Ohromující devastace lesů Tunguzské oblasti na Sibiři téměř před 100 lety možná způsobila planetka, jejíž velikost dosahovala jen zlomku dříve publikovaných odhadů. Naznačují to simulace na superpočítači v Sandia National Laboratories (Albuquerqe, Nové Mexiko).
„Planetka, která způsobila rozsáhlou katastrofu, byla mnohem menší, než jsme si mysleli,“ říká Mark Boslough (Sandia National Laboratories) o události 30. června 1908. „Pokud tak malý objekt může způsobit takovou zkázy, pak malé asteroidy jsou něco, s čím by se mělo počítat. Jejich menší velikost naznačuje, že podobné srážky nebudou tak nepravděpodobné, jak jsme se domnívali. Protože menší planetky se přibližují k Zemi statisticky častěji než ty větší,“ říká Boslough. „Měli bychom vynaložit více úsilí na odhalování těch menších, než doposud děláme.“
Nová simulace – více odpovídající obecně známým faktům o katastrofách než dřívější modely – ukazuje, že hmotný bod (planetka), který exploduje nad povrchem, klesá dolů rychlostí větší, než je rychlost zvuku. Nabývá tvaru rozpínajícího se vysokoteplotního výtrysku plynu nazývanou bolid. To způsobuje, že tlakové vlny a pulsy tepelného záření na povrchu jsou silnější než kdyby to bylo předpovězeno s explozí, která má limitovanou výšku, ve které byl výbuch zahájený.
„Naše vědomosti byly zjednodušené,“ říká Boslough. „Nyní již nemusíme pracovat se stejnými zjednodušujícími předpoklady, protože dnešní superpočítače nám dovolují simulace s vysokými rozlišeními v 3-D. Všechno se stává jasnější, když se na věci díváte lepšími přístroji.“
Nová interpretace také objasňuje, proč vítr nad vrcholky stromů zesílil. Navíc ukazuje, že lesní porost nebyl zdravý, což potvrzuji i lesníci. Takže předchozí vědecké odhady přeháněly devastaci, kterou způsobila planetka, protože topografické a ekologické faktory, které přispěly k výsledku, nebyly dříve brány v úvahu.
„Ve skutečnosti je ta devastace menší než se předtím myslelo,“ říká Boslough.
„Byla způsobená daleko menší planetkou. Bohužel, to není kompletní výčet všech potenciálních rizik, protože těch menších planetek existuje více než těch větší.“
Simulace ukazují, že materiál přilétající planetky je stlačen rostoucím odporem zemské atmosféry. Jak proniká hlouběji, stále více odolná atmosférická „zeď“ způsobuje, že ve vzduchu exploduje a to urychluje klesání proudu zahřátého plynu.
Na základě energie, transportované směrem k povrchu jako „ohnivá koule“, vědci předpokládali, že exploze byla o síle 10 až 20 megatun TNT, ale teď to spíše vypadá jen na 3 až 5 megatun. Podle Boslougha to také závisí na rychlosti planetky, zda je porézní nebo neporézní, ledová nebo pevná a dalších charakteristických vlastnostech materiálu.
„Jakákoliv strategie pro ochranu nebo odchýlení by měla vzít do úvahy toto opravené pochopení mechanismu exploze,“ říká Boslough.
Práce byla zveřejněna 11. prosince 2007 na výročním zasedání Amerického geofyzikálního svazu (American Geophysical Union, AGU) v San Francisku (10. – 17. prosince 2007).
Pod názvem "Low-altitude airbursts and the impact threat“ (výbuchy v nízkých výškách a hrozba dopadu)" bude publikována v International Journal of Impact Engineering. Spoluautorem je Dave Crawford.
Na základě družicových údajů o explozích v atmosféře Dick Spalding s kolegy (Sandia) zveřejnil před pěti lety v Nature nejvýznamnější dokument o odhadu četnosti dopadů.
Boslough a kolegové se stali slavnými před více než deseti lety – po rozpadu komety Shoemaker-Levy 9 vypočítali její srážku s Jupiterem a to, že by mohla být pozorovatelná ze Země (červenec 1994).
Dvacet fragmentů komety Shoemaker-Levy 9, největší o průměru dvou kilometrů, vletělo mezi 16. až 22. červencem 1994 do atmosféry Jupiteru rychlostí 60 km/s. Před našimi zraky se tehdy odehrála „první kosmická srážka v přímém přenosu“.
Zdroj: SNL
Diskuze:
dohady
karaalfons,2007-12-22 07:21:17
Mě to připadá, že astrofyzik se potřebuje ve své branži poněkud zviditelnit a tak vypracuje zprávu o které se dá do nekonečna diskutovat, protože se její tvrzení nedá nijak prokázat. Ale zase, kdyby nebylo takových zpráv, tak se vývoj nikam nepohne, protože by na takovou zprávu nereagovali ti, co jí nevěří a tedy jí začnou vyvracet. Je to průběh vývojového stupně, který je zatím velmi nízký. Několik staletí si budeme muset ještě počkat. Přesto je to čtení zajímavé a má v sobě pohádkový náboj.
lesni porost nebyl zdravy?
os,2007-12-20 21:07:09
...lesni porost ze nebyl navic zdravy?...co tim prosim vas asi tak mysli?...stromy, porost, mohly bejt zdravy jako buk a bylo by jim to asi houby platny....
podkôrny hmyz
Martin,2007-12-20 21:29:35
Niekto tu ešte asi nikdy nepočul o využití nebeských telies na boj proti podkôrnemu hmyzu. Síce na spôsob tzv. medvedej služby, ale účinný. Kde nie je ani jeden strom, tam si lykožrút ani nevrzne ... ;-)))))))))
Tak asi ne, ze
wostrey,2007-12-21 07:55:24
kdyby stromy byly 100% zdrave, tak by jich treba tolik nepopadalo.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
