Venuše má rychlejší větry  
Dlouhodobý a systematický výzkum Venuše přináší své další ovoce.

 

Tým okolo evropské sondy Venus Express minulý rok v únoru ohromil vědecký svět zprávou o razantním zpomalení rotace Venuše o celých 6,5 minuty proti údajům naměřeným sondou Magellan v první polovině 90.let minulého století. Zdá se, že na zpomalení má svůj veliký podíl hustá atmosféra Venuše. I aktuální objev se týká atmosféry Venuše, konkrétně pohybu vzdušných mas. Více než šest let výzkumu Venus Expressu z mírně protáhlé eliptické dráhy prozradilo nečekané změny v rychlostech vanoucích větrů.


Konkrétně z dat pořízených během mise vyplývá, že větry na Venuši vanou čím dál rychleji. Jedná se o zatím nejpodrobnější záznamy pohybu mraků, díky nimž se dá rychlost větrů sledovat. Na obrázku vidíte, jak jsou vytipovány jednotlivé útvary mraků, u nichž se sleduje jejich rychlost posunu. Rovněž se pozorují denní a roční změny. Snímek je z 27. října 2008.

 

 

Zvětšit obrázek
Mraky pro sledování rychlosti větru. Zdroj: esa.int

Venuše je dobře známa svou podivnou rychle rotující atmosférou, která oběhne okolo planety jednou za čtyři pozemské dni. To je velký nepoměr k rotaci celé planety. Ta se otočí okolo své osy přibližně jednou za 243 pozemských dní.
Mapováním pohybu různých formací mraků asi 70 km nad povrchem planety po dobu deseti Venušiných roků (6 pozemských) byli vědci schopni vysledovat určitá schémata v dlouhodobých globálních rychlostech větru.


Když sonda v roce 2006 dorazila k Venuši, byla průměrná rychlost pohybu mraků potažmo tedy rychlost větrů v zeměpisných šířkách od rovníku do 50° na obě strany od něj okolo 300 km/h. Výsledky dvou samostatných studií napověděly téměř shodně o zvyšující se rychlosti větrů. V současné době to je již okolo 400 km/h.


Doktor Igor Chatuncev z Moskevského institutu kosmického výzkumu, který se na objevu podílel, k tomu poznamenal:” To je obrovský nárůst již tak dost vysokých rychlostí větru. Takové rozdíly nebyly zatím na Venuši pozorovány a zatím si neumíme vysvětlit, proč k nim došlo.”

 

 

Zvětšit obrázek
Graf změn rychlosti větrů. Bíle je označeno ruční měření a černě automatické vyhodnocení vědeckých dat. Zdroj: esa.int

Tým doktora Chatunceva určoval rychlost větru měřením pohybu formací mraků na jednotlivých snímcích z Venus Expressu. Více než 45 000 bylo pečlivě měřeno ručně a více než 350 000 dalších formací sledoval automatický počítačový program.
V doplňující studii využil prozměnu japonský tým z IT institutu v Ibarak vlastní automatizovanou metodu sledování venušiných mraků. Výsledkem bylo rovněž vysledování zvýšení průměrné rychlosti větrů. Obě studie zároveň odhalily pravidelné změny vázané na denní dobu, výšku Slunce nad obzorem a v neposlední řadě také periodu rotace Venuše.
Ke každé pravidelné oscilaci dochází přibližně za 4,8 pozemského dne v blízkosti rovníku. Změna je tedy vázána na atmosférické vlny v nižších zeměpisných šířkách.


Výzkum také odhalil některé obtížněji vysvětlitelné kuriosity.
Toru Kouyama z japonského institutu říká:” Naše analýza pohybu mraků v nižších zeměpisných šířkách na jižní polokouli během šesti let výzkumu odhalila periodické změny rychlosti mraků v rozmezí 70 km/h během každých 255 pozemských dní. Což se neshoduje ani s dobou oběhu okolo Slunce (rok na Venuši trvá 224 pozemských dní ) ani s periodou rotace okolo své osy (den trvá cca 243 pozemských dní).


Zdroje informací:
http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Venus_Express/The_fast_winds_of_Venus_are_getting_faster
http://cs.wikipedia.org/wiki/Venus_Express
http://czech.ruvr.ru/2012/02/14/66082672.html
Zdroje obrázků:
http://nssdc.gsfc.nasa.gov/planetary/image/venus_express.jpg
Esa
Esa  
Psáno pro: Kosmonautix a Osel.cz

Datum: 21.06.2013 15:34
Tisk článku

Související články:

Rozhovor s Janem Špačkem o životě na Venuši (část druhá)     Autor: Tomáš Petrásek (04.06.2023)
Rozhovor s Janem Špačkem o hledání života na Marsu (část první)     Autor: Tomáš Petrásek (02.06.2023)
Proč je Venuše žlutá a jak hledáme život na Marsu     Autor: Jan Špaček (09.03.2023)
Na Venuši je pekelné sucho     Autor: Tomáš Petrásek (06.08.2021)
Fosfan na Venuši. Je v pekle život?     Autor: Tomáš Petrásek (14.09.2020)



Diskuze:

Napadají mě otázky:

Jiří Kocurek,2013-06-22 14:46:23

1) Jsme svědky toho, že rotace Venuše se stává vázanou ke Slunci, podobně jako je vázaná rotace Měsíce k Zemi?
2) Atmosféra na Venuši rotuje souhlasně se směrem otáčení planety? Tak je tomu na Zemi nebo naopak?
3) Zhruba 120 dnů výheň a pak 120 dnů tma. Není právě toto původcem atmosférického "pekla" na Venuši?

Odpovědět


Tomáš Kohout,2013-06-25 13:52:13

ad1) těžko říci. Četl jsem i studii o tom, že kdysi měla Venuše rotaci podobnou jako má Země, se shodným směrem jako Země a o změnu se přičinil nějaký výrazný impakt.
Další měření by měla napovědět, zda je či není zpomalování konstantní.
ad2) ve zdroji, ze kterého jsem čerpal to uváděno není, ale wiki uvádí opačný směr než je otáčení planety.
ad3) ano to by mohlo být příčinou pekla při povrchu. Ovšem ve výškách okolo 50-60 km nad povrchem je tlak a teplota stejná jako na povrchu Země, takže by vám tam stačil overal a kyslíková maska. Je to zřejmě díky teplotní výměně rychle rotující atmosféry v daných výškách. Dokonce existují i plány na kolonizaci Venuše právě v těchto výškách. Můžete tam žít v nafukovacím balonu, kde vzduch (21%kyslíku a 79% dusíku) má dostatečný vztlak. Takže byste si létal nad povrchem a odebíral vzorky, případně posílal výzkumníky v odolných skafandrech na povrch upoutané na laně. Dole u povrchu je naproti tomu slabý vítr, maximálně do 10km/h.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz