Jak je to s tolerancí ke kanamycinu  
Dubnové číslo Světa biotechnologií je věnováno kanamycinu, principu předběžné opatrnosti, obavám z transgenu,...


Jak je to s tolerancí ke kanamycinu
U některých rostlin se při přípravě transgenní odrůdy dává do konstruktu, který se vnáší do genomu, selekční gen nptII. Ten kóduje necitlivost na antibiotikum kanamycin. Účelem, jako u všech selekčních genů, je najít mezi množstvím netransformovaných buněk ty, které konstrukt do geonomu zařadily. Někteří odpůrci GMO spustili kampaň varující před zdravotními důsledky takových GMO. Uvádějí dvě hypotézy: gen může v zažívacím systému člověka nebo domácího zvířete přejít na potenciální patogenní bakterii, a ta nebude potom citlivá na antibiotika příbuzná kanamycinu, např. neomycin. Ten se sice v humánní
medicíně nepoužívá, ale ve veterinární ano. Takovéto varování vyslovil dokonce i mikrobiolog z Pasteurova ústavu v Paříži. Druhou hypotézou je šíření tohoto genu
v přírodě. Panel odborníků, kterému byl tento problém předložen Evropským úřadem pro
bezpečnost potravin (EFSA) se 2. dubna 2004 vyjádřil, že není námitek proti
používání tohoto genu transgenních plodin.
Proti tomu vystoupili některé nátlakové organizace, jak třeba přednesl pan Les Levidow na nedávné konferenci pořádané Sdružením pro udržitelný život v našem Senátu.


Kdo má pravdu?
Skutečnost je taková, že předávání genů rezistence na antibiotika mezi bakteriemi je poměrně snadné, zatímco předání jakéhokoli genu mezi rostlinou a bakterií nebylo spolehlivě prokázáno. V gramu ornice jsou stovky milionů až miliarda bakterií, z nichž 5 až 15% je rezistentní na kanamycin. Tyto bakterie se logicky dostávají do naší potravy, hygienická norma připouští sto tisíc v gramu dětské výživy a až deset milionů v gramu běžné potraviny. Denně tedy přijímáme až deset miliard bakterií a tedy kolem miliardy bakterií s genem pro resistenci na kanamycin. U domácích zvířat, je to pochopitelně více. Případný pathogen schopný takový gen přijmout má obrovskou nabídku snadno přenosných genů, takže případná přítomnost rostlinného genu rezistence, který je nesnadno - pokud vůbec - přenositelný, je zcela bezvýznamná. Právě běžná přítomnost tohoto genu v přírodě i v naší potravě byla důvodem, proč panel odborníků prohlásil, že nejsou námitky proti jeho používání v GM plodinách.
Obava, Přátel země, nebo mikrobiologa z Pasteurova ústavu, že by gen v rostlině se mohl uplatnit ve vzniku pathogenů rezistentních na kanamycin, je asi tak oprávněná jako obava, že Grónsko vytlačí Španělsko z trhu pomerančů. EFSA má pravdu, ale skutečnost je bohužel taková, že komisař Dimas se řídí podle Přátel země (které si platí z unijních peněz jako
poradce) a nikoli názorem vědců.

Kromě zde uvedeného úryvku najdete další články věnované například principu předběžné opatrnosti, obavám z transgenu,...  v připojeném souboru Svět biotechnologií č. XXVIII.

Autor:
Datum: 29.05.2008 09:21
Tisk článku


Diskuze:

taky se divim ze je nekdo proti

mikjs,2008-06-19 20:57:05

dyt at si klonujou a manipulujou jak chtej dyj je demokracie
a ti hajzlici zeleny tem nadnarodnim bezbranym firmam hazej klacky pod nohy a oni chudaci chtej jen nase dobro

Odpovědět

nádhera

ab,2008-05-29 19:56:58

...Sdružení pro udržitelný život v našem Senátu

Odpovědět

Líbí se mi

karbet,2008-05-29 18:43:01

věta "gen může v zažívacím systému člověka nebo domácího zvířete přejít na potenciální patogenní bakterii". Docela se těším, až sním kus dobrého vepřového a na WC pak ze mě vypadnou selátka vzniklá z bakterií, které přijaly jejich geny ...

Odpovědět

K čemu

Rozumný Občan,2008-05-29 15:25:37

K čemu je dobré přidávat do rostlin gen na odolnost proti antibiotikům??

Odpovědět


To bys chlapečku rád věděl!

Duke,2008-05-29 15:35:28

Odpovědět


To je na začatku článku

jdostalm,2008-05-29 15:54:08

Je to selekční gen. Těm vědcům to trochu usnadní roli popelky.

Odpovědět


vysvětlení

Reo,2008-05-30 19:11:05

Když se transformuje, transformací najednou prochází tisíce nebo spíš miliony buněk. Některé zůstanou netknuté, některé jsou napadeny Agrobakteriem a sežrány či pojdou, jiné jsou Agroušem napadené, ale nic od něj nedostanou, některé dostanou T-DNA, kterou jsme tam pro ně připravili, aby se člověk v tom mixu milionů buněk vyznal, tak se nikdy nevnáší jen jeden gen, ale kombinace genů (2-3), kde vedle cílového genu se přidá ještě selekční gen. V tomto případě úspěšně transformované buňky dostanou odolnost proti antibiotiku, všechny buňky které projdou tímto procesem se pak dostanou do kontaktu s antibiotikem, které normální rostliny zabíjí. Ty, které prošly procesem v pořádku žijí dál a můžeme s nimi dále pracovat.

Selekční gen by se dal použít i naopak. Do té kombinace by se dalo přidat něco, co vyvolá náchylnost k nějaké látce, která normálně rostlinám neškodí. Pak by se stalo to, že všechny GMO rostliny, které by snad unikli do přírody by pošli, kdyby se pole (louka ..) postříkali tím něčím (já nevím, třeba, třeba hodně kecám, ale třeba naředěným kravským mlékem :), prostě něčím nevinným ).

Vyřešit se dá ledacos, když se ví, že se to řešit má.

Odpovědět

Neomycin

Jan Havlík,2008-05-29 13:04:22

Myslím, že Neomycin nějaké omezené použití pro lidi má. Vzpomínám si na mast Baneocin. Obsahuje kombinaci neomycinu a bacitracinu.
V česku se tuším prodává pod názvem Framykoin.

Wiki tvrdí, že v omezených případech se užívá i k hubení bakterií ve střevech.

Odpovědět

soubor nelze stahnou

TH,2008-05-29 11:47:23

Nejde mi stahnout ten Svet biotechnologii, mohli byste se na to nekdo z autoru nebo adminu podivat? Diky

Odpovědět


Biotechnologie

karbet,2008-05-29 18:46:28

jsou .pdf, nebude to tím ?

Odpovědět


Alda V.,2008-05-29 20:55:10

Mně to funguje. Ale zepta se mně to, jestli tomu zdroji důvěřuji. Třeba to máš nastavením práv pro stahování.

Odpovědět


.

TH,2008-05-30 00:28:52

tak uz to mam :)

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz