Opomenutá hvězda Jurského světa  
…aneb Celebrita s vrásčitou tváří

Rekonstruovaná lebka rugopse na výstavě National Geographic Spinosaurus Exhibit. Dobře patrný je vrásčitý povrch lebky i jedna ze dvou řad záhadných otvorů na horní části lebky. Zaživa snad mohly sloužit k u kotvení hřebínku z měkké tkáně. Kredit: Ryan Somma, převzato z Wikipedie
Rekonstruovaná lebka rugopse na výstavě National Geographic Spinosaurus Exhibit. Dobře patrný je vrásčitý povrch lebky i jedna ze dvou řad záhadných otvorů na horní části lebky. Zaživa snad mohly sloužit k u kotvení hřebínku z měkké tkáně. Kredit: Ryan Somma, převzato z Wikipedie

Zatímco názory na kvalitu děje i zobrazených dinosaurů v Jurském světě mohou být velmi rozdílné, jedno se filmu musí přiznat. Již ke konci srpna se stal s tržbou téměř 1,64 miliardy dolarů s velkým předstihem komerčně třetím nejúspěšnějším filmem všech dob a dosud trhá všelijaké rekordy podobného druhu (celkem má na svém kontě sedm celosvětových rekordů a mnohem víc jich zaznamenal na domácí půdě ve Spojených státech). Je také zatím komerčně nejúspěšnějším filmem tohoto desetiletí, zaznamenal nejdrtivější start, co se financí týče (vůbec nejrychleji se přehoupl přes „magické“ bariéry 500 milionů, 1 miliarda i 1,5 miliardy dolarů) a svým tvůrcům přinesl vskutku gigantické zisky. Není proto divu, že už dnes známe datum uvedení dalšího dílu, který má do kin dorazit v červnu roku 2018. Ale dost už o filmu samotném. Učiňme nyní zadost názvu příspěvku a podívejme se na dinosaura, který je sice s dějem filmu úzce spojen, setkáme se s ním ale pouze zprostředkovaně. A to v podobě ohyzdného hybrida jménem „Indominus Rex“, který v sobě akumuluje částečnou genetickou informaci právě tohoto méně známého abelisaurida spolu s mnohem „provařenějšími“ rody teropodů, jakými jsou Tyrannosaurus, Giganotosaurus, Carnotaurus nebo Velociraptor. Jeho jméno dokonce ve dvouhodinovém snímku ani jednou nezazní, přesto s ním bude již navždy spojován. Tím dinosaurem je křídový africký predátor Rugops primus, formálně popsaný paleontologem Paulem Serenem a jeho kolegy v roce 2004. Rugops rozhodně neimponuje celkovou velikostí, děsivým vzezřením ani výrazně neobvyklými nebo unikátními anatomickými znaky, určitě si ale zaslouží naši pozornost ve stejné míře, jako jeho větší a slavnější bratranci. Představuje totiž jakýsi chybějící díl do pomyslné skládačky, vedoucí k rozluštění polohy dávných kontinentů v období druhohor.

 

 

 

Rodové jméno dinosaura znamená v překladu „vrásčitá tvář“, což odpovídá hrubé textuře povrchu jeho fosilní lebky. Když byla fosilie dinosaura v roce 2000 objevena na saharské poušti v Nigeru, překvapila paleontology kvalita zachování lebky, nesoucí dosud stopy po původních osteodermech, pokrývajících zaživa její povrch. Některé kosti byly zase hustě protkány sítí cévek, což svědčí o dobrém prokrvení čelistních svalů a další lebeční tkáně. Jak ale podotkl sám Sereno, rozhodně nešlo o vhodný design lebky pro tvrdý úder na velkou kořist nebo dokonce drcení kostí, proto je pravděpodobné, že rugopsové byli spíše mrchožrouti nebo lovci menší kořisti. Další záhadou je přítomnost dvou téměř paralelních řad sedmi otvorů na vrchu lebky, což je znak u jiných teropodů neznámý. Sereno spekuloval, že by mohlo jít o místo ukotvení jakýchsi excesivních struktur, snad hřebínků nebo keratinových rohů (případně pak hřebínku z měkké tkáně). V tom případě bychom mohli předpokládat i složité sociální chování, komplexní rituály v době páření apod. Zatím však jde samozřejmě jen o čiré spekulace, víc nám mohou prozradit jen případné budoucí objevy. Rugops patří do čeledi abelisauridů, charakteristických krátkou a vysokou lebkou i značně redukovanými pažemi. Dá se předpokládat, že i rugops měl zakrnělé přední končetiny, které sloužily v podstatě již pouze jako protiváha nebo stabilizační orgán při rychlejším pohybu. Ačkoliv patřil spíše k menším teropodům ve svém ekosystému, rugops rozhodně nebyl malým dravcem. Dosahoval délky kolem šesti až devíti metrů a hmotnosti v řádu stovek kilogramů až jedné tuny. Mezi nejbližší příbuzné rugopse zřejmě patřil vedle karnotaura i druh Majungasaurus crenatissimus, velký abelisaurid z pozdní křídy Madagaskaru, který je známý pro svůj paleontologicky doložený kanibalismus (pojídání jedinců vlastního druhu). Ten žil ale až o zhruba 25 milionů let později a nemá tedy stejný význam pro paleogeografii teropodů, jako jeho starší příbuzný ze severní Afriky. Rugops totiž obýval tuto oblast v období cenomanu, kdy se již někdejší jižní superkontinent Gondwana začal definitivně dělit na pevninské bloky, známé i z dnešní doby. Představuje tak důležitý důkaz skutečnosti, že daná oblast byla ještě před asi 93 miliony let stále součástí Gondwany (neboť jinak by se zde tato forma příbuzná abelisauroidům z Jižní Ameriky, Madagaskaru a Indie nejspíš nevyskytovala).

 

Rekonstruovaná lebka a model hlavy abelisaurida rugopse s jeho objevitelem Paulem Serenem. Tento dinosaurus dosahoval výšky v plecích až 2,5 metru a představoval tak sice lehce stavěného, ale velmi nebezpečného predátora všem menším a středně velkým obratlovcům ve svém ekosystému. Mohl také lovit mláďata jiných dinosaurů. Kredit: University of Chicago, převzato z webu Dinopedia.wikia.com
Rekonstruovaná lebka a model hlavy abelisaurida rugopse s jeho objevitelem Paulem Serenem. Tento dinosaurus dosahoval výšky v plecích až 2,5 metru a představoval tak sice lehce stavěného, ale velmi nebezpečného predátora všem menším a středně velkým obratlovcům ve svém ekosystému. Mohl také lovit mláďata jiných dinosaurů. Kredit: University of Chicago, převzato z webu Dinopedia.wikia.com

V době před učiněním tohoto objevu se totiž předpokládalo, že Afrika se od Gondwany odělila jako první už před zhruba 120 – 110 miliony let. Nová fosilie ale ukázala, že nějaká forma spojení alespoň v podobě jakéhosi kontinentálního mostu nebo úžiny musela existovat mnohem déle, snad zde byla ještě v době před asi 90 miliony let. Zkameněliny rugopse byly objeveny v sedimentech souvrství Echkar, známé zejména množstvím fosílií obřích krokodýlovitých archosaurů (je možné, že se zde vyskytoval ještě pozdní přežívající kolosální rod Sarcosuchus) a také obřích teropodů, jako byl Carcharodontosaurus a „obojživelný“ Spinosaurus. Rugops to v přítomnosti těchto obřích predátorů nejspíš neměl lehké a musel se specializovat na jiné potravní zdroje. Sereno se svým týmem objevil dinosaura v rámci nesmírně produktivní expedice do odlehlé oblasti Nigeru, trvající 2,5 měsíce. V průběhu pouhých deseti dní zde prý shromáždili víc dinosauřího fosilního materiálu, než bylo objeveno na africkém kontinentu předtím dohromady. Sereno proto tuto oblast nazval „Údolím Králů“, ovšem místo faraonů zde byly k mání pozůstatky druhohorních vládců pevniny. Kromě svého poněkud utajeného „vystupování“ v Jurském světě se rugops objevil i ve dvou vědecko-popularizačních dokumentech, a v tomto případě zcela explicitně. Prvním byl americký seriál Monsters Ressurected, vysílaný poprvé roku 2009 na Discovery Channel, druhým pak skvělá série BBC Planet Dinosaur z roku 2011. V obou případech je však rugops pouhou stafáží pro (jak usoudili producenti) nepochybně mnohem zajímavějšího giganta spinosaura. Dokonce se stane i jeho nešťastnou kořistí a je zvednut téměř dvoumetrovými čelistmi spinosaura do vzduchu. To ale naprosto neodpovídá skutečným schopnostem teropodí celebrity se hřbetní plachtou. Každopádně hvězdou večera je v rámci tohoto ekosystému vždy rybožravý obr s úzkými čelistmi. Takový už je ostatně úděl těch slabších a méně výrazných – což, jak vidno, platí i ve světě dinosaurů.

 

 

Odkazy:

http://paulsereno.uchicago.edu/discoveries/rugops_primus/

http://rspb.royalsocietypublishing.org/content/271/1546/1325

http://www.nbcnews.com/id/5105979/ns/technology_and_science-science/t/dinosaur-skull-sheds-light-africas-birth/

http://africascience.blogspot.cz/2007/07/two-dinosaurs-from-africa-give-clues-to.html

https://en.wikipedia.org/wiki/Rugops

http://dinopedia.wikia.com/wiki/Rugops

Sereno, P.C., J.A. Wilson, and J.L. Conrad. 2004. New dinosaurs link southern landmasses in the Mid-Cretaceous. Proceedings of the Royal Society of London (Series B) published online: pages 1-6.

Psáno pro Dinosaurusblog a osel.cz

Datum: 31.08.2015
Tisk článku

Související články:

Jak svět poznal mosasaury     Autor: Vladimír Socha (25.11.2014)
Co bychom měli vědět o giganotosaurovi     Autor: Vladimír Socha (08.12.2014)
Stegosaurus byl rozeným zabijákem     Autor: Vladimír Socha (20.01.2015)
Vyřešená záhada šestitunové kachny     Autor: Vladimír Socha (24.02.2015)
Neuvěřitelní dinosauři od řeky Paluxy     Autor: Vladimír Socha (28.04.2015)



Diskuze:

Gondwana

Martin Plec,2015-08-31 16:15:22

Proč se soudí, že Gondwana byl souvislý kontinent? Chápu, že kontinentální desky se srážejí, lámou a zase oddělují. Ale proč se soudí, že v době Gondwany byly všechny ZÁROVEŇ spojeny do jediných dvou superkontinentů, a v čase Pangei dokonce do jediného superkontinentu?

https://cs.wikipedia.org/wiki/Gondwana

Odpovědět


Re: Gondwana

Radovan Slegl,2015-08-31 22:34:25

Nebude to tím, že tu Gondwanu vymysleli právě proto, že tomu odpovídají poznatky o pohybech a rychlostech desek a také biologického vývoje?

Odpovědět


Re: Re: Gondwana

Martin Plec,2015-08-31 23:27:41

Chápu, že se dá poznat, že se dva kontinenty kdysi dotýkaly. Ale není mi moc jasné, jak se dá poznat, že to bylo ve stejnou dobu, co se dotýkaly jiné dva kontinenty.
Je argumentem to, že vzájemné rychlosti a dnešní vzdálenosti kontinentů nasvědčují počátečnímu Big Bangu? Pochybuji, že o dynamice pohybu zemských desek víme tolik, abychom mohli jejich pohyb simulovat tak daleko do minulosti. Zejména před Pangeu, viz ten můj odkaz na Wikipedii.
Nebo je argumentem datování hornin na obou původně sousedících pobřežích? Jenže ty původní dotykové plochy jsou už nejspíš dávno rozemleté na písek, původní pobřeží nejspíš bylo o pár desítek či stovek kilometrů jinde.

Odpovědět


Re: Re: Re: Gondwana

Jiří Novák,2015-09-01 08:18:53

Odpoví doufejme profesionální geolog, pár jich sem chodí.

Co by mě ale opravdu zajímalo - na základě čeho jste došel k přesvědčení, že pohyb a rychlost kontinentů je v nějaké souvztažnosti s big bangem?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Gondwana

Martin Plec,2015-09-01 09:06:27

To bylo samozřejmě jen obrazně. Stejně jako se v existenci BigBangu a čas vzniku Vesmíru usoudilo podle toho, jak daleko jsou a jak rychle se vzdalují vzdálené galaxie. Úplně stejný princip jako u kontinentů - tedy to byla moje otázka.

Odpovědět


Re: Re: Re: Gondwana

Roman Gramblička,2015-09-01 14:00:06

Proč ne? Dejme tomu, že na dvou kontinentech najdete oblast, kde se vyskytoval fosilní druh, který byl lokální a existoval krátkou dobu. Dle korelací sedimentu obsahujícího danou fosilii s magmatickými horninami provedete absolutní datování. Pokud máte podobnou oblast na dvou třech dalších kontinentech, třeba s jiným druhem, provedete to samé. Pokud se absolutní datování v obou případech zhruba shodují, můžete tvrdit, že obě oblasti existovali v tutéž dobu.
Co se týče modelování paleogeografie země, jsem poněkud skeptický. Ze sedimentů lze zjistit klima a velmi zhruba zeměpisnou šířku, délku ale vůbec. Kromě toho, klima (pouště, močály či lesy) se mohou vyskytovat v širokém rozpětí zeměpisné šířky. Dalším problémem je vzájemné postavení paleokontinentů v dávné minulosti, na které lze usuzovat jen velmi omezeně (třeba dle lokálních druhů obývajících moře, které dělilo dva kontinenty. Dále je zde fakt, že v minulosti bylo kontinentů, mikrokontinentů, teránů a ostrovních oblouků víc, než dnes a hodně nám práci ztěžuje i tektonika, kdy kůra buď mizí v subdukčních zónach, nebo je šíleně deformovaná v orogénech.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Gondwana

Martin Plec,2015-09-01 15:51:10

Jasně, hypoteticky to možné je. Ale je to opravdu TEN argument? Jak poznáme, že druh byl lokální, když ho najdeme na dvou kontinentech? Kromě toho bych hádal (ale nemám to podloženo), že bude jen velmi málo fosilních druhů, o kterých toho víme tolik, abychom na nich tento argument mohli postavit - nebo se mýlím?

Nehledal jsem sice usilovně, ale hledal jsem, a žádné vysvětlení jsem nenašel.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Gondwana

Roman Gramblička,2015-09-02 07:30:41

Je dost nepravděpodobné, aby se nějaký druh vyskytoval nezávisle na dvou rozdílných místech, aniž by tato spolu souvisela. Pokud se nenajde i jinde, je dost možné, že jde o lokální druh a jako každý musel vzniknout na jednom místě. Tedy je pravděpodobné, že ty dvě místa museli být v kontaktu.
Ale jinak, modelování paleogeografie je z velké části založeno na domněnkách a pravděpodobnostech. Skutečných faktů je málo, proto je lze brát s určitou rezervou. Čím vzdálenější minulost, tím menší důvěryhodnost

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Gondwana

Martin Plec,2015-09-02 08:59:57

"Je dost nepravděpodobné, aby..."
To je pravda, ale scénáře, jak to mohlo nastat, mě napadají přinejmenším dva:

1. Druh byl hodně rozšířen. Pak stačí, aby byly oba kontinenty spojeny pevninským mostem někde hodně daleko od nalezišť, a je to. Že jsme je ZATÍM nikde jinde nenalezli, vůbec nic neznamená.

2. Nejde o stejný druh, i když se to tak jeví. Podle pár nalezených kostí se dá dost špatně určit, že šlo o tentýž druh. Ale mohou mít před pár milióny nebo desítkami miliónů let společného předka.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Gondwana

Petr Kr,2015-09-02 09:32:22

Dobrý den pane Plec,
ještě je pravděpodobné, že daný druh přeplaval moře. Matematická pravděpodobnost takového případu určitě nemá hodnotu 0. Pak je pravděpodobné, že daný druh se vyvinul nezávisle na dvou místech. Opět platí, že kombinací DNA lze s určitou matematickou pravděpodobností zopakovat 2x. Atd. Pochopitelně není 100% zaručeno, že to je tak, jak praví hypotéza. Proto se to jmenuje hypotéza. Nebo potřebuje jako důkaz satelitní snímky z té doby?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Gondwana

Roman Gramblička,2015-09-02 11:57:19

výber vhodné fosilie musí splňovat vícero parametrů, pokud chcete dělat geografické korelace, jinak vám to jiní vědci v oponentuře rozcupují na kusy. takže:

1) druh musí být lokálně hojný, ale musí být dostatečně prokázáno, že se jinde (a už vůbec ne globálně) ve stejně starých sedimentech nevyskytuje. To se ale nejednou, vzhledem k žalostně neúplnému fosilnímu záznamu, prokazuje poměrně těžko. V některých případech, jako je glossopteris či lystrosaurus to však jde.
2. druh musí být po morfologické stránce dostatečně prozkoumaný. Pár kostí, úlomky schránek či fragmentární listy nepřipadají v úvahu.
3. nemusí to být nutně druh, lze použít rod nebo i čeleď, jen je nutné si být jist, že se použitý taxon vyskytoval lokálně a krátkou dobu.

čili, postup je docela složitý. Stejně jako při absolutním datování nemůžete použít jakoukoliv horninu se zirkony a z horniny jakýkoliv zirkon. Musíte vyloučit všechno, co by mělo zkreslující vliv na výsledek

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Gondwana

Martin Plec,2015-09-02 20:50:35

Díky za vysvětlení. Zdá se, že o tom něco víte. Mám si ale vaše odpovědi vyložit tak, že teorie Gondwany a ostatních prakontinentů, co jsou popsány v tom mém odkazu na Wikipedii, stojí na paleontologických nálezech?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Gondwana

Roman Gramblička,2015-09-03 08:06:53

Tož, jsem jen provozní geolog na uhelné šachtě, ale něco málo si ještě z vysoké pamatuji ;-)

Nejen na fosiliích, taky geografie (jižní Amerika zapadá do západního pobřeží Afriky), ale zejména geologická stavba - výskyt stejných geologických formací na okrajích kontinentů. Příkladem buď třeba značná podobnost geol. formací v severním skotsku a na východním pobřeží Sev. Ameriky a jejich shodné stáří.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz