Archaeopteryxovy kalhoty  
…aneb Nová zjištění o starém praptákovi


 

Zvětšit obrázek
První známá kostra – takzvaný londýnský archaeopteryx. Kredit: NASA, Wikimedia Commons.

V oboru vertebrátní paleontologie sotva najdete ikoničtější, proslulejší a významnější zkamenělinu, než jakou je berlínský exemplář “praptáka” archeopteryxe (Archaeopteryx lithographica). Tento opeřený teropod obýval tropické oblasti dnešního jižního Německa v období pozdní svrchní jury, asi před 150 miliony let. První otisk jeho pera byl objeven již roku 1860, o rok později pak byl tento dávný obyvatel bavorska vědecky popsán na základě objevu neúplné kostry. I po více než jednom a půl století výzkumů o něm stále mnohé nevíme. Nepřestává nás udivovat svojí kombinací “plazích” (tedy dinosauřích) a “ptačích” anatomických znaků, díky kterým si vysloužil nepřesné označení “přechodný” či “chybějící článek” v evoluci ptáků. Zatímco oněmi “plazími” znaky archeopteryxe jsou především ozubené čelisti, drápy na prstech předních končetin a neredukovaná ocasní část páteře, “ptačím” znakem je zejména ono opeření, jehož otisky se dochovaly již u prvních známých exemplářů.

 

 

Dnes samozřejmě víme, že mnozí neptačí dinosauři byli také opeření a že tento tělesný pokryv zdědili moderní ptáci právě po svých dinosauřích předcích. To ale paleontologové v 19. a převážné většině 20. století ještě netušili. Archeopteryx se stal nejslavnějším pravěkým opeřencem, o přesné struktuře a dispozici jeho tělesného opeření jsme však donedávna mnoho nevěděli. Nyní už máme podstatně přesnější informace, a to díky výzkumu 11. exempláře, který byl pro výzkum zapůjčen ze soukromé sbírky (mimochodem, v únoru letošního roku byl oznámen objev 12. exempláře, který byl identifikován v amatérské sbírce fosílií již roku 2010, zatím ale ještě nebyl podroben výzkumu). Po nedávné identifikaci pravděpodobného zbarvení archeopteryxova opeření se jedná o další průlomový výzkum. Prapták nám po 153 letech od svého popisu a po asi 148 milionech let od svého vyhynutí vydává další svědectví o svém vzezření a způsobu života.

 

Zvětšit obrázek
Jedenáctý exemplář archeopteryxe, který vědcům poskytl množství nových informací o stavbě a rozložení opeření na těle. Zde snímek z mnichovské výstavy fosílií, kam byl cenný exemplář zapůjčen. Kredit: Ghedoghedo, Wikimedia Commons

 

Jeden z nových exemplářů byl zapůjčen majitelem Dr. Burkhardem Pohlem z Wyoming Dinosaur Center ve městě Thermopolis (Wyoming, USA). Výzkum vedl německý paleontolog Oliver Rauhut s kolegy, kteří nyní své výsledky publikovali v periodiku Nature. Jak už bohužel bývá u exemplářů v soukromých sbírkách běžné, nejsou k dispozici přesné stratigrafické a sedimentologické údaje o původu fosílie, dokonce se ani neví, odkud přesně pochází. Na základě rozboru okolní horniny je však jisté, že byla vykopána v souvrství Solnhofen. Detailní výzkum tohoto skvěle zachovaného jedince nicméně prokázal, že prakticky celé jeho tělo bylo pokryto obrysovým peřím, podobně jako u moderních ptáků. Díky výbornému zachování bylo navíc možné poprvé studovat také detailní stavbu peří na trupu, ocasu a dokonce i zadních končetinách. Mohutnost brků per je u archeopteryxe údajně srovnatelná s peřím současných ptáků a rozmístění per na nohách velmi připomíná dispozici pernatého pokryvu u dnešních dravců (sokoli, orli apod.). Pera na nohách archeopteryxe navíc končí ve výši horní části končetin, takže vypadají trochu jako pernaté “kalhoty”. Podle Rauhuta mohly sloužit samečkům k předvádění se před samičkami nebo ke stabilizaci letu během přistávání. Vědci dospěli k novým závěrům také díky využití moderních zobrazovacích technik, například nasvícení laboratorním ultrafialovým zářičem. Je téměř jisté, že bavorský prapták, který se stal paleontologickou senzací již před 150 lety, dosud neřekl svoje poslední slovo. Jaká další překvapení má pro nás asi ještě schovaná v pomyslné kapse svých pernatých kalhot?


Odkazy:
http://www.sci-news.com/paleontology/science-archaeopteryx-new-specimen-feathers-bird-02040.html
http://www.sciencedaily.com/releases/2014/07/140703091959.htm
http://news.nationalgeographic.com/news/2014/07/140702-archaeopteryx-fossil-feathers-dinosaurs-science/
http://blogs.discovermagazine.com/d-brief/2014/07/02/early-bird-fossil-snapshot-feather-evolution/
http://en.wikipedia.org/wiki/Archaeopteryx
Christian Foth, Helmut Tischlinger, Oliver W. M. Rauhut. New specimen of Archaeopteryx provides insights into the evolution of pennaceous feathers. Nature, 2014; 511 (7507): 79 DOI: 10.1038/nature13467
Psáno pro DinosaurusBlog a Osel.cz  

Datum: 09.07.2014 11:02
Tisk článku

Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy - 2. ročník, 1. díl - Kelnarová Jarmila, kolektiv
 
 
cena původní: 219 Kč
cena: 186 Kč
Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy - 2. ročník, 1. díl
Kelnarová Jarmila, kolektiv
Související články:

Proč ptáci nemají zuby?     Autor: Josef Pazdera (04.10.2017)
Co bylo dříve - ptáci nebo ptačí mozek?     Autor: Josef Pazdera (01.08.2013)
Archeopteryx nebyl černý     Autor: Josef Pazdera (13.06.2013)
Archaeopteryx si liboval v černé     Autor: Stanislav Mihulka (11.11.2011)
Prapták nebo dinosaurus?     Autor: Jaroslav Petr (07.12.2005)



Diskuze:

sbírky soukromé a veřejné

Ludvík Urban,2014-07-11 09:49:56

Mě to nevadí. Ovčani tohoto státu moc málo ví, jak se s archeologickými nálezy, historickými artefakty, archiváliemi a podobně zachází ve statních a tzv. veřejných institucích.
Tuhle jsem četl zprávu z roku 1929 o archeologických vykopávkách ze Slepotic a dnes už nic z toho, co tam vykopali a předali do muzeí není! Zůstaly jen obrázky.
A vrcholem pro mne byla zpráva, že jakási bronzová ostruha, snad keltská snad velkomoravská, ulozená v depozitáři na Pražském Hradě! už taky není, protože ji při povodni 2002 (cituji) "odnesla voda"!

Soukromy zběratel takové prase není.

Odpovědět


kdyby jen ostruha

Jiří Novák,2014-07-13 20:48:40

V muzeích se především šíleně a bezprecedentně krade! Hlavně staré mince a předměty z drahých kovů obecně. Ale vlastně všechno, co má na trhu nějakou cenu. Všechno samozřejmě končí bez dokumentace a bez nálezových okolností (tzn. bez jakékoli vědecké hodnoty) v soukromých sbírkách na západě.

Odpovědět

Sukromna zbierka

Michal Lichvar,2014-07-10 16:55:43

a v nej Archaeopteryx ... ktovie kolko znalosti je takto "bezpecne uchovanych" pred zrakmi ludstva

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace