Jsme jako ovce?  
Výzkum univerzity v Leedsu přinesl překvapivé výsledky: chování davu lidí a stáda zvířat si je podobnější, než bychom byli dříve ochotni připustit.


 

Zvětšit obrázek
Pět procent osob dokáže nasměrovat dav s sebou. Účastníci si to ani neuvědomují, že se nechali strhnout...

„Jste jako stádo!“ křičela na nás afektovaně soudružka, když jsme se „organizovaně“ přesouvali do školní jídelny. Naše učitelka zaručeně tenkrát netušila, jak moudrou myšlenku  pronesla. Podobnosti v chování lidského a zvířecího stáda si všimli i jiní, kteří se na to podívali vědecky. Zajímalo je, do jaké míry je mezi chováním velikých skupin lidí a zvířat nějaká souvislost a zdali má toto chování nějaké zákonitosti.


Už se vám někdy stalo, že jste někdy někam přišli a překvapilo vás, jak jste se tam vlastně octli? Vědci z univerzity v Leedsu věří, že by mohli znát odpověď díky výzkumu, který ukázal, že dav lidí se podobá stádu ovcí nebo hejnu ptáků. Podvědomě následují pár jedinců.Výsledky studie univerzity v Leedsu ukazují, že směrování davu ovládá pětiprocentní menšina.  95 % příslušníků davu tuto menšinu slepě následuje.


Tento poznatek by se dal využít na organizaci a směrování početných skupin lidí při zvláštních situacích. Například po katastrofách, haváriích, náboženských sroceních,... Všude tam, kde hlasová komunikace může být obtížná. „Je mnoho situací, při nichž tato taktika může přinést efekt“ říká profesor Jens Krause z fakulty biologických věd univerzity v Leedsu.
Profesor Krause spolu se Johnem Dyerem provedli sérii experimentů, při kterých skupiny lidí byly požádány, aby náhodně obcházely velikou halu. Uvnitř skupiny bylo pár vybraných osob, které dostaly detailnější informace kudy jít. Účastníkům pokusu nebylo dovoleno navzájem komunikovat a museli zůstávat na délku paže od jiné osoby.
Objev ukázal, že ve všech případech byli „zasvěcení“ jedinci následováni ostatními osobami, zformovanými do zástupu podobného dlouhému hadu.

 

 

„Každý už jsme se někdy dostali do situace, kdy jsme byli strháváni davem,“ říká profesor Krause. „Ale zajímavé na tomto výzkumu je, že naši účastníci pokusu se nakonec stali tvůrci shodného rozhodnutí navzdory faktu, že jim nebylo dovoleno hovořit ani dorozumívat se jinak, například gesty apod. Ve většině případů si účastníci vůbec neuvědomovali, že byli vedeni ostatními.“
Při různých experimentech v rámci této studie byly k pokusům použity různě velké skupiny s rozdílným zastoupením „zasvěcených“ osob. Ukázalo se, že jak počet lidí v davu narůstá, počet „informovaných“ může klesat. Ve velikém davu s dvěma sty a více osobami, stačí jen pět procent osob, aby dav strhly na svou stranu.

 

Vědci se také podívali na rozdílné scénáře rozmístění „informovaných“ jedinců. Chtěli zjistit, zda jejich rozmístění má nějaký vliv na dobu potřebnou k tomu, aby je dav začal následovat.
„Začali jsme si více všímat tvorby kolektivního rozhodnutí u lidí. Cílem bylo získat poznatky, které by se daly aplikovat na migrace zvířat, zvláště ptáků, kde může být obtížné zjistit vůdce hejna,“ říká Krause. „Právě na tom se nám podařilo zjistit výraznou podobnost mezi stádovým chováním zvířat a chováním davu lidí.“
Možná vám tento výzkum připadá jako zbytečný, ale záchranáři to vidí jinak.

 


Komentář Osla: Pan profesor nazval svojí publikaci „Consensus decision making in human crowds“ a uveřejnil ji v časopisu  Animal Behaviour Journal.
A potom, že není ve vědě místo pro humor...

Autor: Ota Beran
Datum: 19.02.2008 01:24
Tisk článku


Diskuze:

A co ostatní zvířata?

Honza2,2008-02-21 17:32:19

Že se lidi chovaj jako stádo by snad nikoho, kdo absolvoval aspoň pár hodin dějepisu nemělo překvapit.

Bylo by zajímavější ten experiment zopakovat na zvířatech, které ve stádech přirozeně nežijou, třeba na kočkách. A pro srovnání i na těch ovcích. Pak by se teprve vidělo, jaký jsme stádo.

Odpovědět


jak?

Rozumný Občan,2008-02-21 20:08:29

Jak? Dálkově ovládanými ovcemi?

Odpovědět


Přesně tak...

Honza2,2008-02-21 21:47:32

...u ovcí si nějakej vysílačkou ovládanej postroj s klapkama na oči doplněnej o "poháněcí" elektrošoky dokážu představit. U koček už si to moc představit nedokážu.
Politicky velmi nekorektní ale zajímavý by bylo ten výzkum zopakovat s černochama nebo žluťochama.

Odpovědět

Stadni chovani

Standa17,2008-02-21 13:59:05

Precetl jsem si clanek pozdeji, tak nevim, jestli mi nekdo z pritomnych diskutujicich odpovi, ale... Muj nazor je, ze stadni chovani je urcitou specialni variantou Zakona zachovani energie - jestlize mi chovani stada vyhovuje (prilis se neodlisuje od mnou reseneho problemu - jestlize jsem dostal ukol bezcilne obchazet budovu, proc bych premyslel nad tim, jestli se ted dam doleva nebo doprava, kdyz staci jit za ostatnimi), chovam se podle nej, protoze tim usetrim energii, kterou mohu pouzit jinde. Pouze v pripade, ze mi stadni strategie prestane vyhovovat, snazim se ji zmenit.
Sam tuto strategii bezne pouzivam (i nevedomne) pri delsich cestach autem, predevsim v noci - povesim se na koncova svetla vozu prede mnou, prepnu na "autopilota" a mohu premyslet o jinych vecech, nez je rizeni (alespon castecne, urcite to znate, nerad bych byl zde osocen za pirata silnic).

Odpovědět


Stádní chování

Honza2,2008-02-21 17:26:21

Stádní chování bych definoval trochu jinak. To co popisujete je podle mě chování nějaké volné smečky. Když je to pro všechny výhodné, dobrý. Když pro některého člena ne, ať si klidně jde.
Stádo funguje spíš na principu, že jedinci v něm zůstanou, i když je to pro ně v tu chvíli nevýhodné. Mnohdy je ten pud, který jedince nutí následovat stádo silnější než pud sebezáchovy. Pro ilustraci takového chování jsou dobré třeba záběry utočných vln vybíhajících na písknutí ze zákopů I. světové války...

Odpovědět


Castecne souhlasim, ale...

Standa17,2008-02-21 18:03:51

Ja zas takovy rozdil mezi stadem a smeckou nevidim. Jestlize si predstavim ten alarm, ktery me prinuti strategii zmenit, tak si myslim, ze je prirozene, ze jeho funkce bude neprimo umerna k poctu clenu, podle kterych se ridim. Tzn. cim vice zapojenych clenu, tim mensi pravdepodobnost, ze se z jejich vlivu vymanim...
A jeste analogie s autem - pokud pojedu za jednim autem, tak znejistim, kdyz vyhodi blinkr. Pokud pojedu za kolonou aut, uz mi to tak divne neprijde a mozna, ze bych i do te garaze za nimi vjel...

Odpovědět


Dav vs. smečka

lelouch,2008-02-21 20:49:08

Stále se zde opakuje ta samá chyba: to co je popsáno v článku se vztahuje výlučně na fyzická srocení lidí a sjednocení davu v jeho chování.

Jistě, existuje množství dalších podobných situací, kdy někoho napodobujeme anebo kdy ustupujeme ve svém chování skupině. Opravdu, u napodobování svým způsobem jde o entropii...

Když ale ustupujeme skupině (jste na půlnoční v katolickém kostele, najednou si všichni kleknou a vy jako nevěrec zůstanete trapně osaměle stát - to je tlak většiny).

A smečka je věc hierarchií, úpravy vztahů, prosazování se atd. v mnohem delším horizontu a na různých úrovních ve vztahu k jednotlivci.

Všimněte si, že u davu - konkrétně u jmenovaného výzkumu je mechanizmus přesně opačný - čím větší skupina, tím méně "korektorů" jejícho chování je potřeba - a reakce nejsou individuální, ale výhradně skupinové.

Odpovědět


Slovíčkaření

lelouch,2008-02-21 23:15:05

V psychologii už dávno nejde o hraní si se slovíčky.

Kupa výrazů tam má dneska zcela exaktní význam. Při řízení auta nejste v davu. Smečka není dav. Davové jednání je z principu neindividuální. Ted článek je o davu. Co mám k tomu ještě dodat?

Odpovědět


Re: slovickareni

Standa17,2008-02-22 19:34:17

Nejsem psycholog, tak prominte, jestli jsem se vas svymi dotazy a nazory dotkl. Nic jste mi nevysvetlil a jen me sprdnul.
Nesnazil jsem se slovickarit, ale vysvetlit muj pohled laika, nejlepe, jak jsem umel.
Netvrdim, ze nevidim rozdil mezi smeckou a stadem, ale myslim, ze urcite principy mohou fungovat v obou skupinach. Gravitace taky funguje porad, at se jedna o male predmety nebo velke, jen je jeji projev jinak patrny. Jde jen o meritko. A stejne to podle me je se stadnim/neindividualnim chovanim. Neverim, ze existuje ostra hranice mezi individualnim/neindividualnim chovanim [0/1], ale pouze mira neindividualniho chovani <0-1>. A smeckoidni chovani ma koeficient traba 0,3 a stadni 0,95.
Podle vas se ve stade neuplatnuji vami popsane principy pro smecku (hierarchie, vztahy, ...)? Ze je jedno, ve kterem stade se nachazim a automaticky prejimam chovani daneho stada vzdy stejnou intenzitou? Ze se budu u indianu chovat jako indian a u bizonu jako bizon? A kdyz si v kostele kleknou bizoni, tak pokleknu i ja? Ja si naopak myslim, ze pokud do stada implantujete korektory lisici se kvalitou (treba a) zname osobnosti; b) anonymni; c) odpudive d) cernosi), tak bude dav ke stadnosti konvergovat ruznou rychlosti a nebude to ovlivneno pouze jejich poctem (dokonce bych si dovolil tvrdit, ze to bude radove dulezitejsi, nez jejich pocet).
Diky za diskuzi, ale kdyby vas muj dotaz mel zase rozlitit, tak mi radsi ani neodpovidejte...

Odpovědět


Ani to se mnou nehnulo...

lelouch,2008-02-22 20:08:24

Jenom jsem se to snažil vysvětlit a myslím, že dostatečně.

K jádru dotazu: ano, jestliže se stanete součástí davu, se kterým sdílíte alespoň elementární emoce, stanete se součástí stáda.

Jistě - jestli se pokoušíte projít demostrací, tohle platit nebude.

Až ale začne hořet v obchoďáku při vaší služebce v Nigérii a vznikne tam davové jednání, věřte, že rasa spoluzdrhajících bude to posledné, na co budete v danou chvíli myslet.

Jak jsem již několikrát výš i níž zmiňoval, nejde o nějakou věc vůle - jde o ztrátu identity způsobenou souhrou specifických faktorů, které na vás působí, když se octnete ve veliké skupině lidí. Znovu si přečtěte článek i mé reakce. Snad to napodruhé zabere.

Jediné, co se mnou hýbe, je nechutnost a omezenost vašich rasových narážek. Přinejmenším se smiřte s tím, že na této planetě žijí miliony žlutých a černých Homo sapiens sapiens, kterým již kvůli prosté Gaussově křivce a statistice intelektuálně nesaháte ani po kotníky.

Nejste černý pouze proto, že vám chybí jistý gen. Ne že by vám něco přebývalo. My jsme mutanti. Ne oni. A když jsme u toho, průměrně nejinteligentnější rasou jsou Asiaté. Takže je načase slézt ze stromu.

Odpovědět


lelouchu

Rozumný Občan,2008-02-23 00:29:27

Doufám že se váz ta otázka nedotkne, ale jste duševně v pořádku? O jakých rasových útocích to mluvíte?

Odpovědět


Tak tohle uz nema cenu

Standa17,2008-02-25 10:12:03

Lelouchu, s Vami opravdu asi neumim debatovat. Jak uz vam napsal kolega, kde vidite v mem textu jedinou rasovou narazku? Takze diky za neplodnou diskuzi, ale s Vami koncim (a je mi opravdu uplne jedno, jakou mate barvu kuze nebo tvar hlavy)...

Odpovědět


Holt, došla mi trpělivost...

lelouch,2008-02-25 10:52:29

Honzovi žluťoši a černosši výše ve spojitosti s vašim kvalitativním korektorem stáda "černoši" mi připadají dostatečně výmluvné. Míchat lidskou rasu jako determinant chování, to už tu několikrát bylo... Kulturní podmíněnost je výrazně silnější.

Anebo nekulturní - to pak člověku k vysvětlením občas stačí pouze barevné vidění. A čím lépe barevně vidí, tím se vše zdá jednodušší.

Odpovědět


Lelouchu

Standa17,2008-02-25 11:26:14

Ja jsem sve "cernochy" pouzil jako (jak to rict?) koeficient sprizneni se s danou skupinou. Nazvete me take "druhystou" za to, ze jsem ve svem prikladu pouzil bizony? Ale proc vam to vubec vysvetluji - neverim, ze byste to z kontextu nepochopil, jen z nedostaku argumentu jste se toho chytil dle hesla "kdo chce psa bit, hul si vzdycky najde". A ja jsem se opravdu nechtel dohadovat o takovychto prkotinach, muj puvodni dotaz byl o necem uplne jinem, sem jste tu debatu dovedl Vy.
Takze jestli chcete (kdokoli) v debate pokracovat, vratme se, prosim, k puvodnimu tematu...

Odpovědět


(razeni prispevku v diskuzi)

Standa17,2008-02-25 11:29:52

Muzete mi nekdo vysvetlit, jak se radi prispevky v diskuzi? Proc ma odpoved se zaradi pred prispevek, na ktery odpovidam?

Odpovědět


Dovolím si pořipomenout...

lelouch,2008-02-25 13:31:09

...že přes vaše dojmy, většina mé odpovědi mířila k tématu.

Nečtete. Nemá smysl dále odepisovat.

Odpovědět


Sledovat vaši diskuzi je velice zajímavé

otazník,2008-02-29 01:18:22

Řekl bych, že z pohledu nezaujatého jde o velké nedorozumnění.

Odpovědět

pane Beran

jara cimrman,2008-02-20 21:44:35

..napsal jste hezky clanek, jestli jsme jako ovce....je videt ze vite o cem pisete....taky jste volil pana prezidenta??

Odpovědět


Járo jako všeobecný český vzdělanec

Ota beran,2008-02-20 23:20:06

bys mohl vědět, že pátým pádem oslovujeme voláme:"Pane Berane!"
Ale musím Tě, i pokud bys mě uměl správně oslovit zklamat, prezidenta jsem nevolil, neboť nejsem naším zastupitelem, a to ani poslancem ani senátorem...

Odpovědět

Ještě hůř

lelouch,2008-02-20 19:31:42

K začátku 17. století je to přes dvě milénia. Omlouvám se, vzniklo to špatnou aproximací ode dneška k baroku v zápalu boje - místo použití prosté matematiky.

Odpovědět

Propaganda a logické klamy

edison,2008-02-20 12:19:48

Shodou okolností zrovna vyšel související článek od Fr. Koukolíka a J. Drtilové:
http://blisty.cz/2008/2/20/art39049.html
a poznámka k němu, která prozměnu cituje jistého pána s knírkem:
http://blisty.cz/2008/2/20/art39068.html

Odpovědět


Dovolím si upozornit...

lelouch,2008-02-20 14:24:50

...že podle citací je ten kompilát plný nepřesností, omylů i nesmyslů.

Zde není prostor ani místo na oponenturu, jenom chci varovat, že je to náhodná směs toho, na co autoři narazili - bez hlavy a paty.

Já jsem asi tak dobrý patolog, jako pan Koukolík psycholog komunikací.

Odpovědět


co konkrétně?

Mulén,2008-02-20 18:27:29

Můžete prosím aspoň naznačit pane Lelouch co je omyl a co nesmysl. Sice nejsem patolog ani psycholog, ale článek působil uceleným a uspořádaným dojmem. A pana Koukolíka taky považuji za seriozního.

Odpovědět


Propaganda...

lelouch,2008-02-20 19:15:37

Propaganda se liší od jiných druhů přesvědčování tím, že jejím předmětem je ideologie (soubory idejí) - autority s tím nemají co dělat. Autorita může přesvědčovat i fakticky - jinými slovy, ne vše, co autority komunikují navenek, lze automaticky klasifikovat jako propagandu.

Zdaleka ne každé skupinové anobo zrovna politické přesvědčování je propaganda. Když nic jiného možná bude stačit zmínit, že první dvě kapitoly Aristotelovy Rétoriky věnované přesvědčování jsou o 1200 let starší, než samotný pojem propaganda vzniklý až na práhu baroka (vynálezcem je církev) začátkem 17. století - a ani zpětně nelze Aristotelovy postupy takto označit.

Brát přitom za premisy teorii malinového džemu z padesátých let (vychází z teorie mas a elit) DNESKA je pak úplně mimo mísu. Kupa tehdejších teorií je dneska exaktně doložena anebo vyvrácena - a zde se argumentuje věcmi, které jsou již dávno mimo hru.

Zkrátka, jde o konspirační teorii založenou na předválečných představách, dobách jednoho média a představách propagandistů samotných. Biblogriafie za článkem je nakonec dost výmluvná. Což je od objektivního hodnocení dost daleko již kvůli nedostatku odstupu od předmětu.

No a v článku samotném pak jde o směs teoretických závěrů, rétorických metod a fragmentů obsahové analýzy, které jako celek nedávají smysl. Alespoň v kontextu toho, kde se dneska nachází teorie komunikací. Neřku-li praxe.

Omlouvám se, ale zde jsme s tím off-topic a vzhledem k tomu, že jde o směs pravd, polopravd a mýtů, nejde popsat hlavní problémy na tak malé ploše úplně konkrétně. Je to dost šílená směs.

Odpovědět


Pardon

lelouch,2008-02-20 19:26:45

Přichytil jsem se při mystifikaci. Místo součtu jse použil odečítání: o 1800-1900 let starší. Aristoteles žil cca 400 let před naším letopočtem, ne až po Kristu.

Nakonec, učil Alexandra Velikého.

Odpovědět

U regálu

Lobo,2008-02-20 11:04:26

Pokus - vyhlédněte si na ulici výlohu, u níž nikdo nestojí, nebo v obchodě regál, u něhož nikdo není. Zastavte se a koukejte do výlohy nebo na zboží. Za velmi krátkou chvíli vám bude někdo čučet přes rameno. Zvláštní je, že má pokaždé stejně tupý ksicht.

Odpovědět

Je tam problém

Vlasta.on,2008-02-20 03:57:39

"........a museli zůstávat na délku paže od jiné osoby."
Já chápu a rozumím tomu, že muselo být přijato opatření, aby se nevyskytli jiní "vůdcové", kteří by prostě přetáhli dav na jednodušší, schůdnější cestu. Ale vnáší to další problém. Kdo je vinnen nedodržením vzdálenosti? Kdo to posuzuje? Jaký je trest?Jaká je odměna? A je toho víc ...
S výsledkem jsem byl ovšem srozuměn už před pokusem. ;-)) Spíš by mne zajímalo to rozmístění.

Odpovědět


Délka paže

lelouch,2008-02-20 08:20:57

Narušení osobní až intimní zóny fyzickou blízkostí jiných osob je jedním ze základních předpokladů, aby vůbec davové chování vzniklo. Takže zde nešlo o cíl, ale metodologický prostředek, aby vůbec měli co zkoumat.

Odpovědět

Vzpomínáte na "Český sen"

Dane,2008-02-19 22:45:09

To myslím byl typický příklad stádového reflexu v nakupování...

Odpovědět

Teď jsem si všiml půvabné koincidence...

lelouch,2008-02-19 20:37:54

...jména autora s tématem ;-).

Odpovědět


Máš postřeh

Ota Beran,2008-02-19 20:53:40

Ale já nejsem ovce. Jsem Beran narozený ve znamení berana, takže žádný stádní typ.

Odpovědět


To mne ani nenapadlo...

lelouch,2008-02-20 07:41:41

...ale kdo už může mít na jejich chování vyšší kvalifikaci, že? :-)

Odpovědět

Zajímavé by bylo zjistit, jakým způsobem

Jakub,2008-02-19 19:58:54

v davech vznikají ony vůdčí osobnosti, které jsou dále následovány. Nedávno jsem četl, že na vytvoření "mexické vlny" na stadionech stačí sehraná skupina 20 lidí a ostatní fanoušci se přidají. Účinky davového šílenství si nedávno zažila i naše matička Praha na zasedání MMF, kdy se z demonstrace proti úzké skupině účastníků stala demoliční procházka městem. Kolik lidí muselo vrhnout kámen do výlohy, aby se z toho stala zábava pro každého, kdo byl v tu chvíli na místě? Co kdyby se při podobných akcích do davu umisťovali charismatičtí uklidňovači, dokázali by strhnout dav na svou stranu? Nebo je agresivní chování "nakažlivější"? Na takové otázky by měli podobné výzkumy odpovídat, že stádo následuje vedoucího vola je věc známá odpradávna.

Odpovědět


No, bylo by to hezké

lelouch,2008-02-19 20:34:55

Jenomže žel, jednání davu je vesměs podmiňované emocemi - přes jednání se dostává onomu excitovanému stavu ("vzrušení") odměny přes nějakou AKCI.

Klid je ustoupení od akce - takže tak by to nešlo.

Jestliže ale mají v Leedsu pravdu, mohlo jít "přesměrovat" jednání davu z akce na akci. Třebas místo rozbíjení výloh začít skákat s nějakým rytmickým antiglobalizačním heslem - odměna musí odpovídat dané emoci - změnit ji jenom tak nelze. Korigovat jednání náhražkovou aktivitou zřejmě ano. V tom ty tenhle výzkum mohl být naopak dost přínosný. V jisté fázi už totiž žádný tlampač jednání nezastaví. Vmísení jednotlivci ale podle všeho ano.

Odpovědět


ano

Rozumný Občan,2008-02-19 21:04:08

A mimochodem není tak neznámá věc že davové šílenství může způsobit klidně třeba jen jediný provokatér který hodí dlažební kostku...

Odpovědět

Co je zde nové

lelouch,2008-02-19 18:48:48

Dovolím si upozornit přítomné, že v tomto případě jde výlučně o situace skupin lidí vzájemně si fyzicky blízkých na jednom místě a jejich bezprostředné chování. Tedy situace a la dobývání Bastilly, vláčení Marie Antoinetty ulicemi, demonstrace atd. Takže vztah k reklamě, nákupu a pod. - veškerý žádný.

Ta skupina se řízeně NEROZHODUJE ale zkratkovitě přímo jedná. Princip je právě v potlačení individuálních rozhodovacích procesů - proto jsou davy za jistých okolností všeho schopné. Fyzická blízkost v tom sehrává významnou roli.

Co je zde nového je výzkum řízení davu vmísenými osobami a nikoli "centrálně" tlampači nebo tak.

Mimochodem, toto chování je v základních rysech popsáno již přes sto let, doporučuji k pročtení spisek z r. 1897 Gustave Le Bon: Psychologie davu. Vyšlo i česky. Z jeho závěrů je stále tak zhruba polovina v platnosti...

Podobnost se zvířaty zde bezpochyby je, ale paradoxně jde o to, jak lze řídit jedince se "stádovitě vyplým" prefrontálním kortexem ;-) celkem nenápadně.

Jinak hodně zajímavé, dík za upozornění.

Odpovědět


Asi jsem byl nepochopen

Rozumný Občan,2008-02-19 19:17:38

Ale vždyť to je to o čem mluvím. Já nemluvim o reklamě v TV, rozesílání letáků a podobně. Myslím situaci kdy prodejci shromáždí určité množství lidí a pak je stejným způsobem jako je popsáno v článku zmanipulují k tomu aby si koupili předražené zboží. (zapsali se do pyramidové hry/přidali k sektě nebo cokoli kde se podobné situace dá využít)

Pokud nechápete, podívejte se na film "sbal prachy a vypadni" (v originále "lock, stock and two smoking barrels") hned na začátku je krásně ukázané jak to funguje. Případně můžu ten kousek někam nahrát, pokud bude zájem.

Odpovědět


Pochopil, ale...

lelouch,2008-02-19 20:26:32

...stejně nejde o to samé. Jednání spojená s davovým chováním jsou vesměs spojená se ztrátou identity a emocionální identifikací s davem (co vlastně ani není skupina, spíše fyzické "stádo"). Výsledkem je "Nejsem já, jsme pouze MY". Jakmile ovečku vyženete ze stáda a chcete po ní individuální jednání, všechno toto kouzlo zmizí.

To co popisujete je o tlaku skupiny na kopírování nějakého vzorce chování (když si nekoupíš jsi divný, hloupý...). Toto je ani ne tak parketa reklamy jako dávno předtím církve, rituálů atd.

U davů jde paradoxně ne o tlak, ale ztrátu korekcí (spíše by se to dalo popsat jako ustoupení tradičních tlaků společenstva na jednotlivce - holt, kde není individua...).

Odpovědět


Ale vždyť je to tak

Rozumný Občan,2008-02-19 20:55:27

Právě to že si nikdo nechce přiznat že se dá ovlivnit je důvod proč to tak spolehlivě funguje. :)
Vy ale ovečku nechcete vytáhnout ze stáda. Vaším cílem je sehnat co nejvíc oveček dohromady, aby se nerozhodovaly každá sama za sebe.
Nikdo nikomu neříká, že kdo nekoupí je hlupák. Vaši společníci od vás jednoduše výrobek naoko koupí. Jakmile ovečky vidí že lidi výrobek kupují, koupí taky.

Odpovědět


Nákup je ryze individuální

lelouch,2008-02-20 08:17:07

Ať děláte co děláte, v momentě, kdy má podapsat/platit/říct ano, vstupuje do hry osm dost závažných a ve své většině ryze individuálních rozhodovacích faktorů. Jakmile se "zapne" kterýkoli z nich (a on se zapne), už to s davovými reakcemi nemá nic společného.

Je to podobné, jako u krátkodobých indoktrinací - hypnózou, podprahovými komunikacemi a pod. Spolehlivost je nízká, cílové chování musí být prosté a nesmí odporovat vyšším morálním, kulturním a podobným "hlubším" naučeným chováním.

V davu nic z tohoto neplatí. Takže naposled: tyhle dvě věci nejde směšovat dohromady. Kráčet, házet, skákat, mávat, pískat atd. - to všechno jde, nakupovat ne.

Odpovědět


lelouch

Rozumný Občan,2008-02-20 14:36:57

Osm faktorů? jakých? podepsat/nepodepsat, to ej ejdiná otázka kterou oběť řeší.

Odpovědět


Ano

lelouch,2008-02-20 18:04:25

Při koupi žvýkačky - typicky.

No, zůstaňme u toho, že jste Občan. O moc dál bych ve vašem případě nešel.

Odpovědět


lelouch

Rozumný Občan,2008-02-21 00:01:11

To jsem zrovna nepochopil, jaká žvýkačka? Tak napište ty faktory, které se projeví při popisované akci.

Odpovědět


Re: Nákup je ryze individuální

Synkretik,2008-02-21 13:52:46

Nemyslím, že nákup by byl ryze individuální. Právě nákupem té věci se individuum včleňuje do onoho stáda, kde mu reklama nakukala, že mu bude dobře. Odměnou je mu pocit sounáležitosti s touto skupinou lidí, kteří si kupují skvělý výrobek X.

Odpovědět


Naposled

lelouch,2008-02-21 20:37:30

Je, ale na tomto místě a tímto způsobem to nevyřešíme.

Nemá to co dělat s tématem článku.

Odpovědět


A neni to tak, ze se pred rozhodovacim procesem,

otazník,2008-02-29 00:57:28

kterym je pak v konecnem dusledku rozhoduti typu ano/ne, hraje ta hra na stadnost, aby se potlacily nektere aspekty rozhodovaciho procesu? Takze se oba bavite o jednom procesu ale v ruznych fazich.

Odpovědět

Dávno známá věc

Rozumný Občan,2008-02-19 12:05:53

Dávno známá věc ale bohužel využívaná k poněkud míň chvályhodným činům než je záchrana obyvatelstva...

Proč myslíte že lidi nalítnou na všemožné pyramidové hry, na "reklamní akci" nakoupí za obrovskou cenu zmetkové zboží, nebo odevzdají svůj majetek falešné sektě? No prostě se do davu přimíchá pár vlastních lidí co začnou ve správný okamžik nadšeně souhlasit...

Odpovědět


Tohle je jina situace

Albedo,2008-02-19 13:47:08

U pyramidovych her nebo sekty jde o vidinu nejakeho zisku (materialniho/duchovniho) a poradne nadzusovani. U stadniho chovani o to, ze "to delaji vsichni". Pokud bych to bral podle sebe (a jina data k prezkoumani ja nemam) a predstavil si ze mi reknou 'obchazej halu' a nejaka skupina lidi se vyda urcitym smerem, tak by pro me bylo - jak bych to rek - emocionalne vice namahave vydat se vlastni cestou, nez je proste nasledovat. No, to bude ten stadni pud :-). A taky si autori studie mohli dat trochu prace s komplikovanejsim experimentem, napr. vyslat jine 'informovane', kteri by kazdy obchazel halu jinou trasou, nebo do haly umistit skupinu figurantu co stoji na miste...

Odpovědět


Experiment

Bikkhu,2008-02-19 15:19:51

Byl o tom, jestli se figuranti ke stádu přidají nebo ne. Vámi navržený experiment by byl o tom, k jakému stádu se přidají. To je něco jiného.
Z energetického hlediska by měli zůstat stát.

Odpovědět


Albedo

Rozumný Občan,2008-02-19 15:37:30

Vždyť tady jde taky o stádní pud. V experimentu se přidalo pár lidí kteří strhli ostatní aby chodili určitým směrem. V případě prodeje přimícháš pár lidí kteří strhnou ostatní k tomu aby koupili. Já v tom nevidim rozdíl.

Odpovědět


Opak je pravdou

lelouch,2008-02-19 20:43:03

Nákupní chování je VÝRAZNĚ složitější než změna směru kroku... Z nákupů pod skupinovým tlakem jsou dokonce některé osobnostní typy vyloučeny automaticky, protože na tlak reagují uzavíráním (introverti, například). Uvolnění tlaků v davu jim naopak vyhovuje.

Odpovědět


lelouch

Rozumný Občan,2008-02-19 20:58:54

Rozhodování jestli koupit je dokonce jednodušší, jde o pouhé ano/ne. Právě že žádný tlak vyvíjen není, domluvení lidé jen začnou kupovat a zbytek se strhne s nimi. Spolu s tim že velkou část návštěvníků tvoří důchodci a různí důvěřivci (paranoidního člověka na takovou akci stejně nikdo nedostane) tak je úspěch téměř jistý. Tedy pokud se vám tam nevetře nějaké individuum které se baví rozvracením podobných aktivit. :)

Odpovědět


Nákupní rozhodnutí ano/ne?

lelouch,2008-02-20 08:28:18

To je hluboký omyl. Jde o ryze individuální proces a navíc, u každého produktu/služby jiný. Je tam i kupa časových vlivů (sezónnost, hodnocení finanční disponibility atd.).

Kdyby tohle platilo, máte Nobelovku, zanikne marketing i reklama.

Odpovědět


lelouchu

Rozumný Občan,2008-02-20 14:19:45

Lelouchu vy jste tupej nebo to jen hrajete? Už několikrát jsem napsal, že nemám na mysli klasický marketing ale "oblbovací akce".

Odpovědět


Tak jo...

lelouch,2008-02-20 14:27:58

Podle týdle reakce tu Nobelovku odvbolávám.

Odpovědět

lidé se brání uvěřit

lucina (pes),2008-02-19 11:52:01

že jsou jen obyčejní živí tvorové jako ostatní živočišné druhy a nejsou jim nějak a priori nadřazeni. Chování zvířat a lidí je velice podobné. Připadá mi zvláštní, že se na to přichází až v poslední době. Podobnost s jistým druhem domácích zvířat někteří jedinci vykazují až nápadnou, např. hýkáním o politice v diskusi, která s ní nemá nic společného.

Odpovědět


Jak to že s ní nemá nic společného

jirka K.,2008-02-19 12:28:30

Tvrdíš "Chování zvířat a lidí je velice podobné" tedy je odlišují jen situace, kdy se to projevuje. Uvedený příklad je jen jeden z mnoha a u nás bohužel nejmarkantnější. V Islámských zemých je to zase jiná situace, ale princip je v podstatě stejný. Narozdíl od tebe si ovšem tento stav uvědomuji a nenapadám ostatní jen proto, že s některým z těch stád simpatizuji. Stádový efekt totiž jak jsem uvedl mezi řádky níže utlumuje soudné a samostatné myšlení. V principu je totiž jednodužší věřit než myslet nehledě k nižšímu energetickému výdaji, který při pouhé výře mozek musí vydat. V příspěvku nad tebou je praxe velmi pěkně popsána.

Odpovědět


člověk je zvíře

Jirka,2008-02-19 18:07:54

Náš mozek se neliší stavbou ani chemickým složením od zvířecího, máme pouze výhodu čelního laloku, kteý stejně málokdo využívá :)
Jinak více v knize Zvíře v nás od Jay. D. Glasse.

Odpovědět

?

Martin,2008-02-19 08:51:54

"Účastníkům pokusu nebylo dovoleno navzájem komunikovat a museli zůstávat na délku paže od jiné osoby."

No moc to nechápu. Je jasné, že pokud lidé v takové skupině vědí, že mají zůstat od jiných na délku paže, navíc lze předpokládat, že pokud se dobrovolně k tomuto experimentu přihlásili, nemají motivaci tenhle "příkaz" porušovat, tak teoreticky stačí k ovládnutí tohoto experimentálního davu jeden člověk. Ale snad testování probíhalo i jinak...

Odpovědět


re

pavel,2008-02-19 10:24:34

přesně tak, s tímhle pravidlem je to spíš o fyzice než sociologii

Odpovědět

??

crowley,2008-02-19 08:24:42

jen v naší mladé demokracii?? :D....to už je jak ty řeči že dřív bylo líp....:)

Odpovědět


ad ??

robert,2008-02-19 10:26:53

Tento jav sa prejavuje najmä tam, kde konanie ľudí je riadené vierou. A je jedno či vierou v niektorého z bohov, charizmatického vodcu alebo skupinu hlásajúcu akýkoľvek -izmus (nevynímajúc súčasný "demokratizmus").
Takto riadený dav (národ, etnikum, religiózna skupina, spoločenská "trieda"...) sa vždy v dejinách správal ako stádo.
Len ma prekvapuje tých 5%. Pokiaľ si pamätám počet "neveriacich" (potenciálnych disidentov) sa v každej spoločnosti odhaduje na približne 13% obyvateľstva.

Odpovědět


robert

Rozumný Občan,2008-02-19 15:53:02

5% není množství lidí kteří odolají, ale mnoství lidí potřebných k tomu aby dav strhli.

Odpovědět


ad Rozumný občan

robert,2008-02-19 16:20:46

Myslel som to skôr tak, že tých 87% ľahko a mnohokrát ochotne podlieha tomu, aby sa dalo viesť. Ako v tom stáde. Tu to ale vychádza na 95%, čo považujem naozaj za privysoké číslo

Odpovědět


ne

Rozumný Občan,2008-02-19 16:32:42

je to úplně jiné číslo. Je to počet lidí kterých je zapotřebí ke stržení davu jako celku. Tedy pokud máte dav o dvěstě lidech, tak deset lidí musí být "vašich" aby stádo strhli na svou stranu. Nejde o to kolik lidí odolalo, jde o dav jako celek.

Odpovědět


Problém "nevěřících"

MirekS,2008-02-19 23:51:32

je v tom, že věří jen jiné hovadině. Těch absolutně ničemu nevěřících budou zlomky procent.

Odpovědět

co říci...

crowley,2008-02-19 08:22:17

nic nového pod sluncem

Odpovědět

Zejména se tento jev projevuje

Jirka K.,2008-02-19 08:20:13

v naší mladé demokracii. Tohoto jevu využívají především naši vládní politici a vzhledem k tomu, že naše populace je k vytírání zraků bez soudného užívání mozku náchylnější než kdokoliv jiný, zdárně se jim to i daří.

Odpovědět


Jojo, náchylnější...

Bikkhu,2008-02-19 12:36:31

Ano, je pravda že za totality (proč se teda vlastně asi tomu období říká totalita, že) by komunisté oči nikomu nevytírali. Rovnou by je vypíchli a ještě by si za to nechali poděkovat. Ale spíš tenkrát lidi přinutili (na stádovém pricipu, samozdřejmě) aby si ty oči vytřeli sami.
Demokracie je o tom, že máte na vybranou jestli si ty oči vytřít necháte nebo ne, a když ne, tak se celkem nic nestane (pokud se neživíte politikou). Za totality byste dostal 15-20 let natvrdo. V demokracii je každý odpovědný sám za sebe, nemůžete čekat že za vás bude někdo kontrolovat jestli máte vytřený zadek nebo oči. On se sice vždycky někdo nabídne, ale to jenom znamená že vám chce ty oči vytřít sám. I komunisté slibovali ve 48 (a slibují i dnes) že to ohlídají, že všechno zařídí, jenom ať jim dáme tu moc aby to pro nás mohi udělat. Ale už předvedli jak si to představují. Ale pozor, ti ostatní nejsou o moc lepší. Každé stádo (národ, stát) má takovou vládu jakou si zaslouží.

Odpovědět


Jen by mě zajímalo, co v myšlení lidí vyvolává

Jirka K.,2008-02-19 13:01:29

takové podmíněné "stádové" představy. S tím vytíráním zraků jste evidentně podlehl také. Máte totiž utkvěle zafixováno, že jakákoliv kritika současného vedoucího guru musí nutně znamenat jeho ohrožení a souhlas s minulým guru (v minulosti se tomu říkalo "hledání třídního nepřítele"). V tom je další nebezpečí stádového efektu, kdy uměle implantovanou víru jednoduše přejímají jedinci bez vlastního logického úsudku. A nejhorší na tom je to, že současný guru a předchozí guru jsou ze stejného stáda, jen v jiné situaci a pro ovládání stáda a docílení svých potřeb využívá jen jiných metod (nejrazantnější jsou média a korupce). S terminologií vlastní odpovědnosti a svobody nechat si vytřít zraky, bych byl velmi opatrný v tomto se totiž velmi lišíme od ostatních v demokracii podstatně vyspělejších zemí. Proto uvádím termín mladá demokracie. Zkuste se nad tím zamyslet z tohoto úhlu.

Odpovědět


neni rozdil

Zdenek K.,2008-02-19 23:26:40

No ono to v tech"starych demokraciich"neni o nic lepsi nez v te nasi mlade...Lidi proste trpi na stadni nemoc at je to kde chce...

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz