Planetární mlhovina M 97  
Snímek Tomáše Hynka, který byl pořízen na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v Ostravě, získal titul Titul „Česká astrofotografie měsíce za květen 2007“.

 

Se jménem Tomáše Hynka jsme se v ČAM již setkali. V únoru 2006 zvítězil se svou kompozicí planety Mars.
Nyní se jedná  o objekt úplně jiného druhu – plynnou mlhovinu obklopující centrální hvězdu, který má s planetami společný jen název. Se skutečnými planetami však tyto mlhoviny nemají fyzikálně  společného  nic.  Pojmenování  „planetární“  získaly  v 18. a 19. století,  protože  se v malém dalekohledu podobaly kotoučkům vzdálených planet Uran a Neptun. Ve skutečnosti jde o zářící odvrhnuté obaly hvězd podobných Slunci, které ve svém jádře vyčerpaly své jaderné palivo. Taková hvězda na konci svého života odhodí své vnější vrstvy, které vytvoří obal plynů, rozpínající se okolo obnaženého jádra. Díky ultrafialovému záření tohoto zbytku - bílého trpaslíka, který nahřívá vyvržený plyn, můžeme i my pozorovat objekt zvaný planetární mlhovina.

 

Zvětšit obrázek
Na snímku Tomáše Hynka, který pořídil na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v Ostravě, můžeme vidět velmi zřetelně dva „soví oční důlky“, jež jsou výsledkem projekce velmi komplikované struktury mlhoviny. Autor nám snímkem připomněl, že i naše Slunce bude jednou svítit na obloze případným obyvatelům jiné planety u jiné hvězdy daleko ve vesmíru jako třeba podobně krásná planetární mlhovina, jejíž snímek jiný astrofotograf zašle do fotografické soutěže … Ale to již jistě nebude Česká astrofotografie měsíce, neboť tato poslední efektní představení Slunce nenastane dříve než za 5 až 7 miliard let.

Soví mlhovina M 97 patří se svou vizuální hvězdnou velikostí 9,9 magnitudy k nejslabším objektům Messierova katalogu. Objevil ji Pierre Méchanin 16. února 1781 a v roce 1844 William H. Smyth poprvé rozpoznal její příslušnost k rodině planetárních mlhovin. Samotné jméno „Soví mlhovina“ poprvé použil velký pozorovatel oblohy Lord Rosse v roce 1848 poté, co pořídil její kresbu.

 

Hmotnost mlhoviny se odhaduje na 0,15 hmotnosti našeho Slunce. Hmotnost centrální hvězdy, jež dosahuje 16-té magnitudy, je pravděpodobně 0,7 sluneční hmotnosti. K odvrhnutí obalu došlo pravděpodobně před 6000 lety. Její vzdálenost je velmi nejistá. Různí autoři ji umísťují do vzdáleností od 1300 do 12000 světelných roků.  Průměr mlhoviny je odhadován na 3 světelné roky, i když je tento údaj stejně nespolehlivý jako její vzdálenost. Ve spektru planetárních mlhovin se objevuje výrazná zelená spektrální čára, v níž mlhovina vyzařuje více než 90 % svého světla. Tato čára bylo po určitou dobu přiřazována hypotetickému prvku „nebulium“, až do chvíle, kdy ji v roce 1927 astrofyzik Ira Bowen identifikoval jako zakázanou čáru dvakrát ionizovaného kyslíku OIII.

Autorovi snímku:  Tomášovi Hynkovi  blahopřejeme.
Kontakt na autora: E-mail: thynekzavinacseznam.cz , web: http://planetarium.vsb.czhttp://ostrava.astronomy.cz/

Technické údaje a postup zhotovení vítězného snímku  M 97 – Soví mlhovina
Pořízen v květnu 2007
Expozice: Celkem 400 minut (Clear 6 x 20 min., Red 4 x 20 min., Green 4 x 20 min.,
Blue 6 x 20 min.)
Místo: Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy, Ostrava
Přístroj: Meade SC 12"LX200 GPS (f/10) + CCD SBIG ST-8XME (bin 2 x 2)
Zpracování: Iris, Photoshop

Postup: Celkem 20 snímků (každý s exp. časem 20 minut) bylo pořízeno během dvou nocí – snímky přes Clear filtr v noci  ze 14. na 15. 5. 2007 a snímky přes filtry Red, Green a Blue v noci ze  17. na 18. 5. 2007. Snímky přes Clear filtr byly záměrně snímány také při bin 2 x 2 z důvodu úspory času (i když bývá zvykem je snímat v plném rozlišení kamery), neboť noc je již krátká a při plném rozlišení kamery by bylo zapotřebí více snímků a s delším exp. časem k získání dostatečného odstupu nejslabších partií mlhoviny od jasného pozadí příměstské oblohy. Zpracování snímků (dark, flat, registrace, složení, obarvení Clear snímku RGB snímky a další potřebné úpravy) bylo provedeno pomocí softw. Iris, konečné úpravy pak ve Photoshopu. Podíl na vzniku tohoto obrázku má také kolega Radek Kocián, který určitým způsobem inicioval nasnímání této mlhoviny.

Autor: Redakce
Datum: 01.06.2007 15:55
Tisk článku

Související články:

Fyzikální hereze: Gravitace bez hmotnosti by zrušila temnou hmotu     Autor: Stanislav Mihulka (09.06.2024)
Radikální kosmologie: Je náš vesmír plný tachyonů?     Autor: Stanislav Mihulka (19.04.2024)
Americké vesmírné síly a Astroscale U.S. vyvíjejí orbitální tanker     Autor: Stanislav Mihulka (04.04.2024)
Baryonové akustické oscilace údajně podporují vesmír starý 26,7 miliard let     Autor: Stanislav Mihulka (19.03.2024)
Gigantická nadkupa galaxií Einasto váží jako 26 biliard Sluncí     Autor: Stanislav Mihulka (16.03.2024)



Diskuze:

Snímek měsíce

teri,2007-06-01 16:51:18

z toho názvu mě nejprve napadlo, že je to snímek měsíce v M 97 :)

Odpovědět


+vítězný

teri,2007-06-01 18:06:48

^^ lepší

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz