Ikaros akceleruje k Venuši  
aneb “plachta”, která zajišťuje sondě pohon, navigaci i elektrickou energii.


 

Zvětšit obrázek
Projekt IKAROS (Zdroj: JAXA)

IKAROS (anglicky Interplanetary Kite-craft Accelerated by Radiation Of the Sun, tedy Meziplanetární drak urychlovaný slunečním zářením) je japonská  meziplanetární kosmická sonda, která byla úspěšně vynesena do vesmíru 21. května 2010 raketou H-IIA z kosmického centra Tanegašima japonské vesmírné agentury JAXA. Jejím hlavním úkolem je prakticky ověřit možnosti slunečního plachtění při cestě k Venuši a to při užití solární plachty ke své akceleraci, navigaci i získávání elektrické energie během cesty vesmírným prostorem. 
 


 

Zvětšit obrázek
Fáze rozvinutí plachty. Zdroj: JAXA

Solární plachta je tvaru čtverce s úhlopříčkou 20 m. Je z polyamidu o tloušťce 0,0075 mm. Kromě solárních panelů jsou na této plachtě ještě připevněny senzory prachových částic. Plachta je udržována napnutá neustálou rotací (20 – 25 otáček za minutu). Pro rozvinutí a udržení tvaru byla na konce plachty umístěna závaží o hmotnosti 0,5 kg. Během první fáze byla membrána rozvinuta staticky a poté dynamicky. Tento způsob jejího zprovoznění byl zvolen proto, že nevyžaduje pevné konstrukční prvky, je technologicky jednodušší a lehčí než dosud užívané mechanismy na principu nosníků nebo teleskopicky vysouvaných ramen.
 

 

 


 
1) Napínací závaží - hmotnost 0,5 kg; 2) tekuté krystaly - celkový počet 80; 3) membrána (7,5 μm silná, 20 metrů v průměru); 4) Solární články (25 μm silné); 5) Upínání plachty; 6) Hlavní tělo; 7) Přístroje. (Zdroj: Wikipedia)

 

 


Plachta byla rozvinuta 9. června a den nato její tvůrci potvrdili, že celý koncept v reálném světě funguje a že plavidlo skutečně nabírá na rychlosti. Informace o tom jaká je hodnota zrychlení a tlaku slunečního větru je zatím k dispozici pouze v japonštině. Pokud někdo z čtenářů tento jazyk ovládá nechť neváhá napsat redakci a nebo se podělit o poznatky v diskusi. (0,004 mm/s^2 - viz diskusi. Děkujeme :)

 


Vyslání další japonské sondy je naplánováno na konec roku 2010. Ta má zahrnovat středně velkou solární plachtu o průměru 50 metrů a sonda bude mít integrovaný iontový pohon. Místem jejího určení bude planeta Jupiter a asteroidy trojany


Mise kosmických plavidel se solární plachtou jsou rovněž připravovány ve Spojených státech i v Evropě. Japonci jsou však v tuto chvíli ve stavbě plavidel hnaných sluneční energií v čele. Dalším cílem jejich snažení má být snížení nákladů na výrobu a distribuci solárních článků jako možného zdroje obnovitelné energie. Technologie „low-cost energy“ by měla být také základem systémů uplatňovaných při napájení satelitů a výhledově možná i solárních elektráren umístěných na oběžné dráze Země.
 

Prameny: JAXA, Wikipedia

Autor: Jan Bílek
Datum: 12.07.2010 19:50
Tisk článku

Související články:

Co skrývá japonský lovec planetek Hajabusa?     Autor: Stanislav Mihulka (06.07.2010)
Hayabusa přistála na Itokawě     Autor: Josef Pazdera (26.11.2005)
Sonda Hayabusa u planetky Itokawa     Autor: Miroslava Hromadová (15.11.2005)



Diskuze:

preklad do EN

Ján Padyšák,2010-07-15 09:13:12

tu je anglicky press release z 9.7.2010:
http://www.jaxa.jp/press/2010/07/20100709_ikaros_e.html
je tam aj graf z tohoto článku, kt. ste chceli preložiť :)

pls. kto môžete preložte to do SK/CZ, zaujíma ma to (myslím že viacerých :)) a En neovládam na dostatočne odbornej úrovni, ďakujem.

Odpovědět

Antonín Holík,2010-07-13 10:15:50

Viz muj prispevek ..

Odpovědět

Antonín Holík,2010-07-12 23:32:03

Zde je to vysvetleno celkem detailne: http://en.wikipedia.org/wiki/Solar_sail

Obecne plati ze k vnitrnim planetam se leti tak ze se zpomali. Zpomali se tak ze plachta se natoci tak, aby vektor tahu sel aspon castecne proti aktualnimu vektoru rychlosti. A to je vse.

Odpovědět

dotaz

Ondřej Mach,2010-07-12 23:08:59

Dobrý den, není mi jasné, jak může sonda poháněná slunečním větrem zrychlovat směrem ke Slunci (Venuši).

Odpovědět


Petr G,2010-07-13 09:00:04

stejně jako plachetnice pluje proti větru.

Odpovědět


Xavier Vomáčka,2010-07-13 09:22:31

Jenže plachetnice se při pohybu proti větru opírá pomocí kýlu a kormidla o vodu, takže dokáže udržet směr i téměř proti větru, ta sonda se nemůže opírat o nic.

Odpovědět

zrychlení

Jaroslav Kousal,2010-07-12 21:34:24

http://www.spaceflightnow.com/news/n1007/09ikaros

Ze zde uvedeného grafu vychází zrychlení přibližně 0.004 mm/s^2. (ve směru měření Dopplerova posuvu)

Odpovědět


Ján Padyšák,2010-07-14 09:40:14

hmmm ak by to bola pravda, vychadzalo by, ze zrychli o 1m/s za 3dni... (1km/s za 3000dni(cca 8rokov)) myslim ze je to dost mala hodnota aj pre dlhodobe medziplanetarne lety...

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz