Ve skutečnosti jde ovšem o důkaz opaku, protože výkyv teploty vzhůru není provázen žádným vzestupem koncentrace CO2. Jako pravděpodobná příčina výkyvu globální teploty se jeví neobvyklý podmořský výbuch pacifického vulkánu Hunga Tonga. Vychrlená směs prachu a vodní páry dosáhla nejen do stratosféry, ale i do mezosféry. Způsobilo to krátkodobé zastínění slunečního záření, to ale zřejmě rychle odeznívá. Na rozdíl od běžných sopečných výbuchů se do atmosféry dostalo 146 milionů tun vodní páry, která ovšem nesedimentuje. Došlo ke zvýšení její koncentrace ve stratosféře o zhruba 10%. Vodní pára je nejvýznamnější zdroj skleníkového efektu.
Není ale jasné, jak rychle se vodní pára a její skleníkový efekt šíří na severní polokouli a zda tedy opravdu lze abnormální letní počasí připsat na účet sopečného výbuchu.
Skleníkovému efektu způsobenému vulkánem ovšem můžeme připsat razantní pokles plochy antarktického zalednění, které je pozorovatelné zhruba 4 měsíce. Plocha ledu kolem severního pólu se přitom nezměnila. Cirkulace atmosféry mezi oběma polokoulemi Země je omezená, takže bude možné pozorovat dlouhodobý vliv vyššího obsahu vodní páry pomocí rozdílů v zalednění obou polárních oblastí. Celkový vliv na zvýšení teploty extrémů by mohl dosáhnout 1,54o C a mohl by trvat léta.
Literatura
Nature Climate Change volume 13, pages 127–129
Video: Tonga Underwater Volcanic Eruption
Diskuze:
To Kostera
jaroslav mácha,2023-08-31 17:20:28
Číslo vyvržené vody může být nepřesné, bylo z novinových článlů. Přesná kalkulace je v článku z Nature. Důležitý je ale zcela neobvyklý průběh antarktického zalednění.je z Current State of Sea Ice Cover od Nasa.
Re: To Kostera
Radoslav Pořízek,2023-09-01 23:34:01
Mate tam link na Nasa clanok s nadpisom: "Nature Climate Change volume 13, pages 127–129".
Jeden zdroj je teda clanok od NASA, konstatujuci neobvyklu zmenu zaladnenia za posledne 4 mesiace voci rovnakym obdobiam z predchadzajucich rokov: https://earth.gsfc.nasa.gov/cryo/data/current-state-sea-ice-cover
Druhy zdroj je clanok z Nature Climate Change, ktory spekuluje, ze vymrstena para by mohla zvysit radiative forcing: "... Hunga Tonga–Hunga Ha’apai (HTHH) will probably increase the net radiative forcing, unusual for a large volcanic eruption, increasing the chance of the global surface temperature anomaly temporarily exceeding 1.5 °C over the coming decade. "
https://econpapers.repec.org/article/natnatcli/v_3a13_3ay_3a2023_3ai_3a2_3ad_3a10.1038_5fs41558-022-01568-2.htm
Z coho by som usudzoval, ze sa jedna o spekulaciu, a radiative forcing zatial nebol experiemntalne potvrdeny satelitnymi meraniami infracerveneho ziarenia. Tych +1,5 'C neznamena oteplenie sposobene HTHH, ale o medialne znamu hranicu +1,5 'C oproti predintdiustrialnej ery. V abstrakte sa teplotny ucinok od HTHH nekvantifikuje. Len sa tvrdi, ze zvysuje pravdepodobnost kratkodobeho prekrocenia tejto hranice v nablizsich 5 rokov o 7%.
Ja si myslim, ze najprv by bolo treba experimentalne preukazat, ze HTHH skutocne sposobilo vyznamne oteplenie, a az potom spekulovat, ci to moze suvisiet s ubytkom ladu na Antarktide.
Kostera martin: Číslo může být nepřesné,
jaroslav mácha,2023-08-31 17:10:17
bylo z novinových článků. ne z původní publikace. Nemyslím, že je to významné, důkladné vyčíslení je v článku z Nature. Důležitý je ale zcela neobvyklý pokles zalednění, je z Current State of Sea Ice Cover od NASA.
Preco by to mal byt sklenikovy efekt?
Radoslav Pořízek,2023-08-30 02:23:56
> Skleníkovému efektu způsobenému vulkánem ovšem můžeme připsat razantní pokles plochy antarktického zalednění, které je pozorovatelné zhruba 4 měsíce. Plocha ledu kolem severního pólu se přitom nezměnila.
Odkial autor dosiel na to, ze by sme vykyv plochy Antarktickeho zaladnenia mohli pripisat prave sklenikovemu efektu vodnej pary zo spomenutej sopky?
V Antarktide je august najchladnejsi mesiac, na povrchu su teploty desiatky stupnov pod nulou - nic sa na povrchu netopi. Lad sa moze ubudat odlamovanim ale topenim v kontakte s morom, cize skor to bude zavisle od zmien v morskych prudoch, ktore omyvaju Antarktidu - sme teraz vo faze silneho El-Nina.
Ona Antarktida (jej teplota) je celkovo necitliva k sklenikovemu efektu - za posledne pol storocie sa tam prakticky neoteplilo, napriek vyraznemu narastu CO2...
Re: Preco by to mal byt sklenikovy efekt?
Vinkler Slavomil,2023-08-30 10:14:36
Proč skleníkový efekt? Voda ve stratosféře je daleko intenzivnější než CO2.
Re: Re: Preco by to mal byt sklenikovy efekt?
Radoslav Pořízek,2023-09-01 20:42:17
A to je intezivnejsia len na juznom pole, na severnom uz nie?
Vsak to nejde len tak nieco trepnut, ze vela vody vo vzduchu, tak to bude topit Antarktidu.
Kolko vody sa uvolnilo do vzduchu? Aky to ma radiative forcing? Bolo toto predpokladane zvysene tepelne ziarenie aj naozaj namerane druzicami? Ak ano, ako ma toto oteplenie topit lad na Antarktide? Kedze je tam najvacsia zima, tak predpokladam, ze cez zvysenu teplotu morskych prudov, ktorymi je obmyvana. Bolo zaznamenane zvysenie teplot namerane?
400 000 tun?
Kostera Martin,2023-08-29 22:33:12
To číslo je odkud?
NASA uvádí 146 teragramů.
https://www.nasa.gov/feature/jpl/tonga-eruption-blasted-unprecedented-amount-of-water-into-stratosphere
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
