Astronomové z Carnegii Institution (Washingtonu, D.C.) našli důkaz o přítomnosti organických molekul v červeném prachovém disku, který obklopuje vzdálenou hvězdu HR 4796A.
Její stáří je asi 8 miliónů let a nachází se v závěrečném období formování exoplanet, které jsou pravděpodobně hlavními „ostrovy“ života v planetárních soustavách.
Studie bude publikována v aktuálním Astrophysical Journal Letters. Autory jsou John Debes a Alycia Weinberger (Carnegie Institution"s Department of Terrestrial Magnetism) a Glenn Schneider (University of Arizona), kteří použili infračervená pozorování ze spektrometru NICMOS (Near-Infrared Multi-Object Spectrometer) na palubě HST (Hubble Space Telescope).
Astronomové zjistili, že viditelné a infračervené spektrum světla rozptýleného prachovým diskem kolem hvězdy HR 4796A je velmi červené - tuto barvu způsobují složitější organické uhlíkové molekuly nazývané tholiny. Spektrum neodpovídá jiným červeným sloučeninám jako je např. oxid železitý.
Tholiny se v současnosti přírodně na Zemi netvoří, protože kyslík v atmosféře by je rychle zničil, ale existují hypotézy, že existovaly na ranné Zemi v době před miliardami let a mohly být předchůdcem biomolekul, ze kterých na Zemi vznikly živé organismy. Tholiny byly objeveny i ve Sluneční soustavě - v kometách, na velmi chladném Neptunově měsíci Tritonu a na největším Saturnově měsíci Titanu, kde dodávají atmosféře načervenalý nádech a způsobují její neprůhlednost. Toto je ale první studie o objevu tholinu mimo Sluneční soustavu.
Základní struktura tholinu na Titanu. Kredit: Ehrenfreund et. al.
„Donedávna bylo z rozptýleného světla obtížné zjistit složení prachového disku, proto objev tholinu představuje velký skok v našich znalostech,“ říká Debes.
HR 4796A leží ve vzdálenosti asi 220 sv.l. v souhvězdí Centaura na jižní obloze. Objev prachového disku v roce 1991 způsobil mezi astronomy pozdvižení, protože jsou přesvědčeni, že planetární soustava byla „přistižena při činu“, protože ukončuje formování planet. Červený prach vzniká při srážkách malých těles (planetesimál), které se možná podobají kometám nebo planetkám v naší Sluneční soustavě. Protože na povrchu planetesimál se nacházejí organické látky, mohou tyto stavební kameny přinášet „život“ na některé planety, které kolem hvězdy obíhají.
„Astronomové jsou právě na počátku hledání planet u hvězd, které se velmi odlišují od Slunce. HR 4796A je 2krát tak hmotná, téměř 2krát tak horká a 20krát svítivější než naše Slunce,“ říká Debes. „Studování tohoto systému poskytuje nová vodítka pro pochopení různých podmínek, v nichž vznikají planety a možná se tam může vyvinout i život.“
Zdroj: ScienceDaily
Diskuze:
Co je to popularizace vědy?
antonin,2008-01-07 21:49:33
Tuto otázku si kladu nad většinou článků paní autorky. Nemyslím si totiž, že by cílem mělo být bezduché překládání článků z anglických vědecky zaměřených webů. Vezměme si třeba příspěvky pana Jaroslava Petra, kterého považuji za kvalitního popularizátora - má přehled, problematice rozumí a dokáže svými vlastními slovy (!) vysvětlovat. To je umění. Ale tahle záplava nepříliš dobrých překladů ... Hlavně, že tam máme každý den nový kousek, že? :(
Antonín
Blažej,2008-01-08 12:21:14
Holt-někdo má rád vdolky-... .Pro mne je zaručeně lepší číst zasvěcené články paní Hromadové,než číst třeba komentáře ke GM plodinám,které se po jinak precizních článcích nakupí na adresu diskutujících nebo škodolibých anonymů za tyto diskutující se pouze s úspěchem vydávajících.Myslil jsem,že si dají v tomto roce pauzu.Občas nechutné tahanice.Pak se příspěvky do diskuze zbytečně odstraňují.Redakci to nezazlívám.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
