Neplodnost a země třetího světa  
Svět vnímá jako jeden z hlavních problémů třetího světa populační explozi. Neplodnost se zdá okrajovou záležitostí. Není to pravda. Řešení se hledá těžko. I o tom bude pořad Vstupte! Českého rozhlasu Leonardo vysílaný v premiéře v pátek 14. března v 11 hodin. S Jaroslavem Petrem se můžete zamyslet nad problematikou asistované reprodukce a etických problémů, které ji provázejí.

 

 

První keňské děti ze zkumavky

Země třetího světa prodělávají populační explozi. Rodí se tam drtivá většina ze čtvrt milionu dětí, jež každodenně přicházejí na svět. Ve světle těchto čísel se může jevit neplodnost v zemích třetího světa  jako zcela okrajový problém. Opak je ale pravdou. V subsaharské Africe je neplodná asi třetina všech párů. Přitom početná rodina je tu kritériem pro společenské uznání. Cena ženy je měřena počtem dětí, které porodí. Úsloví, že neplodná žena nemá cenu toulavého psa, je v mnoha koutech nejen rozšířené, ale lidé je berou doslova.


Mužská neplodnost se v těchto zemích obvykle nepřiznává, i když na její vrub padá asi 40% případů neplodných párů. Vina za neplodné manželství je vždy svalována na ženu. Ta bývá často vystavena až brutálnímu nátlaku ze strany rodinných příslušníků.

Některé ženy se uchylují k mimomanželskému styku v naději, že otěhotní. V situaci, kdy je v subsaharské Africe 35 milionů lidí nakažených virem HIV, je takové počínání krajně riskantní. Výjimečné nejsou případy, kdy žena předstírá těhotenství a pak se pokusí novorozence ukrást.  Často je žena v bezdětném manželství nucena k pohlavnímu styku s jinými mužskými členy rodiny. Pokud odmítá nebo to nevede k otěhotnění, bývá zostouzena, týrána a často zapuzena. Zůstane sama bez prostředků.

 

Zvětšit obrázek
Neradostná statistika neplodnosti v rozvojových zemích.

Není divu, že některé ženy nevidí ze své zoufalé situace jiné východisko než sebevraždu.
V této situaci se asistovaná reprodukce nabízí jako jedno z možných řešení tohoto zapeklitého problému. Toto odvětví si ale razí cestu do subsaharské Afriky jen s velkými obtížemi, i když první dítě se po oplození in vitro na africkém kontinentu narodilo v roce 1989 v nigerijském Lagosu. Hlavní překážkou rozvoje tohoto odvětví medicíny je hluboce zakořeněná mylná představa, že Afričané léčbu neplodnosti nepotřebují.

 

Rodiny, které děti mít mohou, jich mají v průměru pět nebo šest. Mezinárodní společenství i místní vlády proto investují především do akcí zaměřených na plánované rodičovství a kontrolu populační exploze. V této oblasti přinášejí i poměrně malé investice hmatatelný výsledek. Asistovaná reprodukce je ve srovnání s tím velmi drahá a efekt vynaložených peněz není na první pohled zřejmý. Afrika se potýká s mnoha ožehavými zdravotnickými problémy, např. s AIDS, malárií nebo tuberkulózou. Ani na jejich uspokojivé řešení omezené prostředky z místních zdrojů či mezinárodní pomoci nestačí.

Většina případů neplodnosti mužů i žen v subsaharské Africe má příčinu v neléčených infekčních pohlavních chorobách. Dalším významným faktorem jsou zdravotní komplikace žen po porodu nebo po interrupci. Samostatnou kapitolou je v afrických podmínkách ženská obřízka, které se podrobilo asi 140 milionů žen. Provádějí ji obvykle domorodí léčitelé velmi primitivními prostředky, bez anestézie a v otřesných hygienických podmínkách. Častým následkem jsou opět infekce, které mohou vyvolat neplodnost.

Zvětšit obrázek
Klinika Bridge v nigerijském Lagosu používá “hitech” vybavení na úrovni západního světa. Vedle toho testuje I mnohem levnější a bezmála stejně tak dobré vybavení (vlevo dole).

Asistovaná reprodukce a v ní například oplození in vitro se na první pohled jeví jako „kosmické technologie“ a tomu odpovídá i cena. Jedno „kolo“ oplození in vitro vyjde asi na 2 500 amerických dolarů. V zemi, kde se narodilo první africké dítě „ze zkumavky“ je minimální měsíční mzda asi 55 dolarů. Spousty lidí ale přežívají s podstatně nižším příjmem. Často méně než s dolarem na den. Odhaduje se, že z Afričanů, kterým by mohla asistovaná reprodukce pomoci, si to může finančně dovolit nejvýše každý desátý.

 
Na slyšenou se na digitálních „vlnách“ Leonarda.
Jarda Petr

Ani tyto překážky nejsou nepřekonatelné. Například přední australský embryolog Alan Trounson je přesvědčen, že náklady lze výrazně snížit. Laciná asistovaná reprodukce by pomohla v subsaharské Africe milionům žen. Úspěch ale záleží na tom, jak se změní současné postavení žen. Zjednodušeně řečeno, zda bude mít i nadále neplodná žena cenu toulavého psa. Vyvrátit tento způsob nahlížení na problém neplodnosti představuje bezkonkurenčně nejtěžší úkol.

 

Pořad bude volně ke stažení v elektronické formě z archivu Českého rozhlasu Leonardo. Úplný přepis a odkaz na elektronickou verzi pořadu najdete i na www.osel.cz v rubrice Audio, video (bez videa – pochopitelně)


Pramen: Český rozhlas Leonardo, Nature
Daar, A. S. & Merali, Z. Infertility and Social Suffering: the Case of ART in Developing Countries (World Health Organization, 2001); UNICEF Fertility and Contraceptive Use (2001);
UN World Contraceptive Use (2003);
Pilcher, H. Nature 430, 138–140 (2004). | Article | PubMed | ISI | ChemPort |
World Health Organization factsheet 241 (2000); Giwa-Osagie, O. F. ART in Developing Countries with Particular Reference to Sub-Saharan Africa (World Health Organization, 2001)

Autor: Redakce
Datum: 12.03.2008 09:08
Tisk článku

Související články:

Kalkulačka na spermie nám to spočítá, pánové!     Autor: Jan Nevoral (30.10.2017)
Tukový hormon léčí neplodnost     Autor: Jaroslav Petr (03.09.2004)
Spermie z kmenových buněk     Autor: Jaroslav Petr (12.12.2003)



Diskuze:

kdepak

Nina,2008-03-16 20:17:45

nechat vse tak jak je az neplodnych zen jeste vice pribyde.Kdyz jich bude vic jak 50%,treba jim jako narodum dojde,kde delaji chyby a misto nakupu zbrani treba jejich vlady vrazi penize na zdravotnictvi. Shanet penize na deti in vitro a pak je posilat k vojsku ci nechavat zabijet mi pripada nesmyslsne.

Odpovědět

umění určit to nejdůležitější

vov,2008-03-12 13:59:52

Jak je vidět - viz předchozí příspěvek i celý článek, umělé oplodnění je v Africe opravdu to nejdůležitější... Co tím autor vlastně sděluje? Zorganizujeme další sbírky a oni se za ně zase povraždí.

Odpovědět


Nikoliv

MirekS,2008-03-12 23:06:48

Své problémy zase svedou na nás a umlátí nás čepicemi. Když připočteme obrovskou barevnou pátou kolonou v EU a neochotu EU se bránit, navíc pokrytecky zakrývanou falešným pseudohumanismem nebo tzv. politickou korektností, tak ty čepice ani nebudou muset máčet do betonu.

Odpovědět


nejen autor sděluje

jarda petr,2008-03-13 04:58:33

Názor, který zastávám a který jsem vyjádřil v tomto článku, je podstatně rozšířenější, než by se mohlo zdát. Nejsem jeho autorem. Jen pro stvrzení vkládám press release ESHRE (the European Society of Human Reproduction and Embryology), což je spolek skutečně vyhlášených expertů, kteří tomu rozumějí mnohem lépe než já.

Fertility in developing countries: words into action
For almost 30 years - since the world's first "test-tube" baby was born in July 1978 - the benefits of modern infertility treatments have been largely confined to couples in developed countries. There, we have seen more than 3 million babies born as a result of IVF and, in some countries, as many as 4 per cent of all babies born conceived by modern fertility techniques.
The plight of couples in developing countries, especially women, has been acknowledged, but rarely advanced from words into action. Now, a task force of ESHRE (the European Society of Human Reproduction and Embryology), the world's leading professional organisation in reproductive medicine, has devised a programme of fertility treatment for developing countries which aims to integrate fertility clinics within broader family health services. Two pilot IVF services have already opened in Africa.
According to Professor Oluwole Akande from University College Hospital in Ibadan, Nigeria, infertility in developing countries raises complex problems beyond those known to developed nations. "In poor resource areas," he says, "the need for infertility treatment in general, and IVF in particular, is great. The inability to have children can create enormous problems, particularly for the woman. She might be disinherited, ostracised, accused of witchcraft, abused by local healers, separated from her spouse, or abandoned to a second-class life in a polygamous marriage."
There are many reasons why infertility treatment has not been widely introduced in developing countries. The main explanations are poverty and limited health resources, but there is also the paradox that most of the countries where needs are greatest are also the countries where population growth is running out of control.
Says Dr Willem Ombelet, from the Genk Institute for Fertility Technology in Genk, Belgium, and co-ordinator of the ESHRE task force: "It is for these reasons that the ESHRE task force plans are to integrate infertility treatment within existing family planning and mother-care services. The most important goal is to provide treatment which is safe, affordable and culturally acceptable.
The ESHRE programme proposes three levels of treatment, but its cornerstone is the provision of affordable IVF. Currently, one cycle of IVF treatment in Europe or the USA costs between US$ 5000 and 10,000. A system of low-cost IVF now being pilot-studied in Khartoum and Cape Town aims to provide one cycle of IVF for less than $200.
One of the instigators of the low-cost IVF scheme, Dr. Luca Gianaroli from the SISMER Reproductive Medicine Unit, in Bologna, Italy, says: "It's a different approach to IVF. We will not be able to treat every type of infertility, but many women with tubal damage as a result of infection can be helped." While the scheme has limited laboratory facilities for incubation, embryo selection and embryo freezing, Gianaroli says triplets and high-order pregnancies will be avoided.
The cornerstones in the treatment of infertility in low-resource settings, says Ombelet, are the simplification of techniques, minimizing of complications, training for healthcare workers, and the incorporation of fertility treatments into existing healthcare programmes.

A já k tomu dodávám: Trochu méně xenofobie, prosím. Při populačním vývoji v ekonomicky vyspělých zemích budeme za ty rodičovství nakloněné imigranty brzy vděční. A měli bychom být už teď. Nosíme nos trochu víc nahoru, než nám přísluší. Mezi zahraničními dělníky na našich stavbách je vyšší procento vysokoškolsky vzdělaných lidí než je průměr české populace. Tihle lidé nás nepřicházejí "uplácat čepicemi".

Odpovědět


Pane Petře

Pavel,2008-03-13 07:58:08

Nemohu s vámí souhlasit, a to z mnoha důvodů.

Za prvé, v zemích, o kterých je řeč, nejsou ostrakizovány jen neplodné ženy, ale obecně všichni postižení. A dokud se nevyřeší tento problém, jakékoliv dílčí řešení umělým oplodněním se bude míjet účinkem (koneckonců, i to umělé oplodnění může ženě dát stigma vylučující ji ze společnosti, ale navíc s dítětem na krku). Mám zkušenost, když jsem se svým kolegou slepým na jedno oko pobýval služebně v Indii. Skutečně jen repekt k Evropanovi donutil místní s ním jednat, ale bylo vidět jak se ho bojí (postižení přináší neštěstí) a současně k němu mají odpor.

Za druhé, to že u nás na stavbách pracují vysokoškoláci v dělnických profesích, považuji za velký průšvih, protože oni dělají práci, kterou neumí (a ono opravdu i to kladení cihly k cihle vyžaduje se to naučit) a pak se to projevuje na kvalitě odvedené práce. Na druhou stranu, proč se jako vysokoškoláci u nás neuplatní ve svém oboru, když je u nás výrazný nedostatek odborníků všeho druhu (kromě kecálistů z FF, těmi by se naopak dal dláždit Václavák a ještě by zbylo). Že by to vzdělání nebylo až tak skvělé? A nějaké řeči o jazykové bariéře, na kterou se to často svádí, se asi vedou jen kvůli politické korektnosti, ve většině velkých firem u nás je mezinárodní vedení a veškerá komunikace se odehrává v angličtině.

Za třetí, ti imigranti, co jsem přijdou, nás většinou skutečně nechtějí umlátit čepicemi, ti si pmatují, jaké to je u nich a jsou vděční za ten relativní luxus, který si tady můžou užívat. To nutkání popadá z železnou pravidelností až jejich potomky, kteří naopak nemůžou s domovinou svých rodičů srovnávat.

Odpovědět


Dva problémy

Andrej,2008-03-13 08:26:26

Tu sa načali dva problémy: poulačná explózia v rozvojovom svete a migracia, pritom je zrejme, že druhý problém nerieši prvý - to by muselo dôjsť k "sťahovaniu národov".
K prvému problému: Ani ja nesúhlasím s autorom. Riešiť problémy rozvojového sveta asistovanou reprodukciou mi proste pripada ako hasiť požiar tým, že do ohňa budem prikladať ďalšie polena.
K druhému problému: Všetci vieme, že chemické znečistenie životného prostredia (DDT, PCB, SO, NO) je zlé. Prišli sme už aj na to, že biologické znečistenie životného prostredia inváznymi druhmi rastlín (Falopia japonica) a živočíchov je zle. Kedy prideme na to, že kultúrne znečistenie životného prostredia inváznymi kulturami nášho biologického druhu je zlé? A aby som nebol jednostranný, tak za problém považujem napr. aj amerikanizáciu.

Odpovědět


Chybné odvolávanie sa na autority

Pan Petr,2008-03-13 09:41:33

Uvádzate:
"Jen pro stvrzení vkládám press release ESHRE (the European Society of Human Reproduction and Embryology), což je spolek skutečně vyhlášených expertů, kteří tomu rozumějí mnohem lépe než já."

Toto môže byť úkažkový príklad chybného odvolávania sa na autority. Priznam sa, že nepoznám ESHRE, ale podľa názvu predpokladám, že ide o odborníkov na ľudskú reprodukciu a embryologiu. Obávam sa, že to nie sú práve ti správny odborníci na riešenie sociologických, politických a ekonomických problémov.

Ak sa spytate hokejistu, kam by malo isť najviac peňazi zo štátneho rozpočtu, povie vám, že na šport. Ak sa to isté spýtate hudobníka, povie vám, že na kultúru, ak vedca povie, že na vedu (a musí mať pravdu, je predsa odborník :-)).

Nikdy sa nepytajte člena záujmovej skupiny.

Odpovědět


Pardón

Andrej,2008-03-13 09:49:58

Nechcel som sa vydávať za pána Petra. To malo isť do kolonky "Nadpis".

Odpovědět


ANO pro nešíření kultur

Colombo,2008-03-13 14:15:31

Dochází tak totiž k devastaci onoho prostředí. Tamní obyvatelé si většinou zvykly, jak žít v relativním souladu.

Na druhou stranu tak vzniká stagnace, možná že to nahoře napsal můj smysl pro stabilitu, to samé co kecají rádoby-ekologové, a rovnováha je jen pomyslná a reálně neexistuje.

Odpovědět


shrnuto a podtrženo

jarda petr,2008-03-14 14:57:43

Shrnuto a podtrženo. Z diskuse mi vyplývá, že evropská populace smí neplodnost léčit asistovanou reprodukcí a populace subsaharské Afriky nikoli. Nám to pomůže, na ně je toho škoda. Když se k otázkám reprodukce vyjádří odborníci, tak je to nepřijatelné, protože jde o střet zájmů. Zřejmě by měli perspektivy asistované reprodukce v Africe hodnotit železničáři. Těm by zase mohli jízdní grafikon sestavit včelaři a těm by mohli radit operátoři z atomové elektrárny. Nestrannost by byla zaručena. To by ale bylo to jediné pozitivum koucourkovské situace. Tak tomu říkával jeden můj spolužák "logika houpacího koně". Dál nediskutuji. Srdečně zdravím. JP

Odpovědět


pro Jardu Petra

walter,2008-03-25 12:01:30

Problém není asi v "rasizmu" diskutujících, ale drobátko ve Vás. Váš paternalismus nad subsaharskými národy by někdo mohl nazvat rasizmem, protože problém podáváte tak, že MY jsme nuceni ho řešit. Ve skutečnosti problém padá pod pravomoc konkrétních místních ministerstev zdravotnictví. Taktéž i odpovědnost za to, že nejsou schopni problém neplodnosti lidu vysvětlit. My ze své strany bysme měli investovat více do výzkumu léčení AIDS aj.
Nemůžeme se pořád o ně starat jako o nesvéprávné.

Odpovědět


pane Jardo Petre

Atomousek,2008-05-22 17:05:09

asi se zaradim mezi ty zle, se kterymi uz nediskutujete, ale musim Vam napsat, ze se z meho pohledu mylite - ne podstatou, ale argumentacne. Jaky je nazor OPRAVDOVYCH odborniku je vec jina.

Pravdou vsak zustava: to, ze se ohanite embriology trochu zavani neobjektivitou - vy sam pisete, ze problemy jsou v socialni sfere, takze, co s tim ma co spolecneho nejaky embriolog. Navic, tady nekdo prede mnou uz napsal, ze pokud je spolecnost nejakym zpusobem netolerantni k neplodnym(chapano jako zrudnym) lidem, je vice nez naivni domnivat se, ze jim pomuze umele oplodneni (treba pomoci mimozemske technologie, abyste vnimal i Vy tu absurditu).
Dale zminujete, ze lide, kteri k nam prijizdeji delat na stvaby jsou v prumeru vzdelanejsi, nez nase populace - to se sice zda byt dosti pravdepodobne, ale neexistuje zadna spojitost s tim, ze bychom meli podporovat a sponzorovat porodnost v oblastech, ze kterych utikaji vzdelani lide i za cenu toho, ze budou delat tu nejspinavejsi praci !!!
A treti veci je, ze jste totalni rasista, ktery tvrdi, ze zvyky lidi v Africe vedou k jejich sebedestrukci, kterou musime zvratit tim, ze jim prebudujeme celou socialni strukturu a mezitim budeme podporovat geny lidi, kteri jsou onou spolecnosti povazovani za "neprinosne" a samou prirodou odsouzeny k "nepokracovani" - a pak pokladate otazku, jestli je ta technologie jen pro xenofobni zapadni civilizaci - na to odpovidam: ano, tato technologie je vhodna jen pro civilizaci, ktera chape umele zasahy do genetiky jako soucast prirozenych prirodnich jevu - uz jsme se totiz s umelym oplodnenim smirili. Vsimnete si vsak, jak se tezko smirujeme s vyberem plodin na zaklade geneticke informace - a vy navrhujete, aby spolecnost, kterou popisujete jako nesrovnatelne blizsi "prirozenemu", tedy technologieprostemu smysleni o chodu veci, prijala zakrok umeleho oplodneni z rukou kolonialistu?

Celkove mam pocit, ze byste se mel zamyslet nad argumentaci a logickou konstrukci, kterou uzivate, pred tim, nez zacnete mluvit ci psat o tak zavaznych tematech. Jinak z Vas kazdej prumernej nacek udela totalniho idiota.

Odpovědět

Léčit blbost asistovanou reprodukcí?

Bikkhu,2008-03-12 11:13:58

Jak je v příspěvku napsáno, všechny hlavní příčiny neplodnosti pramení v lidské hlouposti, a odkdy se dá lidská hloupost léčit asistovanou reprodukcí? Podmínky v Africe nezlepší to že se hlouposti vyhoví. Na světě je nejmíň o 4 miliardy lidí víc než by jich mělo být, a s rozvojem životní úrovně v Asii a v Africe to bude ještě postatně horší. Kolik lidí uživí země když budou mít všichni životní úroveň jako v USA?

Když si poradí s regulací populace, proč ne. Ale takhle jak to vypadá by mohl další krok být umělé oplodnění pro kastrované kočky a psy. Beztak je o ně postaráno líp než o 90% Afričanů :-))

Odpovědět


Presne tak

Andrej,2008-03-12 16:13:46

Ale predsa, skusme pozrieť, ako by to mohlo vyzerať v praxi:
Asistovanej reprodukcii predchádza diagnostika - a to oboch partnerov. Takže v krajinách, kde sa mužská neplodnosť nepriznáva by muž išiel k doktorovi so 40 %-ným rizikom, že mu tento povie: "Nie tvoja žena, ale ty nemaš cenu túlavého psa". A potom mu navrhne oplodnenie jeho ženy spermiami iného muža uloženými kdesi v tekutom dusíku s očakávaním, že tento takúto terapiu neplodnosti prijme.

Tiež si myslím, že ľudská hlúposť sa asistovanou reprodukciou liečiť nedá.

Odpovědět


omyl

Petr - jiny,2008-03-20 13:39:17

Vychazite z mylne premisy - naopak, zvysenim zivotni urovne snizit porodnost. Projevuje se to vsude na planete (teda mimo cikanu), i v evrope maji pristehovalci mnohem mene deti nez v puvodni domovine, tam typicky 8 a vic, u nas vetsinou 2-3, vic je vyjimkou. Projevuje se to kdekoli, jak v US, tak EU a i treba nejnoveji v Cine - u tech obyvatel, kterym se zvedla zivotno uroven, klesl pocet deti, resp. v cine spis pozadavek na jejich pocet, protoze diky zakonum si jich stejne nemohou vic dovolit.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz