Další trpaslíci z Indonésie  
V Indonésii na ostrově Flores byly objeveny další ostatky Hobitů.

 

 

Na obrázku je spodní čelist, našly se ale také části lebky, žebra, pažní kost, kosti nohy, kost patní a kosti prstů. Z nálezů vyplývá, že H. floresiensis byl vysoký jeden metr.





Michael Morwood z University of  New England v Austrálii nalazl ostatky minimálně 9 jedinců - čelist, kosti končetin,... Z výzkumu těchto kostí vychází, že výška těchto jedinců byla přibližně  jeden metr, což odpovídá původnímu nálezu kostry z roku 2003.

 

Zvětšit obrázek
Vědci předpokládají, že jeskyně Liang Bua ukrývá ještě další pozůstatky po hobitech. Foto: Chris Turney



Nové nálezy jsou asi o 3000 let  mladší než původní nález , ten byl datován  doby před 15000 lety.

 

 



Zdá se, že zastánci teorie podle níž ostatky trpaslíka z roku 2003 nepatří novému druhu Homo Floresiensis ale mimořádně degenerovanému Homo Sapiens, utrpěli těmito nálezy zásadní porážku, ze které se jejich teorie již  nevzpamatuje.

 

 



Na objevech je však velmi zajímavé i to, že s polu s kostmi hobitů se našlo i několik kostí stegodontů (trpasličích slonů, kdysi obývajících Indonésii), a jiných zvířat, z nichž některé byly ohořelé.

 

 

Zvětšit obrázek
Nové nálezy čelisti umožnili zpřesnit rekonstrukci obličeje. Jeho brada byla menší než máme dnes.



To by mohlo znamenat, že hobité uměli minimálně kotrolovat ohěň, ne-li ho přímo  rozdělávat. Kosti lovené zvěře byly také opracovány nástroji a několik takových nástrojů bylo skutečně také nalezeno.

 

 

 

Zvětšit obrázek
Jiný pokus o rekonstrukci vizáže, tentokrát z dílny BBC.

Zdá se, že Homo Floresiensis dospěl ve vývoji do poměrně pokročilého stádia, srovnatelného se středním paleolitem rodu Homo Sapiens a  Mike Morwood předpokládá, že snad mohl ke komunikaci používat i řeč.

 

 

 

Datum: 12.10.2005 16:08
Tisk článku


Diskuze:

........

Louda,2007-04-19 21:13:23

Bozi mlyny melou pomalu, Vaclave... Ale melou, neboj :)

Odpovědět

Gen. rozdíly

Batatel,2005-10-17 13:43:08

Informace jsou na internetu.
Zmíněné rozdíly nejsou léta ale počet lišících se pozic v mtDNA.
Stáří spol. předků ("mitochondriální Eva") lze odvodit ze známé četnosti mutací. Ta v současnoti činí okolo 1 mutace (přepisu) na 33 generací. Pokud byla v minulosti stejná, pak při maximálním rozdílu 20 mutací, to odpovídá maximální "vzdálenosti" mezi součanými lidmi cca 660 generací. "mtEva" je uprostřed (přepokladem je že v každém rodokmenu došlo ke sejnému poštu mutací), její stáří je 330 generací což je při 20 letech na generaci 6600let. Samozřejmě jsou to přibližná čísla, "mtEva" vychází v rozpětí 5000-10000let.

Odpovědět

neandrtálec

Badatel,2005-10-16 21:12:49

Je velmi sporné, zda byli neandrtálci příliš odlišní od dnešních lidí. Geneticky ne. Výzkumy, které proběhly v nedávných letech nějaké zvláštní odlišnosti nepotvrdily. Jiná je samozřejmě jejich mediální prezentace.
Zdá se (podle mtDNA), že rozdíly mezi neandrtálci a některými současnými lidmi byly menší mezi největší rozdíly mezi současnými lidmi. Také je třeba si uvědomit, že max. rozdíly v mtDNA jsou v současnosti velmi malé (nejsem si jist ale myslím že se jedná o max. o přibližně 20 "písmen").

Odpovědět


dotaz na badatele

Vaclav,2005-10-17 11:37:37

Kde jste sehnal takove informace? Nejvetsi rozdil mezi lidmi je asi tak 50-60 000 let (rekneme mezi khoisany a jihoamericany) neandrtalci se od nas oddelili pred 500 000 lety. To podle mne dostupnych pramenu odpovida i mtDNA analyze obou druhu.

Odpovědět

Ano, to jsem měla na mysli-

Jarmila,2005-10-14 08:23:34

hlavně to oplodnění, trošku nepřesně jsem se vyjádřila.:o)

Odpovědět

Zajímalo by mne velice

Jarmila,2005-10-13 07:11:10

kdyby ten hobit přežil až do dnešních dnů- mohl by se pářit s dnešním, rozdílným druhem člověka homo sapiens sapiens? Nebo už by to nešlo, protože by byl již geneticky příliš vzdálen,jako byl patrně již příliš vzdálen neandertálec?

Odpovědět


Re: Zajímalo by mne velice

noi,2005-10-14 02:15:23

Jsem hluboce presvedcen, ze by se Homo Floresiensis s Homo Sapiens Sapiens parit mohl. Az tak rozdilnou stavbu tela nemame. Otazkou ale zustava, zda by doslo k oplodneni, pripadne spravnemu vyvoji embria... ;-)

Odpovědět


***

smrk,2005-10-14 10:57:45

Neandrtálec by se s dnešním člověkem patrně křížit mohl, protože patřil do stejného druhu. Hobité patřili možná do druhu Homo Erectus nebo nějakého jiného a v tom případě by ta možnost byla menší.

Odpovědět


Provést by to šlo

zwiggy,2005-10-14 21:17:54

Homo Floresiensis jistě nebyl (a možná, že není) geneticky tak vzdálený, že by se nemohl spářit se zástupcem našeho druhu. Ostatně by to šlo i v případě šimpanze, orangutana i gorili, kde je rozdíl v DNA mnohem větší. Není úplně jisté, zda by ovšem nebyla třeba asistence, tedy umělé oplodnění.

Odpovědět


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace