Když savci pojídali dinosaury  
…aneb Další zajímavý objev z Číny

Mezi pravděpodobné původce rýh po okusu na dinosauří fosilii patří také zástupci skupiny Eutriconodonta, jejichž fosilie byly v sedimentech souvrství Čchi-ku rovněž objeveny. Na ilustraci je později žijící zástupce eutrikonodontů druhu Jeholodens jenkinsi, vyskytující se v období rané křídy (asi před 125 miliony let) na území dnešní provincie Liao-ning na severovýchodě Číny. Při délce kolem 10 cm měl tento drobný savec ve své době zcela typické rozměry. Kredit: Nobu Tamura, Wikipedie (CC BY 3.0)
Mezi pravděpodobné původce rýh po okusu na dinosauří fosilii patří také zástupci skupiny Eutriconodonta, jejichž fosilie byly v sedimentech souvrství Čchi-ku rovněž objeveny. Na ilustraci je později žijící zástupce eutrikonodontů druhu Jeholodens jenkinsi, vyskytující se v období rané křídy (asi před 125 miliony let) na území dnešní provincie Liao-ning na severovýchodě Číny. Při délce kolem 10 cm měl tento drobný savec ve své době zcela typické rozměry. Kredit: Nobu Tamura, Wikipedie (CC BY 3.0)

Svět dinosaurů byl velmi pestrý a potravní vztahy mezi těmito dominantními suchozemskými obratlovci v období jury a křídy měly rovněž poněkud komplexní a občas překvapivý charakter. Díky fantastickým objevům z Číny a Indie už například víme, že na malých dinosaurech a především pak drobných mláďatech některých jejich druhů si pochutnávali velcí draví savci a například také hadi.[1] Nic to nemění na faktu, že mnohem častěji se žáby, ještěři, hadi, praptáci a savci stávali kořistí dravých dinosaurů, kteří se nepochybně na lov tohoto druhu kořisti v mnoha případech specializovali.[2] Nový objev z jurských sedimentů na území severozápadní Číny nicméně opět ukazuje opačnou situaci a je tak fantastickým dokladem interakcí mezi dinosaury a jejich nedinosauřími současníky. Konkrétně se jedná o objev stop po okusu na fosilních kostech obřího sauropoda, svědčící o tom, že se jeho již mrtvé tělo stalo potravou pro malé, vývojově primitivní savce. Na rozdíl od již zmíněného případu pozřeného drobného dinosaura (jednalo se o mládě primitivního rohatého dinosaura rodu Psittacosaurus), na němž si pochutnal velký raně křídový savec druhu Repenomamus robustus)[3] se tedy v tomto případě rozhodně nejednalo o ulovení ani celkové pozření dinosaura. Drobní savci o velikosti potkana by ostatně něčeho takového nebyli vůbec schopni – jejich „kořistí“ byl totiž v tomto případě mnohatunový sauropod, vedle kterého by se velikostně doslova ztráceli. Nález ale ukazuje, jak tito převážně hmyzožraví savci v době před 160 miliony let dokázali oportunisticky využívat i jiné, náhle a přechodně dostupné zdroje potravy. Neuměli sice svoji „kořist“ usmrtit, podobně jako o necelých 40 milionů let později repenomamové v případě maličkých mláďat psitakosaurů, nečinilo jim ale problémy ohlodat zdechlinu dvacet metrů dlouhého obra doslova až na kost. Důkazem jsou nápadné stopy po zubech, které v podobě rýh na fosilním krčním žebru v období počínající pozdní jury zanechali. Tvar zubů je nezaměnitelně savčí a velikost pojídané zdechliny rovněž nelze zpochybnit – jiný scénář tedy není myslitelný. Jedná se proto nesporně o nejstarší objev tohoto druhu na světě, první doklad o savčím hodování na těle dinosaura z období staršího než zhruba 100 milionů let.

 

Rekonstruovaná kostra sauropodního dinosaura druhu Klamelisaurus gobiensis, žijícího v době před 162 miliony lety na území dnešní Ujgurské autonomní provincie Sin-ťiang na severozápadě Číny. Tento druh se pravděpodobně vyskytoval i v ekosystémech reprezentovaných geologickým souvrstvím Čchi-ku a je tak jedním z pravděpodobných kandidátů na původce krčního žebra, ohlodaného pravěkými savci. Při odhadované délce 13 až 17 metrů vážil tento menší až středně velký sauropod zhruba 10 tun. Kredit: Kabacchi/FunkMonk; Wikipedie (CC BY 2.0)
Rekonstruovaná kostra sauropodního dinosaura druhu Klamelisaurus gobiensis, žijícího v době před 162 miliony lety na území dnešní Ujgurské autonomní provincie Sin-ťiang na severozápadě Číny. Tento druh se pravděpodobně vyskytoval i v ekosystémech reprezentovaných geologickým souvrstvím Čchi-ku a je tak jedním z pravděpodobných kandidátů na původce krčního žebra, ohlodaného pravěkými savci. Při odhadované délce 13 až 17 metrů vážil tento menší až středně velký sauropod zhruba 10 tun. Kredit: Kabacchi/FunkMonk; Wikipedie (CC BY 2.0)

Dotyčnou fosilii prozkoumal mezinárodní tým německých a čínských paleontologů, kteří se účastnili společné paleontologické expedice do Džungarské pánve v roce 2000. V této oblasti čínské provincie Sin-ťiang se nacházejí výchozy geologického souvrství Čchi-ku (Qigu), v němž byly inkriminované fosilie objeveny. Trvalo tedy celých dvacet let, než byl nález detailně prozkoumán a následně formálně popsán v periodiku The Science of Nature.[4] Vedoucím výzkumného týmu byl paleontolog Hans-Ulrich Pfretzschner z Oddělení geologických věd Univerzity v Tübingenu. Profesor Pfretzschner se svými kolegy objevil stopy po drobných zoubcích na krčním žebru velkého sauropoda a identifikoval je jako zuby malého savce, morfologicky podobné zoubkům dnešních rejsků. Vzhledem k tomu, že tito drobní vývojově primitivní savci pojídali maso z dinosaura o délce asi dvacet metrů a hmotnosti možná přes 10 tun, je jedinou možností pro tuto scénu mrchožroutství. Nález ukazuje, že i když byli savci v době před 160 miliony let ještě relativně málo významní a vážili v průměru jen asi 100 gramů, jejich biodiverzita již byla tou dobou poměrně velká a ekologicky hráli možná významnější roli, než jim byla dosud přisuzována.[5] Už v této době vytvořili rozmanitě adaptované formy, specializované na klouzavý let, potápění, hrabání nor, život v korunách stromů a mnohé další.[6] I když šlo většinou o formy přizpůsobené primárně lovu hmyzu (také tvar rýh po zubech na fosilii nasvědčuje tomu, že se jednalo o přednostně insektivorní druh savců), i v této době byli teplokrevní chlupatí tvorečkové poměrně významnou součástí svých ekosystémů.[7] Podobně jako například mnozí dnešní hlodavci i tehdejší zástupci naší vývojové skupiny obratlovců neváhali využít jako zdroj potravy zdechliny mnohem větších dinosaurů. Mohli tak vlastně fungovat i jako jakási pozdně jurská zdravotní policie, pomáhající odklízet rozkládající se těla obřích vládců pevnin, která by se jinak mohla stát rezervoárem různých nemocí a jejich přenašečů. Zatím nevíme, kdy se adaptace pro pojídání dinosauřích zdechlin u savců poprvé objevila, je ale pravděpodobné, že to mohlo být již v samotných počátcích jejich existence, které klademe zhruba na počátek jurské periody, do doby před asi 200 miliony let.[8]


Napsáno pro DinosaurusBlog a Osel.cz

 

Short Summary in English: Well preserved fossil of the cervical rib of a large sauropod dinosaur from northwest China provides the oldest known evidence to date of the fact that early mammals fed on dinosaur carcasses already during the Late Jurassic, about 160 million years ago.


 

Odkazy:

https://phys.org/news/2020-08-mammals-ate-dinosaurs.html

https://www.ibtimes.com/bite-marks-dinosaur-bone-present-evidence-dinosaur-eating-mammal-3022624

https://www.smithsonianmag.com/science-nature/when-mammals-ate-dinosaurs-129282708/

https://nachrichten.idw-online.de/2020/07/31/when-mammals-ate-dinosaurs/

https://www.nature.com/articles/d41586-017-05586-5

 

[1] Wilson, J. A.; Mohabey, D. M.; Peters, S. E.; Head, J. J. (2010). Predation upon Hatchling Dinosaurs by a New Snake from the Late Cretaceous of India. PLOS Biology, 8(3): e1000322. doi: https://doi.org/10.1371/journal.pbio.1000322

[2] Hurum, J. H.; Luo, Z. – X.; Kielan-Jaworowska, Z. (2006). „Were mammals originally venomous?“. Acta Palaeontologica Polonica. 51 (1): 1–11.

[3] Hu; et al. (2005). „Large Mesozoic mammals fed on young dinosaurs“. Nature. 433 (7022): 149–152. doi: 10.1038/nature03102

[4] Felix J. Augustin; et al. (2020). The smallest eating the largest: the oldest mammalian feeding traces on dinosaur bone from the Late Jurassic of the Junggar Basin (northwestern China). The Science of Nature. doi: 10.1007/s00114-020-01688-9

[5] Ji, Q.; Luo, Z. – X.; Yuan, C. – X.; Tabrum, A. R. (2006). „A swimming mammaliaform from the Middle Jurassic and ecomorphological diversification of early mammals“. Science. 311 (5, 764): 1, 123–1, 127. doi: 10.1126/science.1123026

[6] Meng, J., Hu, Y., Wang, Y., Wang, X., Li, C. (2006). „A Mesozoic gliding mammal from northeastern China“. Nature. 444 (7121): 889–893. doi: 10.1038/nature05234

[7] Luo, Z. X. (2007). „Transformation and diversification in early mammal evolution“. Nature. 450 (7172): 1011–9. doi: 10.1038/nature06277

[8] Luo, Z. X.; Crompton, A. W.; Sun, A. L. (2001). „A new mammaliaform from the early Jurassic and evolution of mammalian characteristics“ (PDF). Science. 292 (5521): 1535–40. doi: 10.1126/science.1058476

Datum: 21.08.2020
Tisk článku

Paralelní světy - Kaku Michio
 
 
cena původní: 499 Kč
cena: 419 Kč
Paralelní světy
Kaku Michio

Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace