Takto Měsíc uvidíme i dnes. Modrý nebude. (Foto: Luc Viatour, Wikipedia CC BY-SA 3.0)

Úplňky nastávají přibližně každých 29,5 dne. To když se Měsíc přesune na stranu Země přímo naproti Slunci. Našemu vesmírnému souputníkovi, starajícímu se nejen o přílivy a odlivy, ale i o romantické noci, dávaly jména básníci astronomové i lid prostý.

Modrý úplněk , nebo také modrý Měsíc případně Blue Moon, se používá pro druhý úplněk v jediném kalendářním měsíci, což není záležitost tak úplně běžná. Ten první letošní květnový úplněk nastal hned na samém začátku měsíce (konkrétně v pátek 1. května). K tomu druhému dochází právě dnes. Mikroúplněk je to proto, protože se Měsíc na svém obíhání kolem Země vzdálil úplně nejdál.

Úplňky dostávaly různá jména, především podle převládajícího počasí, chování zvířat a potřeb k pěstování rostlin v daném období. Tak třeba v zimě, kdy bylo málo potravy a hladové smečky vlků hlasitě vyly obzvláště blízko lidských příbytků, stálo za vznikem pojmu „Vlčí měsíc“. Tradičně je tímto pojmem častován první úplněk v kalendářním roce.

Asi nepřekvapí, že únorovému úplňku se dostalo označení „Sněžný měsíc“. Březnový „Červí měsíc“ se zase váže k žížalám, které se po oblevami vodou nasáklé země tlačí k povrchu a zanechávají tam své slizovité cestičky, nebo i samy sebe, pokud v chladné noci umrznou. V kanadě mají například i „Mízový měsíc“ v němž bylo třeba navrtávat javory aby se z vytékající sladké šťávy mohl vyrábět cukr. Lokálních pojmů je celá řada  - rybí, vaječný,...

K těm hodně zažitým pojmenováním patří v v Severní Americe „měsíc růžový“. Nemá nic společného s růžemi, ale rostlinou, které tam říkají moss pink (mechová růžová) nebo creeping phlox (plazivá plamenka). U nás ji známe pod názvem plamenku šídlovitou (Phlox subulata). Rúžový měsíc je starý indiánský výraz pro duben. Tehdy na severu země rozkvétají louky růžovými květy mnohde tak bohatě, že i svit měsíce jakoby zrůžověl.

Phlox subulata. Zdroj: Gardenia.net

Plamenka šídlovitá v plném jarním květu. Tato drobná odolná rostlina je původem z východní a střední části Severní Ameriky. Patří mezi úplně první divoké květiny, které na jaře po roztání sněhu pokryjí tamní louky, stráně a lesní lemy souvislými, zářivě růžovými až fialovými koberci.