Největší známá stopa dravého dinosaura  
…aneb Gigantická šlépěj abelisaurida z Bolívie

Argentinský paleontolog Sebastián Apesteguía pózuje vedle zkamenělého otisku stopy neznámého obřího teropoda, který žil na území současné Bolívie v době před 80 až 78 miliony let. Jednalo se patrně o gigantického abelisaurida, jehož kosterní fosilie dosud neznáme. K objevu stopy došlo náhodně v červenci roku 2016. Kredit: Grover Marquina (via CNN).
Argentinský paleontolog Sebastián Apesteguía pózuje vedle zkamenělého otisku stopy neznámého obřího teropoda, který žil na území současné Bolívie v době před 80 až 78 miliony let. Jednalo se patrně o gigantického abelisaurida, jehož kosterní fosilie dosud neznáme. K objevu stopy došlo náhodně v červenci roku 2016. Kredit: Grover Marquina (via CNN).

Na zdejší stránce jsme si již představili největší známé otisky stop dinosaurů, tedy šlépěje obřích sauropodů z Austrálie a švýcarsko-francouzského pomezí (průměr stop 1,5 až 2 metry).[1] Představili jsme si také největší známou fosilní stopu fascinujícího dravého dinosaura druhu Tyrannosaurus rex, objevenou v Novém Mexiku a popsanou pod názvem Tyrannosauripus pillmorei.[2] Oproti této kolem 86 cm dlouhé šlépěji jsou stopy rovněž již pojednaných trpasličích teropodů z Jižní Koreje o délce kolem 1 cm skutečně miniaturní.[3] Zmíněný ichnotaxon Tyrannosauripus pillmorei však není největší známou stopou teropoda, konkurují mu totiž až 90 cm dlouhé stopy z Maroka[4] a zejména pak asi 115 cm dlouhá ichnofosilie, objevená nedávno v Bolívii. A právě s tou se nyní seznámíme blíže. K jejímu objevu došlo v létě roku 2016 v odlehlé části zmíněného jihoamerického státu, která je relativně špatně dostupná (na lokalitu nevedou žádné silnice a dokonce ani pěší stezky. Místo nálezu, zvané Maragua Marca Quila Quila, se nachází asi 64 kilometrů severovýchodně od hlavního města Sucre v jižní části Bolívie. Místem objevu je dopadový kráter Maragua a objevitelem jistý Grover Marquina, který zde působí jako průvodce turistů. Marquina objevil fosilní stopu 19. července roku 2016 a neprodleně o objevu informoval paleontology. Předběžný výzkum stopy a sedimentů, ve kterých je uložena, provedl argentinský paleontolog Sebastián Apesteguía, který na místo dorazil až ze vzdáleného Buenos Aires. Apesteguía změřil délku stopy a určil stáří sedimentů přibližně na 80 až 78 milionů let (geologický věk kampán, svrchní křída). Na základě stáří a zeměpisné polohy ichnofosilie konstatoval, že se nejspíš jedná o stopu jakéhosi obřího abelisaurida, tedy zástupce skupiny ceratosaurních teropodních dinosaurů, obývajících v období pozdní křídy zejména pevniny kontinentů jižní polokoule. V případě původce stopy by se mohlo dokonce jednat o zástupce samotného rodu Abelisaurus, ovšem vpravdě obřích rozměrů.[5] Běžně objevované stopy větších teropodů totiž dosahují délky v rozmezí zhruba 50 až 80 centimetrů, jen výjimečně pak o trochu více.[6] Stopa dlouhá jako výška šestiletého dítěte je proto skutečně nanejvýš unikátním objevem.

 

 

Abelisauridi byli významnou skupinou teropodních dinosaurů střední velikosti, s tělesnou délkou v rozmezí od 5 do 9 metrů. Původce zkamenělé stopy, objevené na území Bolívie, byl však nepochybně větší. Je možné, že dosahoval délky přes 12 metrů a hmotnosti mnoha tun. Dokud ale neobjevíme kosterní fosilie dospělého jedince (což se dost možná nikdy nestane), jistotu ohledně jeho rozměrů mít nebudeme. Kredit: Paleocolour; Wikipedie (CC BY-SA 4.0)
Abelisauridi byli významnou skupinou teropodních dinosaurů střední velikosti, s tělesnou délkou v rozmezí od 5 do 9 metrů. Původce zkamenělé stopy, objevené na území Bolívie, byl však nepochybně větší. Je možné, že dosahoval délky přes 12 metrů a hmotnosti mnoha tun. Dokud ale neobjevíme kosterní fosilie dospělého jedince (což se dost možná nikdy nestane), jistotu ohledně jeho rozměrů mít nebudeme. Kredit: Paleocolour; Wikipedie (CC BY-SA 4.0)

Zatímco abelisauridi, známí podle kosterního materiálu, dosahovali dospělé délky asi 5 až 9 metrů[7], stopu vytvořil jakýsi kolosální jedinec, dlouhý možná v rozmezí 12 až 15 metrů. Mohlo se tak jednat o jednoho z největších známých teropodů vůbec, který by svými rozměry hravě konkuroval i tak mohutným dravým dinosaurům, jako byl severoafrický Spinosaurus aegyptiacus[8], jihoamerický Giganotosaurus carolinii[9] nebo severoamerický Tyrannosaurus rex[10]. Hmotnost tohoto obřího bolivijského abelisaurida není známa, mohla ale činit 8 i více tun. Ostatně u zmíněné tyranosauří stopy z Nového Mexika byla délka jejího původce odhadnuta asi na 11 až 12 metrů a hmotnost na 6 až 7 tun.[11] Stopa z Bolívie je zhruba o čtvrtinu delší, což by mohlo znamenat výrazně vyšší mohutnost těla a s ní související hmotnost. Na druhou stranu, abelisauridi byli relativně lehčeji stavění než masivní Tyrannosaurus, hmotnost by tedy nemusela být u jihoamerického teropoda v přesném poměru vyšší. Jisté je, že původce aktuálně rekordní šlépěje byl obřím teropodem, který nejspíš představoval dominantního predátora a rozséval hrůzu v celém svém ekosystému. Stačí si představit dinosaura podobného karnotaurovi, jehož kostra je vystavena v pražském Chlupáčově muzeu historie Země, a znásobit jeho délku téměř dvakrát![12] Takové rozměry by byly běžnější u obřích karcharodontosauridů, kteří ovládali jihoamerické ekosystémy zhruba o 30 až 10 milionů let dříve, v době existence původce stopy už ale byli až na výjimky vyhynulí.[13] Tyranosauridi se pravděpodobně do oblasti Bolívie nedostali, alespoň o tom nemáme žádné paleontologické doklady (ačkoliv samotní tyranosauři prokazatelně žili i na území dnešního Mexika, tedy poněkud jižněji, než se dříve předpokládalo).[14] Jedinou pravděpodobnou variantou je nicméně zařazení původce stopy do čeledi Abelisauridae, což představuje značné překvapení. Dosud se totiž předpokládalo, že abelisauridi byli spíše středně velkými predátory, u nichž se gigantismus nejspíš nevyskytoval (největším známým zástupcem je druh Pycnonemosaurus nevesi s odhadovanou délkou 8,9 metru).[15] Nezbývá než doufat, že paleontologové časem odkryjí také kosterní fosilie těchto dosud neznámých dravých obrů.


Napsáno pro DinosaurusBlog a Osel.

 

Short Summary in English: A giant fossilized footprint of an unknown theropod dinosaur species (presumably large abelisaur) was found in 2016 in Bolivia. With the length of 115 cm, this Late Cretaceous ichnofossil represents the largest known theropod footprint in the world.


 

Odkazy:

http://www.eartharchives.org/articles/giant-dinosaur-footprint-discovered-in-bolivia/

https://blog.everythingdinosaur.co.uk/blog/_archives/2016/07/26/giant-abelisaurid-footprint-discovered-in-bolivia.html

https://phys.org/news/2016-08-dinosaur-footsteps-bolivia-fossil-mecca.html

https://www.jurassic-dreams.com/blogs/jurassic-dreams-the-fossils-blog/the-largest-footprint-of-a-carnivorous-dinosaur

https://www.bbc.com/news/av/science-environment-36921978

 

---------

 

[1] Steven W. Salisbury, Anthony Romilio, Matthew C. Herne, Ryan T. Tucker & Jay P. Nair (2016). The Dinosaurian Ichnofauna of the Lower Cretaceous (Valanginian–Barremian) Broome Sandstone of the Walmadany Area (James Price Point), Dampier Peninsula, Western Australia. Journal of Vertebrate Paleontology. 36(1): 1-152. doi: 10.1080/02724634.2016.1269539

[2] Lockley, M. G.; Hunt, A. P. (1994). A track of the giant theropod dinosaur Tyrannosaurus from close to the Cretaceous/Tertiary Boundary, northern New Mexico. Ichnos. 3(3): 213-218.

[3] Kim, K. S., Lim, J. D., Lockley, M. G.; et al. (2018). Smallest known raptor tracks suggest microraptorine activity in lakeshore setting. Scientific Reports. 8(1): 16908. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-018-35289-4

[4] Boutakiout M., Hadri H., Nouri J., Díaz-Martínez I., Pérez-Lorente F. (2009). Rastrilladas de icnitas terópodas gigantes del Jurásico Superior (sinclinal de Iouaridène, Marruecos). Revista Española de Paleontología. 24: 31–46.

[5] Tortosa, Thierry; Buffetaut, Eric; Vialle, Nicolas; Dutour, Yves; Turini, Eric; Cheylan, Gilles (2014). „A new abelisaurid dinosaur from the Late Cretaceous of southern France: Palaeobiogeographical implications“. Annales de Paléontologie. 100: 63–86. doi: 10.1016/j.annpal.2013.10.003

[6] Anthony Romilio; et al. (2020). Footprints of large theropod dinosaurs in the Middle–Upper Jurassic (lower Callovian–lower Tithonian) Walloon Coal Measures of southern Queensland, Australia. Historical Biology (2020). doi: 10.1080/08912963.2020.1772252

[7] Tykoski, R. S. & Rowe, T. (2004). „Ceratosauria“. In: Weishampel, D.B., Dodson, P., & Osmolska, H. (Eds.) The Dinosauria (2nd edition). Berkeley: University of California Press. str. 47–70. ISBN 0-520-24209-2

[8] Henderson, D. M. (2018). „A buoyancy, balance and stability challenge to the hypothesis of a semi-aquatic Spinosaurus Stromer, 1915 (Dinosauria: Theropoda)“. PeerJ. 6: e5409. doi: 10.7717/peerj.5409

[9] Campione, N. E.; Evans, D. C. (2020). The accuracy and precision of body mass estimation in non-avian dinosaurs. Biological Reviews. doi: 10.1111/brv.12638

[10] W. Scott Persons, Philip J. Currie & Gregory M. Erickson (2019). An Older and Exceptionally Large Adult Specimen of Tyrannosaurus rex. The Anatomical Record. 303(3). doi: https://doi.org/10.1002/ar.24118

[11] M-P., R.; Larramendi, A. (2016). Récords y curiosidades de los dinosaurios Terópodos y otros dinosauromorfos. Barcelona, Spain: Larousse. str. 120. ISBN 9788416641154.

[12] Bonaparte, José F.; Novas, Fernando E.; Coria, Rodolfo A. (1990). Carnotaurus sastrei Bonaparte, the horned, lightly built carnosaur from the Middle Cretaceous of Patagonia“ (PDF). Contributions in Science. 416: 1–41.

[13] Rodrigo P. Fernandes de Azevedo; Felipe Medeiros Simbras; Miguel Rodrigues Furtado; Carlos Roberto A. Candeiro & Lílian Paglarelli Bergqvist (2013). „First Brazilian carcharodontosaurid and other new theropod dinosaur fossils from the Campanian–Maastrichtian Presidente Prudente Formation, São Paulo State, southeastern Brazil“. Cretaceous Research. 40: 131–142. doi: 10.1016/j.cretres.2012.06.004

[14] Serrano-Brañas, C. I.; Torres-Rodrígueza, E.; Luna, P. C. R.; González, I.; González-León, C. (2014). „Tyrannosaurid teeth from the Lomas Coloradas Formation, Cabullona Group (Upper Cretaceous) Sonora, México“. Cretaceous Research. 49: 163–171. doi: 10.1016/j.cretres.2014.02.018

[15] Grillo, O. N.; Delcourt, R. (2016). „Allometry and body length of abelisauroid theropods: Pycnonemosaurus nevesi is the new king“. Cretaceous Research. 69: 71–89. doi: 10.1016/j.cretres.2016.09.001

Datum: 24.09.2020
Tisk článku

Paralelní světy - Kaku Michio
 
 
cena původní: 499 Kč
cena: 419 Kč
Paralelní světy
Kaku Michio

Diskuze:

Délka stopy

Tomáš Novák,2020-09-24 14:51:01

Impozantní stopa, to určitě. Možná je trochu větší kvůli skluzu bahnitého povrchu, ale reálně ta tlapa musela mít na délku minimálně rovný metr. Zajímalo by mě, jak dlouhou stopu dělali obří jedinci tyranosaura, jako byla "Sue" a "Scotty"? Myslím, že to bylo minimálně kolem metru také...

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace