Hledání života na Marsu 1 Úvod série  
Po pauze trvající půlstoletí byl znovu odstartován vesmírný závod. Tentokrát je Měsíc pouze plánovanou zastávkou na cestě na Mars. Americká NASA, čínská CNSA, a soukromá společnost SpaceX oficiálně přednesly plán poslat lidi na Mars během příštího desetiletí. Tento obnovený zájem oživil diskusi o životě na Marsu. Plány posílání lidí na Mars mění perspektivu astrobiologů: nyní je nejvyšší čas přejít od teorie do praxe.

Rozhovorvor se Stevenem Bennerem. Odkazy na anglickou a českou verzi. Kredit : Hydepark civilizace.
Rozhovorvor se Stevenem Bennerem. Odkazy na anglickou a českou verzi. Kredit : Hydepark civilizace.

Pracuji v Nadaci pro aplikovanou molekulární evoluci (Foundation for Applied Molecular Evolution, FfAME) na Floridě. Tato laboratoř vedená Stevenem Bennerem studuje vznik života na Zemi, syntetickou biologii – pro základní výzkum a aplikace v medicíně, a od mého příchodu v roce 2020 se (opět) intenzivně věnuje hledání života ve vesmíru (astrobiologii).

 

V Nadaci kromě projektu hledajícího život na Marsu před příletem prvního astronauta pátrám po stopách organické chemie v mracích kyseliny sírové halících Venuši.

Moje pozice mi dává unikátní perspektivu. Vidím do zákulisí NASA a soukromých společností plánujících meziplanetární mise a mám možnost mluvit s lidmi, jež ovlivňují chod těchto institucí.

 

Rozhodl jsem se o tuto perspektivu podělit s čtenáři Osla v sérii článků:

  1. Závod na Mars. Kdo a kdy má v plánu poslat lidi na Mars, jaké mají šance a jaká je jejich motivace?

  2. Je život na Marsu? Shrnutí současných poznatků z astrobiologie a přehled misí na Mars.

  3. Závod na Mars a astrobiologie. Jak závod na Mars ovlivňuje snahy o hledání života na Marsu?

  4. Marťanská hydrosféra a život v ní. Chaotické změny rotační osy Marsu nám pomáhají s hledáním života na Marsu.

  5. Jak najít Marťany před příletem lidí? Jak najít mikroskopický život, jehož biochemie může být odlišná od života, který známe na Zemi.

  6. ALF (Agnostic Life Finder) – Jak funguje univerzální hledač života.

  7. FMARS – Simulovaná vesmírná mise na Mars hledající život na ostrově Devon v severní Kanadě. Testování přístrojů.

(Poznámka redakce: S tím, jak budou články uveřejňovány, budou na jednotlivých názvech funkční hypertextové odkazy.)

Mars. Kredit NASA
Mars. Kredit NASA

 

 

Úvodní stručné shrnutí mé perspektivy:

Národní a nadnárodní vesmírné agentury zaspaly. Astrobiologická sekce NASA jedná, jako by nevěřila, že NASA nebo kdokoliv jiný dokáže dopravit lidi na Mars před rokem 2050. Žádná ze současných misí by nedokázala najít mikrobiální život, který jsem naprskal na monitor mého počítače během poslední telekonference, natož sporadické mikroorganismy na pouštích naší nebo rudé planety. Mise plánované před rokem 2040 si stále nekladou za cíl studovat současnou biosféru Marsu – z důvodů, které nastíním v dalších dílech série.

To znamená, že podle absence současného plánu vesmírných agentur budeme mít lidi na Marsu předtím, než budeme vědět, jestli má Mars aktivní biosféru, a to i přes to, že astrobiologové dochází k názoru, že život na Marsu spíše je, než není.


Podle současných postupů, protokolů a rozpočtu NASA vývoj nové astrobiologické mise trvá alespoň 20 let. To z praktického hlediska znamená, že v současnosti v NASA neexistuje administrativní škatulka pro projekty navrhující najít život na Marsu před rokem 2043.

Je docela možné, že až si astrobiologická sekce NASA uvědomí, že NASA myslí plány poslat lidi na Mars vážně a začne podporovat urychlený vývoj postupů pro hledání života na Marsu (který může využívat odlišnou biochemii než život na Zemi), tak už bude stejně příliš pozdě. Současná politická situace, kterou proberu v dalším dílu série, napovídá, že závod o to, kdo zapíchne první vlajku na Mars, nepočká.

Z těchto důvodů jsem se rozhodl založit mezinárodní skupinu ALFA Mars alfamars.org. Cílem skupiny je vytvořit přístroj, který umožní najít život na Marsu před tím, než první astronaut vstoupí na Mars. Náš přístroj je koncipován jako doplněk misí těžících Marťanský led pro výrobu paliva, případně pitné vody a kyslíku. Tyto mise využívající místní zdroje (ISRU, in situ resource utilization) jsou nutné před přistáním prvních raket s lidskou posádkou.


Má práce na první soukromé meziplanetární misi k Venuši mi ukázala (Rocket Lab Mission to Venus), že dveře do vesmíru nejsou otevřené jen pro kosmické agentury. Co víc, skupina ALFA Mars financovaná ze soukromých zdrojů bez přebytečné administrativy může postupovat rychleji a efektivněji než NASA ...akorát místo přesvědčování grantových agentur, které přerozdělují peníze daňových poplatníků, musí přesvědčit přímo veřejnost, že její práce stojí za to.

 


 

Jan Špaček. Kredit: JS
Jan Špaček. Kredit: JS

Podzim jsem strávil v Oregonu a pracoval na vývoji ALFa v elektrochemické laboratoři profesora Boettchera.

Když jsem nebyl v laborce, tak jsem byl v horách. Fotka je z výšlapu na Hardesty mountain.


Více informací o mé snaze najít život na Marsu před příletem prvního astronauta najdete zde.

Kromě života na Marsu pátrám po stopách organické chemie v mracích kyseliny sírové halících Venuši. O první soukromé meziplanetární misi na Venuši si můžete přečíst zde. Původní verzi hypotézy o organické chemii v mracích Venuše můžete najít zde.

Blog, na kterém píšeme s profesorem Bennerem o životě ve Vesmíru a syntetické biologii najdete tady
… a další článek v sérii bude na Oslu příští týden.

Autor: Jan Špaček
Datum: 19.01.2023
Tisk článku

Související články:

Příchod „hloupé“ umělé inteligence     Autor: Jan Špaček (06.02.2015)
Život je jen koncept     Autor: Jan Špaček (06.03.2018)



Diskuze:

Zase jedna fantasmagorie

Josef Potr,2023-01-20 00:49:58

Pokud je někdo vědec, nebo aspoň něco o tom ví, tak musí před tím, než začne mluvit o mimozemském životě, přiblížit jaká je matematická pravděpodobnost vzniku života - složité bílkoviny, informační molekuly RNA,DNA, zabezpečení energií, zázrak nad zázraky - rozmnožování, vznik buňky... Ta pravděpodobnost nekonečně konverguje k nule. Pak by měl takový vědec přiblížit, jaká je jeho představa s tímto se vyrovnat.
Ovšem když tvrdí (jak je zde v článku) :"Náš přístroj je koncipován jako doplněk misí těžících Marťanský led pro výrobu paliva, případně pitné vody a kyslíku." a nespecifikuje odkud ten "přístroj" bude na Marsu brát potřebnou energii ( a že ji bude třeba ohromně a ohromně) tak se jedná o vědecké sdělení zvící pohádky o Šípkové Růžence.

Odpovědět


Re: Zase jedna fantasmagorie

D@1imi1 Hrušk@,2023-01-20 01:27:29

Mohu poprosit o postup, kterým jste vypočítal tu pravděpodobnost? Nebo případně zda byste dal odkaz na zdroj?

Odpovědět


Re: Re: Zase jedna fantasmagorie

Jakub Vavra,2023-01-20 10:11:08

Pan Josef Potr musel vystartovat i kdyby na chleba nebylo. Z jeho dřívějších vystoupení v různých diskusích je jasně patné, jak mu pan Špaček musel svými články o víře musel lézt na nervy. Viz například výňatek z jednoho diskusního příspěvku pana Potra: „Být vědcem znamená, že jste objektivní, tedy byste měli vaši víru ve všemocnost NÁHODY neabsolulizovat, ale pokorně položit vedle víry v Boha. To je samozřejmě ve vašem šovinistickém postoji vyloučené. Takže pochybuji, že jste vědci, spíš jste fundamentální vyznavači náboženství na NÁHODU“…

Odpovědět


Re: Re: Re: Zase jedna fantasmagorie

D@1imi1 Hrušk@,2023-01-20 11:22:00

No jo, ještě kdyby "víra ve všemocnost NÁHODY" byla nějakým vědeckým konsenzem. Řekl bych, že konseznem je spíše víra v existenci pevných zákonitostí. A vědci se zabývají jejich hledáním, dokazováním a zpochybňováním.

Výstižně, přesně a neurážlivě mu odpověděl Tomáš Petrásek v příspěvku níže.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Zase jedna fantasmagorie

Josef Potr,2023-01-20 20:55:22

Ano, víra v existenci pevných zákonitostí. A vědci se zabývají jejich hledáním, dokazováním a zpochyb\ńováním. Nevím přesně co jste měl na mysli, ale myslím, že to bude něco ve smyslu, který poskytuje nejnovější kniha Michio Kaku "Božská rovnice", vydaná na podzim 2022.
Současný světový vědecký guru, který toto postavení převzal po nesmiřitelném ateistovi Dawkinsovi uvádí. " V okamžiku Velkého třesku byly všechny čtyři síly sjednoceny v jedinou supersílu, řídící se nejvyšší symetrií. Tato symetrie mohla otáčet každou částici vesmíru v kteroukoliv jinou. Rovnice ovládající supersílu byla BOŽSKÁ ROVNICE."
Současná kosmologie tedy vylučuje jakoukoliv náhodu, tvrdí, že vznik vesmíru byl řízen. Otázkou zůstává, co nebo kdo řídilo božskou rovnici. Současná kosmologie tedy nechává pro ateistický názor jen úzkou skulinku, maximálně, řekněme fifty fifty. Což ale vědci samozřejmě ignorují a opačný názor považují pouze jako materiál pro vtipy.

Odpovědět


Re: Re: Zase jedna fantasmagorie

Josef Potr,2023-01-20 21:00:05

Viz níže. Ale astronomicky vysoká nepravděpodobnost náhodného vzniku složitých organických molekul by měla být součástí znalostí ze střední školy. Je vidět, že to tak není. Pak se člověk nemůže divit, že 70% české populace věří na mimozemšťany.

Odpovědět


Re: Re: Re: Zase jedna fantasmagorie

Jakub Vavra,2023-01-20 21:25:53

Měla by podle Vás česká populace víc věřit v Boha?

Odpovědět


Re: Re: Re: Zase jedna fantasmagorie

D@1imi1 Hrušk@,2023-01-20 21:48:59

Nastínil jste, jakým způsobem autor spočítal, že náhodně proběhne nějaká konkrétní sekvence chemických reakcí. Jenže takový výpočet by měl smysl v případě, že bychom věděli, jak ty reakce skutečně proběhly. Autor zcela vyloučil, že by mohla existovat jednodušší cesta ke vzniku RNA než náhodná syntéza ze základních chemikálií.

Dále Vás pan Petrásek trefně upozornil, že vznik symetrických krystalů by se laikovi také zdál nepravděpodobný, pokud by neznal zákonitosti, které k tomu vedly. A Vás irituje už jen to, že se někdo ty zákonitosti snaží hledat.

Odpovědět


Re: Zase jedna fantasmagorie

Tomáš Petrásek,2023-01-20 10:15:11

Pokud je někdo vědec, nebo aspoň něco o tom ví, tak musí vědět, že matematická pravděpodobnost dává smysl jen u jevů, které můžeme matematicky exaktně vyjádřit, jinak řečeno, rozumíme jim. Anebo tam, kde máme pěknou statistiku. V případě vzniku života ani jedno (je to moc složité), ani druhé (známe jen jeden příklad). Nevíme, jak velkou roli hrála náhoda, jakou roli hrála zákonitost. Když nebudete znát zákonitosti chemické vazby (nebo nebudete mít předchozí zkušenost - statistiku) vypadá velice nepravděpodobně i krystal soli. Cílem zde popsaného experimentu je získat čísla do oné statistiky (místo jedné planety dvě). Pokud jste kreacionistického založení, můžete si dle libosti na místo zákonitostí a náhod dosadit záměry inteligentního designéra, které jsou příslovečně nevyzpytatelné. Pointa je, že dokud se nepodíváme, nic nevíme.

Ad energie: Pokud někdo (NASA, Musk, Čína...) bude na Marsu vyrábět palivo (nebo tam třeba ubytovávat lidi), bude potřebovat spoustu energie v každém případě. Kde tu energii vezme, to už je jeho věc, já osobně (být kosmickou agenturou) bych vsadil na malý jaderný reaktor.
Elegance přístroje popsaného v článku je právě v tom, že na procesu výroby paliva "parazituje", ale spotřeba energie navíc (oproti pouhé výrobě paliva bez vědecké náplně) bude zřejmě minimální.

Odpovědět


Re: Re: Zase jedna fantasmagorie

Josef Potr,2023-01-20 20:29:02

V příspěvku tvrdíte :"Pokud je někdo vědec, nebo aspoň něco o tom ví, tak musí vědět, že matematická pravděpodobnost dává smysl jen u jevů, které můžeme matematicky exaktně vyjádřit, jinak řečeno, rozumíme jim.
Neříkejte mi, a ostatním zde, že nevíte co to jsou bílkoviny nebo RNA (o DNA radši nebudeme mluvit), neříkejte, že nevíte z čeho jsou složeny, a neříkejte, že nevíte jak snadno se dá spočítat matematická pravděpodobnost jejich náhodného vzniku.
Dovolím si citovat z "Jim Al Khalili: Život na hraně". "Pro syntézu báze RNA z jednoduchých organických sloučenin v primordiálůní polévce by bylo třeba asi 140 kroků a pro každý krok existuje minimálně šest alternativních reakcí, který je nutné se vyhnout. Tedy jen pro náhodný vznik báze, ne funkční RNA, je třeba 10^109 kombinací, přičemž ve vesmíru se odhaduje počet částic na 10^80."
A pak následuje 100 000 bílkovin, a naprostý informační vrchol - DNA. O této kyselině jsem se z vědeckých prací ohledně jejího v zniku nedočetl nic víc a nic míň než že "se ustanovila".
Nevíte jakou roli hrála náhoda, jakou roli hrála zákonitost, když to nevíte, tak proč tvrdíte, že jen tato vaše víra je pravá, vědecká, správná, a kdo tomu nevěří je tmář a zpátečník?

Odpovědět


Re: Re: Re: Zase jedna fantasmagorie

D@1imi1 Hrušk@,2023-01-20 21:34:20

S prominutím, pane Potre, tohle už není názorová rozepře, to je psychiatrická diagnóza:

1. Většina slušných lidí respektuje právo druhých na soukromý názor - včetně toho Vašeho. Za tmáře a zpátečníka Vás tu nikdo neoznačoval, to jste udělal až Vy sám. Naproti tomu Vy právo druhých lidí na jejich názor nerespektujete a nutíte jim svoji jedinou pravdu.

2. Pan Petrásek Vám napsal srozumitelně několik pádných připomínek, z nichž jste polovinu zcela přešel. Buď jste je nepochopil, nebo se Vám nohodí do Vaší konstrukce, nebo jste je ve svém svatém amoku nedokázal vnímat. Nemá smysl Vám ty argumenty znova vypisovat (ani další, které bych k Vašemu příspěvku měl), protože o ně evidentně stejně nestojíte. Kdybyste o ně přesto stál, přečtěte si příspěvek pana Petráska znova.

3. Osobně znám několik kreacionistů a žádný z nich nemá potřebu se o svém přesvědčení takto agresivně hádat. Na základě nějakých argumentů v kombinaci s osobní vírou došli ke svému přesvědčení, ale dá se s nimi normálně diskutovat. Ne však s Vámi. Hluboce Vás irituje byť jen vědomí existence lidí, kteří mají diametrálně odlišné názory na stvoření a existenci Boha než Vy. To nevypovídá o Vaší zdravé psychice. Dokonce se to ani neslučuje s křesťanstvím - které učí, že máte odpouštět svým nepřátelům. Kde se tedy ve Vás berou ty negativní emoce?

Odpovědět

Dobří holubi...

Eliska Frankova,2023-01-19 15:20:04

Tak proto jste se odmlčel…. ? Jako skalní Oslí příznivkyně vzpomínám na sérii Vašich trefných článků a chtěla jsem mnohokrát napsat redakci zda neví, co se s Vámi stalo? Tím se to všechno vysvětluje - gratuluji k Vašemu novému postu a moc těším na avizované články, i když tentokrát budou z jiného soudku :) Pro nově příchozí si dovoluji dodat některé Vaše dřívější „pecky“. Četla jsem je od té doby už několikrát znovu:
Richard Feynman: cargo cult science  
Cena Války  
Biblické násilí  
Zeptejte se svého kněze 10: Rozhovor s Markem Orko Váchou
Vlastně těch článků bylo moc a všechny by se sem asi stejně nevešly.

Odpovědět


Re: Dobří holubi...

M. Vondrka,2023-01-19 15:40:20

Taky rád vzpomínám!
Jen si dovoluji podotknout, že oni to na oslovi mají zavedeno tak, že se všechny články autora ukáží, když se klikne na jeho jméno (tam dole pod článkem).

Odpovědět

biopolymery

František Liška,2023-01-19 15:11:10

V odkazovaném materiálu mě zaujal předpoklad, že informační biomolekuly by měly být polyelektrolyty. Bylo by ale možné namítnout, že např. "morfolína" (https://en.wikipedia.org/wiki/Morpholino) nemají náboj (jestli tomu dobře rozumím) a přesto se celkem dobře párují s normálními nukleovými kyselinami a používají se dlouhodobě. Je tato námitka relevantní, a pokud ne, proč?

Odpovědět

D@1imi1 Hrušk@,2023-01-19 14:53:03

To vypadá na zajímavou sérii čalánků. Už se těším!

Odpovědět

Gábor Vlkolinský,2023-01-19 11:23:59

No len aby nám zostali nejaké fosílne palivá na pohon kamiónov na Mars.

Odpovědět


Re:

Vít Výmola,2023-01-19 11:45:57

Jelikož je momentálně největší kandidát na takovou dopravu SpaceX se svými metanovými motory, tak určitě ne. A kdyby došlo na nejhorší, tak palivo naprdí krávy.

Odpovědět


Re: Re:

Gábor Vlkolinský,2023-01-20 08:25:06

Takže na výrobu paliva do Space X netreba žiadne fosílne zdroje? Stačia na to veterníky, slnečné baterky a podobné mohutné zdroje energie?

Odpovědět


Re: Re: Re:

Gábor Vlkolinský,2023-01-20 08:32:18

https://www.slovgas.sk/aktuality/e-musk-chce-v-texase-tazit-zemny-plyn-a-vyuzivat-ho-ako-raketove-palivo/ Niečo som našiel.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Vít Výmola,2023-01-20 11:31:57

Pointa zkrátka je, že metan není jenom fosilní, ale dá se i vyrábět.
Například Sabatierova reakce potřebuje jenom vodík (tedy vodu), CO2 a elektřinu. Jestli se ta energie vezme z větrníků nebo jaderek, to už je jedno.

Odpovědět


Re:

Martin Smatana,2023-01-19 21:47:20

Fuj, že fosílne palivá. Pekne-krásne zo Zeme na Mars natiahneme koľajnice a troleje s premenlivou dĺžkou a túto medziplanetárnu železnicu budeme napájať slnečnými batériami visiacimi v Lagrangeovych bodoch.
Alebo ak by sa predsa len používali kamióny, tak budú mať vodíkový motor, vodíka je na Jupiteri dosť.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace