Pětirohá tvář slaví stovku  
…aneb Představení rodu Pentaceratops

Přibližně 74 milionů let stará scéna z ekosystémů v rámci geologického souvrství Kirtland. Dravý tyranosauridní teropod druhu Bistahieversor sealeyi se pokouší ulovit dospělého jedince druhu Pentaceratops sternbergi. Ve skutečnosti se však tito teropodi nejspíš zaměřovali spíše na méně nebezpečnou kořist, jako byli kachnozobí dinosauři. Kredit: ABelov2014; Wikipedia (CC BY 3.0)
Přibližně 74 milionů let stará scéna z ekosystémů v rámci geologického souvrství Kirtland. Dravý tyranosauridní teropod druhu Bistahieversor sealeyi se pokouší ulovit dospělého jedince druhu Pentaceratops sternbergi. Ve skutečnosti se však tito teropodi nejspíš zaměřovali spíše na méně nebezpečnou kořist, jako byli kachnozobí dinosauři. Kredit: ABelov2014; Wikipedia (CC BY 3.0)

V současnosti známe už víc než stovku druhů rohatých dinosaurů (ceratopsů), přičemž valná většina z nich byla popsána ze západních oblastí Spojených států amerických a Kanady.[1] Jedním z pozdně křídových severoamerických ceratopsidů je také druh Pentaceratops sternbergii, formálně popsaný právě před sto lety. První fosilie tohoto rohatého dinosaura objevil v Novém Mexiku slavný paleontolog Charles Hazelius Sternberg v roce 1921, kdy pracoval pro švédskou Uppsalskou univerzitu. Sternberg narazil na fragmentární část lebky dosud neznámého ceratopsida v sedimentech souvrství Kirtland v oblasti Meyers Creek na území pánve San Juan a zaslal ji švédskému kolegovi Carlu Wimanovi. O rok později se Sternberg rozhodl pracovat nezávisle a v oblasti zvané Fossil Forest („zkamenělý les“) na území kraje San Juan objevil ve vrstvách formace Fruitland takřka kompletní kostru stejného dinosauřího rodu, kterou prodal Americkému přírodovědeckému muzeu v New Yorku. V roce 1923 tak mohl paleontolog Henry Fairfield Osborn stanovit nový rod a druh ceratopsida, Pentaceratops sternbergii.[2] Typovým exemplářem se stala lebka s označením AMNH 6325, do sbírek muzea v New Yorku nicméně přibyly ještě tři další kosterní exempláře pentaceratopse.

Typový exemplář druhu Pentaceratops sternbergi (sbírkové označení AMNH 6035), fragmentárně dochovaná lebka, objevená Charlesem H. Sternbergem roku 1922 v sedimentech geologického souvrství Fruitland. Kredit: H. F. Osborn; Wikipedia (volné dílo)
Typový exemplář druhu Pentaceratops sternbergi (sbírkové označení AMNH 6035), fragmentárně dochovaná lebka, objevená Charlesem H. Sternbergem roku 1922 v sedimentech geologického souvrství Fruitland. Kredit: H. F. Osborn; Wikipedia (volné dílo)

Rodové jméno znamená v překladu „pětirohá tvář“ a odkazuje k trojici rohů na svrchní části lebky a dále dvojici rohů, vyčnívajících po stranách lebky směrem dolů (tzv. epijugální rohy). Druhové jméno bylo zvoleno jako pocta a jakási útěcha objeviteli, který se v dané době nacházel před finančním krachem.[3] V pozdější době bylo objeveno více fosilií řazených k rodu Pentaceratops, ne všechny jsou ale do tohoto rodu řazeny i dnes.

 

Například jeden obří exemplář s lebkou dlouhou 265 cm byl v roce 2011 přeřazen do nově stanoveného druhu Titanoceratops ouranos.[4] Domnělý kanadský druh Pentaceratops aquilonius, popsaný roku 2014, je zase dnes považován za nomen dubium (pochybné vědecké jméno) nebo možná za zástupce druhu Spiclypeus shipporum.[5] Výzkum stále probíhá a budoucí objevy a nové přístupy k problematice snad vnesou do celé věci více světla.[6] Pentaceratops byl každopádně velkým ceratopsidem, jehož délka se nejspíše pohybovala mezi 5 a 6 metry a hmotnost dosahovala asi 2500 kilogramů.

 

Pentaceratops byl velkým ceratopsidem, dosahujícím délky dodávky a hmotnosti nosorožce. Celková délka lebky u zatím největšího známého exempláře činí 2,3 metru. Kredit: Slate Weasel; Wikipedia (volné dílo)
Pentaceratops byl velkým ceratopsidem, dosahujícím délky dodávky a hmotnosti nosorožce. Celková délka lebky u zatím největšího známého exempláře činí 2,3 metru. Kredit: Slate Weasel; Wikipedia (volné dílo)

Nejdelší známá lebka tohoto ceratopsida měří i s límcem 2,3 metru, další pak 2,16 metru.[7] Existují však i podstatně vyšší odhady, a sice délka 6,4 až 8 metrů a hmotnost 4700, 5500 nebo dokonce 11 000 kilogramů![8] Tyto údaje jsou ale téměř s jistotou nadhodnocené. Trup pentaceratopsů byl vysoký a široký, páteř v bederní části byla nejspíš zesílená pevným vazivem za účelem vyrovnání hmotnosti obří lebky. Ta byla zakončena relativně velmi dlouhým límcem hranatého tvaru s trojúhelníkovitě tvarovanými růžky na okrajích. Nadočnicové rohy byly poměrně dlouhé, zatímco roh nad čenichem byl charakteristicky krátký.[9] Dnes je pentaceratops obvykle řazen do podčeledi Chasmosaurinae a jeho sesterským taxonem byl pravděpodobně rod Utahceratops, známý pouze ze sedimentů souvrství Kaiparowits na území Utahu. Vzdáleněji příbuznými rody jsou pak Agujaceratops z Texasu a Kosmoceratops z Utahu. [10] Dosud rozeznané a bezpečně určené fosilie pentaceratopse jsou známé ze dvou geologických souvrství – Kirtland a Fruitland, jejichž stáří činí asi 76,3 až 73,5 milionu let (pozdní věk kampán).[11]

 

Tento rohatý dinosaurus žil tedy po dobu přibližně tří milionů let na území dnešních amerických států Nové Mexiko a Colorado, možná však i jinde. Sdílel tak ekosystémy s mnoha dobře známými dinosauřími druhy, jako jsou kachnozobí dinosauři Parasaurolophus tubicen a Kritosaurus navajovius, s ankylosaury druhu Ahshislepelta minor a Nodocephalosaurus kirtlandensis nebo s dalšími ceratopsidy, jako jsou nedávno popsané druhy Bisticeratops froeseorum a Navajoceratops sullivani.[12]

 

Z predátorů, kteří mohli pentaceratopse aktivně lovit, lze zmínit především velkého tyranosaurida druhu Bistahieversor sealeyi. Tento až 9 metrů dlouhý a kolem 2,5 tuny vážící dravec představoval nejspíš dominantního predátora v ekosystémech obývaných právě pentaceratopsem a jeho současníky.[13] Je ale možné, že před poměrně dobře „vyzbrojeným“ ceratopsidem dával tyranosaurid přednost lovu méně nebezpečné kořisti v podobě ornitopodních kachnozobých dinosaurů nebo v podobě kořisti menších rozměrů (jako byli například i tehdy žijící „tlustolebí“ pachycefalosauridi druhu Stegoceras novomexicanum a Sphaerotholus goodwini, dosahující délky kolem dvou metrů a hmotnosti pouze v řádu desítek kilogramů).[14] Pentaceratops byl podobně jako většina ceratopsidů stádním býložravcem, spásajícím díky svým silným čelistem a bateriím ostrých zubů i tuhou přízemní vegetaci. Nápadný lebeční límec tohoto dinosaura mohl být za jeho života pestře zbarven a plnit tak signalizační funkci, to ale pochopitelně nevíme s jistotou.[15] Více nám o tomto zajímavém severoamerickém ceratopsidovi prozradí snad až budoucí objevy na území Nového Mexika i v okolních amerických státech.


Napsáno pro weby DinosaurusBlog a Osel.

 

Short Summary in English: Pentaceratops is a genus of large herbivorous ceratopsid dinosaur from the late Cretaceous Period (Campanian) of what is now New Mexico. Fossils of this dinosaur were first discovered in 1921, and the genus was named two years later, when its type species, Pentaceratops sternbergii, was described. It was about 6 meters long and is estimated to have weighed around 2.5 metric tons, about the size of a white rhinoceros.

 

Odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/Pentaceratops

http://www.prehistoric-wildlife.com/species/p/pentaceratops.html

https://dinodata.de/animals/dinosaurs/pages_p/pentaceratops.php

http://www.dinochecker.com/gallery/pentaceratops.php

https://www.mindat.org/taxon-P38859.html


 

[1] Dalman, S. G.; et al. (2021). The oldest centrosaurine: a new ceratopsid dinosaur (Dinosauria: Ceratopsidae) from the Allison Member of the Menefee Formation (Upper Cretaceous, early Campanian), northwestern New Mexico, USA. PalZ. 95 (2): 291–335.

[2] Osborn, H. F. (1923). A new genus and species of Ceratopsia from New Mexico, Pentaceratops sternbergii (PDF). American Museum Novitates. 93: 1–3.

[3] Sullivan, R. M.; Lucas, S. G. (2011). Charles Hazelius Sternberg and his San Juan Basin Cretaceous dinosaur collections: Correspondence and photographs (1920-1925). New Mexico Museum of Natural History and Science Bulletin. 53: 429–471.

[4] Longrich, N. R. (2011). Titanoceratops ouranos, a giant horned dinosaur from the late Campanian of New Mexico. Cretaceous Research. 32 (3): 264–276.

[5] Mallon, J. C.; et al. (2016). Spiclypeus shipporum gen. et sp. nov., a Boldly Audacious New Chasmosaurine Ceratopsid (Dinosauria: Ornithischia) from the Judith River Formation (Upper Cretaceous: Campanian) of Montana, USA. PLOS ONE. 11 (5): e0154218.

[6] Longrich, N. (2014). The horned dinosaurs Pentaceratops and Kosmoceratops from the upper Campanian of Alberta and implications for dinosaur biogeography. Cretaceous Research. 51: 292–308.

[7] Wiman, C. (1930). Über Ceratopsia aus der Oberen Kreide in New Mexico. Nova Acta Regiae Societatis Scientiarum Upsaliensis, Series 4. 7 (2): 1–19.

[8] Benson, R. B. J.; et al. (2017). Cope’s rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology. 61 (1): 13–48.

[9] Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 272.

[10] Sampson, S. D.; et al. (2010). Stepanova, A. (ed.). New Horned Dinosaurs from Utah Provide Evidence for Intracontinental Dinosaur Endemism. PLOS ONE. 5 (9): e12292.

[11] Fowler, D. W. (2017). Revised geochronology, correlation, and dinosaur stratigraphic ranges of the Santonian-Maastrichtian (Late Cretaceous) formations of the Western Interior of North America. PLOS ONE. 12 (11): e0188426.

[12] Sullivan, R. M.; Lucas, S. G. (2006). The Kirtlandian land-vertebrate „age“ – faunal composition, temporal position and biostratigraphic correlation in the nonmarine Upper Cretaceous of western North America. New Mexico Museum of Natural History and Science Bulletin. 35: 7–29.

[13] Carr, T. D.; Williamson, T. E. (2010). Bistahieversor sealeyi, gen. et sp. nov., a new tyrannosauroid from New Mexico and the origin of deep snouts in Tyrannosauroidea. Journal of Vertebrate Paleontology. 30 (1): 1–16.

[14] Jasinski, S. E.; Sullivan, R. M. (2011). Re-evaluation of pachycephalosaurids from the Fruitland-Kirtland transition (Kirtlandian, late Campanian), San Juan Basin, New Mexico, with a description of a new species of Stegoceras and a reassessment of Texascephale langstoni. Fossil Record 3. New Mexico Museum of Natural History and Science, Bulletin. 53: 202–215.

[15] Sampson, S. D. (2001). Speculations on the socioecology of Ceratopsid dinosaurs (Ornithischia: Neoceratopsia). In: Mesozoic Vertebrate Life, edited by Tanke, D. H., and Carpenter, K., Indiana University Press, str. 263–276.

Datum: 28.08.2023
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz