Králové a Knížata versus Kuchaři a Pekaři  
Zda se člověku v zaměstnání daří, často závisí na velmi subtilních vlivech. Uchazeči o zaměstnání mající pohovor ve slunných dnech jsou úspěšnější než ti, kteří byli zpovídáni za deště. Je-li zaměstnanec vyšší než ostatní, je z jeho vysoké postavy usuzováno na jeho dominanci, lepší zdraví a velikáni se proto častěji vyskytují mezi manažery. A nový výzkum ukázal, že nezanedbatelný vliv má i naše příjmení.

Jména i příjmení toho o svých nositelích mohou vypovědět mnoho. Třeba pakliže ve společnosti panují předsudky (resp. potésudky) vůči určité minoritě a její členové mají specifická jména, zaměstnání nemusí najít jen kvůli nim. I kdyby byl Dežo Novák sebepracovitějším a nenáročným zaměstnancem, životopis takového uchazeče o pozici ve firmě se do užšího výběru asi nedostane. Nicméně v tomto případě nese jméno přímou informaci, platil by podobný vliv i u příjmení, která toho mnoho nevypovídají?

 

Raphael Silberzahn,
University of Cambridge

Ekonomové Raphael Silberzahn z Cambridgské univerzity a Eric Luis Uhlmann z HEC (obchodní fakulty) v Paříži zauvažovali, že samotná sémantika (význam) příjmení může ovlivnit, jak o dotyčném člověku smýšlíme. Jmenuje-li se někdo „Jan Smrt“ (v Česku žije asi 81 lidí tohoto příjmení) či „Zlý“ (asi 82 občanů, všichni na Moravě), je možné, že se jej budeme spíše stranit, ač ve skutečnosti může jít o bodrého člověka. Podobně od pana Veselého můžeme očekávat příjemnou povahu, zase ač to může být zahořklý strejc.

 

Eric Luis Uhlmann z HEC

Silberzahn a Uhlmann se zaměřili na vliv noblesních, šlechtických příjmení na pravděpodobnost, že jejich nositel bude držet spíše vedoucí, manažerská místa než lidé, kteří se jmenují běžně. Nesledovali pochopitelně konkrétní šlechtické rody, u jejichž potomků jsou vedoucí úlohy ve firmách nabíledni. Analyzovali doslova příjmení jako „König“ (král), „Fürst“ (princ) či „Graf“ (kníže) vůči příjmením popisující (či asociující) povolání třeba jako „Fisher“ (rybář), „Richter“ (soudce), „Schmidt“ (kovář) nebo příjmení nemající vůbec žádný vztah k profesy či k sociálnímu postavení jako „Neumann“ (Novák) či „Fuchs“ (liška).

Zvětšit obrázek
Graf ukazuje pravděpodobnost, že člověk s daným příjmením bude pracovat jako manažer, tmavěji noblesní příjmení, světleji ostatní příjmení.

V Německu, stejně jako u nás, se lidé formálně oslovují příjmením. Vznešené příjmení by mohlo přenést gloriolu na svého nositele, i když pochopitelně téměř jistě neplatí, že by pan „Král“ skutečně pocházel z královské rodiny (už i proto, že v SRN je několik desítek tisíc lidí s takovým příjmením). Analýza zahrnovala celkem 222 924 zaměstnanců a manažerů s 84 různými příjmeními, které byly v německé sociální síti pro profesionály, Xing.com, nejčastější.

 

I když síla efektu není příliš vysoká, skutečně se potvrdilo, že lidé se „vznešeným příjmením“ mají vyšší pravděpodobnost, že pracují jako vedoucí pracovník (je jich zhruba o 3 manažery ze 100 více, než by se dalo očekávat). Naopak lidé, kteří se jmenují dle profese, která je i v současnosti živá, jako třeba Kuchař, Rolník či Pekař, mají naopak o trochu nižší šanci, že se probojovali do manažerské pozice. U jiných příjmení nebyl žádný podobný efekt nalezen.

 

Zda vznešené příjmení ostatní vnímají, zejména asi podvědomě, jako symbol kvalit člověka a jsou mu nato svěřeny vůdčí úlohy či naopak lidé se vznešenými příjmení jsou jimi narcisticky ovlivněni a sami pak sebevědomě (a s části úspěšně) cílí na vysoké pozice, však z výzkumu zřejmé není.

 

Psáno pro blog Pokusy na lidech a společnosti  a Osel.cz
Chcete-li přispět k odhalování podobných souvislostí, zkuste stránku Pokusní králíci  a účastněte se některé z běžících studií.


Literatura:
http://www.jbs.cam.ac.uk/programmes/phd/people/profile_silberzahnr.html
http://www.hec.edu/Faculty-Research/Faculty-Directory/UHLMANN-Eric-Luis




UPOZORNĚNÍ:
Data z výzkumu níže byla reanalyzována (http://web.natur.cuni.cz/%7Ehoudek3/papers/Silberzahn%20et%20al%202014.pdf) a původně nalezený efekt nebyl potvrzen. Ukázalo se, že v databázi příjmení manažerů, z které studie vycházela, byla nadproporčně zastoupená vzácnější příjmení-což byla i "noblesnější" jména. Při zvážení četností jednotlivých příjmení v německé populaci se pak nepotvrdilo, že by držitelé noblesnějších jmen byli častěji manažery.

Autor: Petr Houdek
Datum: 23.10.2013 09:44
Tisk článku

Přítomnost minulosti - Sheldrake Rupert
 
 
cena původní: 199 Kč
cena: 199 Kč
Přítomnost minulosti
Sheldrake Rupert
Související články:

Války invazních mravenců     Autor: Stanislav Mihulka (23.12.2006)



Diskuze:

hustota pubickeho ochlupeni positivne koreluje...

Mr Magnifico,2013-10-23 13:18:56

Me to prijde usmevne, jako nevadilo by mi, ze si nekdo dela takove statistiky, ale ze se nestydi to publikovat. klidne se vsadim, ze vetsi korelace bude s delkou pubickeho ochlupeni a pravdepodobnosti na vysokou managerskou pozici. ted uz jen ziskat grant z EU a hura do mereni...

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace