Další podpora tradiční dinosauří systematiky  
…aneb Měl to Harry G. Seeley přece jenom správně?

Rekonstruovaná kostra nejstaršího známého ptakopánvého dinosaura – kontroverzního druhu Pisanosaurus mertii. Tento malý, jen asi 1 metr dlouhý a několik kilogramů vážící býložravec obýval oblast dnešní Argentiny v době před 229 miliony let. Představuje tedy důkaz o pravděpodobném společném vzniku plazopánvých i ptakopánvých dinosaurů v období středního až raně pozdního triasu. Na snímku exponát v kanadském Royal Ontario Museum. Kredit: Eduard Solà; Wikipedie (CC BY-SA 3.0)
Rekonstruovaná kostra nejstaršího známého ptakopánvého dinosaura – kontroverzního druhu Pisanosaurus mertii. Tento malý, jen asi 1 metr dlouhý a několik kilogramů vážící býložravec obýval oblast dnešní Argentiny v době před 229 miliony let. Představuje tedy důkaz o pravděpodobném společném vzniku plazopánvých i ptakopánvých dinosaurů v období středního až raně pozdního triasu. Na snímku exponát v kanadském Royal Ontario Museum. Kredit: Eduard Solà; Wikipedie (CC BY-SA 3.0)

Po dobu 130 let byla v paleontologii obecně uznávána základní systematika druhohorních dinosaurů, která tyto veleúspěšné plazy dělila na dvě hlavní skupiny, rozdělené podle tvaru pánevního pletence.[1] Prvními jsou plazopánví (Saurischia), kteří mají pánev podobnou pánvi dnešních plazů a zahrnují všechny teropodní dinosaury (a tedy i všechny vyhynulé a současné ptáky) a sauropodomorfy, včetně největších známých suchozemských živočichů všech dob, obřích sauropodů. Druhá skupina má pánev podobnou pánevnímu pletenci dnešních ptáků a zahrnuje například všechny rohaté, kachnozobé a „obrněné“ dinosaury. V roce 1888 přišel s tímto konceptem britský paleontolog Harry Govier Seeley a i přes jistou polemiku (vycházející z nesprávného předpokladu, že obě skupiny neměly společného předka) byla v podstatě bezkonkurenčním pojetím dinosauří systematiky po dobu bezmála 13 desetiletí.[2] Až v roce 2017 byla publikována studie Matthewa Barona a jeho kolegů, která tradiční klasifikaci dinosaurů a jejich systematické třídění zpochybnila.[3] Ve stručnosti lze tuto změnu popsat tak, že dle zmíněných autorů studie vznikli nejdříve plazopánví dinosauři a až podstatně později ti ptakopánví. Teropodi pak měli být blíže příbuzní ptakopánvým dinosaurům než sauropodomorfům a společně mají tvořit nově „oprášený“ klad Ornithoscelida. Do skupiny Saurischia už přitom měli spadat jen sauropodomorfové a spolu s nimi herrerasauridi, kteří byli autory odborné práce vyčleněni ze skupiny Theropoda. Tradiční Seeleyho systematika tak byla doslova postavena na hlavu. Postupně se objevili příznivci nového přístupu, převažují ale stále jeho odpůrci, kteří konstatují, že Baron a jeho kolegové nepodali zcela přesvědčivý důkaz. Nově publikovaná studie z Argentiny, která si vzala do hledáčku svého zájmu proslulé pozdně triasové souvrství Ischigualasto, je dalším argumentem proti opravené systematice z roku 2017. Sama o sobě nejspíš nebude představovat nevyvratitelný důkaz o správnosti Seeleyho původního konceptu, je ale výrazným apelem, abychom se nenechali příliš zbrkle přesvědčit inovativním přístupem Baronovy studie. Zatímco jednu novější hypotézu aktuální studie nahlodává, sama přichází s velmi zajímavou možností, která může významně změnit náš pohled na vývoj prvních dinosaurů.

 

 

Snímek, zobrazující sedimenty geologického souvrství Ischigualasto na území argentinské provincie San Juan. Po dlouhou dobu byly nejstarší kosterní fosilie dinosaurů známé právě z tohoto souvrství, dnes ale víme, že zhruba o 2 miliony let starší jsou fosilie z brazilského souvrství Santa Maria. Právě výzkum v souvrství Ischigualasto však může výrazně napomoci při pátrání po evolučních počátcích dinosauří „dynastie“. Kredit: M.Bustos; Wikipedie (CC BY-SA 4.0)
Snímek, zobrazující sedimenty geologického souvrství Ischigualasto na území argentinské provincie San Juan. Po dlouhou dobu byly nejstarší kosterní fosilie dinosaurů známé právě z tohoto souvrství, dnes ale víme, že zhruba o 2 miliony let starší jsou fosilie z brazilského souvrství Santa Maria. Právě výzkum v souvrství Ischigualasto však může výrazně napomoci při pátrání po evolučních počátcích dinosauří „dynastie“. Kredit: M.Bustos; Wikipedie (CC BY-SA 4.0)

 

Co tedy nový výzkum z Jižní Ameriky přináší? Argentinští paleontologové spojili své síly s geochronologem z MIT a výsledkem jejich spolupráce je již zmíněná studie, publikovaná nyní v periodiku Scientific Reports.[4] Paleontologové v letech 2013 až 2019 prováděli výzkum v lokalitě Hoyada del Cerro Las Lajas, a to v místních sedimentech souvrství Ischigualasto. V této oblasti provincie La Rioja byl přitom paleontologický výzkum prováděn naposledy v 60. letech minulého století. Vědci zde byli úspěšní a v průběhu terénního výzkumu odkryli přes stovku nových fosilních vzorků a odhalili mnohem více informací o stratigrafii tamních hornin. Ačkoliv neobjevili přímo dinosauří fosilie, ostatní zkameněliny korelují plně s těmi, které jsou objevovány v lokalitách s výskytem dinosaurů. Geochronolog Džáhandár Ramezani poté analyzoval vzorky fosilního vulkanického popela a zpřesnil odhad geologického stáří hornin v souvrství Ischigualasto na 230,2 až 221,4 milionu let. Podstatné přitom bylo, že nejstarší známý zástupce ptakopánvých dinosaurů, kterým je kontroverzní druh Pisanosaurus mertii, byl objeven v horninách o bezpečně zjištěném stáří 229 milionů let. Je tedy zhruba stejně starý jako plazopánví eoraptoři, herrerasauři a další plazopánví dinosauři známí z těchto vrstev. Ačkoliv se nejedná o nejstarší známé dinosaury, je tento objev důkazem, že ornithischiané nejsou výrazně mladší skupinou než jejich evoluční „bratránci“. A to je zjištění, které výrazně favorizuje Seeleyho verzi systematiky. Klíčové přitom bylo zjištění, že Pisanosaurus, který byl od roku 2017 považován spíše za nedinosauřího dinosauromorfa[5], je podle nové detailní analýzy fosilií Maxem Langerem skutečně archaickým ptakopánvým dinosaurem! Jiným zajímavým zjištěním je také to, že souvrství Ischigualasto je patrně stejně staré jako severoamerické souvrství Chinle, což se rovněž dosud netušilo.[6] Mimo jiné to znamená, že dinosauři se nemuseli vyvinout v Jižní Americe, odkud zatím známe jejich nejstarší kosterní fosilie, ale mohli se objevit naopak v některých oblastech Severní Ameriky, či přesněji v severnějších částech tehdejšího superkontinentu Pangey. Přece jen se tedy zažité představy o vývoji prvních dinosaurů budou možná měnit! Výzkum bude nepochybně pokračovat i v budoucnu, máme se tedy rozhodně na co těšit.


Napsáno pro DinosaurusBlog a Osel.cz

 

Short Summary in English: A new study by an international team of paleontologists and geochemist sheds light on the evolution of the earliest dinosaurs. It supports the classical view of dinosaur evolution from the 19th Century and also raises question whether the earliest dinosaurs truly evolved on modern South America.

 


 

Odkazy:

https://phys.org/news/2020-07-evolution-earliest-dinosaurs.html

https://scitechdaily.com/mits-new-evidence-on-dinosaur-evolution/

https://www.sciencedaily.com/releases/2020/07/200729141410.htm

https://phys.org/news/2017-03-roots-dinosaur-family-tree.html

https://www.nature.com/news/dinosaur-family-tree-poised-for-colossal-shake-up-1.21681

 

[1] Seeley, H. G. (1888). „On the classification of the fossil animals commonly named Dinosauria“. Proceedings of the Royal Society of London. 43 (258–265): 165–171. doi: 10.1098/rspl.1887.0117

[2] Fastovsky, David E.; Weishampel, David B. (2012). Dinosaurs: A Concise Natural History. Cambridge: Cambridge University Press. ISBN 978-1107276468.

[3] Baron, M. G.; Norman, D. B.; Barrett, P. M. (2017). „A new hypothesis of dinosaur relationships and early dinosaur evolution“ (PDF). Nature. 543 (7646): 501–506. doi: 10.1038/nature21700

[4] Julia B. Desojo, et al. (2020). The Late Triassic Ischigualasto Formation at Cerro Las Lajas (La Rioja, Argentina): fossil tetrapods, high-resolution chronostratigraphy, and faunal correlations. Scientific Reports. doi: 10.1038/s41598-020-67854-1

[5] Agnolín, Federico L.; Rozadilla, Sebastián (2017). „Phylogenetic reassessment of Pisanosaurus mertii Casamiquela, 1967, a basal dinosauriform from the Late Triassic of Argentina“. Journal of Systematic Palaeontology. 16 (10): 853–879. doi: 10.1080/14772019.2017.1352623

[6] Lucas, S. G. (1993). The Chinle Group: revised stratigraphy and biochronology of Upper Triassic Nonmarine strata in the western United States. Museum of Northern Arizona Bulletin, v. 59, pp. 27–50.

Datum: 31.07.2020
Tisk článku

Paralelní světy - Kaku Michio
 
 
cena původní: 499 Kč
cena: 419 Kč
Paralelní světy
Kaku Michio

Diskuze:

Systematika

Tomáš Novák,2020-08-04 15:28:14

Ornitoscelidů bych se jen tak nezbavoval, je to docela sympatický koncept. Ale nebude mi ani vadit, pokud zůstane zachována tradiční klasifikace dinosaurů...

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace