Laureáti Nobelovy ceny proti jaderným zbraním  
Možná eskalace konfliktu na ukrajinském bojišti, ale i riziko zažehnutí dalších válečných konfrontací (nejen) mezi státy s jadernou výzbrojí motivovala mnohé významné vědce připojit své jméno k veřejné petici, která vyzývá vlády k závazku, že jejich země žádnou jadernou zbraň nepoužije jako první.

Částicový fyzik, dlouholetý mírový aktivista, Hannes Jung, iniciátor petice (osobní stránka https://www.hannesjung.de/)  Kredit: stránky urychlovače DESY (https://www.desy.de/~jung/welcome-old.html)
Částicový fyzik, dlouholetý mírový aktivista Hannes Jung, iniciátor petice (osobní stránka) Kredit: stránky urychlovače DESY

Petice nabízí jednu z nenásilných možností, jako veřejně vyjádřit svůj názor. Způsob, jako s těmi, co mají podobný názor, oslovit ty „nahoře“. Ty, kteří sice mají rozhodovací pravomoci, ale neradi naslouchají davu, který s mandátem nebo bez něho zastupují, a dokonce mají možnost rozhodnout o životě a smrti. To druhé se jich samotných týká jen zcela výjimečně, na rozdíl od bezpočtu těch bezejmenných. Laureáti Nobelovy ceny patří mezi významné, mezinárodně uznávané autority.

 

Když se pod peticí objeví celá řada jejich jmen, takovou výzvu již nelze ignorovat.

Německý částicový fyzik Hannes Jung vložil na stránku change.org petici, pod níž je nyní podepsáno kolem 1650 lidí, zejména vědců, které Jung oslovuje v první řadě (počet se průběžně zvyšuje). To zatím není velké číslo, výjimečné ale je, že mezi signatáři je (do dnešního dne) i 14 „nobelistů“, a to je pádným důvodem, abychom důležitou výzvu „Nepoužít jaderné zbraně jako první, nikdy jejich použití“ nabídli i v českém překladu:

 

Ve válce proti Ukrajině, kterou co nejdůrazněji odsuzujeme, bylo zabito mnoho lidí, spácháno mnoho válečných zločinů, byly vyvolány a posíleny nenávist a strach. Naléhavě žádáme o okamžité příměří a humanitární pomoc pro ty, kteří válkou trpí.

Eskalace slov a vojenských akcí přiblížila Evropu nebezpečí použití jaderných zbraní. Tváří v tvář potenciálu rozsáhlé a těžko představitelné globální zkázy nebo regionální katastrofy s celoplanetárními důsledky nemůžeme jako vědci mlčet: Jakýkoli jaderný útok z kterékoli strany vyvolá reakci a odvetu ze strany ostatních jaderných mocností a v krátké době mohou být zabity miliony lidí, zničeny a zamořeny obrovské oblasti země a moře. Do atmosféry by se dostaly radioaktivní prvky a saze, což by mohlo vést k jaderné zimě a celosvětovému hladomoru. Vědecké studie jasně ukazují, že po odpálení jaderné zbraně zbývá jen velmi málo času na jasné uvažování a z unáhlených rozhodnutí není cesty zpět.

Před 70 lety, 25. května 1953, byl v rámci Operace Upshot-Knothole testováno dělo stílející náboj ráže 280 mm. Energie atomového granátu odpovídala výbuchu 15 tisíc tun TNT.  Kredit: US Federal government, Wikimedia Commons, volné dílo
Před 70 lety, 25. května 1953, byl v rámci Operace Upshot-Knothole testováno speciální dělo střílející náboj ráže 280 mm. Energie atomového granátu odpovídala výbuchu 15 tisíc tun TNT. Kredit: US Federal government, Wikimedia Commons, volné dílo

Zatímco nás zaměstnává válka v Evropě a jaderná hrozba, nadále čelíme vážným a nebezpečným krizím, které je třeba řešit – zejména klimatické krizi – s bouřemi, povodněmi nebo suchem v mnoha zemích, které ohrožují miliony lidí. Globální potravinová, sociální, energetická a ekosystém zasahující krize již vážně postihuje země s nízkými příjmy.

Místo toho, abychom se zapojovali do válek, musíme veškeré úsilí a zdroje věnovat řešení těchto problémů. Jako vědci jsme odhodláni provádět výzkum ve prospěch lidstva a usilovat o mírový svět, v němž má každá živá bytost budoucnost.

Požadujeme to od všech politiků a politických vůdců:
- Zastavte slovní eskalaci, přestaňte činit jakákoli prohlášení a rozhodnutí, která by mohla zničit budoucnost všech lidí;

- Řiďte se při svých rozhodnutích vědeckými doporučeními a přijímejte rozhodnutí, která umožní budoucnost nás všech;

- Vzpomeňte si na peklo v Hirošimě a Nagasaki, vyslechněte přeživší Hibakuši, vezměte v úvahu historii a jejich osobní svědectví.

 

Žádáme všechny vlády, zejména ty, které vlastní jaderné zbraně, a ty, které jsou s nimi ve vojenském spojenectví:
- Neprodleně veřejně prohlaste, že se hlásíte k politice nepoužití jaderných zbraní nebo jiných zbraní hromadného ničení jako první a zdržte se jakéhokoli použití těchto zbraní;

- Připojte se ke Smlouvě o zákazu jaderných zbraní (pozn. pod čarou), kterou připravila Organizace spojených národů.

 

Jeden z „nobelovských“ signatářů petice, Sir Andre Konstantin Geim je v Británii působící nizozemsko-britský fyzik ruského původu (Andrej Konstantinovič Geim). Je nositelem dvou „nobelovek“ – Alfreda Nobela i jeho fiktivního, poněkud zlomyslného, ale i špásovného bratra Ignáce (Ig Nobel Prize). Tu první, čestnou, získal za grafen, tu druhou, méně vážnou, za pokusy se žábou levitující v magnetickém poli. Kredit: Bengt Oberger, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Jeden z „nobelovských“ signatářů petice Sir Andre Konstantin Geim je v Británii působící nizozemsko-britský fyzik ruského původu (Andrej Konstantinovič). Je nositelem dvou „nobelovek“ – Alfreda Nobela i jeho fiktivního, poněkud zlomyslného, ale i špásovného bratra Ignáce (Ig Nobel Prize). Tu první, čestnou, získal za grafen, tu druhou, méně vážnou, za pokusy se živou žábou levitující v magnetickém poli. Kredit: Bengt Oberger, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Mírové organizace, které výzvu iniciovali:

Science4Peace Forum, International Physicians for the Prevention of Nuclear War (IPPNW), Naturwissenschaftler*innen Initiative „Verantwortung für Frieden und Zukunftsfähigkeit“, Ukrainian Pacifist Movement

 

Doposud podepsaní laureáti Nobelovy ceny:

Prof. Dr. Gerardus 't Hooft (nositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 1999), fyzik, Utrechtská univerzita, Nizozemsko

Prof. Dr. Barry C. Barish (nositel Nobelovy ceny za fyziku 2017), fyzik, Kalifornský technologický institut (Caltech), Pasadena a U.C. Riverside, USA
Prof. Dr. Jacques Dubochet (nositel Nobelovy ceny za chemii za rok 2017), biofyzik, Univerzita v Lausanne, Švýcarsko
Prof. Dr. Joachim Frank (laureát Nobelovy ceny za chemii 2017), biofyzik, Columbia University Irving Medical Center, NY, USA
Prof. Dr. Sir Andre K. Geim (nositel Nobelovy ceny za fyziku 2010), fyzik, University of Manchester, Velká Británie
Prof. Dr. Takaaki Kajita (laureát Nobelovy ceny za fyziku 2015), fyzik, Tokijská univerzita, Kašiwa, Japonsko
Prof. Dr. Michel Mayor (laureát Nobelovy ceny za fyziku 2019), fyzik, Ženevská univerzita, Švýcarsko.
Prof. Dr. Giorgio Parisi (laureát Nobelovy ceny za fyziku 2021), fyzik, Římská univerzita La Sapienza, Itálie.
Prof. Sir Christopher A. Pissarides (nositel Nobelovy ceny za ekonomii 2010), ekonom, London School of Economics and Political Science, Velká Británie/Kypr
Prof. Dr. Sir Peter Ratcliffe (nositel Nobelovy ceny za fyziologii nebo medicínu 2019), lékař, Ludwigův institut pro výzkum rakoviny a Institut Francise Cricka, Londýn, Velká Británie
Prof. Dr. Sir Richard J. Roberts (nositel Nobelovy ceny za fyziologii nebo medicínu 1993), molekulární biolog, New England Biolabs, MA, USA
Prof. Dr. George P. Smith (laureát Nobelovy ceny za chemii 2018), molekulární biolog, University of Missouri, Columbia, USA.
Prof. Dr. Sir Fraser Stoddart (laureát Nobelovy ceny za chemii 2016), chemik, Northwestern University, USA
Prof. Dr. Joseph H. Taylor Jr (nositel Nobelovy ceny za fyziku 1993), fyzik, Princeton University, USA

 


Smlouva o zákazu jaderných zbraní (Treaty on the prohibition of nuclear weapons – TPNW), je první právně závaznou mezinárodní dohodou, která komplexně zakazuje jaderné zbraně, přičemž konečným cílem je jejich úplné odstranění. Smlouva obsahuje souhrnný soubor zákazů účasti na jakýchkoli činnostech týkajících se jaderných zbraní, jako je vývoj, testování, výroba, získávání, držení, hromadění, používání nebo hrozba jejich použití.

Smlouva byla přijata dne 7. července 2017 a vstoupila v platnost dne 22. ledna 2021

Zatím TPNW ratifikovalo, nebo k ní přistoupilo 55 zemí, žel ani jedna jaderné zbraně nevlastní. Což sice platí i o české republice, nicméně: České Ministerstvo zahraničí upozornilo, že připojení k dohodě by bylo v rozporu se závazky Česka v NATO. O podpisu či dokonce ratifikaci úmluvy prý proto vláda neuvažuje (zdroj a další informace).

 

Zdroj: change.org

Autor: Redakce
Datum: 17.04.2023
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz