Mladá hvězda, pojmenovaná DG Tau (DG Tauri), se nachází ve vzdálenosti asi 450 sv.l. od Země v souhvězdí Býka (Taurus) v regionu, v němž vznikají nové hvězdy.
Na snímku, který pořídila 9. dubna 2008 kosmická rentgenové observatoř Chandra (NASA) lze velmi mladou hvězdu DG Tau vidět uprostřed jako jasný zdroj rentgenového záření. Dále pak z horního levého rohu do dolního pravého rohu se „táhnou“ obě části protilehlého rentgenové výtrysku, které ve skutečnosti od hvězdy sahají až do vzdálenosti 113 miliard km (753 AU), tj. víc jak 700 vzdáleností Země-Slunce.
Detailní analýzu tohoto snímku provedl tým vedený Manuelem Güdelem (Institute of Astronomy, ETH Zentrum Zürich, Švýcarsko). Ukázalo se, že jedna „větev“ protilehlého výtrysku (vpravo dole) vykazuje vyšší energetické hodnoty rentgenového záření než druhý jet (vlevo nahoře). Nejpravděpodobnější vysvětlení nám poskytne ilustrace hvězdy DG Tau s diskem a výtryskem.
Už v roce 2002 astronomové 10m dalekohledem Keck (Havaj) vyfotografovali prachový disk u této mladé hvězdy. Je však příliš chladný na to, aby zářil v rentgenu a Chandra ho mohla vyfotografovat, proto na snímku není vidět. Rotační osa hvězdy je nakloněna tak, že se na disk díváme zespodu. Proto jet tryskající z jižního pólu DG Tau nic nezastiňuje a my ho můžeme pozorovat v „celé kráse“.
Zatímco pohled na jet tryskající ze severního pólu hvězdy nám zčásti zakrývá prachový disk kolem DG Tau. Proto mají jednotlivé části protilehlého výtrysku různou intenzitu rentgenového záření. Rovněž vysokoenergetické rentgenové záření mladé hvězdy je zčásti pohlceno proudícím materiálem z disku až k hvězdě. Pouze ilustrace nebo kombinovaný snímek z více typů dalekohledů (vizuální, infračervený, rentgenový) nám může poskytnout komplexní pohled na celou situaci kolem mladé hvězdy DG Tau včetně možnosti, že se v disku začínají formovat planety.
Výtrysky mohou mít na své okolí důležitý vliv. Vědci už dříve navrhovali, že rentgenové záření z typické mladé hvězdy může významně ovlivňovat vlastnosti obklopujícího disku – dochází k zahřívání a ionizaci. V případě jetů z hvězdy DG Tau, dochází ke kombinování rentgenů z výtrysků a podobného, ale slabšího rentgenového záření mladé hvězdy, ale rentgenové záření z výtrysku má výhodu přímějšího nárazu do disku shora i zdola.
Podle Güdelova týmu by se mohutné rentgenové výtrysky mohly vyvinout v nějakém stupni během vývoje většiny mladých hvězd. Mohly by např. existovat během počátečních stadií formování planetárního systému. DG Tau má stejnou hmotnost jako Slunce, ale je mnohem mladší s věkem asi 1 milión let na rozdíl od Slunce, které má už 4,5 miliardy let. Protože DG Tau je obklopen diskem, v němž mohou vznikat planety, astronomové na základě nového snímku Chandry navrhují, že raná Země se se svým okolím možná „koupala“ v rentgenovém záření z výtrysku stejně jako nyní hvězda DG Tau.
Neví se, jestli takové rentgenové záření mělo významný dopad na formování Země, ale není vyloučeno, že rentgeny udělaly více dobrého než špatného. Ionizování disku rentgenovým zářením možná vygeneruje turbulenci.
Ta by mohla mít značný vliv na oběžnou dráhu mladé Země a možná pomáhala zabránit kataklyzmatickému pádu do Slunce. Mimoto ozáření disků rentgenovým zářením může sehrát důležitou roli při „výrobě“ složitějších molekul v disku a ukončit proces formování planet.
Animace jetu hvězdy s prachoplynným diskem. Kredits: ESA (Animation by C. Carreau)
Nová rentgenová pozorování rentgenových výtrysků přidají nové vlastnosti do tak již komplikovaného příběhu hvězdy a formování planet. Ionizace a „výhřevnost“ rentgenových jetů musí být zahrnuty do budoucích výpočtů a modelů, které pomohou vědcům chápat fyzikální vývoj a chemické procesy, které nakonec vedou ke vzniku planet podobně jako v naší Sluneční soustavě.
Zdroj: NASA
Diskuze:
