Modernější raketoplán a učitelka po 22 letech  
Raketoplán Endeavour se vydal na cestu do vesmíru poprvé po pěti letech, během kterých prodělal rozsáhlou modernizaci. Na palubě veze další část Mezinárodní kosmické stanice, množství zásob a náhradní díly. Členem posádky je i Barbara Morgan, která na svůj let do vesmíru čekala celých 22 let.

 

 

Zvětšit obrázek
Endeavour startuje ke 20. letu do vesmíru. Kredit - NASA/Todd Prough

Endeavour odstartoval půl hodiny po půlnoci letního středoevropského času z Kennedyho kosmického střediska na Floridě. Odpočítávání před startem i samotný let měly hladký průběh i díky počasí, které tentokrát bylo velmi příznivé. Po 8,5 minutách dosáhl raketoplán oběžné dráhy a pohyboval se rychlostí zhruba 8 km/s. 37 minut po startu poté zažehl manévrovací motory, které jeho oběžnou dráhu zvýšily a namířily jej směrem ke kosmické stanici. S tou by se Endeavour měl spojit v pátek.

 

Zvětšit obrázek
Posádka raketoplánu krátce před oblékáním do skafandru. Zleva doprava sedí Alvin Drew, Dave Williams, Charlie Hobaugh, Scott Kelly, Tracy Caldwell, Rick Mastracchio a Barbara R. Morgan.
Kredit – NASA/ Kim Shiflett

 

„Je jako nový raketoplán,“ říká ředitel letů Wayne Hale (NASA), „Byl kompletně prověřen od přídě po záď zda nemá jakékoliv vady v kabeláži či strukturální korozi a vyšel z toho čistý. Je to jako řídit nové auto sjíždějící z pódia autosalónu.“ Endeavour se naposledy vydal do vesmíru na konci roku 2002. Poté prošel náročnou a kompletní modernizací, která se ještě protáhla v důsledku zastavení letů po havárii raketoplánu Columbia v roce 2002.

 

 

Endeavour je nejmladší raketoplán, který se do vesmíru vydává po dvacáté. Byl postaven jako náhrada za Challenger a továrnu opustil v roce 1991. Během modernizace prodělal více než 200 modifikací. Mezi nejdůležitější patří instalace energetického systému, který mu umožní se připojit k elektrické síti kosmické stanice a šetřit tak vlastní palivové články. Výsledkem může být několikadenní prodloužení pobytu u stanice. Nový je rovněž navigační systém, či systémy monitorující funkci hlavních raketových motorů.

Zvětšit obrázek
Takto vypadá „skleněný kokpit“ v tomto případě raketoplánu Endeavour. Kredit – NASA/JSC

A konečně Endeavour je posledním z existujících raketoplánů, který byl vybaven „skleněným kokpitem“. Jeho řídící kabina nyní připomíná spíš moderní dopravní letadlo, ve kterém jsou veškeré informace o letu zobrazeny na plochých, barevných, multifunkčních displejích.

 

 

Posádce letu STS-118 velí veterán Scott Kelly a spolu s ním jej pilotuje Charles Hobaugh. Kromě nich tvoří posádku Tracy Caldwell, Rick Mastracchio, Dafydd Williams (Canadian Space Agency), Al Drew a Barbara Morgan.

 

 

Posledně zmíněná astronautka se do vesmíru vydala 22 let poté, co byla vybrána pro program Učitelé ve vesmíru. Tehdy sloužila jako záloha pro Christu McAuliffe. Ta ovšem společně s celou posádkou zahynula při explozi raketoplánu Challenger 28. ledna 1986. Program, který počítal s výukou studentů přímo z oběžné dráhy, byl poté zastaven.

 

 

Barbara Morgan se ale v roce 1998 stala astronautkou, poté, co prodělala plnohodnotný výcvik podobně jako ostatní astronauté a stala se prvním profesionálním astronautem-pedagogem. Sloužila jako CAPCOM, neboli astronaut, který komunikuje s posádkou na oběžné dráze a nakonec se stala specialistkou pro ovládání robotického manipulátoru raketoplánu. V roce 2002 byla přiřazena do posádky letu STS-118. Ovšem havárie raketoplánu Columbia a následné zastavení letů způsobily další odklad jejího letu do vesmíru.

 

 

 

Astronautka má během letu v plánu minimálně jednu, ale možná až tři interaktivní výukové videokonference se studenty na Zemi. Kromě toho bude v rámci výukového programu dvě komory sloužící pro studium růstu rostlin ve stavu beztíže a rovněž s sebou veze na 10 miliónů semínek bazalky. Nicméně na rozdíl od Christy McAuliffe není její let zaměřen přímo na výuku studentů a Barbara Morgan se bude soustředit hlavně na práci s robotickým manipulátorem a dohlížet na přesun zásob z raketoplánu.

 

 

Ke kosmické stanici bude v průběhu letu připojen příhradový nosník S5 o hmotnosti necelých dvou tun. Postavila jej společnosti Boeing za 11 miliónů dolarů a její technici jej pokřtili „Stubby“. Rozměry ani složitostí se nejedná o tak sofistikovanou část jako jsou jiné díly přepravované raketoplánem, nicméně pro pokračující výstavbu kosmické stanice je velmi důležitý. K nosníku o délce 4,2 metru, délce 3,3 metru a šířce 4,5 metru budou totiž v blízké budoucnosti připojeny další moduly stanice.

 

 

Endeavour dále veze jakýsi vnější „sklad“ náhradních dílů, tedy platformu ESP-3, která bude připojena k vnějšímu plášti stanice. Na ní jsou umístněny hned čtyři velké součásti hardwaru stanice, mezi nimi i náhradní setrvačník sloužící k zachování požadované orientace kosmické stanice. Jeden ze současných setrvačníků je totiž nefunkční a bude později vyměněn. ESP-3 váží více než tři tuny.

 

 

A konečně v přetlakovém modulu Spacehab je uskladněno dalších více než 2200 kg užitečného nákladu. Zpátky na Zem poveze raketoplán v tomto modulu nepotřebné součásti, výsledky experimentů a další náklad, který již není na kosmické stanici potřeba.

„Bohužel je to poslední výprava, která je plánována pro tento úctyhodný nosič nákladu,“ říká Scott Higginbotham z NASA, který je manažerem nákladu pro let STS-118. Další lety modulu Spacehab už nejsou v plánu, protože zbývající lety raketoplánů budou zasvěceny dopravě nových dílů kosmické stanice.


Zdroje:
NASA
SpaceflightNow.Com
Space.Com

Autor: Pavel Koten
Datum: 09.08.2007 16:04
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz