Po stopách měření inteligence  
Inteligence je považována za jedno z nejkontroverznějších témat na poli psychologie. Přesto se dá říci, že měření IQ je považováno za její největší úspěch. Jak k tomu došlo? Komu za to psychologie může poděkovat? A je vlastně za co děkovat?

 

(zdroj: http://galton.org/)
(zdroj: http://galton.org/)

V druhé polovině 19. století, kdy byla populární kraniometrie, psychologové věřili, že je přímá souvislost mezi velkou hlavou a inteligencí. V roce 1884 dokonce Francis Galton postavil antropometrickou laboratoř, kde měl v úmyslu měřit fyzické a mentální vlastnosti lidí s úmyslem dopracovat se k závěru ohledně inteligence (The Open University, 2014).

 

(Alfred Binet, zdroj: https://en.wikipedia.org)
(Alfred Binet, zdroj: https://en.wikipedia.org)

Mladý francouzský vědec Alfred Binet, který po boku Jeana-Martina Charocota, který je považovaný za zakladatele moderní neurologie, studoval rozmanitosti dětského vývoje, mentálních nemocí a hypnózy, se taktéž začal zajímat o kraniometrii. Ve své psychologické laboratoři na Sorbonně v Paříži dlouhé roky studoval vztahy mezi inteligencí a velikostí hlavy. Jediné, co se mu však podařilo prokázat, bylo to, že děti, které mají ve škole horší výsledky, mají ve většině případů větší hlavy, než děti které ve škole vynikají. Binet se tedy stal hlasitým odpůrcem kraniometrie a jeho bádání se začalo ubírat směrem k psychometrii.

 

Výrazný zlom na poli inteligence nastal v roce 1904, kdy se francouzská vláda rozhodla zavést povinnou školní docházku a narazila na problém rozdílné vyspělosti u dětí stejného věku. Na vyřešení tohoto problému byla vytvořena komise, do které patřil Binet a mladý doktor Théodore Simon. Tak vzniknul první Binet-Simonův test inteligence, který zaznamenal celosvětový úspěch. Srovnával chronologický věk dětí s jejich intelektuálním stupněm, neboli mentálním věkem. V roce 1908 byl test americkým psychologem Henrym Goodardem přeložen do angličtiny a v roce 1916 ho jeho kolega Lewis Terman upravil a pojmenoval Stanford-Binetův test. Po popularizaci na území Spojených států začal být Stanford-Binet považován za zlatý standard testů inteligence (Murdoch, 2007). Test se používá dodnes, každých 20 let je upravován a jeho pátá verze byla publikována v roce 2003 (Aiken and Groth-Marnat, 2006).

 

Protože Stanford-Binet test je všestranně zaměřený (obsahuje oblasti slov, čísel, kreslení a abstraktního myšlení) považoval britský psycholog Charles Spearman za přirozené, že může měřit celkový stupeň intelektu jedince, který pojmenoval „g“ (všeobecná inteligence).


Závěry ze studií všeobecné inteligence Spearmana nebyly nijak silné a tak se počátkem 20. století přihlásil o slovo německý psycholog William Stern, který zavedl pojem IQ = Inteligenční kvocient tak, jako ho dnes známe. Opřel se Binetovu představu mentálního a chronologického věku a jejich vydělením se dopracoval k výši IQ. Následně Terman (autor Stanford-Binet testu) vynásobil tento vzorec číslem 100 a dopočítal se k tomu, že když dítě, které má např. 9 let a vypracuje úkoly v testu jako devítileté, tzn. jeho mentální věk se rovná věku chronologickému, bude jeho IQ = 100.

(zdroj: http://casopis.mensa.cz/)
(zdroj: http://casopis.mensa.cz/)

Dle toho je možné říci, že průměrná hodnota IQ u lidí různých věků se rovná 100.

 

Inteligence, tak jako mnoho dalších jevů v našem světě a v přírodě se řídí křivkou normálního rozdělení (Gaussova křivka). 68,2 % lidí má IQ v rozmezí od 85 do 115 IQ bodů. 95,4 % populace má IQ od 70 do 130 IQ bodů a 2,3 % tvoří extrémy na obou stranách křivky zvonovitého tvaru.

 

I kdyby se mohlo zdát, že o všem již bylo rozhodnuto a problematika IQ je vyřešena, debaty o účinnosti měření IQ a vůbec schopnosti se dohodnout na tom, co pojem inteligence znamená, přetrvávaly nadále.

 

V roce 1970 Raymond Cattell vyvinul teorii inteligence, která spočívá v rozdělní „g“ faktoru na inteligenci fluidní, tj. vrozenou, biologicky ovlivněnou, která představuje schopnost myslet logicky a řešit problémy bez závislosti na dosažených vědomostech a předchozích zkušenostech a na inteligenci krystalizovanou, která je naopak ovlivněna prostředím, učením, zkušenostmi a kulturou.

 

Podnětem pro Cattella v otázce rozdělení inteligence mohl mimo jiné být i tzv. „Army testing programme“, který pro americkou armádu vyvinul Robert Yerkes. Alfa a Beta Testy (alfa test pro anglicky mluvící vzdělané muže a beta test pro muže bez znalosti anglického jazyka a psacích dovedností), ale hlavně závěry prezentované z výsledků po otestování více než 1,7 milionů rekrutů vyvolaly vlnu kritiky v oblasti předsudků vůči rozdílným rasám, kulturám a sociálním třídám. Přes to všechno se ale jednalo o první test ve smyslu „papír – tužka“, který umožňoval otestovat velké množství lidí ve stejný čas (Gould, 1996) a takto ho známe dodnes.

 

(zdroj: http://www.pearsonclinical.com/psychology)
(zdroj: www.pearsonclinical.com/psychology)

Psychology po celém světě je dnes nejčastěji využívaná čtvrtá verze testu WAIS-IV (Weschler Adult Intellignece Scale) z roku 2003. Jeho první verzi v roce 1939 vytvořil americký psycholog David Wechsler. Později byla vyvinuta i verze pro děti. Test sice uznává výpočet celkové IQ hodnoty (g), ale přichází se čtyřmi okruhy otázek, které se hodnotí samostatně. Zkoumá verbální chápání, vjemové uvažování, pracovní paměť a rychlost. Je nutné podotknout, že od počátku, i když byl test rozdělen pouze na dvě části – verbální a neverbální, byl určen vždy pro konkrétní jazyk a nebylo ho možné používat bez znalosti té řeči, ve které byl dotazovanému předložen.

 

 

(zdroj: http:// www.pinterest.com/)
(zdroj: http:// www.pinterest.com/)

Více kulturně svobodný a nezávislý na znalosti jazyka je test, který se nazývá Ravenovy progresivní matrice, který byl následně začleněn do dalších testů, jako např. WAIS. První test byl vytvořen v roce 1930 britským psychologem John C.Ravenem a jeho poslední publikovaná verze je z roku 1990. Obsahuje 60 tzv. „matrix problems“, ve kterých je nutné doplnit chybějící tvar podle předchozích vzorů ve stupňující se obtížnosti. I když snahou bylo vytvořit naprosto „kulturně svobodný“ test, dá se i v tomto případě o tom polemizovat, neboť už i tužka a papír se dá považovat za „nástroj kultury“. (Richardson, 1998). Otázkou je, zdali je vůbec možné vytvořit jeden, univerzální test pro všechny, aby splňoval to, co splňovat má, přihlížel na všechny odlišnosti kultur a zároveň ještě pořád měřil to, co měřit má.

 

Další zápletku do problematiky obecné chytrosti neboli inteligence a jejího testování přinesli v roce 1990 dva američtí psychologové, Peter Salovey a Jonhn D. Mayer použitím termínu emoční inteligence. Snažili se prokázat, že dobrá výkonost v IQ testech zdaleka nemusí znamenat nepostradatelnost v pracovním prostředí. Bez čeho se ale nedá obejít na pracovišti je vytrvalost, empatie, schopnost ovládat své emoce a dokázat vyjít s ostatními lidmi (Cherniss, 2000). Byly vytvořeny testy, které se zaměřují na čtyři oblasti emocí: vnímaní, rozumění, použití a jejich řízení (The Open Univerzity, 2014). Emoční inteligenci zpopularizovala v roce 1995 kniha Daniela Golemana: Emoční inteligence: Proč může být emoční inteligence důležitější než IQ. Takže vedle zkratky IQ = inteligenční kvocient, o jehož významu dodnes není zcela jasno, do našeho slovníku přibyla další zkratka EQ = emoční kvocient. Je to záležitost poměrně nová, oblast zatím neprobádaná, ale už se objevují názory, že lidi s vysokým IQ pracují pro ty s vysokým EQ.


A tak určitě nejen psychologové si denně kladou otázku, co znamená být chytrý a zdali se chytrými rodíme, či se nimi v průběhu života stáváme. Jak moc je inteligence ovlivněná heritabilitou a jak moc vzděláním, kulturou či sociálním prostředím ve kterém vyrůstáme? Odpověď je dle všeho v nedohlednu a debaty na úrovni akademické půdy při hypotézách o vývoji lidstva, stejně tak jako v rodinném kruhu při rozhodování o budoucnosti potomků, zdaleka nekončí.

 

Není vůbec jasné, co inteligence je. Zdali je důležitá, či nikoli. Jestli je to nástroj nevyhnutelné pomoci při rozhodování, či nechtěné diskriminace.

 

Jedno je však jisté. Už lidé v starověkém Řecku si pokládali otázky, proč je někdo chytrý a někdo hloupý a jaký se narodil. Inteligence je posedlost. Téma, o kterém se nepřestává mluvit. Zimník, který nevychází z módy. Inteligence a její měření je fenomén.

 

Vždyť proč by jinak den co den sedaly tisíce dětí po celém světě do lavic a tisíce žadatelů o práci za stoly, aby vykonaly někde dobrovolný, někde povinný test, který rozhodne o jejich budoucnosti?

Datum: 11.10.2016
Tisk článku


Diskuze:

Tichý souhlas

Šolim Čatnaj,2016-10-16 09:53:35

Odpovědět

oprava + doplnenie AK BY

Tomi Lee TRNiK,2016-10-14 13:43:22

propadl z čeho?

3) memorovaní

--- vyberie

v ideálnej spoločnosti ...
... by ludia s naj iQ boli dosadzovaný presne tam, kde je potreba riešiť zložité otázky,
samozrejme, že zmysel byto malo iba u detí, ktoré potom môžme viacej tlačiť a PRETLAČIŤ do prírodných vied,
napriek tomu, že v niektorých oblastiach budú podpriemerné,
čo by znamenalo, že by nezmaturovali napr z JAZYKU, čo by im znemožnilo sa dostať na VS.

a od vytlačenia knízky EMOČNÁ iNTELiGENCiA (daniel goleman) je všeonecné známe,
že tý s vačším EQ, šéfujú tým s vyším IQ;)

Odpovědět


a z čoho PREPADOL?

Tomi Lee TRNiK,2016-10-14 13:45:21

tento príspevok patrí úplne dole v diskusii
pod moj prvý príspevok...

Odpovědět

Pavol Hudák,2016-10-12 11:23:53

zaujimalo by ma ci aj mensa zohladnuje vek testovaneho. pretoze zahrnovat vek do testu inteligencie pre dospelych mi pripada zvratene. ked pridem do ochodu a chcem kupit notebook za 1000 eur, musim zaplatit 1000 eur, nie iba 400, len pre to ze mam viac ako 45 rokov.

a tiez meranie slovnej zasoby, ci pamate mi nepripada ako test inteligencie.

a dotretice, naozaj existuje 1/4 populacie(iq 90), ktora nezvlada ani tie ultra jednoduche otazky ako je priklad ukazkova matrica v tomto clanku? pretoze ked chodim po ulici, bavim sa s predavackami, upratovackami.. nepripadaju mi tak neinteligentne zeby nedokazali vyriesit tak jednoduchy priklad. nieje to iba o tom ze ak sa s iq testom clovek stretne popry krat v zivote a predtym 10 rokov mozog poriadne nepouzival(nema intelektualne zamestnanie, nieje student a pod), nieje zvyknuty sa sustredit na tento typ cinnosti a teda ma prirodzene horsie vysledky? nebolo by rozumnejsie dat kazdemu 3 tyzdne zahrievacich mentalnych aktivit a az potom dat spravit iq test? myslim zeby to karty znacne premiesalo.

Odpovědět


Re:

Radovan Slegl,2016-10-12 12:25:33

Věk se určitě zohledňuje, je to proto, že mentální schopnosti člověka s věkem mění...není přece možné říci, že starý člověk je hloupý jen proto, že je pomalejší, víc zapomíná atd...nejlépe to je vidět u dětí, kde se mentální a skuteční věk někdy dramaticky liší.

Slovní zásoba a paměť by se neměla do IQ zahrnovat (já to ale v testu nezažil) to je jiný druh "inteligence"

Ta ukazková matrice je možná až moc jednoduchá, určitě jsou tam složitější příklady aby bylo možno podchytit celou škálu. Máte ale pravdu, že by člověk na IQ test měl trochu trénovat aby výsledky byly odpovídající. Podle své zkušenosti vím, že na poprvé takový člověk přesně nepochopí smysl nebo způsob řešení úlohy. Na druhou stranu ani delší tréning vám nedovolí překročit tu vaší pomyslnou hranici IQ. Zkrátka další a další testy už budou pořád okolo vašeho IQ a dál se nezlepšujete.

Odpovědět


Re: Re:

Pavol Hudák,2016-10-12 12:35:39

ale stari ludia su hlupejsi. nemyslim to samozrejme ako urazku, ale ako fakt. mentalne schopnosti zacinaju klesat uz po 25 roku zivota, s tym sa neda nic robit. naopak vekom postupne stupa krystalicka inteligencia, takze sa to v praktickom zivote zrovnava(resp aj prevysuje).
starsi ludia by mali dostat na test viac casu, ale vysledky by sa nemali nejak prepocitavat.

posledny odstavec potvrdzujem, napriek pokusom o trening mozgu, su moje vysledky iq testov +- okolo tej istej hodnoty, aj ked na zaciatku mierne stupali.

Odpovědět


Re:

Radim Polášek,2016-10-12 13:00:06

Věk se v testu Mensy zohledňuje.Když test uděláte, tak, asi pokud odhadne testující, že by to mohlo mít smysl, podle Vašeho věku zkoriguje množství získaných bodů a do osvědčení vypíše ten konečný počet.
Optimální věk, kdy test asi vyjde nejlépe, je podle mně tak okolo 20 let, jak mozek stárne, test se zhoršuje a tak asi Mensa přidává. Asi by bylo hloupé, kdyby tam někdo po 20 - 40 letech, kdy test udělal, když mu bylo dvacet, ve 40 - 60 letech zvládl třeba jen 110 bodů......
Mně přidal. když jsem ten test děla před cca 5 roky, něco mezi 10 - 15 body a nakonec mi vyšlo 129 bodů.
O jeden bod víc a mohl jsem být členem.
Ještě mám do Mensy dva pokusy, tak pokud si udělám příležitost, budu zkoušet......

Odpovědět

Hugh Mongous,2016-10-11 22:24:01

Článek je spíše krátkou vulgarizací komplexního tématu. Korelace mezi objemem mozku a IQ je ~ 0,3 a při zahrnutí specifických oblastí mozku stoupne tak na 0,6-0,7 - což je překvapivě silná korelace. Taktéž existují vztahy mezi EEG, PET, pohyby očí, reakčními časy a IQ. Wechsler pochopitelně také obsahuje nečasovanou verzi matic, takže dávat to do rozporu s Ravenem je zavádějící. Mimochodem jsou na něm velmi vysoké růsty vlivem Flynnova efektu a klidně může být verbálně mediovaný. Oproti tomu mnohé subtesty Wechslera zaznamenaly prakticky nulový růst.

Emoční inteligence není v kognitivní psychologii zavedený termín, je to spíše novinářská kachna a výmysl. Nepotřebný a zmatečný pojem pro kombinaci atraktivity těla, hlasu, tváře, osobnosti a sociálních dovedností.

Odpovědět


Re:

M Hollan,2016-10-12 07:31:21

Nazývat kachnou uznávané práce Saloveye a Mayera, tak to bych taky udělal jen pod pseudonymem :)

Odpovědět


Re:

Radim Polášek,2016-10-12 13:38:42

Jenže oni tehdy v tom předminulém století neměřili objem mozku a už vůbec ne objem specifických oblastí mozku, ale objem hlavy. A to je sakra pořádný rozdíl. A úplně jiná závislost.

Odpovědět


Re: Re:

M Hollan,2016-10-12 15:51:58

To jste pane Polášku pány Saloveye a Mayera poněkud předčasně pohřbil. Stále se těší dobrému zdraví a publikují :)

Odpovědět

Jak neměřit člověka

Miroslav Žáček,2016-10-11 21:12:51

Rád bych článek s problematikou měření IQ doplnil o informaci, že se jí věnoval i světově známý zoolog, paleontolog, evoluční biolog, historik vědy a vynikající popularizátor Stephen Jay Gould (1941 - 2002)ve své knize The Mismeasure of Man, která vyšla v českém překladu v roce 1997 pod názvem "Jak neměřit člověka" s podtitulem "Pravda a předsudky v dějinách hodnocení lidské inteligence" (Nakladatelství Lidové noviny). V knize je podán detailní historický vývoj měření IQ. Nevím jak na jiné čtenáře, ale na mě působí dojmem, že Jay Gold měl velké pochybnosti, že inteligenci lze objektivně změřit.

Odpovědět


Re: Jak neměřit člověka

Hugh Mongous,2016-10-11 22:29:30

málo co jde objektivně měřit (takže Gould převádí vědeckou debatu do roviny rozpatlané filozofie), jde spíše o to předpovědět, jak úspěšná daná osoba bude v moderním pracovním a akademickém prostředí, což se cca daří

Odpovědět


Re: Re: Jak neměřit člověka

Stanislav Florian,2016-10-12 16:32:25

Daří se předpovědět úspěšnost v pracovním a akademickém prostředí pomocí EMOČNÍ inteligence
https://www.kosmas.cz/knihy/165702/emocni-inteligence/
Daniel Golemann : Emoční inteligence
Tam píše, že úspěšnost v zaměstnání se odvíjí asi ze 2/3 od emoční inteligence, dokonce ani v akademickém prostředí není IQ rozhodující.

Odpovědět


Re: Re: Jak neměřit člověka

Miroslav Žáček,2016-10-12 20:34:56

Jaká je tedy podle vás inteligence mého bývalého spolužáka ze základní školy, který do mé třídy propadl (propadl 2x a do 9. třídy nedošel)a dnes vede úspěšnou firmu s autobateriemi ? Až někdo dokáže definovat co je vlastně inteligence, pak se teprve budeme moci bavit o jejím měření.

Odpovědět


ale PROPADL s čeno?

Tomi Lee TRNiK,2016-10-14 13:33:08

1) jedna lastovička jar nerobí,

2) nevieme z čoho prepadol,

3) školské osnovy kde komu nesadnú,
+ doteraz bola škola hlavne o memorocaní, čo z MENSA testami nemá moc spoločné,

4) meranie IQ TESTAMI ala MENSA, je objektívne a na základe množstva testovaných velmi presne nakalibrované,

5) test iQ MENSA meria schopnosti práve a iba v tom čo je v teste, teda dopĺňaní obrázkou,
- to znamená, že ich výpovedná hodnota je taká,

ako NAPRíKLAD výpovedná hodnota fyzického testu,
kde človek má urobiť čo najviac klikou, brušákov a drepou za 1minutu/ dokopy 3 minuty.
-- tento test nám odelí obéznych a podviživených od normálnych,
--- z normálnych vynerie tých čo majú najvačšie predpoklady byt majstrami v KARATE-napríklad,
to ale neznamená, že kto dokáže urobiť najviac klikodrepobrušákov bude Majster v KARATE,
je to len predpoklad, lebo na karate treba mať aj iné vlohy ako drzosť, agresivtu, odvahu a odolnosť voči bolesti a zraneniam.


To znamená, že v ideálnej spoločnosti, kde by o postupe v kariére rozhodovali len iQ TESTOM namerané hodnoty,
kde nieje dvoležité mať:
- ostré lakťe,
- mať známosti,
- nebáť sa rizika,
- nerobiť si nič z toho keď požičané peniaze nevrátim,
- keď využijem dieri v systéme
- príjemné vystupovanie,
- príjemný vzhlad atď.
INAK povedané iQ TEST MENSA netestuje vyšie spomenuté EMOČNE DEDIČNÉ vlastnosti,
ale len rychlosť a schopnosť mozgu riešiť problémy,
ktoré sa dajú vyriešiť HLAVOU.

Odpovědět


a že exMensan SK;) tolko chýb a prispevkou;)

Tomi Lee TRNiK,2016-10-14 13:52:32

To znamená, že v ideálnej spoločnosti,

kde by o postupe v kariére rozhodovali len iQ TESTOM namerané hodnoty, kde nieje dvoležité mať:
- ostré lakťe,
- mať známosti,
- nebáť sa rizika,
- nerobiť si nič z toho keď požičané peniaze nevrátim,
- keď využijem dieri v systéme
- príjemné vystupovanie,
- príjemný vzhlad atď.,

by PRAVDEPODOBNE ludia s big iQ boli najúspešnejši v podnikaní, politike atď.,

Ale takáto spoločnosť je moc fantasi aj na fantesi spisovatelov.

Odpovědět


Re: ale PROPADL s čeno?

Miroslav Žáček,2016-10-14 20:24:41

Je to již spousta let, nepamatuji si, z čeho propadl. Ani nevěřím na objektivitu obrázkových testů a la Mensa. Různí lidé mají nadání na různé věci, jeden na technické kreslení, druhý zase na jazyky a nelze říci, že by kterýkoliv z nich měl nízké IQ jen kvůli tomu, že má talent na něco jiného. Můj osobní názor je, že inteligence je schopnost adaptace na prostředí i když ani to není dokonalé.

Odpovědět


Re: Re: ale PROPADL s čeno?

Tomi Lee TRNiK,2016-10-15 08:07:49

neveríš na objektivitu??
Prečo?

čo meria iQ test je presne definované tými testami,
nikde nikto kto ludom dáva tieto testy ci ich vyhodnocuje NETVRDÍ že
majú niečo spoločne s kreslením či z jazykmi,
a že kto má priemerné iQ nemôže dostať nobelovu cenu za mier,
menej pravdepodobne je že ju dostane za chemiu a minimalne za fyziku.

ak budeš mať iQ pod 70, tak vedz že talent na kresleie či jazyky ti neumožní zapadnúť do spoločnosti,
zrovna tak ani to že ak budeš vedieť hovoriť len jedným jazykom tak ti iQ nad 155 nepomôže byť tlmočníkom.)

ANO presne o tom je IQ test, aby ukázal schopnosť adaptácie na prostredie,
nieje dokonalý - LEBO TO By MUSEL ÚPLNE SYMULOVAŤ ŽIVOT,
a taký test vlastne podstupuješ každý deň;)

iQ mensa test je pokus o združovanie ludí s podobnými schopnostami,
ale ver, že aspoň na slovensku neprekročil tieň záujmovej skupinky.
MYSLEL SOM SI NAIVNE, že rozluskneme každý problém,
ale to by vyžadovalo minimálne 10 ooo hodín štúdia daného problému,
a to sa teda nikomu robiť nechcelo;) takže to skončilo pri hrani iq hier čo ma nebavilo,
a keď bol spor tak to ako všade skončilo zákopovou vojnou,(

jak jeden klasik napísal, vysoké iQ ti umožní rýchlejšie sa dopracovať k výsledku,
ale to aký bude záleží na vstupných informáciach.

JEDINÝM a trvalo udržatelným ZMYSLOM vylepšenia EiQ testov,
je ten aby deti boli pravidelne testované, čo umožní odhlaiť,
ktorým treba pomôcť a hlavne kedže pokrok je hlavne v rukách vedcov,
treba napr. deti nadané na "fyziku" nasmerovať týmto smerom,
a nezaťažovať ich výtvarnou hudobnou dejepisom,
či šikanovať za pravopis atd... a opačne,)

samozrejme, že je možné že sa potom deti v dopelosti svojmu osudu zoprú,
lebo to je jeden z vrodených ALGORiTMOV ludského mozgu,
ako bojovať proti DETERMiNISMU;)


ps: je mi nad slnko jasné, že nezmeníš na nič názor,
a tento môj text budeš čítať s filtrom,
ktorý podporí to čo si myslíš,
až sa vlastne divím načo to píšem;)

Odpovědět


Re: Re: Re: Jak neměřit člověka

Pavol Hudák,2016-10-15 17:34:41

nadpriemerna inteligencia nieje v beznom zivote potrebna. omnoho dolezitejsia je startovacia ciara(miesto narodenia, bohati rodicia), dobra pamat(na absolvovanie 90% vysokych skol viac netreba) a silna socialna siet(ak mas problem, pomozu ti kamarati ci rodina).

vysoka inteligencia je v beznom zivote skodliva, pretoze sa clovek citi opusteni, vidi skazenost sveta, vidi neefektivnost sveta, nikto ho nechape, nikto nezdiela jeho nazor, pretoze skoro nikto na to nema mentalnu kapacitu ho pochopit.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Jak neměřit člověka

Šolim Čatnaj,2016-10-16 10:12:42

Ten první odstavec se dá shrnout do pojmu životní štěstí a s tím druhým se nedá nesouhlasit (možná i pojem smůla ve smyslu toho co Vám přináší v běžném životě první odstavec). Tak že věčná nespokojenost jedné i druhé strany publika, která žene lidstvo tam kde právě je. Vypadá to, jako boj morálky s hmotnou, jejichž kombinace a propletenost se samozřejmě mezi sebou i na extrémy nevylučují.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Jak neměřit člověka

Milan Krnic,2016-10-16 12:13:16

A to se dá zase svést do jednoho pojmu: kauzalita
Už jenom to, zda se dožijeme následujícího rána závisí na nepředstavitelném počtu okolností.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz