Je libo rajčata na salát, nebo na demenci?  
Tak nějak by se vás možná mohla v budoucnosti zeptat prodavačka v zelenině. Nebo si možná pro rajčata půjdete s předpisem do lékárny. Nevěříte? Ale to nemá s vírou nic společného, ale s vědou ano!

 

 

Od vytvoření transgenních rajčat vytvářejících beta-amyloid k vakcinaci proti Alzheimerově chorobě vede dlouhá cesta, ale první krůčky k tomu, aby nám rajčata chránila mozek, korejští vědci udělali.

Rajčata by mohla stát vhodným základem pro produkci vakcíny proti Alzheimerově chorobě, tvrdí HyunSoon Kim z Korea Research Institute of Bioscience and Biotechnology (KRIBB) a jeho kolegové z Digital Biotech Inc. a Department of Biological Science na Wonkwang University. Ačkoliv je výzkum teprve v počátku, může být prvním slibným krokem k nalezení „přírodní“ orálně aplikovatelné vakcíny proti tomuto závažnému neurodegenerativnímu onemocnění.

 

Alzheimerova choroba je dnes pravděpodobně nejběžnější příčinou demence stárnoucích lidí, která se postupně rozvíjí v průběhu relativně dlouhého časového období. Výzkumy prokázaly souvislost jejího rozvoje s akumulací humánního beta-amyloidu – toxické nerozpustné sloučeniny sestávající z vláknitých molekul . Její hromadění v mozkových nervových buňkách vede k jejich postupnému odumírání. Pokud by se podařilo účinně omezit ukládání beta-amyloidu v mozku, mohlo by se tím zabránit degeneraci nervového systému a mozek buď ochránit a zabránit propuknutí Alzheimerovy choroby nebo jí alespoň oddálit. Jednou z možných cest se zdá být stimulace imunitního systému, beta-amyloid odstraňoval a zabránil tak jeho ukládání v mozku.

 

Beta-amyloid je devastující pro některé živočišné buňky, ale rostlinným, zdá se, nijak nevadí, a proto Kim a jeho kolegové pracují na vývoji vakcíny proti Alzheimerově chorobě produkované GM rostlinami. Právě rajčata se zdají být velmi atraktivním kandidátem pro úlohu „nosiče“ vakcíny. Hodí se pro tento úkol například i proto, že mohou být konzumována bez tepelné úpravy, což vylučuje riziko změny proteinu vyvolané teplem, v  důsledku čehož by mohlo dojít k snížení účinnosti imunitní stimulace (imunogennosti).

 

Výzkumníci vložili gen pro beta-amyloid do genomu rajčete. V rajčeti se tvořil beta-amyloid a vědci pak zjišťovali imunitní odpověď na takto vytvořený protein u skupiny patnáctiměsíčních myší.

 

 
Zatím je obsah beta-amyloidu v GM rajčatech velmi nízký, takže předávkování „vakcinou“ nehrozí ani v extrémních případech.

Při pokusu, který měl ověřit účinnost metody dostávaly myši s mormální potravou ještě dávku transgenních rajčat obsahujících beta-amyloid. Rajčata myši dostávaly jednou týdně po dobu tří týdnů. Sedm týdnů po první aplikaci transgenních rajčat dostaly myši ještě další, tzv. „upomínací“, dávku. Po podání této dávky ukázaly analýzy krve silnou imunitní reakci s produkcí protilátek (o vysokém titru) právě na tento protein.
 

Autoři činí první závěry: „ Ke snížení již existujících plaků tvořeného beta-amyloidem v mozku myší stimulovaných rajčaty nedošlo. To znamená, že léčebně tato kůra nepůsobí. Nicméně se prokázalo, že transgenních rostlin tvořící beta-amyloid k výrobě vakcíny za účelem prevence by šlo využít.“ Výzkumný tým se v současnosti zaměřuje na zvýšení účinnosti vakcíny založené na rajčatech, protože čerstvá rajčata obsahují pouze 0,7 procent proteinu. Vlastního proteinu beta-amyloidu, je v nich ještě mnohem méně.

 
Je to sice teprve počátek, ale zdá se, že GM rajčata by mohla být nápomocna při omezování počtu dementních seniorů.

 

Zdroj:
Springer
Youm JW, Jeon JH, Kim H, Kim YH, Ko K, Joung H, Kim HS. Transgenic tomatoes expressing human beta-amyloid for use as a vaccine against Alzheimer"s disease. Biotechnology Letters, 2008; DOI: 10.1007/s10529-008-9759-5

Datum: 11.07.2008 00:06
Tisk článku


Diskuze:

Než jíst GMO rajčata,

Jarda,2008-07-11 13:34:16

to radši umřu úplně blbej.

Odpovědět


A to já si zase dám

Honza Urban,2008-07-11 14:17:16

protože mám jistotu, že jsou daleko více kontrolovaný než nějaký dusičnanama nabitý z bio záhonu

Odpovědět


Pokud

Rozumný Občan,2008-07-11 14:21:14

Pokud nehnojíte jako blázen tak nevidim důvod proč by měly bejt nabitý dusičnanama.

Odpovědět


NO3-

PetrHlousek,2008-07-14 23:28:43

Možná už jsem ve věku, kdy bych mohl rozšířit počty dementních seniorů a proto mne velice mrzí, že to vědcům s těmi rajčaty jaksi nevyšlo. Já vím, je už asi pozdě a beta-amyloidová vlákna mi v mozku konají své... Než to dokončí, snad vám stihnu povědět že se s dusičnany nemusíme strašit. I přes svoji velice špatnou pověst jsou samy o sobě pro člověka málo škodlivé. Jejich škodlivost lze srovnat s vlivem chloridů. Mohou však škodit nepřímo tím, že se v gastrointestinálním traktu mohou redukovat bakteriální činností na toxičtější dusitany. Dusitany pak reagují s hemoglobinem na methemoglobin, který již v krvi nemá schopnost přenášet kyslík. Nebezpečná dávka pro dospělého člověka je asi 500mg (což je hodně, brněnská pitná voda obsahuje asi 35mg/l a když je to moc špatné tak se blíží hodnotě 50mg/l), avšak u kojenců činí tato hodnota 1 - 10mg NO2-. U kojenců ve stáří do 3 měsíců obsahuje krev tzv. fetální hemoglobin, který je snáze oxidovatelný než hemoglobin A, obsažený v krvi starších dětí a dospělých. Navíc enzymový oxido-redukční systém katalyzující zpětnou redukci methemoglobinu na hemoglobin není ještě u kojenců dostatečně vyvinut. Onemocnění - nejčastěji kojenců - dusičnanová alimentární methemoglobinemie se projevuje nejčastěji v oblastech kde se k přípravě potravy použije voda s obsahem dusičnanů. Musím ještě dodat že methemoglobinemie může být způsobena i neůměrnými dávkami některých léčiv (antifebrin, sulfonamid) a některými organickými látkami (nitrobenzen, anilin, naftol). Bývalá norma pro pitnou vodu připouštěla 50mg/l NO3- pro dospělé a 15mg/l NO3- pro kojence. Dusičnany jsou na závadu ještě v některých "provozních" vodách. V konzervárnách se jejich vlivem může změnit barva masa a jso nevhodné i ve vodách pro cukrovary. To je celý výčet dusičnanových "hříchů". Kam se hrabou třeba na kyanidy. A pokud jako dospěláci vypijete najednou 10 l brněnské pitné vody, určitě vám bude zle. Ale zcela určitě ne z takto získaných 500mg dusičnanů.

Odpovědět

alergia

Martin,2008-07-11 07:37:31

Asi mi nezostáva nič iné ako postupne zblbnúť, v pondelok som si bol na alergológii pre výsledky a má alergiu na rajčiny...

Odpovědět


klídek, nesmíš hned věřit každé hovadině

bílý,2008-07-11 07:46:11

rajčata jsou nejkontroverznější zeleninou - u žádné jiné neexistuje tolik různých názorů na jejich prospěšnost/škodlivost konzumace

Odpovědět

?

Rozumný Občan,2008-07-11 00:21:19

Ale jaký bude mít konzumace vliv na zdravé lidi?

Odpovědět


Preventivní!

Duke,2008-07-11 00:49:59

Jako každá vakcina!

Odpovědět


No já bych řekl,

JirkaF,2008-07-11 01:07:56

že se vakcinujou zdravý lidi, proti tomu aby něco nechytli. U vás v Rozumném Občanově to dělají jinak?

Odpovědět


No jo

Rozumný Občan,2008-07-11 02:09:53

Já myslel že to má sloužit proti dalšímu rozvoji nemoci.

Mimochodem proč se nejdřív nevymyslí a neotestuje vakcína?

A jak se to zpeněží, když to bude v rajčatech? (po čase ve všech)

Odpovědět


A

Rozumný Občan,2008-07-11 02:11:36

A co se bude dělat když se po čase ukáže že vakcína má nějaký negativní následky?

Odpovědět


Vakcinace běžnými potravinami je hloupost

rope,2008-07-11 03:18:59

Pokud je nějaká látka alergenem, pak její podávání v nízkých ale trvalých dávkách v potravinách nevyvolá vakcinaci, ale sensibilizaci.

Normální vakcinace je totiž jednorázová nebo krátkodobě opakovaná. Spouští totiž imunitní odpověď a tím, že se alergen naváže na protilátky (antigeny) koncentrace alergenu poklesne a organismus tak získá zpětnou vazbu o tom, že jeho antigen je účinný.

Pokud ale budete vakcínu konzumovat pořád dál, organismus tuhle zpětnou vazby nedostane, protože koncentace alergenu v organismu nepoklesne. Jeho imunitní systém bude bezradně mutovat a vyrábět další a další antigeny, čímž se vyčerpá a může pak nastartovat prudkou alergickou reakci třeba i při styku s látkou, která bylo až doposud organismem vnímána jako neškodná. To je ostatně riziko trvalého zavádění jakýchkoliv cizorodých látek do potravinového řetězce, pokud na ně člověk nebyl dlouhodobě zvyklý.

Strava prehistorických lidí byla nepoměrně druhově prostší a jejich organismus nebyl vystavován tolika neznámým bílkovinám - je jasné, že pak reagoval mnohem méně "vyděšeně" ve styku s pylem nebo srstí běžných zvířat. Současná vlna alergií je svým způsobem civilizační choroba.

Z téhož důvodu by tedy GMO inženýři neměli zkoušet alergenní "vakcíny" do běžných trvale konzumovaných potravin, jinak to dopadne podobně, jako když se v 60. letech z nadšení nad úspěchy penicilinu začal tento přidávat i do zubních past a dalších produktů běžné spotřeby. Jak jsem naznačil, desinzibilace je složitý proces a vyžaduje kontrolu imunuloga. Někteří lidi jsou v jistých věcech neponaučitelní a nejhorší jsou vynálezci, jejichž zisk se odvíjí od masové spotřeby - ti se pak svoje vynálezy snaží uplatnít bez ohledu na možné dopady.

Odpovědět


alergie

rv,2008-07-12 09:19:47

No já myslel, že současný vzestup alergie v civilizovalých zemích je způsoben nedostatkem podnětů pro imunitní systém (to víte, hygiena, dezinfekce, zabíjí 100% známých bakterií), který se pak obrací proti vlastnímu tělu.

Odpovědět


Alergie jsou na všecky ty zkratky!

Květa,2008-07-13 11:58:48

Mně naskakujou pupínky, když čtu kolik jakých "éček" do potravinářských výrobků nacpali a teď ještě k tomu ty nové potraviny, co jsou plné těch genů, DNA a kdoví jak se tomu říká. Ty GMO já bych zakázala!

Odpovědět


Ty tzv. éčka

Květo,,2008-07-14 09:01:59

jsou v drtivé většině zdravější než samotná potravina.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz