Na první pohled se to sice nezdá, ale mořská hladina není vytesána do kamene. Kromě toho, že se pohybuje od přílivu k odlivu, se také mění v průběhu historie. Odborníci již dříve zhruba odhadli, s využitím fosilií a sedimentů, jak se hladina oceánů měnila. Bylo to ale na škále tak asi miliónů let.
Douwe van der Meerz z Universiteit Utrecht a jeho spolupracovníci nedávno nashromáždili dost dat a nápadů na to, aby rekonstruovali pohyby hladiny oceánu během posledních 540 milionů let, tedy od počátku prvohor do dneška, v poněkud detailnějším měřítku.
Pohyby mořské hladiny ovlivňují hlavně dvě věci. Klima, tedy klima v tom smyslu, že když je voda vázaná v ledu, tak je vody málo a hladina oceánu je nízko. Stručně řečeno, doby ledové znamenají dramatický propad hladiny oceánu a také velké kolísání, protože obvykle nejsou stálé. Druhým zásadním faktorem je desková tektonika, která mění tvar krajiny, včetně mořského dna a jeho hloubky.
Rekonstruovat pohyby moře tak během posledního milionu let není až takový problém, vzhledem k množství dostupných geologických záznamů. Až doposud ale bylo obtížné odhalit změny mořské hladiny na kratší časové škále ve vzdálenější minulosti.
Van der Meerz a spol. použili trik. Spočítali vztah mezi pozemským klimatem a velikostí ledového pokryvu pro období posledních pár milionů let, pro které máme slušná data. Díky tomuto vztahu pak mohli odhadnout pohyby mořské hladiny na kratší časové škále až do počátku prvohor.
Výsledky potvrzují, co jsme už tušili, jen v detailnějším měřítku. Hladina oceánu během historie, tedy od počátku prvohor, pohybuje zhruba v rozsahu 300 metrů. Když planeta zamrzne do ledových dob, klesne hladina oceánu rekordně nízko. Došlo k tomu na přelomu karbonu a permu a druhé takové období, v němž je hladina oceánu snad ještě níž, je dnes, tedy v současném cyklu ledových dob. V dlouhodobém průměru je oceán možná nejníž od počátku prvohor. Současné obavy o vzestup světového oceánu kvůli oteplování, to staví do zajímavého kontextu, i když obyvatelům pobřeží to nejspíš přijde jako slovíčkaření.
Video: Humanity and a Million Years of Sea Level Change - Dr Nicholas Flemming
Literatura
Zemské nitro polyká ohromnou spoustu vody
Autor: Stanislav Mihulka (22.11.2018)
Ozonové díry škodí životu, ale antarktické ledovce chrání
Autor: Josef Pazdera (16.12.2018)
Zalednění Antarktidy přivodil tektonický posun
Autor: Josef Pazdera (26.11.2021)
Nové nálezy v Grónsku ukazují, že zcela roztálo během posledního milionu let
Autor: Stanislav Mihulka (06.08.2024)
Diskuze:
Upřesnění
F M,2025-07-20 13:26:37
Tato práce se týká především té modré plochy grafu/ů. Spíše než o tu jednu křivku (nebo křivky) ukazující posunutou průměrnou hladinu jde o krátkodobou (s rozlišením spíše stovek milionů než milionů let) glacioeustatickou variabilitu (změnu hladiny moře ve vztahu k ledu vázanému v ledovcích). Hlavním dosud nezapočítáným faktorem mají být změny na orbitální úrovni (Milankovič ty desetitisícileté cykly +). Výsledkem jsou ty krátkodobé minimální glacioeustatické změny hladiny moře v obdobích kdy byla na zemi teplota neumožňující existenci podstatných ledovců (výkyvy cca do 20m) a velmi vysoké v nejchladnějších obdobích tedy i teď (více než 100m). V tomto extrému je to navíc posíleno nízkou hladinou CO2, přesněji tou logaritmickou změnou (při nízkých hladinách má změna určité množství CO2 vyšší účinek v teplotě než při "normální" či zvýšené). Ta data z posledních milionů let, led a výška hladiny a tak, se používají ke kalibraci pro ta dřívější období. Autoři připouští, že jde o první nástřel, jednoduchý model a bude se to zpřesňovat.
Ten "základ" (ta průměrná křivka) vychází z dřívějších prací (i těchto autorů) a je také trochu vylepšen (časem vylepšován). Jde o kompilace stovky možná tisíc+ prací (přímo či nepřímo zmiňovaných; předpokládám velké zapojení výpočetní techniky) týkajících se jak reálné získaných dat tak a to především modelů (prací) na nich postavených a postavených na těchto pracích... U těch získaných dat hraje velkou roli extrémnost, protože ty se nejčastěji dochovají a jejich kompenzace.
V tom převzatém základě hraje velkou roli i to dno oceánu (stále jiné práce) a objem toho oceánského zásobníku z diskuse níže. Jsou mezi nimi rozdíly, ne každý počítá vše stejně třeba tu teplotní roztažnost.
Nakonec ještě vyzvednu tu změnu hladiny o více než 100m v rámci té změny orbity, která je "normální" v +- současném klimatu. A ještě jsem zapomněl na "přirozenou" změnu teploty oproti průměru v daném období (třeba ty delší Milankovičovy cykly) kterou udávají spíše jako minimum 2,5 ale berou jako možnost i až 4,5C. Poslední věc, vzhledem k té vysoké variabilitě upozorňují na chyby u různých klimatických modelů, nevím kterých (funkčně), ale zde se udávají větší přirozené změny tak směr je zřejmě jasný. I když to tak bude tak to neznamená, že ta antropogenní složka neexistuje.
tak trochu
Eva M,2025-07-16 19:37:32
mi pripada, ze bud tam fakt budou nejake ty nepresnosti (patre nejmene) v dusledku jevu "a na cem to merite, kdyz se to zveda a klesa", nebo pomalu nastal cas polozit si otazku "kam se ztraci ta voda" -- ono to nemusi byt jen tim ledem
(a to jsme pekne prosim jeste ani nezacali blbnout s tim vodikem)
Výjimečná doba
Richard Vacek,2025-07-16 10:22:31
Žijeme v éře výjimečně nízké globální teploty, výjimečně nízké koncentrace CO2 a navíc ještě výjimečně nízké hladiny moří. A tento výjimečný stav se politici snaží udržet ať to stojí, co to stojí.
Re: Výjimečná doba
Pavel Kaňkovský,2025-07-16 15:00:28
Také žijeme v éře výjimečně vysokého počtu olysalých hominidů. :)
Re: Re: Výjimečná doba
Martin Novák2,2025-07-16 20:36:58
I to se politikové snaží za každou cenu zachovat. Místo aby byli rádi za přirozený úbytek tak se snaží stávající stav zachovat i za cenu doplňování nekompatibilními, neintegrovatelnými a nezaměstnatelnými muži vojenského věku.
Re: Re: Re: Výjimečná doba
D@1imi1 Hrušk@,2025-07-16 22:57:50
"nezaměstnatelní muži vojenského věku" :))
Vostok 450 000 let, teplota, CO2 a hladina
Florian Stanislav,2025-07-16 10:22:29
https://c226a7c51a.clvaw-cdnwnd.com/4aaa59381a7ced75c2b805c5783c922f/200002046-7e5127e515/700/awa_400-tisic_teplota_co2_hladina_oceanu.fw-3.webp?ph=c226a7c51a
Obrázek č. 6
Pavel Kaňkovský,2025-07-16 09:42:41
Doporučil bych pozornosti jmenovaný obrázek z van der Meer et al. (https://ars.els-cdn.com/content/image/1-s2.0-S0012821X25003243-gr6_lrg.jpg), ve kterém jsou vidět samostatně příspěvky od ledovců (červeně), tektoniky (zeleně) a krátkodobé variability (světle modře) a je vidět, že příspěvek tektoniky je významný a často větší než od ledovců. To také vysvětluje, jak mohla být hladina o 200 metrů výš než dnes: cca 50 metrů udělaly ledovce a dalších 150 metrů tektonika.
Re: Obrázek č. 6
Florian Stanislav,2025-07-16 10:34:19
Ano. Našel jsem podobný graf
https://www.geographyrealm.com/sea-level-540-million-years/
https://www.geographyrealm.com/wp-content/uploads/2025/07/sea-level-540-million-years-graph.jpg
Graf vyjadřuje za 540 milionů let změny hlaediny moře
vlivem ledu, tektonickými účinky, změnami dráhy Země a celkový účinek, který relativně nejvíc kopíruje liv tektonické aktivity.
Kolísání hladiny proti čemu?
Martin Novák2,2025-07-15 20:31:33
Proti čemu to měří, v takové časové škále rejdí kontinenty jako zběsilé. Pobřeží se zvedá a klesá. Že by to měřili proti centru země se mi nezdá.
Re: Kolísání hladiny proti čemu?
Pavel Kaňkovský,2025-07-16 09:45:49
Je to průměrný rozdíl vůči nějakému referenčnímu geoidu, tak jako se to dnes měří ze satelitu.
Re: Re: Kolísání hladiny proti čemu?
D@1imi1 Hrušk@,2025-07-16 10:36:38
V tom je asi dost zásadní metodický rozdíl, když satelity měří skutečně přímo tu hladinu pomocí radarů, zatímco geologové to určují nepřímo jen z nějakých vzorků hornin, které jsou navíc omezené na relativně malou plochu Země (ve vyšších polohách kontinentů nezjistí nic, protože tam moře nebylo a z většiny oceánského dna zase nejsou vzorky).
Re: Re: Kolísání hladiny proti čemu?
Martin Novák2,2025-07-16 13:49:34
Satelity ten referenční geoid zaměřují vůči vlastní známé dráze a měří vzdálenost radarem.
Před stovkami milionů let žádné satelity nebyly, pobřeží se různě zvedalo a klesalo. Navíc se zachovalo jenom vzácně. Připadá mi že tady někdo těžce střílí od boku.
Ze článku vyplývá že vzali v potaz jenom moderní klima a erozi/vrásnění/tvorbu vápence úplně vynechali. Navíc klima před tím než byla antarktida na jižním pólu mělo podstatně nižší vliv protože mořský led nemá vliv na výšku hladiny oceánu. Takže jejich předpoklad že vztah klima/mořská hladina z posledního milionu let jde vztáhnout na celou historii mi přide úplně mimo.
Re: Plášť
Eva M,2025-07-17 11:34:38
vzhledem k tomu, ze se voda vaze v nekterych slouceninach/nerostech, to vypada jako "mechanismus hodny blizsiho popisu"
zajimave
Zdeno Janeček,2025-07-15 17:33:27
ze o tom stoupaniladin nevedia arabsti sejkove, ktori stavaju pisecne ostrovy s prevysenim o 1-2 metre. Ze by vedeli, ze je to chujovina ??
Re: Re: zajimave
D@1imi1 Hrušk@,2025-07-16 10:25:13
Motáte dohromady děje probíhající na odlišných časvých škálách. Článek popisuje výkyvy hladiny na škále stovek MILIONŮ let. Šejkům je jedno, jestli ty umělé ostrovy pohltí moře za pouhé stovky let. A pro informaci - moře ty umělé ostrovy pohltí i v případě, že by hladina zůstala stabilní. Jsou to prakticky jen hromady písku s trochou kamení, s tím si eroze hravě poradí, pokud tam nikdo nebude ten materiál neustále doplňovat.
Re: Re: Re: zajimave
Zdeno Janeček,2025-07-16 11:19:43
Jenze nas strasi tady a ted !!
Nejak mne nezajima, co bude za milion rokov !!
Re: Re: Re: Re: zajimave
D@1imi1 Hrušk@,2025-07-16 11:57:10
1. Článek vůbec ničím nestraší.
2. Článek není o tom, co bude za milion let, ale co bylo před miliony let. Vás to nezajímá, ale pro geology je to hlavní náplň jejich profese.
Re: Re: Re: Re: Re: zajimave
Zdeno Janeček,2025-07-16 19:31:19
zasa debata o nicom, vseobecne sa vie, ze Himalaje stupaju o 3cm rocne.
Pokud by se to porovnavalo s Himalajemi, tak vlastne hladiny oceanu klesaju !!
Takze cela otazka mereni se svrckne na hledani refernciho bodu.
Ani druzice nemaju dokonalu drahu, proto maji motory na upravu drahy !!
Re: Re: Re: Re: Re: Re: zajimave
D@1imi1 Hrušk@,2025-07-16 22:46:44
"zasa debata o nicom"
- Ano, to vidím od Vašeho prvního příspěvku. Holt se potřebujete za každou cenu vyjádřit. A tápete po nějakém třídním nepříteli.
"hledani refernciho bodu"
- Ale kulový. Důležitá je průměrná výška, žádný referenční bod. Everest Vám klidně může růst, zatímco sousední údolí se prohlubuje erozí. Nicméně družicím je i toto jedno, ty dokážou měřit výšku hladiny oceánů od středu Země. Pevnina je vůbec nemusí zajímat.
"druzice nemaju dokonalu drahu"
- Družice nepotřebuje mít dokonalou dráhu, aby mohla provádět přesná měření. Bohatě stačí, aby znala svoji odchylku od té dokonalé dráhy. Pro srovnání - navigační systém Galileo nabízí uživatelům vertikální přesnost na 40 cm. Kdyby družice systému Galileo neznaly téměř dokonale svoji polohu, nebyla by taková přesnost vůbec možná.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: zajimave
Zdeno Janeček,2025-07-17 14:38:47
presne podla vzorce Dunning-Kruger, cimm mene vite, tim vetsi blbosti !
Vy tridni nepritel ;-)
---
bez presne reference nelze nic měřit. Pohyb pevnim a mori je tak chaoticky, ze najit referencni bod je vlastne nemozne.
---
Napriklad vite o tom, ze sveho casu bylo Streozemni more skoro uplne vyschnute ?? Teda ta voda zvysila jine oceany? Kde to je zohlednene ??
---
Teda vertikalni pohyb druzic je v ramci 40cm, teda naprosto mimo toleranci.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: zajimave
D@1imi1 Hrušk@,2025-07-17 16:02:06
Jako reference družici stačí znát poloměr a excentricitu svojí oběžné dráhy. To například může vypočítat ze znalosti hmotnosti Země, oběžné doby a průběhu změny úhlové rychlosti vůči Zemi při každém oběhu. Z toho zároveň může vypočítat gravitační střed Země, jelikož kolem něj obíhá. A když zná svoji vzdálenost od gravitačního středu Země, už stačí, aby změřila radarem svoji vzdálenost od mořské hladiny. Vzdálenost družice od středu Země mínus vzdálenost družice od mořské hladiny = vzdálenost hladiny od středu Země.
To byste snad ještě mohl pochopit, vy Dunning-Krugere :))
Ano, Středozemní moře bylo prázdné a co tím básník chtěl říct? :) Hladina oceánu byla tím pádem samozřejmě vyšší.
Ne, ty družice znají svoji pozici podstatně přesněji. 40 cm je přesnost, kterou dostanete vy jako obyčejný uživatel, když vaše obyčejné zařízení za pár set euro přijme signál z několika družic a triangulačně vypočítá svoji pozici. Přesto nevím, proč by vám teď nestačila přesnost 40 cm, když ty výkyvy mořské hladiny se pohybovaly v desítkách až stovkách metrů.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: zajimave
Zdeno Janeček,2025-07-21 10:33:36
mudri ludia stale pochybuji, iba blbci jsou si 100% isti o sve neomylnosti !!
informace pro EK
Frantisek Zverina,2025-07-15 12:35:33
Zkusil jsem přeposlat článek Ursule von Leyen, ale šlápl jsem jen do leyena.
Zajímavé
Josef Šoltes,2025-07-15 12:01:14
Článek naznačuje, že by hladina mohla teoreticky vzrůst o 200 metrů, nicméně, jak je to možné? Podle odhadů by i při roztátí všech ledovců vzrostla hladina jen o 65 metrů. Že by byla příčinou teplotní roztažnost vody? Podle p. Stanislava máme teď průměrnou teplotu na Zemi výrazně nižší než bylo běžné, až o 10 stupňů, to může znamenat výrazně odlišnou teplotu oceánu než dnes a výrazně odlišnou hladinu.
Re: Zajímavé
Florian Stanislav,2025-07-15 14:58:41
V současnosti asi 1/3 nárůstu hladiny dána tepelnou roztažností vody.
Tepelná roztažnost vody je malá, každý někdy vařil vodu a z konvice nekyne jako těsto.
Dnešní ledovce včetně Antarktidy by daly sotva 70 m nárůst hladiny. Nárůst 200 m hladiny nemá z čeho být. Permafrost nejvýše 0,5 mil. km3 ledu, což je asi 1/5 Gronského ledovce. Podzemní vody jsou pod 1/3 vody veškeré vody, asi 1/2 vody v ledovcáích.
Vysvětlení snad, že vody během gelogické minulosti ubylo. Voda se rozkládá fotolyticky ve stratosféře a vodík uniká do vesmíru. Ale kolik vody takto mizí, to nevím.
Nevíme ani, jestli voda pochází ze Sluneční soustavy (komety, planetky) nebo z původní zemské kůry.
Re: Re: Zajímavé
D@1imi1 Hrušk@,2025-07-16 12:17:35
Co když oceány v minulosti byly trochu mělčí? Průměrná hloubka oceánů je 3790 m, v tom se nějakých 100 m "ztratí". Nemohly mít pevninské a oceánské desky v minulosti lehce odlišnou tloušťku či hustotu, což by vedlo k relativnímu poklesu / vzestupu oceánského dna a tím k poklesu / vzestupu hladiny?
Re: Re: Re: Zajímavé
Florian Stanislav,2025-07-16 14:41:59
https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-v-zemskem-nitru-jsou-velke-zasoby-vody-v-jinem-skupenstvi-40455910
"V zemském plášti, asi 410 až 660 kilometrů pod povrchem,
se podle vědeckých zjištění nachází
možná více vody než na jejím povrchu.
Má však zcela jiné skupenství, než na které jsme zvyklí...Z jejich závěrů plyne, že obrovské množství vody se v zemském nitru ukrývá díky minerálu ringwoodit. Ten se nachází mimo jiné v oblasti přechodové zóny v zemském plášti, mezi svrchním a spodním pláštěm.
Ringwoodit je jako houba, která nasává vodu. "
Zdoj placený
https://www.science.org/doi/abs/10.1126/science.1253358
Re: Re: Re: Re: Zajímavé
D@1imi1 Hrušk@,2025-07-16 15:30:45
No to je ještě další možnost, že by se ta voda v průběhu stamilionů let mohla absorbovat do zemského pláště nebo se z něj naopak uvolňovat.
Já to myslel čistě tak, že by oceánské dno relativně vůči kontinentům vystouplo či naopak pokleslo a kontinenty by se recipročně též vyvýšily či poklesly. Kdyby dno oceánů vystouplo, vzhůru, hladina vody by relativně vůči kontinentům stoupla a zalila by větší plochu šelfů, ale přesto by vody v oceánech bylo pořád stejně.
Re: Re: Re: Re: Re: Zajímavé
Florian Stanislav,2025-07-16 22:30:38
Ano. Vnitřní teplo Země chladne, vázání vody díky minerálu ringwooditu je pak asi snažší, než do teplejšího.
Ale jde o zemský plášť 410-680 km hluboko. Sopečná láva pochází z 5km až 30 km zemské kůry.
Graf
https://www.geographyrealm.com/wp-content/uploads/2025/07/sea-level-540-million-years-graph.jpg
uvádí změny hladiny ve spojitosti s TEKTONICKÝMI jevy, které pochází ze zemské kůry, minerál ringwoodit má být nejméně 10 krát hlouběji. Jak se tam a odsud voda dostane ?
Snad jako na měsících Europa a Enceladus nějakými průduchy.
Uvádíte vznik mělkých moří. Když se zvedne mořské dno, což se ostatně děje ve středooceánských hřebech, tak to se změnou hladiny může být ještě složité. Zvednuté dno = snížení pevniny. Množství hmoty hornin je v podstatě dáno.
Kde se pevnina sníží je otázka. Uvnitř desek kontinentů to asi nebude.
Kontinentálkní desky se pod sebe podsouvají, takže spíš na jejich okraji bude snížení.
Což navozuje otázku, jak se vůbec základní ( "nulová") průměrná hodnota hladiny určuje.
Re: Zajímavé
Ilil Akil,2025-07-15 18:05:02
Kde sa v článku píše o 200 m?
Stačí pozornejšie čítať článok.
Nejde len o množstvá vody a ľadu na Zemi,
ale aj o plochu a rozloženie kontinetov a oceánov a ich hĺbku.
A tie sa počas tých stoviek miliónov rokov výrazne menili.
Re: Re: Zajímavé
Florian Stanislav,2025-07-15 23:06:17
Před 150 až 50 mil. roky byla hladina o 200 m výš jak globální střední úroveň - to je zřejmé z grafu.
Před 20 000 - 19 000 lety: Hladina moří byla značně nižší, zhruba o 120-140 metrů.
Průměrná globální teplota během poslední doby ledové byla přibližně o 6 °C nižší než je průměrná teplota v roce 1850-1900.
Z toho neplyne, že při zvýšení globální teploty o 6°C bude hladina o 120 m- 140 m vyšší. Tolik vody na Zemi není. Ledovce pokud roztají mohou zvýšit snad o 70 m.
Superkontinent Pangea existoval přibližně od karbonu do jury, což odpovídá období před 300 až 200 miliony let.
Před 300-250 mil. let byla teplota dlouhodobě nízko ( asi 12°C proti dlouhodobým maximům kolem 22°C) a hladina až o 150 m výš nad globální průměrnou úrovní hladiny.
Dnes je teplota 15°C a hladina nejméně o 100 m níž.
Což nabízí souvislosti výšky hladiny s jedním velkým kontinentem. A dumání vůbec jak se střední globální úroveň hladiny vůbec určuje.
Petr Nováček,2025-07-15 10:20:19
V současné době se nacházíme v období, kdy je hladina moří vysoko. Kdyby roztál veškerý led na Zemi – tedy ledovce, ledové čepice i trvale zmrzlá půda (permafrost) – hladina světových moří by se zvýšila přibližně o 66 metrů (někdy se uvádí rozsah kolem 65–70 metrů podle různých studií a způsobu výpočtu). Z toho je 58 metrů Antarktida a 7 metrů Grónsko.
Teploty, hladina a tektonika
Florian Stanislav,2025-07-15 09:53:03
Teploty za 540 milionů let
https://www.osel.cz/_img/graf-3-od-kambria-1600.jpeg vcelku shoda s hladinou oceánů kromě období asi před 250-200 milionů let, kdy teplota asi 22°C a hladina až jen k +50 m.
Období ppřed 125-50 mil.let je teplota asi 22°C a hladina kolem +200 m.
Prohloubení oceánů podsouváním a nasouvání desek by nemělo vést k velkému ovlivnění hladiny kontinentálními deskami.
Vznik vysokých pohoří na pevnině a vliv na hladinu, moc jsem toho z grafů nevykoukal.
Alpinské vrásnění před 145–65 miliony let, podobně Andy a Kordilliery. Hladina i teploty trvale nahoře.
Krátce kolem 150 milionů let je teplota nízko a hladina se zvedá.
Himálaje od 50 mil. let dodnes, teplota i hladina klesá. kromě posledních let ( globální oteplování)
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
