První krok k evropské lodi  
Všechny kosmické velmoci mají svou výkladní skříň a tou je pilotovaná kosmonautika. Tento obor neodpouští chyby a technologie pro něj použité jsou ty nejkvalitnější. Na druhou stranu vývoj pilotovaných kosmických lodí zabere dlouhou dobu a stojí spoustu peněz. Není totiž důvod cokoliv uspěchat. Za první vážnější vlaštovku v toto oboru v podání Evropy můžeme považovat stroj označený zkratkou IXV.

 

Zvětšit obrázek
Intermediate eXperimental Vehicle

Za těmito třemi písmeny najdeme anglický výraz Intermediate eXperimental Vehicle. IXV má podobu 4,4 metry dlouhého a 1,5 metru vysokého klínu s šířkou 2,2 metru. Jeho váha má být 1800 kg. ESA vyvíjí tento letoun kvůli zkoušce, která má přijít už v roce 2014. Tehdy jej pod aerodynamickým krytem vynese na oběžnou dráhu lehkotonážní evropská raketa Vega. Tento systém tedy bude velmi podobný tomu, který používají Američané pro svůj vojenský miniraketoplán X-37.

 

Zvětšit obrázek
Plánovaný průběh prvního testovacího letu IXV.Zdroj: http://congrexprojects.com

Mise IXV nebude na první pohled vůbec složitá – chviličku pobude na ve výšce skoro 450 kilometrů a pak přijde klíčová část experimentu. Právě vstup do atmosféry je tím hlavním, co má IXV otestovat. Zajímavé je, že na první pohled letounu chybí křídla. Přesto však bude schopný manévrovat. Na zádi bychom našli klapky, jejichž pohybem by mělo být možné korigovat dráhu. Díky klapkám by mělo být možné přesně určit lokalitu dosednutí s přesností na 5 kilometrů. I tento systém zažije bez přehánění zkoušku ohněm. Po průchodu atmosféru přistane IXV na padáku do Pacifiku.

 

První let bude pouze suborbitální. IXV vyletí do výšky 450 kilometrů, ale jeho rychlost bude “jen” 7,5 km/s, což sice na usazení na oběžné dráze nestačí, ale k otestování systémů, především pak těch, které mají hlavní slovo při průchodu atmosférou, je tato rychlost tak akorát. O ochranu před horkem při vstupu do atmosféry se postará 28 keramických dlaždic (černá část stroje kryjící břicho) a ablativní materiál (bílá část na zádech). Následující video obsahuje na začátku animaci letu a ve druhé polovině můžete nahlédnout do útrob stroje a udělat si tak představu o jeho složitosti.

 

 

Ještě než se ale IXV vydá na hranici kosmu, musí projít mnoha zkouškami. Během příštího roku na něj třeba čeká ostré přistání na vodě. Padáky už mají svojí zkoušku za sebou a nyní se zkouší, jak se těleso chová při dopadech na hladinu v různých rychlostech a pod různými úhly. Před startem se také musí vybudovat řídící středisko a komunikační stanice.

Nečeká se, že budoucí evropská pilotovaná loď bude vypadat jako IXV. Možná ano, ale hlavním úkolem pro tento stroj je ověřit technologie. Do budoucna není vyloučeno ani to, že by stroj odvozený z IXV mohl sloužit jako záchranný člun zaparkovaný u ISS.

 

Psáno pro: Kosmonautix a Osel.cz
Zdroje obrázků:
http://congrexprojects.com/images/12m42/artist-view-of-the-ixv-mission-scenario.jpg?sfvrsn=2
http://orbitalhub.com/wp-content/uploads/2008/10/IXV-re-entry-02.jpg

 

Autor: Dušan Majer
Datum: 29.11.2012 09:10
Tisk článku

Související články:

Kritické momenty kosmonautiky díly 6 – 10     Autor: Ondřej Šamárek (19.11.2012)



Diskuze:

Kdo jiný?

Milan Vondráček,2012-12-06 10:35:53

Ale já jsem měl od začátku na mysli Rusy :o) Pokud se nemýlím, tak kromě Číňanů, kteří stejně používají ruskou technologii a uskutečněné lety byly spíše demonstrativní, jsou dnes Rusové opravdu jediní, kdo dlouhodobě, pravidelně a bezpečně vozí lidi do vesmíru.

Odpovědět


Pavel Brož,2012-12-06 11:54:13

Přiznám se, že jsem se asi stejně jako i Lvy Janáček nechal zmást, měl jsem za to, že tím majitelem ukončivším činnost měli být myšleni Rusové, a oni jím byli myšleni zřejmě Američani. Vlastně ano, je to tak, ačkoliv to přechodně vypadalo, že ruská kosmonautika spadla do takového útlumu, že zajde na úbytě, tak americká kosmonautika tu ruskou i v tom útlumu nakonec předběhla, bohužel.

Mimochodem, máte někdo nějaké informace o potenciálním indickém kosmickém pilotovaném programu? Ne že bych očekával nějaké převratnosti, určitě to nebude priorita indického vědecko-technického rozvoje, ale stejně by mě zajímalo, jestli něco seriózně připravují.

Odpovědět

ATV neexistuje?

Andrzej Kowalski,2012-11-30 10:23:30

ATV, létající už běžně a spolehlivě, by stačilo vybavit systémem podpory života a Evropa může létat vlastními prostředky velmi rychle. Není třeba vymýšlet žádné experimentální krámy.

Odpovědět


Re:

Vít Výmola,2012-11-30 12:36:11

Nestačilo by "jenom" dodat podporu života. ATV nemá vůbec návratový modul.

Odpovědět


Josef Šoltes,2012-12-04 12:37:27

Návratový modul netřeba, budeme používat lidi na jedno použití:-)

Odpovědět

Výkladní skříň

Milan Vondráček,2012-11-30 10:15:42

Kolik máme těch výkladních skříní "všech" kosmických velmocí? Pokud vím, tak byly celkem tři. Jedna je už ale nějakou dobu prázdná, protože majitel ukončil činnost v tomto oboru a exponáty odstěhoval do muzea, druhá se hrdě chlubí 30 let starou technologií, kterou kompletně převzala a dokonce nemusela měnit ani tu rudou hvězdu, takže nám zbývá jediná výloha, ve které se prezentuje funkční a "relativně" se vyvíjející technologie. Tím "relativně" myslím přechod na plně digitální řízení, které ale umožnilo převratnou změnu v procesu přiblížení a zakotvení u ISS. Pokud vím, tak to bylo historicky poprvé, kdy přibližovací manévr netrval obvyklé dva dny, ale pouhých 6 hodin, tedy 4 oblety Země. K této výloze mám velký obdiv, který lze nejlépe vystihnout citátem z "Adéla ještě nevečeřela", kdy Nick visí na laně pod balónem a Kracmar lano řeže nožem: "Jak primitivní!" "Ale jak účinné!"

Odpovědět


Čtvrtou výkladní skříň

Tomáš Bartoň,2012-11-30 19:26:45

jste vynechal? Abychom se třeba nedivili... :-)

Odpovědět


No já nevím....

Lvy Janáček,2012-12-05 14:27:17

ale jen tak mezi námi, přistání na čtvrtém oběhu jaksi mají vyzkoušené i rusové a to jak v nákladní verzi, tak ve verzi s posádkou, jediné co mi vrtá hlavou je to, proč to nepoužívají pro všechny další lety.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz