Vliv globálního oteplování na víno  
Globální oteplování má vliv na ledacos, tak proč by ho nemělo mít i na víno? Vše zatím nasvědčuje tomu, že se bude pít více červeného, a to nejenom proto, že to se podává při vyšší teplotě.


Někteří lidé tvrdí, že žádné globální oteplování neexistuje a zpochybňují spoustu studií, které dokazují opak, jiní zastávají názor, že sice existuje, ale příčinou nejsou skleníkové plyny a už vůbec ne člověk. Pragmatičtí lidé se zabývají otázkou, jaký vliv bude mít globální oteplování na věci pro člověka nejen důležité a potřebné, ale i radost přinášející, jako je třeba víno.
Že je to otázka ožehavá a důležitá dokazuje konání hned dvou konferencí na toto téma počátkem roku 2008.

 


„Víno a globální oteplování“ na domácí půdě
Jedna konference se konala v sobotu 23. 2. 2008 na Moravě, přesněji v Hotelu Buchlovice. O významu celé akce jasně svědčí i fakt, že pozvání na ni z rukou senátora Josefa Vaculíka osobně převzali prezident republiky Václav Klaus a ministr životního prostředí Martin Bursík. Byla to od pořadatelů dost odvážně zvolená kombinace hostů, o kterých se všeobecně ví, že mají rozdílný názor nejen na oteplování. Nakonec se této akce ani jeden z nich nezúčastnil, ale na kvalitě setkání to rozhodně neubralo.

 

Zvětšit obrázek
Konference nazvaná „Víno a globální oteplování“ pořádaná v hotelu Buchlovice byla komornějšího rázu a některé příspěvky byly pojaty spíše recesisticky a s humorem.


Na konferenci zaznělo celkem 17 zajímavých příspěvků. Každý z přednášejících se s tématem „popral“ po svém – básníci lyricky, vědci analyticky, spisovatelé filozoficky, novináři fakticky a vinaři prakticky. Nechyběla ani přiměřená porce humoru.
 


 

Zvětšit obrázek
V zaplněném sále barcelonského hotelu účastníci konference pozorně sledovali zajímavá vystoupení jednotlivých řečníků.

Ve světě bylo o mnoho vážněji
Pěstování a výroba vína je významným zemědělským odvětvím s celosvětovým dopadem. To také zřejmě bylo jedním z důvodů, proč konference „Klimatické změny a víno“, která se konala v Barceloně 15. a 16. února letošního roku, už tak komorní nebyla.
 


Setkalo se na ní více než 350 účastníků ze čtyřiceti zemí celého světa. Byli mezi nimi pěstitelé a výrobci vína, sommeliéři, odborníci z akademické obce na enologii i klimatologii, obchodníci i novináři. Václava Klause tentokrát nikdo nepozval, na rozdíl od nositele odlišných myšlenek a Nobelovy ceny Alberta Gora, který sice nebyl přítomen fyzicky, ale prostřednictvím videokonference promluvil k účastníkům setkání. Jeho projev si můžete poslechnout na ukázce.


VIDEO:  Albert gore

 

 
Během dvou dní zaznělo na konferenci mnoho inspirujících a zajímavých příspěvků, dokazujících, že vliv globálního oteplování na světovou produkci vína není tak jednoznačný, jak by se při pohledu z moravského sklípku mohlo zdát. Oteplování v našich podmínkách zpravidla znamená, že jeden vynikající ročník je střídán druhým, protože léta okolo přelomu tisíciletí kvalitním vínům u nás opravdu přála. Ale ne všude na světě bylo tolik důvodů k optimismu. Globální změny, které přinášejí teplo do chladnějších oblastí pěstování révy, jsou pro vinaře v těchto oblastech většinou žádoucí. Horší situace nastává na „druhé straně“ pásem pěstování révy, kdy v teplých oblastech mohou ještě větší horka vést k neblahým důsledkům. Vysoké teploty, které přicházejí zpravidla spolu s nedostatkem vláhy, mohou přinést markantní snížení úrody.

 

Zvětšit obrázek
Graf ukazující úroveň fotosyntézy v závislosti na teplotě: Červenou tečkovanou čarou je vyznačeno, kdy dochází k depresi. Při těchto teplotách již nejsou rostliny schopny transpirací a odparem vody účinně ochlazovat listy a dochází prudkému poklesu intenzity fotosyntézy.


 
Tento důsledek globálních klimatických změn, negativně ovlivňujících pěstování révy, je očekáván v různých vinařských oblastech světa. Kombinace teplé suché zimy a ještě suššího horkého léta může znamenat propastný pokles úrody a nejistotu výsledků hospodaření především v Austrálii, jižní Africe a některých oblastech Ameriky. Ale ani další vinařské oblasti nemusí být tohoto negativního vlivu ušetřeny. Jedním ze závěrů, na kterém panovala téměř obecná shoda, bylo, že se v následujícím období budou prakticky všechny vinorodé oblasti světa, snad s výjimkou Evropy, více či méně potýkat s nedostatkem vláhy. Českým, stejně jako francouzským vinařům, takové předpovědi klimatických změn spíše nahrávají. Na druhé straně to ale může znamenat i to, že se některé oblasti, které se dnes sice klimaticky k pěstování vína příliš nehodí, mohou „zítra“ stát „vinařskými tygry“ a velmocemi pěstování vína. Hodně se v této souvislosti mluví o Číně, kde jsou některé oblasti půdním složením (a budoucím klimatem) velmi vhodné k tomu, aby tato země vinařskému světu ještě pořádně zamotala hlavu. 
 

Zvětšit obrázek
Greg Jones


Jedním z vážených hostů a zástupců akademické obce, který se dlouhodobě a velmi podrobně zabývá vlivem klimatických změn na pěstování vína ve vinařských oblastech na celém světě, je Greg Jones ze Southern Oregon Univesity.

V jeho příspěvku zaznělo, že ve 27 sledovaných vinařských oblastech Evropy, Afriky, Severní a Jižní Ameriky a Austrálie došlo za padesát let k nárůstu průměrné teploty ve vegetačním období o 1,3 °C a mimo ně dokonce o 1,4 °C. Oteplovací trend je mnohem zřetelnější ve vinařských oblastech severní polokoule. V devíti sledovaných vinařských oblastech Evropy (od Španělska po Slovensko) dokonce došlo od roku 1950 do roku 2004 k nárůstu průměrné teploty ve vegetační sezóně o 1,7 °C, přičemž k posunu došlo hlavně u minimálních, nikoli maximálních, teplot. To způsobuje, že réva raší v průměru o šest dní dříve a vyzrává dokonce o 17 dní dříve, přičemž první mrazíky přichází dle oblasti později o 4 až 18 dní. Do budoucna to může znamenat obtížnější podmínky například pro výrobu takové speciality, jakou je ledové víno. A v důsledku toho bude ledové víno na trhu zřejmě stále vzácnější.

Zvětšit obrázek
Ukázkou toho, že oteplení způsobuje dřívější sklizeň, je vývoj termínů vinobraní ukazující, že na známé vinici Chateauneuf du Pape se po šedesáti letech začínalo sklízet prakticky o měsíc dříve.

 


Některé příspěvky, které na konferenci zazněly, byly poněkud absurdní, jak už se to v diskusi o oteplování stává i mnohde jinde. Oxid uhličitý, který bývá vydáván za hlavní příčinu oteplování, je produkován rozličnou lidskou činností. Tento skleníkový plyn je uvolňován i při kvašení cukrů vinného moštu na alkohol. A dá se to docela dobře spočítat. Proto Pancho Campo ve své prezentaci uvedl, že z jednoho litru moštu o cukernatosti 22° se kvašením uvolní 107 g CO. Ale to není všechno... Protože CO2 se produkuje nejen při tomto kvašení, ale i před tím při pěstování révy a hlavně potom při zpracování, láhvování a dopravě, kdy se vína rozváží po celé zeměkouli.

Zvětšit obrázek
Porovnání jednotlivých odrůd podle průměrné teploty potřebné k vyzrání prvotřídního vína ve vegetačním období, což je na severní polokouli duben až říjen (na jižní říjen až duben). Délka proužku je dána plastičností odrůdy s jakou se dokáže přizpůsobit podmínkám. (Dr Gregory V. Jones) Z grafu je zřejmé, že v chladnějších vinařských oblastech vlivem oteplování může dojít ke změnám v zastoupení jednotlivých pěstovaných odrůd. I když od Mülleru ke Grenache nebo Nebbiolo je ještě dlouhá cesta.

Pro hrubou orientaci v tom, kolik toho vína nacestují po světě, se stačí podívat do regálu v kterémkoliv supermarketu. I v Česku dnes běžně najdete vína pocházející z celého světa: od Austrálie, přes jižní Afriku, po Argentinu, Chile či Kalifornii. A když se tohle všechno spočte, tak dle pana Campa světové vinařství (při roční produkci, dopravě a prodeji zhruba 2,7 miliardy litrů vína) přispívá produkcí přibližně 5,336 miliónů tun CO2. To je přibližně jedna desetina procenta celkového množství CO2 vyprodukovaného člověkem. A je to stejné množství jaké projde za rok výfuky jednoho miliónu aut. 

 

 


Jaké změny se dají očekávat ve vínech v souvislosti s globálním oteplováním?
Vína budou mít vyšší obsah alkoholu a vyšší pH než v současnosti.

Bude se měnit odrůdová skladba a budou se objevovat nové odrůdy, které budou lépe odolávat změněným podmínkám.

 

Některá červená vína možná nebudou mít takovou barvu jako dnes. Také se dá očekávat větší příklon k červeným vínům, a to hlavně v souvislosti s možností pěstovat tyto odrůdy i v oblastech, kde v dnešní době nedávají příliš stabilní a uspokojivé výsledky.

Budou se stále více rozšiřovat nové způsoby balení vín, které zlevní jejich uchování, přepravu a usnadní spotřebu, například lze očekáván nárůst způsobu balení zvaného „bag in box“.

Budou se objevovat vína z produkce bio a organického vinařství. A určitě se také objeví vína z nových vinařských oblastí. Co byste řekli na takovou Anglii nebo třeba Dánsko? Inu necháme se překvapit.


Zdroje: Climate change and wine
               Josef Vaculík

 

 

Autor: Ota Beran
Datum: 18.05.2008 18:46
Tisk článku

Hrozí nám globální oteplování? - Craven Greg
 
 
cena původní: 280 Kč
cena: 235 Kč
Hrozí nám globální oteplování?
Craven Greg

Diskuze:

severní Morava

ASDF,2008-05-24 14:04:22

Třeba vzniknou vinice i tady na severní Moravě.

Odpovědět


A nebude škoda trnkové sady nahradit vinicemi?

Dane,2008-05-25 22:18:02

Odpovědět

Barva vína?

Daniel,2008-05-20 08:46:07

Nevíte náhodou proč by neměla mít vína takovou barvu jako dnes? Budou tmavší, světlejší, nebo jaká vlastně budou?

Odpovědět

Docela jsem se při čtení i pobavil.

JirkaF,2008-05-19 16:48:38

Díky!

Odpovědět

Samé skvělé zprávy

MGM,2008-05-19 12:19:35

Moravské vinařství se díky globálnímu oteplování stane světovou a monopolní velmocí v dodávce vína na světové trhy. A aby se nezvyšoval obsah CO2 ve vzduchu, je nezbytné vybudovat celoevropskou síť vínovodů (aby necestovali na košt lidé z celého světa na Moravu a aby se víno nemuselo naopak za nimi rozvážet náklaďákama). A pro zámořské zájemce vybuduje Morava dvě flotily tankerů, jednu pro bílé a druhou pro červené). To by v tom byl četr, aby Morava díky této klimatické změně nedosáhla ve světě stejného postavení jako ropné emiráty. A až se podaří naklonovat trnku odolnou šárce, dobuduje se ještě slivovicovod s příslušnou flotilou tankerů a tím se stane z Moravy vedoucí stát celé Zeměkoule.

Odpovědět

Pěkná představa

Vojta49,2008-05-18 19:04:33

Už se těším na ty krásné vinice na jižních úbočích Krkonoš a Jizerek.

Odpovědět


Jizerky?

Ostap Bender,2008-05-18 20:51:40

V údolí mezi Malou Skálou a Frýdštejnem se prý kdysi, v teplejších dobách, víno pěstovalo. A tam už je to do Jizerek co by kamenem dohodil...;-)

Odpovědět


Za Karla IV se pěstovalo leckdes.

Duke,2008-05-18 20:54:33

A možná se na ta místa bude zas vracet.

Odpovědět


To Duke

Karel Malý,2008-05-18 21:20:55

To by možná byla pravda nebýt regulativů EU.

Odpovědět


Regulativy EU by nemusel být problém.

ASDF,2008-05-24 14:11:23

Regulativy EU by nemusel být problém. Nebude se prostě dělat víno, ale vinný nápoj, kde kvašení cukrů z hroznů bude podpořeno kvašením jiných přírodních cukrů, třeba z sladu nebo z medů od včel. Víno to dle norem nebude a tudíž se regulativy EU mohou jít zahrabat, i když třeba 90 % alkoholu bude z hroznů. Pokud ovšem EU byrokrati tuto možnost nepředvídali.

Odpovědět


ASDF

RomanK,2008-05-26 09:51:23

To by ovšem nesmělo být regulováno kolik smí být vysázeno ha vinic.

Mám obavu, že s tím kvašením cukrů z včelího medu to taky nebude tak žhavé, vzhledem k tomu jak na tom naše včely jsou.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace