e/eustreptospondylus.php

http://www.dinochecker.com/dinosaurs/EUSTREPTOSPONDYLUS

http://www.prehistoric-wildlife.com/species/e/eustreptospondylus.html

http://fossilworks.org/bridge.pl?a=taxonInfo&taxon_no=38580

 

[1] Madzia D. (2014). The first non-avian theropod from the Czech Republic. Acta Palaeontologica Polonica, 59: 855–862. doi: http://dx.doi.org/10.4202/app.2012.0111

[2] Viz odkaz http://scigeo.actamm.cz/cs/oxfordsti-pliosauri-severni-tethydy-v-kontextu-fylogeneze-kladu-thalassophonea/

[3] Phillips, J. (1871). Geology of Oxford and the Valley of the Thames. 529 pp.

[4] Benson, R. B. J.; Barrett, P. M.; Powell, H. P. & Norman, D. B. (2008). „The taxonomic status of Megalosaurus bucklandii (Dinosauria, Theropoda) from the Middle Jurassic of Oxfordshire, UK“. Palaeontology. 51 (2): 419–424. doi: 10.1111/j.1475-4983.2008.00751.x

[5] Nopcsa, F. (1906). „Zur Kenntnis des Genus Streptospondylus. Beiträge zur Paläontologie und Geologie Österreich-Ungarns und des Orients: Mitteilungen des Geologischen und Paläontologischen Institutes der Universität Wien 19: 59-83.

[6] Owen, R. (1842). „Report on British fossil reptiles“. Report of the British Association for the Advancement of Science 11: 60–204.

[7] Huene, F. von (1926). „The carnivorous Saurischia in the Jura and Cretaceous formations, principally in Europe“. Revista del Museo de La Plata, 29: 1-167.

[8] Walker, A. D. (1964). „Triassic reptiles from the Elgin area: Ornithosuchus and the origin of carnosaurs“. Philosophical Transactions of the Royal Society B. 248 (744): 53–134. doi: 10.1098/rstb.1964.0009

[9] Paul, Gregory S. (1988). Predatory Dinosaurs of the World. Simon & Schuster. pp. 287–288. ISBN 0-671-61946-2.

[10] Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.

[11] R. Sadleir, P. M. Barrett and H. P. Powell (2008). The anatomy and systematics of Eustreptospondylus oxoniensis, a theropod dinosaur from the Middle Jurassic of Oxfordshire, England. Monograph of the Palaeontological Society, 160(627), 82 pp.

[12] M. T. Carrano, R. B. J. Benson, and S. D. Sampson (2012). „The phylogeny of Tetanurae (Dinosauria: Theropoda)“. Journal of Systematic Palaeontology, 10(2): 211-300.

Datum: 29.05.2020
Tisk článku

Paralelní světy - Kaku Michio
 
 
cena původní: 499 Kč
cena: 494 Kč
Paralelní světy
Kaku Michio

Diskuze:

Moravská tetanura

Tomáš Novák,2020-06-01 06:46:51

Klidně to mohl být megalosaurid nebo metriakantosaurid, asi hodně podobný eustreptospondylovi :-) Zajímavé!

Odpovědět

Čtenost článku

Redakce Osla,2020-05-30 06:19:30

Přešli jsme z nezabezpečeného Osla na zabezpečeného převodem. Nějakou dobu z toho budou i vyhledávače zmateny a také u některých článků nebude odpovídat čtenost článku. ALe mělo by si to brzo "sednout".

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace