Od pádu Tunguského meteoru uplynulo 100 let  
Připomínáme si 100. výročí pádu vesmírného tělesa do centrální Sibiře u řeky Podkamenaja Tunguska. Došlo k tomu po 7. hodině ranní tamního času 30. června roku 1908. Úkaz vyvolal řadu spekulací, vědecký svět se shoduje na pádu planetky nebo komety. Dodnes nebyl nalezen ani jediný kus meteoritu a pravděpodobně ani kráter.

 

 

Zvětšit obrázek
Snímek vyvrácených stromů pod místem výbuchu, který pořídil L. Kulik při první výpravě roku 1927.

 Řada  svědků  onoho  dne  30. června 1908  viděla  průlet  jasně  zářícího  neznámého  tělesa a slyšela následnou sérii výbuchů. Došlo k tomu v centrální Sibiři nad řekou Podkamenaja Tunguska asi 75 km severně od města Vanavara v 7 hodin a 14 minut. To už bylo denní světlo a lidé na obloze nejprve spatřili tak intenzivní světlo, že se do něj ani nešlo dívat.

Zvětšit obrázek
Leonid Kulik (1883 – 1942) vedl první vědecké výpravy, které hledaly důkazy pádu meteoritu.

Pohybovalo se od jihovýchodu k severozápadu a jeho let byl zakončen gigantickým výbuchem. Svědci hovoří dokonce o sérii několika výbuchů, jako by to byla dělostřelecká salva. Nad místem detonace se vytvořil vysoký sloup prachu a  dýmu  z  požáru,  který  výbuch  způsobil.  Lidé  cítili  zemětřesení a silná tlaková vlna v okruhu několika desítek kilometrů vyrazila skleněná okna a porazila stojící lidi.

 

Obrovskou explozi zaznamenaly asijské seismické stanice jako zemětřesení o síle 5 stupňů Richterovy stupnice a barometry po celém světě detekovaly tlakovou vlnu. Kvůli obrovskému množství prachu, které se po výbuchu dostalo do atmosféry, byla v noci světlá obloha a ze svědeckých výpovědí plyne, že se v noci daly číst noviny a obloha hrála různými barevnými odstíny.

 

K výbuchu došlo ve velmi řídce obydlené Evenské autonomní oblasti. Ta má rozlohu skoro desetkrát větší než Česká republika a přitom v ní dnes žije jen asi 18 000 obyvatel. Před sto lety žili v okolí výbuchu většinou jen kočovní lovci a ti neměli žádnou techniku na pořizování zvukových nebo obrazových záznamů. První vědecká výprava, která získala vědecky hodnotná data, se do oblasti vydala až roku 1927.

Zvětšit obrázek
Bohatý místní obyvatel, který byl majitelem stáda několika set sobů. Obrázek ilustruje do jaké míry mohly být spolehlivé svědecké výpovědi místních obyvatel.

Skupina vedená mineralogem Leonidem Kulikem překvapivě nenašla vůbec žádný kráter, který po pádu planetky nebo komety vždy vznikne (už tehdy předpokládali vesmírný původ dopadajícího tělesa). Naopak našli důkaz, že těleso vybuchlo ještě před dopadem na zem. Už desítky kilometrů  před epicentrem výbuchu našli vyvrácené stromy,  některé vytržené a převrácené i s kořeny, jiné byly zlomené, ale všechny byly povalené jedním směrem. Stačilo se podívat po směru kmenů a bylo jasné, kde hledat epicentrum exploze. V něm nebyl očekávaný kráter, ale naopak vztyčené stromy, ožehnuté a naprosto oholené ode všech větví.

Zvětšit obrázek
Ještě dnes jsou mezi nově vyrostlými stromy vidět kmeny povalené výbuchem roku 1908.

Dnes vědci soudí, že stojící stromy byly v okamžiku výbuchu přesně pod ním a proto nebyly povaleny stranou. Celková rozloha vyvrácených stromů byla asi 2200 km čtverečních.

 

Výška výbuchu se odhaduje na rozmezí od 5 do 10 kilometrů nad zemským povrchem. Celková energie této události je srovnatelná s výbuchem jednoho tisíce atomových bomb, jako byla bomba svržená na Hirošimu. Z energie výbuchu dokázali odborníci odhadnout velikost tělesa před výbuchem. Podle odhadů se zdá, že tunguské těleso mělo před vstupem do ovzduší průměr asi 60 až 90 metrů. Díky atmosféře Země se těleso postupně brzdilo, třením ohřívalo, vypařovalo a ubývalo na velikosti. Ještě před dopadem na zem ale nevydrželo současné působení teploty a silového namáhání a vybuchlo.

 

Od doby, kdy se na místo prvně dostal profesor Kulik, přijelo do oblasti Podkamenaja Tunguska mnoho vědeckých expedic. V počátcích Sovětského svazu se prací zúčastnili výhradně Rusové, zahraniční výpravy se na místo dostaly o mnoho desítek let později. Žádné výpravě se ale nepovedlo zbytky meteoritu najít. Mezi vědci začala sílit domněnka, že při explozi došlo k úplnému rozpadu tělesa a žádný hmotnější kus výbuch nepřežil.

 

 

Zvětšit obrázek
18. června proběhla ve vstupní hale Hvězdárny Valašské Meziříčí vernisáž výstavy s názvem "Drtivé dopady“. Na pěti velkoplošných panelech je zpracováno několik témat: události velkých vymírání živočičných druhů v průběhu posledních stovek milionů let způsobených kolizí s velkými planetkami, pozorování blízkozemních planetek a teoretické možnosti obrany naší planety před srážkami. Jeden z panelů se věnuje samotné události v Tungusce a současnému výzkumu této události. Po dobu hlavních školních prázdnin si můžete výstavu prohlédnout na hvězdárně při návštěvě akcí pořádaných pro veřejnost. Od září 2008 bude putovní výstava nabídnuta školám ve Zlínském kraji.

Letecký průzkum terénu ukázal, že je v oblasti spousta kráterů zalitých vodou a vědci očekávali, že zbytky meteoritu by mohly být právě v nich. Později se ale ukázalo, že krátery jsou v tajze zcela běžným útvarem, nejsou impaktní a jsou projevem věčně zmrzlé půdy. Velký rozruch vyvolala až expedice 98 let po pádu meteoritu. V loňském roce publikovala skupina italských geologů článek, ve kterém tvrdili, že dlouho hledaný kráter nalezli. Podle nich je dnes zcela zalitý vodou a je to třísetmetrové jezero Čeko vzdálené asi 8 km od epicentra výbuchu. Proti této teorii se ale okamžitě po zveřejnění zvedla vlna kritiky. Podle většiny odborníků je závěr o impaktním původu kráteru spíše naplněním přání badatelů, než důkazy podloženým faktem. Čeká se na výsledky dalšího průzkumu.

 

Zvětšit obrázek
K výbuchu došlo v centrální části Sibiře nad územím Evenské autonomní oblasti Ruska.

Dnes je ve městě Vanavara letiště, takže není problém dostat se letecky necelých 80 kilometrů od místa dopadu. Osídlení lidmi se o mnoho nezvýšilo, Vanavara má dnes asi 3000 obyvatel. Celá oblast je stále velmi pustá a dodnes lze nalézt v hustě porostlé tajze 100 let staré vyvrácené stromy, i když podléhají poměrně rychlé zkáze působením sněhu, vlhka a rostlinstva. Oblast, která byla po výbuchu plná povalených stromů, je dnes znovu zarostlá vysokými stromy. Stále ještě stojí i některé z ožehnutých stromů přímo pod epicentrem. Výzkumná chata a stavby, které vybudovali členové Kulikových výprav, jsou dnes národními památkami.

 

Tunguská událost budí zájem veřejnosti i 100 let poté, co se odehrála. Někteří lidé ji řadí mezi velké záhady světa, ale seriózní vědecký výzkum nalezl důkazy o pádu tělesa z meziplanetárního prostoru. Vědci dodnes celou událost do detailu nevysvětlili. Nevědí například, jestli na Zemi dopadla planetka nebo kometa. Naopak výbuch ještě před dopadem je u meteoritů naprosto běžnou záležitostí. Ke střetu tělesa o velikosti tunguského se Zemí dochází podle nových odhadů přibližně jedou za 500 až 1000 let. Pravděpodobnost, že by k podobné srážce došlo nad nějakým obydleným územím, je nízká a frekvence dopadu na místa osídlená lidmi vychází jednou za desítky tisíc let.

 Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.

 

 

 

Autor: Petr Sobotka
Datum: 26.06.2008 23:28
Tisk článku

Stromy -
 
 
cena původní: 159 Kč
cena: 127 Kč
Stromy

Související články:

Peklo na Zemi: Dávný pád meteoritu rozpoutal sopečné erupce     Autor: Stanislav Mihulka (06.05.2017)
Jak astronomové hledají zabijáka dinosaurů     Autor: Vladimír Socha (13.10.2015)
Rozbouřil meteorit na konci křídy divoké soptění?     Autor: Stanislav Mihulka (06.10.2015)
Dopad meteoritu na konci křídy nespálil planetu     Autor: Stanislav Mihulka (27.01.2015)
Dopadl asteroid z konce křídy počátkem června?     Autor: Vladimír Socha (13.01.2015)



Diskuze:

Zcela pozemské vysvětlení.

Rozumný Občan,2008-06-29 13:25:40

Všichni světlo letící po obloze, nikdo neviděl konkrétní objekt který ho vydával. Tedy žádný objetk to být nemusel.
Taky se ví že po výbuchu hořelo, ale co když to není následek ale příčina?

V sibiři se tvoří dost metanu a taky se ho dost uvolňuje. V tu dobu se ho mohlo uvolnit velké množství najednou, nabízí se třeba náhlé uvolnění metanu z jezera Čeko. Ještě než se stihnul rozptýlit tak ho něco zapálilo. Svědci tedy neviděli zářící objekt ale ohnivou vlnu hořícího a vybuchujícího metanu.

Myslíte že je to možné?

Odpovědět


...

Jirka Novák,2008-06-29 13:30:06

Mám dojem že se o tom taky uvažovalo. Už jsem tuhle teorii slyšel.

Odpovědět

něco k tomu...vč. záběrů Kulikovského expedice

jooosev,2008-06-29 11:10:50

http://www.youtube.com/watch?v=EiXpp-i442s

Odpovědět

Google Earth

Ccecil,2008-06-27 21:28:00

60°57'50.40"S 101°51'36.00"V

Odpovědět


vše

Rozumný Občan,2008-06-29 19:07:39

http://toolserver.org/~magnus/geo/geohack.php?pagename=Tunguska_event&params=60_55_N_101_57_E_region:RU-KIA_type:landmark_scale:300000

Odpovědět

V této souvislosti...

Ccecil,2008-06-27 21:15:04

Dovolil bych si upozornit na ne tak dávné pozorování, kterého moli být svědci i mnozí z vás. Viz http://www.astro.cz/clanek/2664
Za svou osobu mohu prohlásit, že to byl úžasný zážitek. Náhlé silné světlo a hluk exploze - temné dunění až po několika minutách. Z počátku jsem se domníval, že se jedná o nějaký zktrat vysokého napětí, protože světlo bylo oslepující. Že je vše jinak mi došlo o pár vteřin poté. Bylo to fascinující zážitek.

Odpovědět


omluva

Ccecil,2008-06-27 21:20:47

za chybějící a přebývající písmenka. Zlobí klávesnice....

Odpovědět

Autonomní oblast

Honza Urban,2008-06-27 15:35:26

Autonomní oblast se jmenuje Evenkská, protože tam žijí Evenkové a ne Evenové

Odpovědět


Ani oblast, ani evenkská

V.Novák,2008-06-30 17:40:47

Jmenovalo se to Evenkijskij avtonomnyj okrug (Evencký autonomní okruh), loni se na základě referendv obou federálních subjektech RF začlenil do Krasnojarského kraje jako Evenkijskij/Evencký rajon.

Okruh je dle ústavy RF výrazně míň než oblast.

Jakousi podivnou hláskovou změnou se v češtině mění "ks" na "c".

Jo - a Evenové tam žijí taky, akorát je jich ještě míň než Evenků.

Odpovědět

Honza2 jeste zapomnel na Nikolu Teslu :)

wostrey,2008-06-27 10:18:54

To je hned po ufonech nejoblibenejsi teorie :)

Odpovědět


Ještě

Honza2,2008-06-27 10:44:06

Ještě jsem vypustil černou díru, strangelet a extrémní kulový blesk. I když ten je asi zahrnut v tom Teslovi :-)

Odpovědět

otázka

robert,2008-06-27 09:41:56

„... před dopadem na zem ale (teleso) nevydrželo současné působení teploty a silového namáhání a vybuchlo.“ Som schopný pochopiť, že ho to roztrhlo - ale „výbuch“ je niečo iné. Ako americký raketoplán Columbia, ktorý síce letel podstatne pomalšie a mal podstatne menšiu hmotnosť ako spomínané teleso, ale pri jeho roztrhnutí nedošlo ani k náznaku „výbuchu“ a na Zemi nikto nepočul ani len slabé puknutie.
Aký je mechanizmus takéhoto výbuchu? Odkiaľ sa nabrala tá energia 1000 atómových bômb zhodených na Hitošimu? Len z kinetickej energie letiaceho telesa?
A už len malá poznámka: nemohlo byť to teleso z "temer čistého" ľadu? Potom by po ňom asi naozaj nič neostalo - ani kráter.

Odpovědět


Tajemství

Honza2,2008-06-27 10:08:31

Prozradím vám tajemství. Ale PŠT :-)
On to totiž vůbec meteorit být nemusel. Alternativních teorií je sposta. Od "seriózního" výbuchu zemního plynu přes kus plazmatu ze sluneční protuberancí až po ufony. Můžete si vybrat. Přímé důkazy nejsou pro žádnou z teorií, ani pro tu meteoritickou.

Odpovědět


Mechanismus je jednoduchý:

Jan Šimůnek,2008-06-27 10:20:42

Přírodní meteoritické těleso vletí do atmosféry kosmickou rychlostí (zpravidla mezi 10 a 100 km/s). Vzduch mu nestačí uhýbat a ono ho tlačí před sebou, přitom se brzdí. Až to zabrždění překročí určitou kritickou mez, tak ten vzduchový polštář exploduje a dojde i k poškození tělesa. Pokud je těleso dostatečně velké, tak vzduch na jeho ubrždění nestačí a ono kosmickou rychlostí kontaktuje zemský povrch a vyrobí kráter jako v Arizoně.
Problém TM spočívá v tom, že těleso odhadované velikosti, které bouchlo ještě v atmosféře, by nemělo mít energii na desítky hirošimských bomb, to se dá vcelku snadno spočítat (středoškolská fyzika). Výbuch desítek hirošimských bomb odpovídá tělesu, definitivně zbržděnému až zemským povrchem a vyrobivšímu velký impaktní kráter (jako zmíněný Ďáblův kaňon) - který tam není.

Odpovědět

Nerozumím popisu obrázku místního

Ikkju,2008-06-27 09:27:45

obyvatele... nevím jak z obrázku usoudit zda měl/neměl dát spolehlivou výpověď.
Jinak článek se mi zdál docela zajímavý, jenom nechápu proč se do průzkumu místa dopadu nepustil někdo pořádně (byl by to i v dnešní době problém?)...

Odpovědět


Mongol

Honza2,2008-06-27 09:57:03

Autor má zřejmě fixní ideu, že když někdo vypadá mongoloidně, že je nějak postižený a méněcený (Downův syndrom). Cizím slovem se této autorově vlastnosti říká rasizmus...
Jinak výzkum v té oblasti není ani dneska žádná legrace. Je to tam totální pustina bez cest, jakákoliv expedice věnuje velkou část energie zabezpečení vlastního přežití. Jinými slovy, podrobný výzkum by byl pěkně drahý a asi to nikomu za ty peníze nestojí.

Odpovědět


Jde asi o pokus diskreditovat

Jan Šimůnek,2008-06-27 10:11:56

výpovědi místních obyvatel, z nichž byla zrekonstruována dráha tělesa a bylo zjištěno, že před výbuchem se pohybovalo subsonickou rychlostí a manévrovalo.

K Honza2: viděl jsem filmové záběry Kulikovy expedice: Hlavní problém je obrovské množství hmyzu; pohybovali se v síťkách a ty byly doslova obalené hmyzem. Já se kdysi dostal kousek do tajgy (u bratské vodní nádrže) a na prvních cca deseti metrech jsem dostal sto džoganců, pak jsem to přestal počítat. Byly tam hnusné potvory, velké skoro jako jepice, když jste jich pár zaplácl, tak už na hřbetě ruky, kterou jste je plácl, jich sedělo víc, než bylo těch zaplácnutých. Naše lužní lesy jsou i v době komáří kalamity proti tomuhle procházka růžovým sadem.

Odpovědět


Mongol? nebude to spis jinak

Yokotashi,2008-06-27 10:46:46

Troufal bych si hadat, ze se nejedna o to, ze ten pan je mongol, ale ze lze duvodne predpokladat, ze v danem miste a case nemohl dosahnout zadneho relevantniho vzdelani, cemuz fotografie neodporuje.

Dalsi z moznych doplneni muze byt vazane na jejich mytologii, etc. kterou neznam, ale autor mozna ano. Pokud ji zamontovali do vypovedi (coz nevim), pak lze zpochybnit vsechny jejich vypovedi, vyjma vypovedi osob prokazatelne vzdelanych.

To neni rasismus.

Odpovědět


Rasismus

Honza2,2008-06-27 11:16:24

Člověk, který na základě mongoloidního vzhledu svědka dojde k závěru, že je svědek nevěrohodný je RASISTA.
Člověk, který na základě faktu, že svědek je pastevec dojde k závěru, že je svědek nevěrohodný je BLBEC.

Odpovědět


Yokotashi

Rozumný Občan,2008-06-27 12:44:59

Aha, takže svědkové u soudu by podle vás měli doložit VŠ, nejlépe dvě, jinak je jejich výpověď nevěrohodná?

Odpovědět


U soudu

Lorenc,2008-06-29 15:44:53

Jenže ono to tak doopravdy je. Ne sice doslova, ale na vystupování svěda u soudu přirozeně vždy záleželo, záleží a záležet bude. Když se výpovědi rozcházejí, co myslíte, komu soud spíš uvěří - rozumně vystupujícímu, vzdělanému člověu, který svá tvrzení správně formuluje, nebo blekotavé špinavé cigošce, která ani neumí pořádně česky? To je prostě realita.

Odpovědět


Lorenc

Rozumný Občan,2008-06-29 17:20:26

Pokud by soud jednal jak naznačujete, tak by jednal protiústavně.

Odpovědět


Troufal bych si říct,

V.Novák,2008-06-30 18:02:32

že výpověď nevzdělaného šamanisty, který ale je zvyklý pozorovat dění kolem sebe, může být věrohodnější než vzpomínky astronoma (který okamžitě "uvidí" meteor a tomu nevědomky přizpůsobí výpověď) nebo nějaké Bernadetty, která nemůže ve světle na obloze vidět nic jiného než Pannu Marii.

A obyvatelé tajgy a tundry museli umět pozorovat a mít dobré oči - ti, kteří neuměli a neměli, nepřežili.

Odpovědět


k něvěrohodné výpověďi mongoloida z fotografie

ad,2008-07-03 17:01:52

asi se tím myslí, že obyvatelstvo dané oblasti není zvyklé si např. dělat poznámky, náčrtky, nebo nedejbože sbírat vzorky, třídit materiál, klást si vědecké otázky, formulovat teorie, ověřovat je atp. Počet kameramanů a fotografů, nebo alespoň malířů v oblasti, nejlépe s přírodovědným vzděláním, byl asi také nulový. I počet vzdělaných státních úředníků, schopných alespoň číst a psát byl asi zanedbatelný. Pokud by např. v době výbuchu byla v oblasti (mimo nebezpečnou zónu, samozřejmě) přírodopisná expedice složená ze samých mongoloidních vědců, jejich výpověď by měla vysokou vědeckou hodnotu. Nejde tedy o rasizmus, ale o to, že daná kultura není zaměřena na sbírání a uchovávání popisných znalostí (nedejbože písemně), a to dost snižuje výpovědní hodnotu (z hlediska vědy) svědeckých výpovědí, zvlášť když byly sbírány po letech a desítkách let.
Soud samozřejmě k věrohodnosti svědka přihlíží, a k jeho schopnostem odborného pozorování také - např. při posuzování typu použité zbraně bude mít názor svědka-odborníka na zbraně že byl vystřílen jeden zásobník AK47 ve dvou dávkách vždy větší váhu, než např. názor báby z horní-dolní, že ji to připomínal motyčku a dělalo to tatata.
Schopnost pozorování odborných fakt záleží z velké části i na výcviku (nejen na schopnostech), proto by pravděpodobně šaman s vědcem v popisu prohrál - a nejde o jeho nižší schopnosti, ale o nedostatečný výcvik. Viz příklad - kdo dokáže většinou přesněji od oka odhadnout teplotu sklářské pece, sklář nebo chirurg-lékař? Přičemž ten druhý může být chytřejší.

Odpovědět

Recyklace

Pavel,2008-06-27 09:20:25

Tedy, takhle recyklovaný článek jsem ještě neviděl. Najednou se objeví ma Astru, EAI, ScinceWorldu, Aldebaranu, Akademonu i na Oslu a kdovíkde ještě. Zatím jsem ho nenašel jen na IAN.

V čem je ta zpráva o tolik důležitější než třeba přistání Phoenixe, o kterém sice informoval také každý z těchto serverů, ale každý jiným článkem a na každém jsem se dozvěděl něco jiného zajímavého?

Odpovědět


Nejen

Honza2,2008-06-27 09:43:45

Nejen že je ten článek všude stejný, ale obsahuje minimum informací. I ve wikipedii je při stejné délce mnohem sdílnější příspěvek.

Odpovědět


Je to tiskova zprava

Jirka,2008-06-27 12:08:33

Kde jinde by se mela objevit, kdyz ne v tisku?

Odpovědět

bylo jasné, kde hledat epicentrum exploze

Kylia,2008-06-27 01:06:24

Pokud meteorit dopadal šikmo, není zas tak divné, že se roztrhl působením brždění v atmosféře, které bylo v tomto případě zvlášť silné. Pak ale není ani zvláštní, že krátes zbylé trosky zanechaly daleko od místa, kde se výbuchem roztrhly.

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace