Komerční pěstování Bt plodin v ČR  
Rok 2012 přinesl v České republice výrazný pokles ploch osetých GM kukuřicí (na 3050 ha). Od roku 2009 klesá i počet polních pokusů s GM rostlinami v celé Evropě. Argentina je na rozdíl od Evropy transgenním plodinám otevřená. V loňském roce povolila novou varietu geneticky modifikované kukuřice resistentní vůči hmyzu a herbicidům, produktu švýcarské firmy Syngenta. Argentina vývoz kukuřice zvyšuje.

 

Komerční pěstování Bt plodin v ČR
V roce 2005 byla v ČR poprvé komerčně pěstována kukuřice MON810. Následující rok dosáhla osetá plocha 1 290 ha, v roce 2007 stoupla na 5 000 ha, v roce 2008 se dále zvýšila na 8 380 ha, ale poté došlo k poklesu na 6 480 ha, který pokračoval i v r. 2010, kdy byla MON810 vyseta na 4680 ha. V roce 2011 byl zaznamenán mírný nárůst na 5 090 ha. Rok 2012 přinesl výrazný pokles ploch osetých GM kukuřicí až na 3050 ha.
ČR se stala jednou ze tří zemí, kde byly v r. 2010 po schválení pro uvedení do oběhu v EU pěstovány GM brambory Amflora, a to na ploše 150 ha, což představovalo větší rozlohu než plochy v Německu a ve Švédsku, kde je připravována sadba. Hlízy sklizené v ČR byly v testovacím provozu zpracovány na technický škrob. V následujícím roce vzhledem k nedostatku sadby Amflora v ČR pěstována nebyla. Počátkem roku 2012 společnost BASF tento projekt ukončila.

 

Polní pokusy s GM rostlinami
Negativní postoj většiny evropských zemíke GM plodinám dopadá na zemědělce i na vědecké projekty. Povolení k polním pokusům s GM rostlinami v určitých členských státech EU není možné získat (např. Rakousko, Itálie, Řecko), v jiných (Francie, Německo, Británie, Belgie) je většina pokusných polí zničena tzv. aktivisty, a to i přes nákladná bezpečnostní opatření, jako je obehnání pozemků vysokým plotem a nepřetržitá strážní služba. Genetický výzkum a následné ověřování potenciálních vlivů GMO na životní prostředí lze bez větších problémů provádět pouze v zemích jako je Španělsko, Rumunsko, Švédsko nebo ČR.

 

Od roku 2009 počet polních pokusů s GM rostlinami v Evropě klesá. Mnohé nadnárodní firmy, ale i výzkumné instituce přemísťují své aktivity do Ameriky. Typickým příkladem dopadu politiky EU je přesun společnosti BASF Plant Science z Evropy do USA. BASF oznámil počátkem roku 2012, že ukončuje své biotechnologické projekty, zaměřené výhradně na evropský trh, tj. komercializaci GM brambor Amflora, Amadea, Modena a Fortuna. Společnost se zaměří na vývoj GM plodin s uplatněním v Severní a Jižní Americe a v Asii.

 

V České republice se výzkumem GM rostlin zabývá několik institucí. Polní pokusy s různými GM rostlinami (nyní především s kukuřicí, cukrovkou a bramborami, pokusy s řepkou byly ukončeny v roce 2002) probíhají v ČR od konce 90. let minulého století. Cílem těchto projektů je kromě ověřování agrotechnických parametrů i zjišťování možných rizik pro životní prostředí. Testována je kukuřice odolná vůči různým hmyzím škůdcům, kukuřice tolerantní k širokospektrým herbicidům a v souladu se světovými trendy i nové hybridy s kombinací uvedených vlastností. U brambor se jednalo o různé modifikace způsobující změny ve složení cukrů (škrobu) a zvýšenou odolností vůči plísni bramborové, pokusy však již byly zastaveny, mj. v důsledku odchodu společnosti BASF Plant Science z Evropy. V roce 2010 byly povoleny pokusy s řepou cukrovkou tolerantní k herbicidu a odolnou vůči chorobě rhizománii, ani tento projekt však již nepokračuje. V posledních třech letech došlo ke značnému poklesu nově zahajovaných agronomických pokusů, kromě toho zahraniční společnosti některé pokusy pozastavily nebo předčasně ukončily, patrně z důvodů obecného odmítavého postoje EU vůči GM plodinám. Stále probíhá několik vědeckých projektů s GM rostlinami: slivoní, lnem, hrachem a tabákem – v těchto případech jde o pokusy na malých plochách. Výzkum orientovaný na budoucí komerční využití nových GM plodin však přestává být u nás perspektivní.

 

S uvedeným trendem kontrastují výsledky několika dlouhodobých nezávislých vědeckých studií, realizovaných v ČR, se zaměřením na sledování rizik a přínosů pěstování Bt kukuřice. Například vědci z Entomologického ústavu (Biologické centrum AV v Českých Budějovicích), nezjistili během několikaletých polních pokusů žádný negativní vliv Bt kukuřice na necílové organismy.

 

Podle závěrů projektů Výzkumného ústavu rostlinné výroby, Výzkumného ústavu pícninářského v Troubsku a České zemědělské university je Bt technologie proti cílovým škůdcům vysoce účinná a sklizené zrno vykazuje nižší obsah mykotoxinů v porovnání s konvenčními odrůdami. Vyšší kvalitu zrna Bt odrůd potvrzuje i Státní zdravotní ústav. (viz například prezentace ze semináře České společnosti rostlinolékařské „Pohled přes hranice“, březen 2011, Dolní Dunajovice, nebo prezentace výsledků EntÚ na studentské vědecké konferenci Biomania, květen 2012, Brno). Místa provádění polních pokusů v ČR jsou zveřejněna v rámci publikování kompletního textu příslušného povolení na webových stránkách MŽP. Lokality jsou vyznačeny i v terénu výstražnými cedulemi, pouze některé jsou i oploceny, např. pokud se jedná o dlouhodobě užívaná pokusná políčka. Naštěstí zatím jediný případ zničení pokusného porostu v ČR se odehrál v roce 2002 (kukuřice firmy Monsanto v Branišovicích). Zdroj: Ing. Zuzana Doubková, odbor nvironmentálních rizik a ekologických škod, MŽP ČR


 

Stahuj
SVĚT BIOTECHNOLOGIÍ v pdf formě ke stažení zde

Argentina zvyšuje vývoz kukuřice
Argentina je druhým největším vývozcem kukuřice na světě. Zemědělská politika Argentiny je otevřená transgenním plodinám. Např. v loňském roce povolila novou varietu geneticky modifikované kukuřice resistentní vůči hmyzu a herbicidům, produktu švýcarské firmy Syngenta (SYNN.VX).
Generální ředitel FAO José Graziano da Silva a ministr zemědělství Argentiny
Norberto Yauhar se sešli 14. září 2012 v Římě. Řešili důležitost růstu exportu kukuřice kvůli hrozbě globální potravinové krize a vrtkavosti cen na mezinárodním trhu. Argentina přislíbila dodatečné dodávky kukuřice z letošní sklizně, čímž zvýší svůj export celkem na 16,45 milionů tun kukuřice. V minulých 3 letech pokrýval argentinský vývoz kukuřice cca 15% světového vývozu. Pánové Graciano a Yauhar také diskutovali tvorbu regionálních i mezinárodních strategických rezerv. Zároveň zdůraznili důležitost informačního systému Agricultural Market Information Systém (AMIS), který přispívá k růstu transparentnosti trhu a redukci výkyvů cen s těmito komoditami.
Argentina skladuje reservy ve výši 1 mil. tun kukuřice a 1 mil. tun pšenice, řekl ministr Yauhar.

 


EuropaBio: 37 let zpoždění při povolování genetických modifikací (GM) v EU

EUROPABIO (Evropské sdružení pro bioprůmysl) uvádí, že EK při přijímání rozhodnutí o povolení GM produktů má de facto 37 let zpoždění. Typické je nedodržování termínů stanovených EU legislativou k přijetí rozhodnutí o povolení či nepovolení GMO. Pravidelné překračování časových limitů, zpožďování rozhodnutí o jednotlivých GM produktech vede ke kontinuálně rostoucímu počtu let prodlení. V Evropské Komisi se hromadí nevyřízené žádosti, zatímco rozvojové země už přijaly GM produkty a exportují je i do EU.  Zdroj.


Další informace o biotechnologiích najdete na www.biotrin.cz .  Kontaktní osoba: Ing. Helena Štěpánková, e-mail

 

Autor:
Datum: 02.10.2012 15:39
Tisk článku

Související články:

Nechtěný efekt ekologického zemědělství     Autor: Josef Pazdera (24.03.2024)
Lidský inzulin z mléka GMO krávy     Autor: Dagmar Gregorová (16.03.2024)
Svítící rostliny druhé generace     Autor: Josef Pazdera (05.10.2021)
Budeme nosit oblečení ze svalových vláken?     Autor: Josef Pazdera (01.09.2021)
Kdo mnoho neví, musí hodně věřit     Autor: Miloslav Pouzar (20.06.2021)



Diskuze:

Výzkum

Roman Sobotka,2012-10-04 16:53:44

Pane Kosko, poptávka po transgeních bramborách upravených na produkci technického škrobu (odrůda Fortuna) byla jak straně výrobců, tak na straně zpracovatelů. A poptávka veřejnosti po ekologických degradovatelných biomateriálech je v Evropě také. Pokud se za nějakých deset let bude dovážet velké množství levného a velmi kvalitního GMO škrobu někde z Číny, co asi budou produkovat čeští bramboráři?

Odpovědět


Biobrambory!

Ota Beran,2012-10-05 08:20:14

Myslí si možná někteří.

Odpovědět


Důvody

Mojmir Kosco,2012-10-05 08:36:28

http://eagri.cz/public/web/mze/potraviny/bezpecnost-potravin/basf-zada-o-registraci-nove-gm-odrudy.html

Takže kdo je chce ?
Jedině BASF

Odpovědět


Taky důvody

Jirka Vlach,2012-10-05 10:16:20

Ono s byrokracií EU se to zemědělcům vážně nevyplatí, to je spolu s mediální masáží hlavní důvod, proč se GMO u nás (potažmo v EU) neprosazuje.

Odpovědět


Důvody?

Ota Beran,2012-10-05 11:12:38

Připomíná mi to dohadování o tom, co bylo dříve, jestli vejce nebo slepice. Proč má na GMO zájem BASF je jasné, tím důvodem jsou peníze, které na nich může vydělat. Ale ty by nevydělal, kdyby na druhé straně po GMO plodinách nebyla poptávka. Takže co bylo dřív? Tvrdit že na GMO má zájem jediný BASF, tedy není tak docela pravda. Nemají o ně náhodou zájem třeba i pěstitelé a to i přesto, že Greenpeace hlásají něci jiného?

Odpovědět


V případě

Mojmir Kosco,2012-10-05 16:04:15

Producenti jedině v případě že jediným motivem je výše produkce a vše ostatní je stylem po mně potopa

Odpovědět


Prostou logickou úvahou

Pavel S,2012-10-05 19:31:47

nezatíženou antigmo hysterií bys došel k závěru, že zvýšená produkce znamená snížení potřebné výměry polí a tedy návrat části polí přírodě. Snížení nákladů u GMO se dociluje především tím, že se nespálí tolik nafty a nespotřebuje se tolik pesticidů jako při pěstování klasicky šlechtěných plodin. Nějak mi není jasné kde shledáváš ten přístup po nás potopa? Čas ukáže že Monsanto, Basf a další podobné firmy udělaly a dělají pro životní prostředí mnohem více než všichni zelení magoři dohromady.

Odpovědět

zakladni vyzkum je na tom dost podobne

Tomas Moravec,2012-10-04 09:25:59

Bohuzel pane Kosco stejne dopada i ten zakladni vyzkum v rostlinne biologii nebo fytopatologii. Vedci v techto oborech se snazi odhalit funkci jednotlivych rostlinych genu a jejich interakce pripadne vztahy, ktere panuji mezi rostlinou a pathogenem. A ziskat na takovy zakladni vyzkum penize danovych poplatniku v okamziku, kdy nemuzete operovat ani nejakou hodne vzdalenou chimerou budouciho praktickeho vyuziti, je hodne tezke.

Odpovědět


Otázka

Mojmir Kosco,2012-10-04 13:28:17

třeba si vědci nekladou ty správné otazky na které veřejnost čeká odpověď

Odpovědět


Já jsem taky veřejnost

Pavel S,2012-10-04 19:15:20

a kladu si otázku, proč se Evropou šíří tahle nesmyslná, hysterická a ničím racionálním nepodložená kampaň proti GMO. A musím konstatovat, že stále marně.
Mimochodem to o těch obřích produkčních dotacích v USA, Latinské Americe a Číně či dokonce o o nějakém "odolném zavíječi" jste si vycucal z kterého prstu?

Odpovědět


Například

Mojmir Kosco,2012-10-05 08:55:04

http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/718-priroda-vraci-uder-brouci-lacne-zerou-geneticky-modifikovanou-kukurici-od-monsanta

Odpovědět


systém dotací

Mojmir Kosco,2012-10-05 08:57:19

například http://www.jedensvetnaskolach.cz/download/pdf/jsnsfilmpdfquestions_30.pdf

Odpovědět


To jsem se zase nasmál.

Pavel S,2012-10-05 19:26:29

Tyhle "odkazy" svědčí o jediném, a to o tom, že anti gmo hysterie se nevyhýbá ani USA. SIce se na rozdíl od EU (kde se jedná o nadnárodní povinné náboženství) omezuje pouze na vidlácké plátky z Illinois a weby zelených fanatiků (do kterých přispívají advokáti a léčitelé jako v případě předmětného článku) ale přece jen. Mimochodem, pokud by sis alespoň přečetl to na co odkazuješ tak by jsi nemohl napsat ten nesmysl "že si Amerika vypěstovala odolného zavíječe". V té hromadě nesmyslů píšou o nějakém "kořenožroutovi" nikoli o zavíječi. Zavíječ se zavrtává do palice (tobě se asi taky nějaký zavrtal). A co se týče toho druhého odkazu, tak musím konstatovat, že mě šokuje jakým primitivním lžím jsou vystaveny děti ve školách. Dá se o tom říct jediné je to antiglobalizační zelená s...a, a o dotacích do zemědělství tam jsou asi dva slova. Fakta jsou taková, že USA dotují zemědělství mnohem méně než EU a také mnohem efektivněji (právě evropské zemědělské dotace jsou zaměřeny vyloženě produkčně) a samozřejmě rozšíření GMO v USA a jinde ve světě nemá s dotacemi nic společného a pokud tak v přesně opačném smyslu. Protože právě masivní dotace do zemědělské produkce v EU umožnilo evropským zemědělcům zůstat neefektivní a nepřejít na GMO (tedy spotřebovávat mnohem více pesticidů a nafty).

Odpovědět


ztraceno v prekladu

Tomas Moravec,2012-10-05 21:56:16

Tady bych to s dovolenim trochu napravil, korenozrout vzniknul spatnym prekladem. Jsou ruzne varianty Bt kukurice. Zakladni odolnost je proti zavijeci, (European corn borer, Ostrinia nubilalis), nektere jsou navic jeste odolne proti bazlivci kukuricnemu (corn rootworm, Diabrotica virgifera), coz nekdo prelozil jako korenozrout.
Skutecnost, ze hmyz ma schopnost pomerne rychle si vyvinout rezistenci k jakymkoliv herbicidum je dobre znama. Tam kde se na stejnem poli netoci kukurice po nekolik let stale dokola a kde se nechavaji doporucena refugia, problemy s rezistenci nemaji. Stale to podle mne neni duvod proti pestovani Bt kukurice a uz vubec ne treba proti GM bramboram. Ale znat to - je to marny, je to marny, .. je to marny ...

Odpovědět


ztraceno na dálnici

Petr Ba,2012-10-10 09:34:55

to je pěkné, že se díky vyšším výnosům ušetří nafta a chemie, jenže kam se ta úspora poděje, když pak produkce cestuje ke konzumentovi přez půlku (nebo aspoň osminku ;) světa? (nedávno jsem si přečetl u rajčat Peru !?! )

Odpovědět

Výzkum

Mojmir Kosco,2012-10-04 08:09:45

Jsem rád že autor rozdělil aplikovaný a základní výzkum biotechnologii a genetického inženýřství . Tvrzení že aplikovaný výzkum ve významu možného komerčního využití GM plodin v Evropě není podporován je dán zejména vztahem něčím co bych nazval společenskou objednávkou .Takže kdo vlastně chce GMO plodiny ? V članku je to jasně napsáno jsou to nadnárodní koncerny .Jaksi okrajově jsou zmíněni i producenti (zemědělci ), já takové neznám ,v případě že se jedná o konvenčního zemědělce jejich vztah bych přinejlepším označil jako je mi to jedno .

A proč jsou v USA v Brazilii v Číně pěstovány ve velké míře GMO rostliny ?Odpověď je jednoduchá -dotace ze strany vlády v těchto zemích jsou vázany na produkci další aspekty vlivy zemědělství jsou výrazně potlačeny což se vždy během 20 let ukáže jako velký problém .Amerika si svého odolného zavíječe již vyšlechtila a vesele předá dál ....

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz