Nebesa datují pád Troje  
I když se vlastně o autorovi Ilias a Odyssei skoro nic neví, jedno se ví, a to že informace v nich obsažené jsou velmi přesné. Dokázal to už Schliemann objevením Tróje. A vědci v jejich interpretacích pokračují dodnes.



Mezi bezpočtem diskuzí o Homérově Odyssei – a to nemáme na mysli právě tu, ve které se jedná o to, zda celá báseň může být připsána samotnému Homérovi – je i ta, zda opravdu Odysseus při svém návratu domů pozoroval úplné zatmění Slunce. Takové úplné zatmění, kdy Měsíc krátce, ale kompletně zakryje Slunce, se stává opravdu zřídka.

Zvětšit obrázek
Dlouho se lidé domnívali, že si Homér Troju vymyslel, až se našel jeden snílek nadaný na jazyky (prý se jich dokázal naučit za život pětadvacet!), kterému v jeho době nikdo nevěřil. Ten vzal Ilias doslova a vykopal základy jejích hradeb. Jmenoval se Heinrich Schliemann. Je možno brát i Odysseiu za souhrn historických faktů? Marcelo O. Magmasco a Constantino Baikouzis tvrdí, že ano.

Ve skutečnosti jsou natolik vzácná, že pokud to, co popisuje Homér, je opravdu úplné zatmění Slunce, tak by to potenciálně mohlo pomoci historikům přesněji datovat pád Troje, ke kterému údajně došlo v době, která je popisována v eposech Ilias a Odyssea. Nicméně, po staletích dohadů ohledně této události se historikové, astronomové a klasičtí filozofové nakonec shodli, že tam nebyl objeven žádný důkaz, který by to patřičně podpořil, a odložili tuto diskusi „ad acta“. Nyní výzkumníci z Rockefeller University věří, že objevili a umí vysvětlit některé pasáže, které po vyhodnocení všech společných souvislostí mohou vnést nové světlo do datování této výpravné cesty.
 

Homér- nevíme jak vypadal, nevíme o něm prakticky nic dalšího. Ale tušíme, že v básních, které jsou mu připisovány, se nachází velmi přesná fakta…



Marcelo O. Magnasco, vedoucí matematicko-fyzikální laboratoře, a jeho kolega Constantino Baikouzis z Proyecto Observatorio na Observatorio Astronómico v argentinském La Plata, znovu propátrali celou Odysseu, aby nalezli specifické astronomické odkazy, které by mohly být přesně identifikovány tak, jak se objevují v určitých dnech v průběhu Odysseovy cesty. Potom všechna tato objevená data uspořádali ve vztahu k datu Odysseova návratu, což byl ten samý den, kdy zabil muže, který využil jeho dlouhé nepřítomnosti k tomu, aby nadbíhal jeho ženě.
 

V práci jejíž výsledky byly publikovány v Proceedings of the National Academy of Sciences, výzkumníci popisují čtyři nebeské události. V den porážky, jak Homér píše více než jednou, byl měsíc v první čtvrti (což také předpokladem pro úplné zatmění). Šest dní před porážkou byla viditelná Venuše vysoko na obloze. Dvacetdevět dní před touto událostí byla při západu Slunce zároveň viditelná dvě souhvězdí – Plejády a Pastýř. A 33 dní před tím, Homér naznačuje, že Merkur byl vysoko při úsvitu a nedaleko západního konce své trajektorie. (Homér vlastně píše, že Hermes – později známý Římanům jako Merkur – putoval daleko na západ jen proto, aby doručil zprávu a letěl celou cestu zpět na východ; Magnasco a Baikouzis to interpretují jako docela jasný odkaz na tuto planetu).
 

Astronomicky, se tyto čtyři jevy vracejí v různých časových intervalech, takže pravděpodobnost že se znovu objeví v tom samém pořadí a časových intervalech, je velmi malá. Pokud známe alespoň přibližně dobu, dají se velmi dobře použít k přesnému datování. Proto se Baikouzis a Magnasco zaměřili na to, zda je možné objevit nějaká data během století, kdy došlo k pádu Tróji, která by zapadala do tohoto modelu astronomického „kalendáře“.

Zvětšit obrázek
Odysseus odolal vábení sirén, tím, že byl připoután ke stěžni své lodi. Současné vědce nic nesvazuje a vábení zkusit pravdivost Homérových veršů bylo tak silné...

Bylo tu pouze jedno: 16. dubna 1178 př.n.l. a na stejný den astronomové vypočítali výskyt úplného zatmění Slunce. „Nejenom tohle je tím hledaným důkazem, který podporuje domněnku, že se v tento den mohlo udát něco důležitého,“ říká Magnasco, „ale pokud považujeme za dané, že smrt onoho nápadníka se udála v tento výjimečný den, pak i všechno ostatní, co je popsáno v Odyssee, se stalo přesně tak, jak je to popsáno.“
Magnasco připouští, že jejich výsledky spoléhají na domněnky: Ačkoliv spojení planet s bohy bylo myšlenkou Babylóňanů, které se datuje zpátky k období 1000 př.n.l., není tu žádný důkaz, že se tyto myšlenky dostaly k Řekům v době, kdy Homér psal, tedy o stovky let později. 
 

Marcelo O. Magnasco: „Naše analýza je odvážná a někdo by dokonce mohl říct, že naše interpretace je přitažená za vlasy, ale když se vrátíte zpět k textu Odysseyi, budete možná velmi překvapeni.“

Konečně, ať už je to pravda nebo ne, výzkumníci mají zájem znovu otevřít tuto diskusi. „Přestože jsou tu historické argumenty, které říkají, že je absurdní věc, přemýšlet o tom, zda může několik lidí číst Odysseu odlišně, dívat se na ní a uvažovat o tom, zda tam bylo vepsáno nějaké skutečné datum, budeme šťastní,“ říká Magnasco.


 „Nebožáci, jaký to strach, co vás všechny ohromuje? Noc pokrývá vaše hlavy, vaše tváře, dolu k vašim kolenům – křik truchlících propuká v oheň – tváře jsou smáčeny slzami – zdi a mocné příčné trámy jsou zbroceny krví!  Zjevení, podívej, se cpou do vchodu, cpou se na nádvoří, seskupují se dole ke království smrti a temnoty! Slunce je vymazáno z oblohy – podívejte – smrtící závoj se šíří po zemi!“ – Homér (podle překladu Roberta Faglese).

Odysseia společně s Illias přispěly do světového kulturního dědictví. Po celou historii patřila mezi uznávaná vrcholná básnická díla. Je vidět, že i pro současnost mají obě tato díla velkou hodnotu. Historikové v nich hledají nejen informace o životním stylu Homérových
současníků, ale také skutečné historické události. Dříve totiž oba příběhy Illias a Odyseia byly považovány jen za obyčejnou fantazii. Ale po objevení Tróje už není pochyb, že Illias a Odysseia vycházely ze skutečných faktů. Nyní se zdá se, že díky astronomii, můžeme přesně datovat Odysseovu cestu.

 

Zdroj: Rockefeller University

 

Autor: Ota Beran
Datum: 26.06.2008 07:21
Tisk článku


Diskuze:

Atlantida

Igor Turecek,2009-05-19 16:14:13

Nyní tedy už konečně také víme, kdy došlo ke skáze Atlantidy - 16.dubna 1178 př.n.l. Epicentrum se nacházelo poblíž ostrova Lemnos. Obrovské tsunami tehdy smetlo veškerou středozemní kulturu a s ní také zanikla Atlantida - silná vojenská mocnost.

Odpovědět

Prameny

caracola,2008-07-14 15:24:01

Aby Homér mohl uvádět astronomické podrobnosti musel by mít k dispozici nějaké přesné prameny a nejen ústně šířenou báji. Není to moc k uv ěření.

Odpovědět

Tak měl vůbec ten Schliemann pravdu

bo,2008-06-29 06:22:36

Tak měl vůbec ten Schliemann pravdu, nebo ne? Po čtení těchto názorů v diskusi...

Odpovědět


jo i ne

richard,2008-06-29 11:47:38

byl to inteligentní diletant, který zřejmě opravdu našel město, které figuruje v Illiadě, a při svých neodborných vykopávkách ho zlikvidoval:)

Existence Tróje neznamená doslovnou platnost Homérových písní. Navíc, Homér není jediným pramenem, který se o trojské vále zmiňuje. Řada legend o Tróji existovala nezávisle na něm, a podle názoru řady historiků (už i antických) se zřejmě původním událostem blížili víc.

Odpovědět


Chci příklady

Karel Vostal,2008-06-30 16:42:18

Jaké jiné zdroje píšou před Homérem nebo ve stejné době o Trójské válce a jsou důvěryhodnější?

Odpovědět


No - neměl...

V.Novák,2008-06-30 19:08:17

Na jednu stranu objevil cosi, co mohlo být Trójou/Íliem z eposů, na druhou stranu se v tom, která vrstva představuje zrovna tu Tróju trojské války nepochybně sekl o staletí.

Je otázkou, co je lepší - absolutní skepse, která nedovolila Tróju vůbec hledat - nebo absoultní víra, díky níž našel co hledal, ale 1) zničil to a 2) skutečně našel co hledal, ne co tam bylo. Kdyby nerozkopal Hissarlik Schliemann, rozkopal by ho později někdo znalý.

Odpovědět

jinak..

richard,2008-06-26 16:24:02

V Homérovi jsou fakta, a taky spousta nesmyslů. Své dílo sepsal zřejmě až tak 400 let po trojské válce. Čerpat mohl jen z ústního podání.

Když se chce, všechno jde. Interpretovat básnickou metaforu jde obyčejně více způsoby, jeden z nich bude sedět:) Stálo by to za to, vyzkoušet, nakolik astronomicky sedí i jiné astronomické interpretace Homérových veršů, nejenom tenhle jediný. Pokud to autoři neudělali, nemá jejich teorie cenu.

Odpovědět


to Richard

marián,2008-06-27 06:23:51

Nikdy myslím moc nepochybuje o autentičnosti podaných informací v Galských válkách Julia Ceasara? Máme 10 zachovalých kopií z nichž ta nejblíže datu sepsání originálu je od něj vzdálená zhruba 1 000 let. U Odysei je to tuším nějakých 644 kopií přičemž první kopie mají od originálu odstup asi 1400 let.

Odpovědět


Tak tak

Karel Vostal,2008-06-27 12:55:43

Anebo třeba Bible.

Odpovědět


Karel Vostál

marián,2008-06-27 13:33:35

u bible je ta jistota autentičnosti ještě daleko větší....vlastně největší ze všech starověkých dokumentů.
Kopií nového zákona máme lehce pod 5500 přičemž odstup od originálu je v případě John Ryland Manuscript maximálně 50 let.

Odpovědět


No a?

Karel Vostal,2008-06-27 14:16:22

Podle mě není ani tak důležité, jak vzdálené časově opisy jsou, ale kolik jich bylo pořízeno. A v případě Biuble je to, pokud vím, dost.

Odpovědět


časový odstup je důležitý

marián,2008-06-27 14:34:51

protože jak říká druhý zákon termodynamiky....on average things mix :-) Čím tomu dáme delší dobu tím je větší riziko že se text stane něčí obětí. Další důvod je ten, že se vám těžko podaří pozměnit titulní stránku dnešních novin neboť je mnoho těch kdo už originál viděli nebo četli....podvrhnout takhle ale nějaké Pražské Listy z roku 1879 už je dnes mnohem jednodušší...není nutné obávat se že se na vás jeho tehdejší čtenáři kvůli vaší fabrikaci vrhnou.

Odpovědět


Pro Mariána

Pavel,2008-06-27 18:56:16

Nemůžete srovnávat 400 let _ústního_ podání Homérových pramenů s libovolným počtem let _písemného_ podání Zápisků o válce galské.

Po pádu mykénské civilizace ustalo v pevninském Řecku užívání lineárního písma B, řecká alfabeta se vyvinula nezávisle na něm z fénické abecedy až někdy v Homérově době. Mezi tím leží tzv. temné období bez písemných pramenů. I když nechci podceňovat schopnosti pěvců na dvorech řeckých basileů, srovnání zejména kulturní povahy (doložené archeologicky) dokazují, že Homérovy zdroje už byly značně zkreslené a překroucené, takže samotné dílo velkého básníka (existoval-li) vypovída více o době svého vzniku než o mykénské epoše.

Naproti tomu máte dílo nejslavnějšího římského vládce skoro o 800 let po Homérovi a v daleko vyspělejší civilizační epoše. Ne náhodou se právě mezi Římany vyskytují největší historici starověku a úroveň římské historiografie je pověstná dodnes.

Abyste pochopil ten rozdíl, srovnejte si Ságu o Nibelunzích a Řehoře z Toursu, případně Fredegara. Obojí to vypovídá o počátcích Franské říše a jejích sousedů, ale obsahově je to něco úplně jiného. Sága se předávala ústně, kroniky obou pánů se opisovaly v klášterním prostředí.

Ostatně i historická věrohodnost řady momentů z bible je rovněž založena na tom, že její příběhy začaly být záhy písemně kodifikovány coby kronika židovského národa.

Odpovědět


to Pavel

marián,2008-06-28 07:50:47

díky za příspěvek. Vím, srovnávat to nelze....uvedl jsem spíše pro ilustraci...nemám rád ten apriory přehlíživý pohled ke spolehlivosti starověkých spisů.

Odpovědět


Nedělám si iluze

Karel Vostal,2008-06-28 16:32:45

Je otázka, do jaké míry je např. Trójská válka metafora a do jaké popis skutečné události. Viděl bych to tak i tak. To, že tam něco nesedí, nemusí znamenat, že informace byly zkresleny staletími ústního podání, ale i tím, že to úmyslně pozměnil autor (básnická licence, originalita, zajímavost). Navíc nikde není jistota, že těch řekněme 400 let se opravdu nepsalo. Tvrzení musíte samozřejmě podpořit důkazy, ale když nemáte důkazy proti, nic nemůžete vyloučit. Z tohohle důvodu taky existuje Occamova břitva, ale i ta má mezery. Další hezký případ (kromě Homéra) je např. epos o Argonautech, o kterém se taky Homér (nebo kdo byl autor) zmiňuje. Nejslavnější verze pochází od Apollónia Rhodského, přičemž on sám napsal verze dvě, ale první pro malý ohlas zavrhl a předělal. Těžko říct, která z těch verzí byla věrnější starším verzím. Do dneška není jisté, jestli a jak se celý příběh stal, kolik vlastně bylo Argonautů apod. V nejstarší známé verzi od Pindara je jich 10, Appolónios jich uvádí 55. Jiní autoři zase jiný počet i jména. Pořád je tu ale ten hlodající červík, co když se opravdu něco takového stalo? A proto je jen dobře, když někdo takovéhle věci zkoumá.

Odpovědět

Bohové.....

richard ,2008-06-26 15:22:57

Zajímavé, jak se způsob myšlení, příznačný pro danikenovce a hledače kruhů v obilí, snadno uchytí i mezi tradičními vědci.

Stačí trochu zamaskovat východiska, nepoužít výrazy patogenní zóna, osud nebo přírodní energie, a skočí na to každý druhý

Odpovědět


Podvodníci

Karel Vostal,2008-06-26 17:48:32

Takže každý, kdo si myslí, že tu kdyxsi byli mimozemšťané nebo, že kruhy v obilí nejsou jen výtvorem senzacechtivých lidí je podvodník, neznalec nebo blázen?

Odpovědět


ano

petr,2008-06-27 23:20:40

>Karel Vostal: Zkusenosti napovidaji, ze ano...

Odpovědět


Částečně souhlasím

Karel Vostal,2008-06-28 16:38:13

Nehledat za vším duchy, nadpřirozeno a mimozemšťany, ale nevylučovat to. Takový přístup mám já. Když vezmu kruhy, spousta jich je jasným výtvorem lidí. Ale jsou dokumentované případy, kde si vědci neví rady. Jenže kvůli tomu, že 9 z 10 je podvod, nemůžete šmahem jako podvod označit i ten 1 případ. Tohle se dá aplikovat na vědecký experiment, ne na všechno. I věda jako "metoda" má svoje hranice.

Odpovědět


2Karel

richard,2008-06-29 17:50:09

Ano, ale takhle bychom mohli řešit cokoliv, včetně Aštara šerana.

Pokud je 9 z 10 kruhů podvod (v praxi je prokázaných mnohem méně, ale stejnak), a zbytek nebyl nikdy zdokumentován nebo věrohodně při svém vzniku, není to pro vědu důvod se s nimi příliš mazat. Pak by nezbyl čas na nic jiného.

Totéž platí pro Homéra a Argonauty. Ústní podání bývá během generací výrazně překrouceno a doplněno, vyjímečně se zachová nějaké pravdivé jádro, je tedy dost ungaublich snažit se předpokládat, že zrovna Odyssea bude ta jediná doslova platná legenda i s datváním, a ještě se z ní snažit kutat informace výrazně účelovým výkladem některých pasáží.

Odpovědět


Aha

Karel Vostal,2008-06-29 20:18:09

Já nemyslel případy, kdy něco není dostatečně zdokumentováno, ale kdy to odporuje tzv. přírodním zákonům a proto se to vylučuje jako nesmysl. Pro mě za mě, ať se někdo zaobírá Aštarem, když ho to baví. Dokud nejde v souvislosti s nějakým řekněme ne dostatečně objasněným jevem o hlásání dogmat, nemám s tím žádný problém. Ale pokud se něco popírá, protože to nepasuje do schématu, tak to mi vadí.

Odpovědět

Bomba

Karel Vostal,2008-06-26 11:43:10

Tomu říkám výzkum. Jsem zvědav, s čím přijdou.

Odpovědět


Nejspis

Jirka,2008-06-26 12:47:42

s zadosti o grant.

Odpovědět


Žádost o grant?

Karel Vostal,2008-06-26 17:45:44

Na tohle hraní si ho snad nepotřebují. Ale je to rozhodně zajímavé.

Odpovědět


Chyba. Potřebujou! Bádat zadarmo to je jen v

Duke,2008-06-30 16:34:21

pohádkách!

Odpovědět

Historie

Arccos,2008-06-26 11:43:03

Myslím, že není pochyb, že Homér čerpal z historických událostí. Ale pochybuji o tom, že až do takových detailů a ještě v pasážích, které očividně historické vůbec nejsou (téměž celá Odysea).

Odpovědět


re: sám sobě

Arccos,2008-06-26 11:47:09

Na druhou stran nemůžu nepřiznat skutečně podezřelou shodu s historickými fakty o pádu Tróje. Něco by na tom být mohlo.

Odpovědět


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace