Částečné zatmění Slunce 3. října 2005  
V pondělí 3. října 2005 bude u nás v dopoledních hodinách viditelné částečné zatmění Slunce.

 

Zvětšit obrázek
Pás viditelnosti prstencového zatmění. V Evropě se jedná o částečné zatmění.

Jedná se o prstencové zatmění Slunce, které bude u nás viditelné jako částečné (zakryto bude asi 50% slunečního disku). Začátek je kolem 10 hodiny, maximální fáze před 11:30 a konec asi ve 12:30 hodin letního času (přesné časy závisí na zeměpisné poloze pozorovacího místa).

Údaje jsou pro Prahu a v závorce pro Valašské Meziříčí:
- začátek úkazu: 10:01 SELČ (10:05 SELČ)
- maximální fáze: 11:14 SELČ (11:18 SELČ)
- konec úkazu: 12:31 SELČ (12:35 SELČ)
- velikost zatmění: 0,539 slunečního průměru (0,507 slunečního průměru)

Pás viditelnosti prstencového zatmění začíná v severním Atlantiku severozápadně od Azor, postupuje k jihovýchodu a pak se stáčí k jihovýchodu, přechází Španělsko, Středozemní moře, přejde Alžírskem, Libyí, Súdánem, Etiopií, Keňou, Somálskem a dále prochází západní polovinou Indického oceánu v jižních šířkách, kde se postupně stáčí k východu a končí západně od Kokosových ostrovů. Maximální trvání prstencové fáze zatmění je 4 minuty 32 sekundy.

Jako částečné je toto zatmění viditelné v Evropě, na Předním východě, ze západní, jihozápadní a jižní Asie, téměř z celé Afriky, Madagaskaru, z Islandu a části Grónska. Dále je lze spatřit ze Středozemního moře, severní oblasti Atlantského oceánu a ze západní poloviny Indického oceánu.

 

Vídeň 3.října (ćas  SELČ)

Vídeň 3.října (ćas  SELČ)



Podle Tahiťanů není úplné zatmění nic jiného než milostný akt mezi Sluncem a Měsícem. Eskymáci a další obyvatelé severských oblastí zase věří, že při zatmění si Slunce a Měsíc dočasně vymění místo na obloze a zkontrolují tak, zda je na Zemi všechno v pořádku.

Zvětšit obrázek
Byly doby, kdy lidé věřili, že zatmění slunce mají na svědomí šílená zvířata, a že jej lze hlukem a bitím osvobodit.

V legendách mnoha národů zse najdeme představu, že při zatmění požírá Slunce nějaký netvor. K jeho zahnání je potřeba způsobit co největší rámus. Ještě na konci 19. století čínské královské námořnictvo střílelo z kanónů proti neviditelnému drakovi, který ukusuje Slunce.

První písemný doklad o slunečním zatmění 22. října. 2137 př. Kr. pochází z Číny. Najdeme jej v čínské kronice Šu-King ve spojitosti s popravou dvou dvorních astronomů, kteří zapomněli upozornit císaře na blížící se úplné zatmění, proto lid nebyl připraven k zahnání saně, která dle jejich představ chtěla Slunce pozřít.

Zatmění 9. srpna 975 potěšilo především vězně v Japonsku, protože způsobilo všeobecnou amnestii.

V roce 1948 musely být květnové volby v Koreji odloženy, neboť v den tajného hlasování nastalo úplné zatmění Slunce.

V roce 1966 pořídila posádka kosmické lodi Gemini 12 první snímky úplného zatmění Slunce z kosmického prostoru. V kontrastu s tím se tisíce Hinduistů ve stejnou chvíli v Indii potápělo do vody, aby se ochránili před zlými démony.

Snad nejlepší soupis zatmění Slunce a Měsíce udělali v roce 1983 Hermann Mucke a Jean Meeus za období od roku 2003 př. Kr. do roku 2526 po Kr. (The Canon of Solar Eclipses). Přehled lze také nalézt na adrese: http://sunearth.gsfc.nasa.gov/eclipse. Na toto období připadá přesně 10.774 slunečních zatmění, (z toho 6.886 úplných nebo prstencových) a 10. 936 měsíčních zatmění (3.159 úplných a 3.810 částečných). Maximální šířka pásu totality (oblast kde nastává úplné zatmění Slunce) je 270 km. Protože zatmění Měsíce je viditelné z celé polokoule, kde je Měsíc právě nad obzorem, každý z nás měl možnost pozorovat zatmění Měsíce mnohem častěji než zatmění Slunce (a to i přesto, že zatmění Měsíce nastává  méně než zatmění Slunce).

Zřejmě mnoho z nás má ještě v paměti úplné zatměním Slunce 11. 8. 1999, protože nastalo uprostřed prázdnin u našich jižních sousedů. Obdobná situace nastane 3. 9. 2081, ale úplné zatmění na našem území bude až 7. 10. 2135.

Přestože během 18 let se vyskytne 15 úplných zatmění Slunce, je jen málo obyvatel zeměkoule, kteří měli možnost tento zajímavý úkaz vidět. Periodu SAROS znali již Chaldejci v Babylónii v 7. století př. Kr., což je  doba mezi stejnými zatměními a trvá 18 let 9 až 11 dnů 7 hodin a 43 minut (počet dnů závisí na počtu přestupných roků v periodě – 3 až 5). Po uplynutí této doby se zatmění opakují ve stejném pořadí. Během této periody proběhne 43 různých slunečních zatmění: 15 úplných, 15 částečných a 13 prstencových. A mimo jiné i 29 zatmění Měsíce. Dalšími méně známými periodami jsou TRITOS, která trvá přibližně 11 roků a INEX, která trvá 29 roků (je to součet period SAROS a TRITOS).

Doba trvání zatmění závisí především na vzájemných polohách a vzdálenostech Země, Měsíce a Slunce. Při pozorování z jednoho místa na zemském povrchu je maximální doba trvání prstencového zatmění 12 minut 30 sekund, úplného maximálně jen 7 minut 31 sekund.

Jednou z možností, jak si prodloužit dobu úplného zatmění Slunce, je nasednout do letadla a putovat s plným měsíčním stínem. Nejdéle (7 minut 40 sekund) bylo úplné zatmění Slunce viditelné z paluby letadla Concorde v roce 1973. Jak ale někteří poznamenávají, okénka v letadlech nejsou nijak velká ani z kvalitního skla. Kromě toho musíte mít „štěstí“ a za tučnou sumu dolarů získat místo u okénka. Z hlediska trvání bude v tomto století úplné zatmění nejdelší 22. července 2009 (6 minut 39 sekund) a prstencové 15. ledna 2010 (11 minut 8 sekund).

V jednom kalendářním roce může nastat maximálně 5 a minimálně 2 zatmění Slunce. Maximální počet zatmění nastal naposled v roce 1935 (5. ledna, 3. února, 30. června, 30. července a 25. prosince), příště to bude až v roce 2206 (10. ledna, 7. června, 7. července, 1. a 30. prosince). Protože zatmění Slunce se mohou opakovat nejdříve za tzv. synodický měsíc (tj. přibližně za 29,5 dne), mohou nastat v jednom kalendářním měsíci i 2 zatmění Slunce (samozřejmě pozorovatelná na různých místech zeměkoule) – např. 1. a 31. července 2000, další takový případ nastane až 1. a 30. prosince 2206.

 

Zvětšit obrázek
Viditelnost zatmění ve stereoskopiscké projekci(3.října2005).

Průměrná doba opakování zatmění Slunce pro jedno konkrétní místo na zemském povrchu je 375 let, ale je to pouze statistika a příroda ani vesmír se podle ní neřídí, proto to ve skutečnosti vypadá trochu jinak. Stejnými oblastmi, jako 11. 8. 1999, bude procházet pás totality asi za 4 500 let, v místě, kde nyní stojí v Cincinnati (Ohio, USA) observatoř, nastalo poslední úplné zatmění Slunce 2. 1. 1395 a další je očekáváno až 21. 10. 3046. V  Ostende (Belgie) bylo naposledy pozorováno úplné zatmění Slunce 29. 9. 878, další nastanou 25. 5. 2142 a 14. 6. 2151. Naopak na Filipínách byla úplná zatmění Slunce pozorována 17. 7. 1814, 9. 11. 1817 a 4. 3. 1821 nebo na severním pobřeží Ochotského moře bude možno v rozpětí 15,6 roku pozorovat úplné sluneční zatmění celkem 4krát (22. 8. 2408, 10. 4. 2415, 13. 8. 2417 a 31. 3. 2424). Bohužel, podobné případy častějšího opakování úplných zatmění Slunce se střední Evropě vyhýbají.
Úplná zatmění Slunce na našem území byla 29. října  878 (za vlády Svatopluka),  7.  června 1415 (spojováno s upálením Mistra Jana Husa) a 12. května 1706. Další nastane až 7. října 2135. Pro nás bude dostupné úplné zatmění 29. března 2006 v Turecku, Egyptě či Libyi. Zajímavý úkaz nastane 3. listopadu 2013 v Africe, kde se prstencové zatmění Slunce změní na úplné, tzv. kombinované zatmění (hybrid).

 

Zdroj:
http://sunearth.gsfc.nasa.gov/eclipse
http://sunearth.gsfc.nasa.gov/eclipse/SEpath/SEpath.html
http://eclipse.astronomie.info/sofi/globallist2005.html
F. Martinek: Zatmění Slunce a Měsíce a příbuzné úkazy 2003-2012
Hvězdářská ročenka 2005

 

Datum: 17.09.2005 09:51
Tisk článku


Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán

Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace