Uhlovodíková moře na Titanu  
Na oranžovém Titanu existují zásoby kapalných uhlovodíků, které jsou 100krát větší než dosud známé zásoby ropy a zemního plynu na Zemi.

 

 

Zvětšit obrázek
Umělecká představa povrchu Titanu (uhlovodíková jezera, ledový a skalnatý terén). Kredit: Steven Hobbs

 Z oblohy prší uhlovodíky, které se ukládají na povrchu měsíce, kde tvoří jezera a duny. Tato nová data přinesla sonda Cassini.

Zvětšit obrázek
Titan. Kredit: Cassini Imaging Team/SSI/JPL/ESA/NASA

Studijní tým, který vede Ralph Lorenz (Cassini radar team a Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory, Laurel, Maryland), publikoval tyto nové poznatky 29. ledna 2008 v Geophysical Research Letters.

 

 

„Titan je zcela určitě pokryt uhlíkatým materiálem – a je obrovskou továrnou na organické chemické látky,“ řekl Lorenz. „Tyto obrovské zásoby uhlovodíků jsou důležitým oknem do geologie a historie klimatu Titanu.“

 

Více než 20 let vědci diskutovali, zda na Titanu existují kapaliny, a pokud tam jsou, tak kde. Ještě před sondou Cassini byli přesvědčení, že na povrchu Titanu musí být zdroj, který doplňuje do jeho atmosféry metan. A globální oceán byl jednou z hypotéz. Dokonce byla předpovězena i jednotlivá jezera nebo moře. Objev četných jezer blízko severního pólu radarem na palubě sondy Cassini v červenci 2006 potvrdil tuto představu.

 

Rozdíl mezi Titanem a Zemí je nejen v teplotě, která se na Titanu pohybuje kolem -179 °C.  Místo vody jsou na povrchu měsíce přítomny kapalné uhlovodíky ve formě metanu a etanu. A duny zde pravděpodobně tvoří oranžové tholiny. Už od roku 1971 se o atmosféru Titanu zajímal Carl Sagan (1934 – 1996) a v roce 1979 vytvořil termín „tholiny“, aby popsal komplex organických molekul prebiotické chemie (chemie před výskytem života).

 

 

Zvětšit obrázek
Radarový snímek jezer na Titanu. Kredit: NASA/JPL

Radar na palubě sondy Cassini zmapoval asi 20 % povrchu Titanu. Bylo pozorováno několik set jezer. Detailní snímky odhalují rozsah jezer, jejich složité tvary a vzájemná propojení. Nějaká jezera obsahují pouze zbytky kapalných uhlovodíků a některá jsou pravděpodobně již vyschlá, jak na severní polokouli Titanu pozvolna přechází zima v jaro.

 

Zvětšit obrázek
Velká jezera (Great Lakes). Kredit: Lore Enterprises

Některá jezera jsou natolik rozsáhlá, že můžeme hovořit o mořích. Velikost moří na Titanu je asi 100 000 km2 –  pro srovnání: největší z Velkých jezer (Great Lakes) na pomezí USA a Kanady  - Hořejší jezero (Lake Superior) má plochu 82 400 km2. Největší Saturnův měsíc Titan má průměr 5150 km (2,5krát menší než Země).

 

Video: Přelet sondy Cassini nad severním pólem Titanu (od 50° téměř k pólu). Detaily od několika km do 300 m. Složeno z průletů 22. července 2006, 23. září 2006, 9. října 2006 a 22. února 2007. 
QuickTime  (70.9 MB)
QuickTime (56.1 MB)

 

Astronomové odhadují, že několik desítek jezer a moří na Titanu obsahuje víc kapalných uhlovodíků, než jsou všechny zásoby ropy a zemního plynu na Zemi. Tmavé duny, které se táhnou podél rovníku, obsahují tak velké množství organických látek, že jsou několiksetkrát větší než zásoby uhlí na Zemi.

 

Prokázané zásoby zemního plynu na Zemi dosahují 130 miliard tun, což může poskytnout 300krát více energie než celé Spojené státy spotřebují za rok na vytápění domácností, klimatizaci a osvětlení. Každé z několika desítek jezer na Titanu může dodat ekvivalent v podobě metanu a etanu, který se přinejmenším vyrovná této energii.

 

 

Zvětšit obrázek
Ralph Lorenz s modulem Huygens v operačním centru v Darmstadtu (European Space Operations Center in Darmstadt, Německo). Kredit: University of Arizona

„Tyto celkové odhady se většinou opírají o pohledy na jezera v oblastech kolem severního pólu. Předpokládáme, že jih by mohl být podobný, ale zatím opravdu nevíme, kolik kapalných uhlovodíků tam je,“ řekl Lorenz. Radar na palubě sondy Cassini pozoroval oblast okolo jižního pólu jen jednou, tehdy „viděl“ pouze dvě malá jezírka. Další pozorování této oblasti jsou plánována až při navrhovaném prodloužení mise.

 

Vědci očekávají, že hluboká jezera na Titanu vznikají podobně jako jezera na Zemi. Proto použili průměrnou plochu a hloubku jezer na Zemi a vzali v úvahu reliéf blízkého okolí (např. hory). Na Zemi je často hloubka jezera 10krát menší než výška okolního terénu.

 

Zvětšit obrázek
Diagram atmosféry Titanu. Kredit: AEL/GSFC/NASA

„Také víme, že některá jezera jsou hlubší než 10 m, protože na radaru jsou doslova černá jako uhel. Kdyby nebyla tak hluboká, viděli bychom dno, a to nevidíme,“ řekl Lorenz.

 

Otázka, kolik kapaliny se nachází na povrchu, je důležitá, protože metan je významný skleníkový plyn na Titanu stejně jako na Zemi, ale na Titanu je ho mnohem víc. Pokud všechna pozorovaná kapalina na Titanu je metan, měl by zde existovat jen několik předchozích miliónů let, protože kapalný metan se „vypařuje“ do atmosféry Titanu, rozpadá se a uniká do vesmíru. Pokud by metan unikal, mohlo by dojít k výraznému poklesu teploty na Titanu. Vědci si myslí, že metan by mohl být dodáván do atmosféry unikáním z nitra měsíce při kryovulkanických erupcích (sopečné činnosti při nízkých teplotách). V tom případě by množství metanu a teplota na Titanu možná v minulosti dramaticky kolísaly.

 

“Náš život je založený na uhlíku. Zjištění, jak daleko ve složitém řetězci směrem k životu mohla chemie v prostředí jako je Titan dojít, bude důležité pro pochopení počátků života v celém vesmíru,“ dodal Lorenz.

 

Další nízký průlet sondy Cassini nad Titanen je naplánován na pátek 22. února 2008, kdy radar bude zkoumat místo přistání modulu Huygens (14. ledna 2005).

 

Zdroj: NASA


 

Datum: 18.02.2008 11:57
Tisk článku

Živý vesmír - Kde jsme? Kdo jsme? Kam směřujeme? - Elgin Duane
 
 
cena původní: 299 Kč
cena: 263 Kč
Živý vesmír - Kde jsme? Kdo jsme? Kam směřujeme?
Elgin Duane
Související články:

Tropická jezera na Titanu     Autor: Tomáš Petrásek (16.06.2012)
Titanský písek vzniká v atmosféře     Autor: Miroslava Hromadová (06.05.2008)
Metanová jezera na Titanu     Autor: Miroslava Hromadová (26.07.2006)



Diskuze:

..dobra zprava...

jara cimrman,2008-02-20 22:10:22

...jsem primo nadsen...... jak tak sleduju ceny benzinu a plynu, tak se mi conevidet vyplati si zajet natankovat na ten Titan....

Odpovědět


Lepší řešení vymyslel dědek !

Vnuk Járy da Cimrmana,2008-02-21 15:58:05

Než jezdit na Titan, a tam tankovat, je lepší si půjčit pár kladrubskejch silnejch koní, zajet s nima na Titan, zapřáhnout ho a Titan k matičce zemeguli přitáhnout a tankovat můžeme fšickni......

Odpovědět

Vážení diskutujúci

robert,2008-02-20 08:03:56

V článku sa nikde nepíše o tom, že by na Titane bol objavený život, čo len v najprimitívnejšej forme. Píše sa tam, že na Titane boli zistené zlúčeniny, ktoré sme si zaradili pod spoločný názov „organické“, a to len preto, že pozostávajú najmä z uhlíka a vodíka, teda prvkov, z ktorých sú z väčšej časti tvorené aj organizmy pozemskej flóry a fauny. Nikde ale nevidím dôvod, prečo by taký úplne obyčajný metán (ale aj napr. etylalkohol) nemohol vzniknúť bez účasti živých organizmov (a teda RNA, DNA atď.).
Skôr by ma zaujímalo, odkiaľ sa nabralo to množstvo energie (zo Slnka na Titane asi ťažko) čo je viazaná v týchto moriach plných „organických“ zlúčenín.

Odpovědět


Otazka zni asi trosku jinak

Jirka,2008-02-20 11:01:14

Jakto, ze se ta uskladnena energie jeste neuvolnila. Zrejme tam neexistuji podminky pro oxidaci.

Odpovědět


podmínky pro oxidaci...

Honza2,2008-02-20 11:41:17

... třeba tam chybí kyslík :-)))

Ten metan nejspíš vzniknul už při tvorbě sluneční soustavy, ne li dřív. V těch šťastnejch dobách bylo energie dost a zelený nemohli do ničeho kecat. Metanovýho ledu jsou tudíž plné planety (Uran, Neptun) i komety a vyskytuje se v nezanedbatelné koncentraci i v mezihvězdném plynu.

Odpovědět


Prečo

robert,2008-02-20 14:28:33

„Zrejme tam neexistuji podminky pro oxidaci.“ Ako je možné, že len na Zemi môžu organické látky vydávať energiu, teda sa spalovať (oxidovať). Kde je ten kyslík z iných planét? Je ho tam tak málo od začiatku ich tvorby, keďže „Metanovýho ledu jsou tudíž plné planety“ že nestihol zhorieť? Je na Zemi viac (percentuálne) kyslíka ako inde v slnečnej sústave? Ak ano, potom prečo?
Potom ale nemá zmysel ani písať, že“Každé z několika desítek jezer na Titanu může dodat ekvivalent v podobě metanu a etanu, který se přinejmenším vyrovná této energii.“ Mohol by len vtedy, ak by sa doviezol na Zem. Tam kde je, asi nemôže vydať žiadnu, lebo by to už dávno urobil.

Odpovědět


Kde je ten kyslík z iných planét?

Jirka,2008-02-20 16:38:43

Na Zemi je dostatek (molekul) kyslíku v atmosféře především jako následek vzniku fotosyntetizujících organismů. Na ostatních planetách je kyslík převážně vázán ve sloučeninách, na Marsu třeba v oxidech železa.

Odpovědět


ad Jirka

robert,2008-02-20 19:00:05

ďakujem za odpoveď, ale, žial, neuspokojuje ma. Aj na iných planétach musí byť kyslík viazaný väčšinou v horninách (anorganických zlúčeninách). A to aj v oxidoch železa. Ak by na Zemi vznikol volný kyslík len ako produkt metabolizmu (v tom čase) anaerobných baktérii, čo potom po oxidoch železa ostalo? Čisté Fe? Kde je? Alebo pyrity? Je pravda, že sa nachádzajú aj v uholných ložiskách, ale prečo potom nie je volný kyslík sú aj na tých iných planétach, kde ostal neoxidovaný metán? Je to otázka teploty na povrchu (alebo aj hlbšie)? Vieme, že mnohé telesá (napr. mesiace Jupitera) majú niekoľko metrov (kilometrov) pod povrchom v dôsledku slapových síl teplotu vhodnú pre „život“ anaerobných baktérií, Tak kde je ten kyslík?

Odpovědět


Kyslik vznikl rozkladem CO2 a vody

x,2008-02-24 02:53:31

Atmosfere byla co vim pri zacatku zeme slozena hlavne z CO2 a z toho je prave ten kyslik - vypousteli ho prave rostliny. Dalsi cast kysliku vznikla rozkladem vody - nebot zive oragnismi , ktere ho vyprodukovali jsou slozeny z uhliku a vodiku (a produkt po nich je pak zemni plyn - metan ) a kylik vypousteli jako odpadni produkt do atmosfery.

Odpovědět

Vesmír je připraven na lidskou expansi.

Milan,2008-02-19 22:48:32

Vesmír se nemůže dočkat, až ho začneme obsazovat.
Lidé množte se, ať má tu expansi kdo udělat!

Odpovědět


No

MirekS,2008-02-19 23:43:17

s tím množením bych byl opatrný. Teď je spíš potřeba tu kvantitu zkvalitnit.

Odpovědět


$ MirekS

jkotek,2008-02-20 14:40:17

A co marxisticky dokázaný přechod kvantity v kvalitu?
;-)

Odpovědět

to Honza2:

Grovik,2008-02-19 08:31:12

Osobne si myslim ze za dostatecne dlouhou dobu se nahoda stava stale pravdepodobnejsi.
Proto se muze vyvinout zivot i z anorganickych sloucenin. Proste se tak dlouho neco deje az se to stane. Neni to moc vedecke rici to takhle, ale je to fakt.
Nakonec kdyz budete dost dlouho hazet poslepu na terc jednou musite trefit desitku.

Odpovědět


Teorie náhody...

Honza2,2008-02-20 11:45:33

...je moc pěkná, hlavně proto, že se nedá vyvrátit. Je to víra stejná jako víra v bohy nebo beztřídní společnost. Takže v praxi k ničemu....

Odpovědět


Grovik

Pepa z depa st,2008-02-21 13:15:59

Hlavně musíte vědět,kde je terč.A na rozdíl od slepé,neuvažující přírody to víte a máte určitý záměr.Prostě musíte mít super zoptimalizované podmínky k náhodám.

Odpovědět


Krátká doba?

Bohouš,2008-02-21 16:25:48

Od zchládnutí Země (na teplotu přijatelnou pro existenci nějaké formy života)až po objevení prvních fosílií uplynulo asi čtyřista miliónů let.Je to dostatečně dlouhá nebo příliš krátká doba na hokus-pokusy evoluce?

Odpovědět

pro Brčála

Medvědovič,2008-02-18 19:22:54

Kam se poděly ty přesličky a dinosauři ze kterých prý na Zemi vznila ropa a plyn?

Odpovědět

a komu bude patřit pravo těžby?

Marie,2008-02-18 14:53:24

už si ty uhlovodíky nárokuje Rusko? Třeba je Titan geografickým pokračováním Ruska.

Odpovědět


Nejdřív ať tam dojedou

dwarf,2008-02-18 15:20:47

PONORKOU :-)

Odpovědět


hmm

gagarin,2008-02-18 17:12:16

no Rusko by si to narokovat mohlo, je to totiz stejna prd**

Odpovědět

umělecká představa

jj,2008-02-18 14:24:02

Ještě k té "umělecké" představě povrchu Titanu: Takhle to absolutně nemůže vypadat, protože je tam tma jako v pr..li

Odpovědět


To není pravda.

Milan,2008-02-19 22:54:32

Saturn to ozařuje dostatečně, aby tam bylo příšeří.

Odpovědět

kreacionisti

jj,2008-02-18 14:20:31

věří ve vyšší moc, prý DNA nemůže vzniknout sama od sebe atd... Kolikrát pravděpodobnější je však vznik primitivního života, který za miliardy let dospěje k inteligenci, než samovolný vznik té "vyšší" moci?

Odpovědět

Teorie Golda

Tureček,2008-02-18 12:39:54

To podporuje teorii Thomase Golda The Origin of Methan (and Oil) in the Crust of the Earth, U.S.G.S. Professional Paper 1570, The Future of Energy Gases, 1993, o nebiologickém původu ropy. Znamenalo by to, že v hloubce Zeměkoule je více zemního plynu a ropy než bylo dosud nalezeno.

Odpovědět


Kéž by.

Honza2,2008-02-18 13:48:11

Ten článek opravdu nic neříká o vzniku složitějších uhlovodíků. V končinách vesmíru kolem Titanu je metanu a etanu plno. A to že tyhle zkapalněné plyny tvoří na Titanu louže a možná i moře se tuší už dávno.

Odpovědět


malý dodatek

Tomáš Krček,2008-02-19 13:56:59

pro ty, jenž čtou německy, je zde text o abiotickém vzniku uhlovodíků - ropy a zemního plynu :
http://www.earthfiles.de/artikel/Oelschwindel.pdf
Hned z titulku dnešního článku bleskne kacířská myšlenka, ale ta se snad v časech politické korektnosti ani nesmí vyslovit...

Odpovědět

...

Jirka,2008-02-18 12:02:00

Kde jsou teď kreacionisti s výpočty, jak nepravděpodobný je vznik organických látek z anorganických?

Odpovědět


mno

matěj,2008-02-18 12:30:25

mno to by snad nikdo rozumnej asi ani netvrdil ... nebo jo? ale slyšel jsem o tom, že je dost nepravděpodobný samovolný vznik DNA :)

Odpovědět


Kromě DNA...

Honza2,2008-02-18 13:18:36

...by se muselo zároveň náhodou složit pár enzymů, který tu dna DNA dokážou okopírovat a celý systém dalších enzymů a RNA, které podle informace v DNA vyrábějí samy sebe. Takže slušná náhodička :-)

Už by to pomalu chtělo navrhnout a vyrobit nějakou dostatečně jednoduchou organickou látku, která dokáže okopírovat sama sebe. Do té doby si s náma můžou kreacionisti "vy víte co".

Odpovědět


...

Jirka,2008-02-18 14:06:49

No jo, ale k autoreplikaci ani ta DNA a enzymy potřeba nejsou. Třeba takové jíly se dovedou autoreplikovat docela slušně. A priony taky, a to nejsou nic víc než bílkoviny.
DNA se v organismech používá k uchovávání informace zejm. z toho důvodu, že je stabilnější než RNA, která mmch má i určité autoreplikační schopnosti.

jinak viz zde:
http://www.osel.cz/index.php?clanek=1469

Odpovědět


Jirka

JosefŽ,2008-02-20 21:58:42

Jíl dovede poskytnout pouze velmi jednoduchou informaci.Neposkytuje specifikované složitosti,které vyžaduje živá hmota.Kolik písmen potřebujete k zápisu genetického kódu člověka? Kolem tří miliard,dvě stě miliónů písmen?Kde máte rostliny,živočichy,baktérie,viry,houby(včetně tzv mezidruhů)?Zápis jejich genetického kódu?Proč mají a potřebují DNA a RNA?Která vznikla dříve?Diskuzi k tomuto tématu najdete v dřívějších článcích na Oslovi,tak rok či dva nazpět.Včetně doporučené kreacionistické literatury.Od té doby vyšly nové knihy.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace