Dinosauři nejsou draci  
…aneb Další pohled na čínskou geomytologii

Dinosauří megafauna středně až pozdně jurských ekosystémů geologického souvrství Ša-si-miao (Shaximiao) na území čínské provincie S’-čchuan. Je možné, že právě fosilní kosti těchto dinosaurů stojí za starověkými mýty a legendami o dracích, které jsou zde tradovány už nejméně dvě tisíciletí. Zobrazení dinosauři jsou Yangchuanosaurus magnus (velký teropod), Gigantspinosaurus sichuanensis (stegosaur v popředí), Mamenchisaurus hochuanensis (obří sauropod) a Tuojiangosaurus multispinus (stegosaur v pozadí). Kredit: ABelov2014; Wikipedia (CC BY-SA 3.0)
Dinosauří megafauna středně až pozdně jurských ekosystémů geologického souvrství Ša-si-miao (Shaximiao) na území čínské provincie S’-čchuan. Je možné, že právě fosilní kosti těchto dinosaurů stojí za starověkými mýty a legendami o dracích, které jsou zde tradovány už nejméně dvě tisíciletí. Zobrazení dinosauři jsou Yangchuanosaurus magnus (velký teropod), Gigantspinosaurus sichuanensis (stegosaur v popředí), Mamenchisaurus hochuanensis (obří sauropod) a Tuojiangosaurus multispinus (stegosaur v pozadí). Kredit: ABelov2014; Wikipedia (CC BY-SA 3.0).

Fascinující tematikou protopaleontologie a geomytologie jsem se zde zabýval již mnohokrát, a to zejména ve vztahu k čínským fosilním objevům a legendám o dracích, které s nimi byly spojovány. Nedávno publikovaný článek Marka Wittona mě ale přiměl k jakémusi přehodnocení celé problematiky a o poněkud kritický pohled na často zmiňovanou spojitost dinosauřích zkamenělin a dračích mýtů. Ve skutečnosti se totiž, stejně jako v případě mytického gryfa a jeho údajné vazby na fosilie protoceratopsů v pustinách pouště Gobi, o přímou souvislost jednat nemusí.[1] Otázka tedy zní – skutečně jsou čínské legendy o dracích založeny na náhodných objevech dinosauřích fosilií, které staří Číňané interpretovali jako pozůstatky právě takových nadpřirozených bytostí plazího vzhledu? V první řadě je nutné konstatovat, že nic není v tomto směru jisté. Dnes už zkrátka nedokážeme nahlédnout do myslí tehdejších obyvatel natolik hluboko, abychom zjistili, co si o případných fosilních objevech mysleli. Neznáme ani samotné fosilie, kolem kterých by takové legendy mohly vznikat – obvykle je o nich ve starých textech pojednáno pouze jako o „starých kostech“ či „ostatcích draků“ (nebo v podobném duchu). Jedinými prokazatelnými zkamenělinami dinosaurů, s nimiž se dávní obyvatelé Číny, ale také Austrálie, jihu Afriky, Severní Ameriky a Evropy bez nejmenších pochyb setkávali, zůstávají některé ichnofosilie, zejména pak otisky stop.[2] Například lokalita zvaná „Pevnost lotosové hory“ nebo domnělé tibetské stopy krále Gesara z Lingu dokládají obeznámenost dávných obyvatel východní Asie s projevy životní činnosti ještě mnohem dávnějších původců těchto ichnofosilií.[3] Je samozřejmě možné, že staří Číňané náhodně objevovali také dinosauří kosterní fosilie a interpretovali si je po svém – nejspíš právě jako pozůstatky legendárních králů a mytologických bytostí ze starých legend.[4]

 

Podle americké historičky vědy a folkloristky Adrienne Mayorové mohou stát za legendami o gryfech náhodné objevy lebek malých rohatých dinosaurů druhu Protoceratops andrewsi. Exponované lebky a další části fosilní kostry těchto dinosaurů mohly být v mongolské poušti Gobi po staletí nacházeny obchodníky a cestovateli, putujícími po Hedvábné stezce. Zda byl ale myšlenkový koncept gryfa skutečně založen na mylné interpretaci vzezření původců lebek, to už zůstane nejspíš navždy nezodpovězenou otázkou. Kredit: Vlastní snímek autora (Wikipedie, CC BY-SA 4.0)
Podle americké historičky vědy a folkloristky Adrienne Mayorové mohou stát za legendami o gryfech náhodné objevy lebek malých rohatých dinosaurů druhu Protoceratops andrewsi. Exponované lebky a další části fosilní kostry těchto dinosaurů mohly být v mongolské poušti Gobi po staletí nacházeny obchodníky a cestovateli, putujícími po Hedvábné stezce. Zda byl ale myšlenkový koncept gryfa skutečně založen na mylné interpretaci vzezření původců lebek, to už zůstane nejspíš navždy nezodpovězenou otázkou. Kredit: Vlastní snímek autora (Wikipedie, CC BY-SA 4.0).

 

Nasvědčuje tomu i skutečnost, že čínská tradiční medicína využívá prášek z drcených zkamenělých kostí různých obratlovců po staletí, ne-li tisíciletí (a to až do současnosti, jak ukázala reportáž z čínského venkova v roce 2007).[5] Opravdu se ale jedná o fosilie druhohorních dinosaurů? Jsou čínští draci skutečně produktem lidské fantazie podpořené zkamenělými pozůstatky reálných druhohorních „draků“? Jak pevné a věrohodné jsou vlastně doklady pro tuto lákavou a často zmiňovanou hypotézu? Ve skutečnosti jsou jakékoliv důkazy tohoto druhu velmi vzácné a nepříliš přesvědčivé. Dračí mýty starých Číňanů totiž vyvěrají spíše z dobového folklóru, nikoliv z objevů dinosauřích fosilií. Podstatné je slovo „dinosauřích“, protože pokud se bavíme o fosiliích obecně, pak už je situace odlišná. O dracích se v Číně vyprávělo už za dynastie Šang (v době mezi roky 1600 až 1046 př. n. l.)[6], přičemž mýty o nich mohou mít ještě dávnější původ. O „dračích“ kostech každopádně psali někteří čínští učenci nejpozději v období okolo přelomu letopočtu a například dějepisec Čchü Čchang pojednává kolem roku 350 n. l. o častých objevech domnělých dračích kostí na území dnešní provincie S’-čchuan.[7] Vzhledem k tomu, že se opravdu jedná o oblast s množstvím exponovaných sedimentů jurského stáří, nedá se vyloučit, že se podobné legendy skutečně mohly zakládat na nahodilých objevech dinosauřích fosilií starých kolem 165 milionů let.[8] Problém je ovšem v tom, že na území zmíněné provincie nalezneme také množství lokalit s mnohem mladšími zkamenělinami obratlovců z období pleistocénu. Bez detailního nákresu nebo udání přesné polohy nálezu tak není možné s jistotou určit, zda se skutečně jednalo o dinosauří fosilie.[9] Tradiční čínská medicína sice zkameněliny hojně využívala, v drtivé většině případů však muselo jít o mladší kosti, kly, rohy a zuby živočichů z dob ledových. Ty totiž bylo možné na rozdíl od dinosauřích fosilií uvězněných v pevném kameni snáze vyprostit, byly méně křehké a lépe se s nimi manipulovalo.[10]

 

Tradiční čínská medicína využívá skutečně pozoruhodné spektrum předmětů s údajnými léčivými účinky. Nechybí mezi nimi ani části želvích krunýřů, sušení hadi nebo třeba lidská placenta. Dlouhodobě jsou však nabízeny také léčivé „dračí kosti“, představující v mnoha případech fosilie pleistocénních savců. Není však známo, do jaké míry byly k těmto účelům využívány podstatně vzácnější dinosauří fosilie druhohorního stáří. Kredit: Vberger; Wikipedia (volné dílo)
Tradiční čínská medicína využívá skutečně pozoruhodné spektrum předmětů s údajnými léčivými účinky. Nechybí mezi nimi ani části želvích krunýřů, sušení hadi nebo třeba lidská placenta. Dlouhodobě jsou však nabízeny také léčivé „dračí kosti“, představující v mnoha případech fosilie pleistocénních savců. Není však známo, do jaké míry byly k těmto účelům využívány podstatně vzácnější dinosauří fosilie druhohorního stáří. Kredit: Vberger; Wikipedia (volné dílo).

 

Právě čínské apatyky však nabídkou těchto produktů v průběhu 19. století pohřbily dlouho tradované dračí mýty. Do Číny se tehdy začali dostávat západní cestovatelé a vědci, kteří často systematicky nakupovali sortiment čínských lékáren a ve velkém jej zasílali zpět do Evropy a Severní Ameriky. Již v roce 1858 na základě takové zásilky popsal britský přírodovědec Richard Owen množství druhů dosud neznámých vyhynulých obratlovců, a to navzdory často špatné kvalitě dochování a absenci údajů o původu fosilií.[11] Owen sám prozkoumal ještě jiné zásilky z Číny a k tématu se několikrát vrátil i v následujících letech, brzy se k němu přidávali také další paleontologové. Jejich verdikt byl pro „dračí mýtus“ zdrcující – údajné kosti těchto nadpřirozených bytostí byly ve skutečnosti fosiliemi malých schránek mořských bezobratlých, drobnými kůstkami a zuby nebo fragmenty větších kostí a rohů. Většinou se jednalo o zkameněliny prvohorních ramenonožců nebo kenozoických savců, jako byl pravěký příbuzný koně z rodu Hipparion, jehož zkamenělé zuby byly na západ odesílány doslova po tisících kusů.[12] Údajné pozůstatky „draků“ s léčivou mocí pak byly většinou zkamenělinami pleistocénních savců, od žiraf, tapírů a nosorožců až po chobotnatce šelmy a primáty, a to včetně pravěkého člověka. Na fosilie vývojově primitivního stegosaura rodu Huayangosaurus nebo velkého alosauroidního teropoda rodu Yangchuanosaurus coby fyzický podklad legend o čínských dracích tak nejspíš můžeme zapomenout. I když možná ne tak úplně – (prozatím) chybějící přímé důkazy totiž ještě neznamenají, že k dávným objevům dinosauřích zkamenělin a následným podobným interpretacím přece jen příležitostně nedocházelo. Třeba jednou skutečně objevíme nezvratný důkaz o tom, že obyvatelé čínského venkova označovali – podobně jako jejich mongolští „sousedé“ v poušti Gobi – velké dinosauří fosilie za kosti majestátných draků.


Napsáno pro weby DinosaurusBlog a Osel.

 

Short Summary in English: It is still not known with certainty whether Chinese dragon lore was based partly on Jurassic and Cretaceous non-avian dinosaur fossils, the same way it was verifiably based on Pleistocene mammalian fossils. Direct evidence for this fascinating association is still missing as of 2021.

 

Odkazy:

https://biologos.org/articles/dragons-and-dinosaurs-the-surprising-link-between-folklore-and-fossils

https://www.thoughtco.com/dinosaurs-and-dragons-the-real-story-1092002

https://www.strangescience.net/stdino2.htm

https://www.smithsonianmag.com/science-nature/where-did-dragons-come-from-23969126/

https://en.wikipedia.org/wiki/Dragon


 

[1] Viz odkaz http://markwitton-com.blogspot.com/2016/04/why-protoceratops-almost-certainly.html

[2] Xing, L.; Mayor, A.; Chen, Y.; Harris, J.; Burns, M. (2011). The Folklore of Dinosaur Trackways in China: Impact on Paleontology. Ichnos-an International Journal for Plant and Animal Traces – ICHNOS. 18: 213-220. doi: 10.1080/10420940.2011.634038

[3] Xing L.; Harris, J. D.; Currie, P. J. (2011). First record of dinosaur trackway from Tibet, China. Geological Bulletin of China. 30 (1): 173-178. doi: 1671-2552(2011)01-0173-06

[4] Dong, Z. (1988). Dinosaurs from China. British Museum of Natural History and China Ocean Press.

[5] Viz odkaz http://news.bbc.co.uk/2/hi/asia-pacific/6276948.stm

[6] Chang, K-C. (1980). Shang Civilization. New Haven, Connecticut: Yale University Press, 1980. ISBN 0-300-02885-7.

[7] Delair, J. B.; Sarjeant, W. A. (2002). The earliest discoveries of dinosaurs: the records re-examined. Proceedings of the Geologists‘ Association. 113 (3): 185-197. doi: 10.1016/S0016-7878(02)80022-0

[8] Rieppel, L. (2019). Assembling the dinosaur: Fossil hunters, tycoons, and the making of a spectacle. Harvard University Press.

[9] Buffetaut, E. (1987). A short history of vertebrate paleontology. Croom Helm.

[10] Wang, X.; Jukar, A. M.; Tseng, Z. J.; Li, Q. (2020). Dragon bones from the heavens: European explorations and early palaeontology in Zanda Basin of Tibet, retracing type locality of Qurliqnoria hundesiensis and Hipparion (Plesiohipparion) zandaense. Historical Biology. 1-12. doi: 10.1080/08912963.2020.1777551

[11] Owen, R. (1870). On fossil remains of mammals found in China. Quarterly Journal of the Geological Society. 26 (1-2): 417-436.

[12] von Koenigswald, G. H. R. (1952). Gigantopithecus blacki von Koenigswald, a giant fossil hominoid from the Pleistocene of southern China. Anthropological papers of the AMNH. 43: 4.

Datum: 02.04.2021
Tisk článku


Diskuze:

...

Eva M,2021-04-05 12:59:47

"Třeba jednou skutečně objevíme nezvratný důkaz o tom, že obyvatelé čínského venkova označovali – podobně jako jejich mongolští „sousedé“ v poušti Gobi – velké dinosauří fosilie za kosti majestátných draků."
- pokud už je našli a měli pro ně "praktické použití", pak je patrně použili/zpeněžili atd. čímž mohly být tyto fosilie zmizeny..... jinak nevím, jak dlouho taková fosilie vydrží, je-li vystavena povětrnostním podmínkám....ani zda se např. obyvatelé čínského venkova mohli dostávat do pouště Gobi, třeba jako (dočasně najatí?) vojáci, zda byli „mongolští sousedé“ přístupni obchodu, atd................

......a kde se vlastně vzali draci v evropských/českých pohádkách? a co třeba „božstvo okřídleného hada“?

Odpovědět


Re: ...

Tomáš Novák,2021-04-07 07:25:40

Fosilie jsou erozí odkrývány neustále, po tisíciletí. Takže určitě nehrozí, že by postupně zmizely a nebyly už k nalezení. Na některých místech v Číně je jich opravdu hodně, tamní rolníci je nacházejí po tisících už celé generace.

Odpovědět


Re: Re: ...

Eva M,2021-04-07 18:09:06

myšleno na "ty" fosílie, co mohly - a nemusely - být podnětem k legendám o dracích - a které se momentálně nezdají přítomny ...

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace