ALE nad srdcem z kmenových buněk II  
Kmenové buňky se usadily v poškozeném srdci jen přechodně. Během měsíce klesl počet zeleně svítících buněk na minimum. Navíc se ukázalo, že „zelené“ buňky v srdci nesou pouze znaky krvetvorných buněk a přeměna na myokard se nekoná…

            Bádání o živém je nikdy nekončící seriál, který se může směle měřit i s tou nejabsurdnější telenovelou. Já vím, že „něco takového“ čtenář Osla zásadně nesleduje, ale nepustili jste si to někdy omylem při žehlení? A připadalo vám, že jeden díl popírá druhý, zdánlivě marginální postavy náhle vystoupí na světlo a otočí smysl příběhu, věčné štěstí, které se zdálo být na dosah Fernandovy ruky se najednou odsouvá do nedohledna páté série?

            Nabízím vám stručný obsah několika dílů vědeckého seriálu o srdci a kmenových buňkách. Snaha opravit srdce poškozené infarktem kmenovými buňkami není  žádnou novinkou. Nejdostupnější a nejprozkoumanější dospělé kmenové buňky pocházejí z kostní dřeně. První pokusy na zvířecích modelech a modelkách ukázaly, že tyto typy kmenových buněk dokáží podpořit hojení poškozeného srdce. Nevíme, jakým způsobem kmenové buňky srdce pomáhají opravit. Přesto se množí studie, ve kterých místo potkanů na posunovacím páse šlapou páni po infarktu.  

            V posledních týdnech se objevily dvě podobné studie, které se zaměřily na prozkoumání toho, co se děje s kmenovými buňkami v srdci příjemce. Oba výzkumné týmy, americký i švédsko-německý, použily kmenové buňky kostní dřeně s vneseným genem pro zelený flourecenční protein (green fluorescent protein = GFP). Pravidelní čtenáři Osla už vědí, že je to oblíbený způsob značení. Buňky, které vyrábějí tuto bílkovinu (původem z medůzy), pod UV světlem svítí zeleně. Vědci implantovali takto upravené kmenové buňky do srdcí zvířat poškozených infarktem. A protože použili laboratorní zvířata (No fuj, taková hanebnost, jakoby to nešlo udělat na lidech!), mohli jejich hojící se srdce v různých intervalech rozřezat a identifikovat zeleně svítící buňky. Aby zjistili, jestli se kmenové buňky změnily na regulérní buňky myokardu, obarvili tkáň také fluorescenčními protilátkami, které rozpoznávají typické srdeční bílkoviny.

Konec tohoto dílu seriálu vyniká krásnými barevnými obrázky, nicméně jejich význam je spíše varovný. Kmenové buňky se usadily v poškozeném srdci jen přechodně. Během měsíce klesl počet zeleně svítících buněk na minimum. Navíc se ukázalo, že „zelené“ buňky v srdci nesou pouze znaky krvetvorných buněk a přeměna na myokard se nekoná. Evropský tým Stena Jacobsena našel ještě něco navíc. Pozorovali několik buněk, které svítily zeleně a zároveň nesly znaky buněk srdečního svalu. Žádný překvapivý happy-end se ovšem nekoná, tyto buňky vznikly splynutím kmenových s místními. Ano, něco podobného jste už četli. Pomůžu vám, splývání implantovaných a příjemcových buněk se objevilo v seriálu „Oprava orgánů kmenovými buňkami“ v dílu „Játra“.

Co a jak tedy pomohlo srdcím po infarktu v předchozích studiích získat ztracenou kondici? Odpověď je prostá – těžko říct. Dnes v tomto bodě končí věda a začíná tenký led  spekulací a hypotéz. Pokusy, ve kterých se sledovalo zlepšení srdečních funkcí, byly postaveny tak, že mezi aplikací buněk a testy zdatnosti uplynula doba řádově měsíců. Vedle toho se zde zmiňované publikace zabývají osudem implantovaných buněk během prvních týdnů po zákroku. Mohou pojítkem mezi těmito dvěma typy studií být ony fúzní buňky? Spontánní splývání buněk se vyskytuje v embryonálním vývoji, vzniká tak třeba placenta nebo kosterní svalstvo, ale ve slušných dospělých tkáních je splývání věc krajně podezřelá. Troufnete si odhadnout, jestli je fůze kmenových buněk z dřeně s buňkami místními přirozeným jevem, o kterém jsme dosud neměli ponětí? Nebo je to znamení toho, že cesta opravy orgánů kmenovými buňkami vede do pekel? A tušíte, koho si vezme José a s kým se María navždy rozhádá?

Kardiomyocyt původem z darovaných buněk kostní dřeně. Zelené barvení je green-flourescent protein, kterým  byly označeny darované buňky. Červeně je obarven a-actinin, jeden ze znaků buněk srdečního svalu.  


Fůzní kardiomyocyt. Zelená barva je green-flourescent protein, modře jsou obarvena jádra. Šipky upozorňují na to, že zelená buňka (tedy původem z kostní dřeně) má dvě jádra.

Datum: 13.05.2004
Tisk článku


Diskuze:

kmenové buňky

Jana Č,2011-04-01 14:05:11

Myslím, že důvodem, proč dochází ke zlepšení funkcí poškozeného srdce při použití kmenových buněk je jejich parakrinní působení. Kmenové buňky působí nějakým, zatím neznámým, ale jistým a pozorovatelným způsobem na postižené buňky a napomáhají jejich regeneraci.Důležitá je také revaskularizace poškozené oblasti.
Na tomto poli jsou ovšem i jiné výsledky: http://www.novinky.cz/zena/zdravi/130876-vedci-vytvorili-prvni-umele-bijici-srdce-z-kmenovych-bunek.html
Myslím, že se dočkáme a José bude navždy šťasten...

Odpovědět

zuby

jarda petr,2004-05-14 20:24:31

Pokud vím, tak Britové zahájili výzkumný program na regeneraci zubů z kmenových buněk. Pokud vím, tak se odebírají kmenové buňky ze neprořezaných zubů mláďat. Je zřejmé, že u člověka by to byl velký problém především etický - využívaly by se buňky z potracených plodů. V britském Forsyth Institute už takhle vypěstovali na polymerovém základu zub prasete, ale ten narostl v břiše potkana, protože v lbaoratorních podmínkách nelze zatím zajistit vše, co zub potřebuje. Navíc byl zub bez kořenu, což jeho další případné použití významně komplikuje. Třetí zuby nám tedy v dohledné době asi nenarostou.

Odpovědět

Kmenove bunky

Ing. Petr Hasman,2004-05-14 15:55:07

Trochu jsem posmutněl při přečtení posledního článku ALE nad srdcem z kmenových buněk II. Hned mě ale napadlo, že kmenové buňky se účastní i v jiných "seriálech". Je to tak týden (nebo už dva?) kdy byla uveřejněna informace v novinách (ale nikoliv u vás na Oslovi), že v Anglii pěstují z kmenových buněk zárodky zubů, přesazují do dásně atd.
Nemáte také něco o tomhle? Byla to Kachna? Není také něco jako "ALE nad zubem z kmenových buněk?"
Váš věrný a fandící čtenář
Ing. Petr Hasman
Praha

Odpovědět

pekne

kecup,2004-05-13 20:13:30

Pekny clanek - hlasuji za 1!

Pavel Krejci

Odpovědět

No hlavně, co na to nešťastná Maria

Pavel Brož,2004-05-13 17:10:57

až se dozví že - považte - José nepřijel!!! Po shlédnutí dramatického přednesu tohoto dílu v podání Josefa Náhlovského mě ještě hodinu potom bolela bránice od smíchu :-)

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz