Budoucnost patří kompozitům  
Nádrže z uhlíkových kompozitů se již v kosmonautice začaly používat. Zatím spíše pro menší rakety. NASA by je ráda využila i pro svou připravovanou super raketu. Co pro to musí udělat?


 

Po mnoho desítek plet platilo, že se nádrže vyráběly z oceli, nebo různých kovových slitin. Jenže materiálové inženýrství udělalo v poslední dekádě ohromný skok vpřed a kovové nádrže jsou najednou moc těžké a drahé. Nová doba si žádá nové materiály, které budou lehčí, odolnější a navíc i levnější. Mezi kandidáty se o své místo na slunci hlásí nejhlasitěji právě kompozitní materiály. NASA si je jejich kvalit dobře vědoma a proto se pustila do důkladného průzkumu jejich možností.


Výsledkem výzkumného projektu je jedna z největších nádrží, jaké kdy byly z kompozitních materiálů vyrobeny. Její průměr je 5,5 metru a vznikla ve závodě firmy Boeing. V nejbližších dnech na ni čeká cesta přes celé Spojené státy. Z výrobní haly ve městě Tukwilla (stát Washington) zamíří do Huntsville v Alabamě, kde sídlí Marshallovo vesmírné centrum. Vzdušnou čarou dělí obě města téměř 4 000 kilometrů. Je jasné, že přepravovat takto nadměrný náklad přes půl kontinentu by nebyl dobrý nápad. Ke slovu proto přijde speciální letoun ve službách NASA označovaný Super Guppy. Tohle nákladní letadlo s odklopitelnou přídí je uzpůsobené na transport velkých kosmických součástek. Nedávno třeba převážel tepelný štít pro první loď Orion.

 

Zvětšit obrázek
Letoun SuperGuppy. Zdroj: NASA, Wikimedia


Podle plánu by měl let trvat dva dny. V Marshallově středisku nádrž přesunou do čisté místnosti, kde podstoupí důkladné testování. Čeká ji naplnění kapalným vodíkem a následné natlakování. Inženýři budou s využitím mnoha měřících přístrojů sledovat, jak reaguje konstrukce nádrže na tohle velmi chladné médium. Nádrž bude vystavena extrémním teplotám i tlakům, aby se co nejlépe nasimulovaly podmínky, které by na ni působily během startu. O důkladnosti testů vypovídá i to, že by měly probíhat během celého léta. Všechna data se budou sbíhat do nově vybudované řídící místnosti, která disponuje kvalitnějšími videolinkami a komunikačním zázemím. Všechna data se budou porovnávat nejen s tradičními kovovými nádržemi, ale i s výsledky, které přineslo testování menších kompozitních nádrží.

 

Zvětšit obrázek
Kompozitová nádrž o průměru 5,5 metru. Zdroj: NASA


Kompozitové nádrže umožňují uspořit oproti svým kovovým příbuzným až 30% hmotnosti a 25% finančních nákladů při výrobě. „Dopravit na oběžnou dráhu kilogram nákladu stojí tisíce dolarů. Lehčí nádrže by tedy měly umožnit budoucím raketám vynášet více užitečného nákladu,“ říká Michael Gazarik, přidružený administrátor direktoriátu vesmírných technologií při NASA.

Výrobě této pětiapůlmetrové nádrže předcházely menší modely o průměru dva a půl metru, na kterých si NASA ověřila, že tato technologie stojí za další průzkum – tentokrát už ve větších měřítkách. Testy navíc ukázaly, na které oblasti je potřeba zaměřit větší pozornost. U dříve testovaných nádrží například docházelo k nepatrným únikům paliva přes mikroskopické otvory.

 

Zvětšit obrázek
Robotické rameno při výrobě kompozitové nádrže. Zdroj: NASA


Aktuálně testovaný model nejenže už by neměl těmito závadami trpět, ale navíc znamená výrazný technologický posun vpřed. Dosahuje totiž velikosti, která se používá u opravdu velkých raket. Na druhou stranu nesmíme zapomínat, že firma SpaceX už kompozitové nádrže používá u svých raket Falcon. Rozdíl je ale ve velikosti. Falcon 9 má totiž průměr těla 3,6 metru, což je o téměř dva metry méně než nádrž, která se bude během léta testovat.


Při výrobě nádrže se hodily zkušenosti společnosti Boeing, která využívá kompozitní materiály na svých letounech. Šlo především o metodu pokládání vláken a vylepšily se i opravné postupy. Kosmonautika a letectví jsou spojené nádoby. Vývoj jednoho odvětví se rychle projevuje i v oboru druhém. Díky vylepšeným technologiím bude možné vyrábět levnější kompozitní díly bez strachu o jejich spolehlivost. Vývojáři si nekladou malé cíle. Chtěli by dovést výrobu kompozitních nádrží až do takové fáze, aby jejich výrobky letět v budoucnu i na superraketě SLS.


Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/centers/marshall/news/news/releases/2014/14-043.html
http://en.wikipedia.org/wiki/Falcon_9
Zdroje obrázků:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/13/Composite_3d.png
http://upload.wikimedia.org/…the_NASA_Super_Guppy_Turbine_(ED13-0074-108).jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/img_0505a.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/img_1800.jpg
Psáno pro Kosmonautix a osel.cz       

Autor: Dušan Majer
Datum: 22.03.2014 12:27
Tisk článku


Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán

Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz