Jak nakrmit nodosaurida  
…aneb První přesný popis dinosauřího jídelníčku

Fantasticky dochovaná fosilie nodosaurida druhu Borealopelta markmitchelli v expozici Royal Tyrrell Museum of Paleontology v kanadské Albertě. Textura hřbetního pancíře i další anatomické podrobnosti na fosilii udivují paleontology i laickou veřejnost již devět let. Kredit: Etemenanki3; Wikipedie (CC BY-SA 4.0)
Fantasticky dochovaná fosilie nodosaurida druhu Borealopelta markmitchelli v expozici Royal Tyrrell Museum of Paleontology v kanadské Albertě. Textura hřbetního pancíře i další anatomické podrobnosti na fosilii udivují paleontology i laickou veřejnost již devět let. Kredit: Etemenanki3; Wikipedie (CC BY-SA 4.0)

Vlastně se nejedná o úplně první podrobný popis, protože například tyranosauří koprolit (fosilizovaný trus) z kanadského Saskatchewanu[1] nebo rozbor palynomorfů (fosilních pylových zrn) v trávicím traktu brachylofosaura „Leonarda“[2] již odhalil v podobném detailu preferovanou stravu těchto druhohorních neptačích dinosaurů. Přesto je nový výzkum jedinečný v tom, jak precizně a podrobně popisuje druhy rostlin, kterými se jeden z nejlépe dochovaných tyreoforů („obrněných dinosaurů“) živil. Oním skvěle zachovaným druhem je nodosauridní ankylosaur Borealopelta markmitchelli, formálně popsaný roku 2017 ze souvrství Clearwater v kanadské Albertě.[3] Fosilie tohoto obrněného ptakopánvého dinosaura, žijícího v době před zhruba 112 miliony let (raný věk alb, pozdní spodní křída), byla objevena náhodně roku 2011 v otevřeném lomu společnosti Suncor Energy zvaném Millennium Mine, a to nedaleko města Fort McMurray. Fosilie představovala pozůstatky dinosaura uloženého v mořských jemnozrnných sedimentech nedaleko někdejšího pobřeží, odkud byla jeho mrtvola pravděpodobně splavena. Dlouho pak byla známá pod přezdívkou „Suncor nodosaur“ a teprve před třemi roky ji řádně popsali paleontologové z Královského Tyrrellova muzea paleontologie u města Drumheller. Fosilie vykazuje skvěle dochované obrysy a texturu tělesného pancíře, obrysů měkkých tkání v jeho okolí[4] a dokonce i stopy po původních melanozomech, díky kterým víme, že měl pravděpodobně rudo-hnědé zbarvení kůže.[5] Nový výzkum se zaměřil na jeho fosilizovaný žaludek. Vědci ze zmíněného muzea a dvou univerzit společně analyzovali fosilní hmotu o velikosti fotbalového míče, která se ukázala být skutečným zkamenělým obsahem žaludku dinosaura. Jedná se přitom o zdaleka nejlépe dochovaný obsah trávicího traktu u všech dosud zkoumaných dinosauřích fosilií. Tento objev pomáhá jednou provždy vyřešit otázku, co „obrnění“ dinosauři nejčastěji pojídali a jaký život pravděpodobně ve svých ekosystémech vedli. Zatím bylo známo jen tolik, že pojídali semena a části různých rostlin, jejich přesnější křídový jídelníček jsme ale sestavit nemohli. Zaměstnanci fiktivního Jurského parku by to tak až dosud s jejich krmením měli těžší. To se ale nyní zcela změnilo. Čím se tedy tento asi 6 metrů dlouhý a kolem 1300 kilogramů vážící býložravec přesně živil?

 

 

Přibližné vzezření borealopelty. Tento obrněný dinosaurus, který žil v období spodní křídy a jeho kůže byla rezavo-hnědě zbarvená, se živil převážně kapradinami. Spásal také porosty na čerstvě spálených stanovištích, kde jeho oblíbené kapradiny porůstaly požárem poškozenou půdu jako první. Kredit: Nobu Tamura; Wikipedie (CC BY-SA 4.0)
Přibližné vzezření borealopelty. Tento obrněný dinosaurus, který žil v období spodní křídy a jeho kůže byla rezavo-hnědě zbarvená, se živil převážně kapradinami. Spásal také porosty na čerstvě spálených stanovištích, kde jeho oblíbené kapradiny porůstaly požárem poškozenou půdu jako první. Kredit: Nobu Tamura; Wikipedie (CC BY-SA 4.0)


Podle kompletního přehledu, publikovaného v květnu letošního roku v rámci odborné práce v periodiku Royal Society Open Science, to byly v 88 % rozžvýkané listy a v 7 % větvičky a šištice.[6] Stupeň zachování mikroskopických částí rostlin byl tak vysoký, že se jedná o jedno z nejkvalitnějších dochování sporangií, listů a pylových zrn v sedimentech mořského původu vůbec. Podle dalších zjištění borealopelta vyhledávala zejména kapradiny ze skupiny Polypodiidae a v její době hojné cykasy a jehličiny pojídala jen vzácně. Celkově bylo identifikováno 48 palynomorfů (mikrofosilií typu pylových zrn a spor), včetně játrovek a mechů, plavuní a kapradin, 13 nahosemenných druhů (většinou jehličin) a pouhých dvou zástupců krytosemenných (kvetoucích) rostlin. Krytosemenné rostliny nicméně v období spodní křídy ještě nebyly tak dominantní jako v dnešní přírodě. Ve fosilním žaludku byly objeveny také stopy uhlíku ze spálené organické hmoty, což napovídá, že tito dinosauři využívali přírodní požáry, aby se následně mohli popásat na pyrofytních kapraďorostech, porůstajících jako pionýrské rostliny ohněm zničenou zemi.[7] Je možné, že borealopelty podobně jako dnešní kopytníci a sloni do značné míry tvarovaly vegetační pokryv na velké rozloze svého území a vytvářely tak „otevřenější“ krajinu. Objevené gastrolity, tedy „trávicí kameny“, známé také od některých sauropodomorfních a teropodních dinosaurů, naznačují, že tito obrnění býložravci si pomáhali s mechanickým zpracováním potravy podobně jako dnešní kachny.[8] Zajímavým zjištěním také je, že ke smrti a uložení dinosaura muselo dojít krátce po jeho posledním jídle, možná jen několik hodin po pomyslném posledním soustu. Na základě objevených fosilních rostlin je prakticky jisté, že ke smrti dinosaura došlo v období od konce jara až po vrcholnou část léta (zhruba mezi pozdním květnem a začátkem srpna). Podobná datační přesnost přitom není po 110 milionech let špatný výkon. Všechna tato zjištění nám výrazně pomáhají v lepším pochopení ekologie a fyziologie tohoto i příbuzných druhů dinosaurů. A vzhledem ke kvalitě dochování holotypu druhu Borealopelta markmitchelli se dá předpokládat, že věda v jeho případě ještě stále nevyřkla své poslední slovo…

 


Napsáno pro DinosaurusBlog a Osel.cz

 

Short Summary in English: Examination of the fossilized stomach content of Borealopelta indicates that ferns were a major part of its diet. The composition of stomach remnants indicates that it was a highly selective feeder, feeding in an areas experiencing regrowth after recent wildfires.

 

 


 

Odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/Borealopelta

https://www.nationalgeographic.com/news/2017/08/nodosaur-dinosaur-fossil-study-borealopelta-coloration-science/

https://www.nationalgeographic.com/science/2020/06/borealopelta-armored-dinosaur-last-meal-fossilized-in-stunning-detail/

https://www.discovermagazine.com/planet-earth/armored-dinosaurs-last-meal-found-preserved-in-its-fossilized-belly

https://www.smithsonianmag.com/smart-news/last-meal-mona-lisa-dinosaur-fossils-180975030/

 

[1] Chin, K.; Tokaryk, T. T.; Erickson, G. M.; Calk, L. C. (1998). „A king-sized theropod coprolite“. Nature. 393 (6686): 680–682. doi: 10.1038/31461

[2] Murphy, Nate L.; Trexler, David; Thompson, Mark (2006). „Leonardo,“ a mummified Brachylophosaurus from the Judith River Formation“. In Carpenter, Kenneth (ed.). Horns and Beaks: Ceratopsian and Ornithopod Dinosaurs. Bloomington and Indianapolis: Indiana University Press. pp. 117–133. ISBN 0-253-34817-X.

[3] Brown, C. M.; Henderson, D. M.; Vinther, J.; Fletcher, I.; Sistiaga, A.; Herrera, J.; Summons, R. E. (2017). „An Exceptionally Preserved Three-Dimensional Armored Dinosaur Reveals Insights into Coloration and Cretaceous Predator-Prey Dynamics“. Current Biology. 27 (16): 2514–2521.e3. doi: 10.1016/j.cub.2017.06.071

[4] Brown, C. M. (2017). „An exceptionally preserved armored dinosaur reveals the morphology and allometry of osteoderms and their horny epidermal coverings“. PeerJ. 5: e4066. doi: 10.7717/peerj.4066

[5] Brown, C. M.; Henderson, D. M.; Vinther, J.; Fletcher, I.; Sistiaga, A.; Herrera, J.; Summons, R. E. (2017). „Supplemental Information: An Exceptionally Preserved Three-Dimensional Armored Dinosaur Reveals Insights into Coloration and Cretaceous Predator-Prey Dynamics“ (PDF). Current Biology. 27 (16): 2514–2521.e3. doi: 10.1016/j.cub.2017.06.071

[6] Brown, C. M.; Greenwood, D. E.; Kalyniuk, J. E.; Braman, D. R.; Henderson, D. M.; Greenwood, C. L.; Basinger, J. F. (2020). „Dietary palaeoecology of an Early Cretaceous armoured dinosaur (Ornithischia; Nodosauridae) based on floral analysis of stomach contents“. Royal Society. 7 (6): 200305. doi: 10.1098/rsos.200305

[7] Vajda, V.; Raine, J. I.; Hollis, C. J. (2001). „Indication of global deforestation at the Cretaceous-Tertiary boundary by New Zealand fern spike“. Science. 294 (5547): 1700–1702. doi: 10.1126/science.1064706

[8] Sanders, F.; Manley, K.; Carpenter, K. (2001). „Gastroliths from the Lower Cretaceous sauropod Cedarosaurus weiskopfae„. In Tanke, Darren; Carpenter, Ken (eds.). Mesozoic Vertebrate Life: New Research Inspired by the Paleontology of Philip J. Currie. Indiana University Press. str. 166–180. ISBN 0-253-33907-3.

Datum: 19.06.2020
Tisk článku

Paralelní světy - Kaku Michio
 
 
cena původní: 499 Kč
cena: 494 Kč
Paralelní světy
Kaku Michio

Diskuze:

Návod

Tomáš Novák,2020-06-22 07:28:35

...na chov borealopelty v tematických zábavních parcích :-) Asi by mohla pojídat i dnešní druhy kapradin, i když ty přesně stejné po víc než 100 milionech let neexistují...

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace