Udává se, že během posledního století vzrostla průměrná teplota zhruba o jeden stupeň celsia. Ochlazovací trend dřívějších tisíců let je zlomen a uvádí se do pohybu změny flóry, fauny a krajiny. V některých důležitých znacích je současný stav severských hor velmi podobný tomu, jak vypadala příroda těsně po skončení poslední doby ledové.
„Nejnápadnějším jevem, podél tajících ledovců, je zvyšování hranice lesa o 200 výškových metrů. Vysokohorská oblast se zmenšuje a typické skandinávské lesy tvořené břízou pýřitou (Betula pubescens ssp.czerepanovii) jsou ze svých území vytlačovány smrky a borovicemi, které jsou konkurenceschopnější v přicházejícím teplejším a sušším klimatu,“ říká Leif Kullman. Vysokohorská krajina se stává zelenější a přitažlivější. V posledních několika letech začalo mnoho horských rostlin tvořit bohaté květy a fantastické množství semen i plodů.
Rostliny, jejichž výskyt byl dříve omezen hranicí mezi lesem a skálou, se nyní rychle „šplhají“ do velehorských srázů. „Tyto změny jsou tak rychlé, že rostliny jako vrbovka úzkolistá (Epilobium angustifolium) a jeřáb (Sorbus sp.) byly zakořeněny dokonce i ve štěrku pod mizícím ledovcem. I sasanky hajní (Anemone nemorosa) se objevují výše v horách,“ říká Leif Kullman. „Vysokohorská flóra a biodiverzita se díky tomu dramaticky rozrůstají. Stále více rostlin se „stěhuje“ do vyšších poloh díky tomu, že jim teplejší klima pomáhá, a to včetně borovic: pokroucené (Pinus contorta) a limby (Pinus cembra), které nejsou původními skandinávskými druhy.“
Rozšíření rozličných rostlinných společenstev v horské krajině je stále ve vývoji. Konkrétní rostliny, jako třeba mechy a nízké vysokohorské byliny jsou adaptovány na krátké vegetační období, kdy musí rychle začít svůj vegetační cyklus ihned poté, co sleze sníh, aby jim krátké léto stačilo k rozmnožení. Nyní ale sníh roztává stále dříve a dříve a tyto rostliny jsou nahrazovány bujněji rostoucími vřesovišti s keři a travinami, které propůjčují horským svahům stále více stepní vzhled.
Horské mokřiny se vysušují, což způsobuje, že ostřice a další travní vegetace roste hustěji, nové druhy imigrují a na některých místech se objevují nádherné vysokohorské louky. Na nejvyšších místech, která byla dříve doménou sterilního štěrku a bludných balvanů se naopak objevují mokřiny.
Informace získávané současným monitorovacím systémem jsou velmi dobrým předpokladem pro modely, které popisují možný vývoj v teplejší budoucnosti. Že se nejedná o „salónní“ výzkum katedry ekologie vedený od počítače dokazují data, která byla pro studii získána v horských oblastech jižního Švédska v provinciích Jämtland, Härjedalen a Dalarna. Obsahují pozorování provedená na více než 200 stanovištích z období od roku 1915. Na světě není druhá podobná série pozorování s takovým rozsahem.
Zdroj: Umeå University
Farmáři by mohli pomoct s oteplenou planetou pěstováním kamenů na polích
Autor: Stanislav Mihulka (16.08.2023)
Zalednění Antarktidy přivodil tektonický posun
Autor: Josef Pazdera (26.11.2021)
Jsou příčinou ledových epoch Země tektonické srážky v tropech?
Autor: Stanislav Mihulka (16.03.2019)
Proč byla v Severní Dakotě větší zima než na severním pólu?
Autor: Stanislav Mihulka (01.02.2019)
Čistič skleníkových plynů se recykluje
Autor: Josef Pazdera (03.12.2018)
Diskuze:
Je to jasné.
karbet,2008-05-24 21:50:44
"V některých důležitých znacích je současný stav severských hor velmi podobný tomu, jak vypadala příroda těsně po skončení poslední doby ledové." Takže se bude oteplovat, ať děláme, co děláme. Pokud teda nechcem návrat do doby ledové.
Martin
Rozumný Občan,2008-05-24 11:32:47
Takže souhlasíte, že ovlivňuje hlavně minimální teploty ale přesto tvrdíte že minimální teploty zůstanou jaké jsou? Nemůžu si pomoct, ale zní to ajko nesmysl...
...
Martin,2008-05-24 13:19:38
Tých silných zím s teplotami okolo -20°C sa nezbavíme, akurát ich možno bude menej a to zvýši celkovú priemernú teplotu, okrem toho tie silné mrazy budú možno kratšie (čo zasa zvýši priemernú teplotu), aj keď dlhá zima na prelome rokov 2005 a 2006 tomu nenasvedčovala. Takže nemajte obavy, nezvyknem sám sebe protirečiť.
No jo
Rozumný Občan,2008-05-24 21:24:12
Máte to nějak podložené? Všechny statistiky ukazují největší oteplení v minimálních teplotách a vyšších zeměpisných šířkách a mnohem menší, pokud vůbec nějaký, zvýšení maximálních teplot.
...
Martin,2008-05-24 22:37:11
Len podľa toho, ako sám každú zimu sledujem teplotu a priebeh zimy, aj keď nič si nezapisujem. A tiež podľa toho, ako mi prezimujú rastliny.
Máte pravdu, Martine!
Dane,2008-05-25 09:20:58
Moje zkušenost ve středních Čechách váš názor také potvrzuje. Venkovní přezimování i dost choulostivých rostlin probíhá v posledních zimách prakticky bez problémů vyvolaných dlouhotrvajícími mrazy. Spokojeně přežívají nejen bambus, cedry, sekvoje araukárie, citronečník či čínské datle nebo palmy. Letos se těším na bohatou úrodu vlastních fíků pěstovaných pod širým nebem. Takže pro mé zahradnické potěšení je oteplování vyloženě požehnáním a nemusím to mít ničím krom svého pozorování podloženo. To co před patnácti dvaceti lety nešlo venku přezimovat, nyní přezimuje docela spokojeně a většinou ani nenamrzá. Kdo nevěří, ať si to vyzkouší sám.
Ale ano
Rozumný Občan,2008-05-25 10:31:54
Vždyť ano, rostliny přezimují lépe, na tom se shodneme. Nesouhlasím s tím, že se nikdy ani se sebevětším oteplením nemůžeme zbavit mrazů.
Rozumnému občanovi
Martin,2008-05-25 13:16:12
Vážený, aj keby ste sa na hlavu postavili, so zemepisnou šírkou a polohou v strede subkontinentu nevybabrete.
...
Rozumný Občan,2008-05-25 15:05:31
Duke: to že se zvyšují hlavně zimní a noční teploty je obecně přijímaný fakt, nevím proč bych k tomu měl hledat nějaké vlastní důkazy když je máte všude kde si něco přečtete o oteplování. (kromě toho to vyplývá i z logiky věci) Zatímco Martin tvrdí něco svýho, proto by to měl i podložit.
Martin: nevim proč by tu nemohlo bejt teplejš, když ještě někdy před patnácti tisíci lety tu byla tundra a průměrné teploty v zimě pod mínus dvacet?
...
Martin,2008-05-25 17:44:49
Na to, aby sme sa definitívne zbavili silných mrazov, by sa k nám muselo výrazne priblížiť more, napríklad keby sa roztopil všetok ľad na svete, v Grónsku aj v Antarktíde, more by zaplavilo časť západnej Európy, možno aj časť Poľska, Nemecka, Ruska, časť južnej Európy, potom by sme aj my mali miernejšiu prímorskú klímu.
Počas treťohôr bolo územie Európy možno o pár stupňov južnejšie (zdroj - František Vitásek - Fysický zeměpis) a navyše na južnú Moravu aj na južné Slovensko zasahovalo more, dokonca aj pri Považskej Bystrici máme málo spevnené piesky s hrebenatkami z mladších treťohôr. PRETO tu mohli rásť subtropické rastliny.
Naopak, počas dôb ľadových bolo územie kontinentu zväčšené ešte o plochu ľadu na mori a tým stúpla nielen odrazivosť (albedo), ale aj kontinentalita.
Martin
Rozumný Občan,2008-05-26 00:25:16
Dobrá, vy tvrdíte že GO oteplit ČR nemůže, já tvrdím že může. Nemyslím si že by to někam vedlo, protože si každý budeme tvrdit svou, tak asi diskuzi skončíme, co říkáte?
Rozumný Občane,
karbet,2008-05-26 08:55:42
omlouvám se za skočení do debaty, ale každý mluvíte o něčem trošku jiném a nerozumíte si. Martin mluví o průměrných teplotách, Vy o absolutních. Martin v podstatě říká, že průměrné minimální teploty vzrostou, ale jsme tak blízko severnímu pólu, že občas těch -20°C sem v zimě na chvilku projde, i kdyby den předtím bylo teplo. Takže správná Martinova otázka by měla být - jak zabrání oteplování tomu, aby sem 1x za zimu nefoukl ledový severák ? Samozřejmě další otázkou by bylo, jestli díky oteplování bude v budoucnu vůbec někde na Zemi těch -20°C, jestli i na pólech nebude jen do -10°C ...
karbet
Martin,2008-05-26 22:24:27
Ja píšem tak o priemerných, ako aj o absolútnych teplotách a ich vzájomnom vzťahu - teploty podľa mňa budú stále dosahovať terajšie hodnoty, akurát sa zmení ich početnosť a to ovplyvní celkový priemer. Aby som nezabudol - tu nejde len o to, odkiaľ zafúka aký vietor a čo prinesie, dôležitá je aj početnosť a intenzita radiačných mrazov pri vysokom tlaku vzduchu, za bezvetria, pri jasnej oblohe na konci januára.
martin
Rozumný Občan,2008-05-26 23:17:03
Noale vždyť právě jasné noci jsou jedna z těch věcí které skleníkový efekt ovlivňuje nejvíc.
Teplot pod -20°C bude ubývat. Tak dloho a případně jejich počet klesne na nulu. Říkáte opravdu to samé, jen jinými slovy.
příklad
Rozumný Občan,2008-05-26 23:23:07
Dejme tomu, že by bylo pět teplot pod -20:
-23,5 -21,1 -20,4 -22,2 -22,8
minimální teploty se nám oteplí o 1°C:
-22,5 -20,1 -19,4 -21,2 -21,8 -a už máme dny jen čtyři
No a potom se min. teploty oteplí už o 2°C
-21,5 -19,1 -18,4 -20,2 -20,8 -už zbyly jen tři.
Oteplování ještě zesiluje, už jsou to 4°C:
-19,5 -17,1 -16,4 -18,2 -18,8 -no a nemáme už žádné teploty pod dvacet.
Opravdu říkáte to samé, jen jinak.
Rozumnému občanovi
Martin,2008-05-27 09:01:55
Ale môže to byť aj inak, tých 5 minimálnych teplôt môže vyzerať napríklad takto:
-14, -19, -22, -18, -16
Postačí jediná noc s extrémnym mrazom a citlivé rastliny odchádzajú.
může,
Rozumný Občan,2008-05-27 11:36:00
Ale šance na -22°C po oteplení min. teplot o 4°C je taková jako šance na -26°C bez oteplení.
Ale Martin se snažil naznačit,
Dane,2008-05-27 12:51:05
že limitující podmínkou pro rostliny není nějaký průměr, či pravděpodobnost extrému ale ten extrém sám o sobě. A je jedno, jestli jeho pravděpodobnost klesne tak že se vyskytne jen jednou za čas. Prostě občas v našich podmínkách nastane a zahubí vše choulostivější než je nějaká hranice.
Alespoň tak jsem ho pochopil já.
Takže vlastně
karbet,2008-05-27 15:43:13
zůstává jediná otázka - zda CO2 (pokud tedy oteplování přičítá někdo jemu) dokáže opravdu tak účinně zadržet ze Země vyzařující energii, že nedopustí extrémní mrazy. Rozumný Občan má v jednom pravdu - pokud příznivci CO2 oteplování tvrdí, že obsah CO2 zvyšuje teplotu, pak opravdu k extrému může dojít pouze tehdy, kdy by dnes bylo takových -25°C, i míň. A to je tak vzácná situace, že tady palmy asi přežijou...
Takže vlastně.
Dane,2008-05-28 09:54:19
Té palmě je jedno jak vzácně přijdou mrazy. Jestli přijde -20°C jednou za rok nebo jednou za pět let. Když přijde jednou za pět let, tak ta palma, která si spokojeně čtyři roky vegetila na zahradě, prostě zajde a nebude si mnout ruce (listy), že to je dobře že taková kosa je jen jednou za pět let.
Palmy
Rozumný Občan,2008-05-28 15:28:10
Co pořád nechápete? Pokud dnes na nějakém místě jednou za pět let přijde -25°C, tak po oteplení o 4° by tam přišlo jednou za pět let -21°. Tedy to co vydrží max 22° tam teď nevydrží, ale po oteplení by vydrželo. A po oteplení o další stupeň i ta vaše palma co vydrží maximálně -20.
Já chápu, ale vy pořád nechápete!
Dane,2008-05-29 00:05:39
Abych mohl říci, že se někde oteplilo, že tam rostou palmy, tak tam skutečně musí růst a rozmnožovat se. A ne že budem tvrdit, že se oteplilo v průměru o jeden, dva, tři stupně. A každých pět let tam všechny vymrzly. Proto aby tam rostly a rozmnožovaly se musí dožít doby než vytvoří semena. Do té doby jenom přežívaly!
beech a subtropy na Špicberkách
C.W:F.,2008-05-23 23:43:45
Ono není potřeba chodit až tak daleko do minulosti...
Vikingové také nekolonizovali Grónsko jako kus ledovce ale jako drsnou ale k životu dostačující zemi...
Stejně tak v zemích koruny české, pěstovalo se víno i severněji, než je možné ho pěstovat dnes...
šimpanz (pan troglodytes)
kriqx,2008-05-23 07:54:25
je príbuzný střízlík-a obecného (Troglodytes troglodytes)?
dobrá zpráva
tom,2008-05-23 07:00:56
Čím víc stromů, tím líp. Sice to změní ráz krajiny, ale k lepšímu a příroda, ze Skandinávie se přesune víc na sever, Island, Špicberky...
No jo no
Hmmm,2008-05-23 08:20:58
Ve Skandinavii bude jako u nas ve Stredni Evrope, tedy akoratni pocasi. Ve Stredni Evrope bude jako u Stredozemniho more a u Stredozemniho more nebude k vyziti :-) Tak doufam, ze se nebudou chtit prestehovat k nam. No uvidime co nas ceka, mame na to cely zivot.
Tome, neradoval bych se tak.
Duke,2008-05-23 11:53:25
Až bude ve Skandinávii naše podnebí, tak budem sice asi v Jizerkách pěstovat víno (jak ukazuje jiný článek) a může se stát, že problémy které mají některé středomořské státy se zajištěním pitné vody se přestěhují k nám. A to už bych tak pozitivně neviděl...
No to jo!
Tom,2008-05-23 12:16:33
U nás bude mnohem tepleji a taky hodně sucho. Všude budeme pěstovat víno, olivy, citróny, pomeranče.... Kua, já se těsím! :-)
Komentar na hmmmm:
beech,2008-05-23 12:29:53
Kolem rovniku se oteplovani udajne vyrazne neprojevuje. Jenom se pas tropu rozsiruje. Byly doby, kdy subtropy byly i na Spicperkach. Nejaky dve-tri desitky milionu zpet. Nebo tam zili polarni hrosi ...
mrazy
Martin,2008-05-23 15:54:06
Moc sa netešte, o rozšírení rastlín u nás nerozhodujú len teplé letá a priemerné teploty, ale predovšetkým to, aký silný mráz bude cez zimu. Olivy vydržia bez poškodenia mráz tak do -10°C, pri -16°C hrozí úplné zmrznutie, taký vavrín tiež vydrží krátkodobo takých -12°C, ak je chránený polmetrovou vrstvou snehu, môže vonku byť aj -20°C a prežije, ale za cenu omrznutia všetkého, čo trčí von. Čiže bujná subtropická vegetácia u nás tak skoro nehrozí, iba ak by sa povolili GMO s implantovanými génmi zvyšujúcimi mrazuvzdornosť. Čo by som ja osobne privítal :)
paráda
Didi,2008-05-23 15:55:23
To abych si rychle objednal u Holland&Holland dvoják na polární slony. Dodací lhůty jsou sice dlouhé, ale mohli by to stihnout.
Martin
Rozumný Občan,2008-05-23 16:20:44
No vždyť ano, oteplování ovlivňuje hlavně minimální teploty.
Klídek, zavedem moře
Colombo,2008-05-23 17:53:12
a nebudou žádné mrazíky.
Mimochodem, když se globálně otepluje, tak proč byly tenhle rok takové sněhové kalamity?
Colombo
Rozumný Občan,2008-05-23 20:03:08
Vyšší teplota = vyšší odpar.
(myslíte v číně? Nebo kde ještě byly kalamity?)
Rozumnému občanovi
Martin,2008-05-23 22:55:39
Globálne otepľovanie síce ovplyvňuje minimálne teploty, ale zím s teplotami okolo -20°C sa nezbavíme, tie sú dané zemepisnou šírkou a polohou v strede európskeho (sub)kontinentu. Pre zaujímavosť - na južnej pologuli zhruba na 50°južnej zemepisnej šírky (Praha leží na 50° sevrnej šírky) leží malé súostrovie Kergueleny a sú na ňom ľadovce, siahajúce až k moru.
Tuto zimu byla na D1 největší zimní bouračka
XXXL,2008-05-24 00:03:28
v historii z důvodů sněhové kalamity. A to nebyl jen jediný případ.
martinovi
Rozumný Občan,2008-05-24 20:25:32
"Globálne otepľovanie síce ovplyvňuje minimálne teploty, ale zím s teplotami okolo -20°C sa nezbavíme"
Tak se rozmyslete, buď je ovlivňuje nebo ne, obě možnosti nejsou možné.
"Pre zaujímavosť - na južnej pologuli zhruba na 50°južnej zemepisnej šírky (Praha leží na 50° sevrnej šírky) leží malé súostrovie Kergueleny a sú na ňom ľadovce, siahajúce až k moru."
A neukazuje to spíš přesný opak toho co tvrdíte?
Rozumnému občanovi
Martin,2008-05-24 22:47:53
Veď som to napísal vyššie do iného vlákna - ovplyvňuje to početnosť a dĺžku silných mrazov, ale nie absolútne hodnoty. Je rozdiel, či je -20°C každú noc počas dvoch týždňov, alebo len počas jedinej noci v roku. To už dúfam pochopíte, keď ste taký Rozumný, občan.
S tými Kerguelenami to bol taký malý príklad len tak pre zaujímavosť, v ich prípade ide o to, že sú trvalo vystavené účinkom studeného cirkumantarktického Západného príhonu, ktorý bráni preniknutiu teplejšej vody a prehriatiu vzduchu. A naopak, prítomnosť teplej vodnej masy teploty na blízkej pevnine dvíha, stačí si všimnúť vplyv Golfského prúdu a jeho vplyv na zimné teploty v západnej Európe. Chcel som len tým poukázať na to, ako blízkosť vodnej masy s určitou teplotou ovplyvňuje teplotu na blízkej pevnine.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
