Rostoucí plochy řepky: Problém, ale ne ten největší  
Až se jaro zeptá, co dělali naši zemědělci loni na podzim, měla by korektní, častá a správná odpověď znít: „seli jsme řepku“. Podle jen několik dní zveřejněného šetření českého statistického úřadu (ČSÚ) týkající se soupisu ploch ozimů pro sklizeň 2017 se totiž meziročně plochy této olejniny v ČR opět zvýší, a to o 14 000 hektarů, z loňských 392 991 na letošních 407 196 hektarů. To jistě vzbudí na jaře, až řepka začne kvést a být i pro laiky viditelná, mediální emoce a další diskuse o prohlubování eroze naší krajiny nevhodnou skladbou na zemědělské půdě pěstovaných plodin.

Řepková idylka s kulisou hradu Bezděz. (Kredit: autor textu)
Řepková idylka se siluetou hradu Bezděz. (Kredit: autor textu)

Je ale třeba říci, že řepka v tom není ani zdaleka sama. Z dat ČSÚ vyplývá, že se v loňském roce dále snižovala druhová pestrost pěstovaných plodin a že se dvě nejrozšířenější plodiny – ozimá pšenice a ozimá řepka pěstovaly téměř na polovině osevních ploch (48,8 procenta) a další dvě plodiny, ječmen jarní a kukuřice sklízená na zeleno, rostly na pětině oseté půdy (18,8 %). Čtyři nejčastěji pěstované plodiny tak loni zabíraly ve struktuře osevních ploch téměř 70 % (67,6 %) a na všechny ostatní plodiny zbyla necelá třetina (32,4 %). Zdaleka největší plochy ale nezabírala (a nezabírá) řepka, ale ozimá pšenice.

 

Řepka má i své stinné stránky, potřebu postřiků před nemocemi a škůdci. (Kredit: autor textu)
Řepka má i své stinné stránky, např. potřebu postřiků před nemocemi a škůdci. (Kredit: autor textu)

Z pohledu eroze a dalších vlastností přitom řepka není „černobílá plodina“ (samozřejmě je žlutá, ale jde o ty (ne)přínosy pro krajinu). V prvé řadě není řepka typická širokořádková plodina (často používaná meziřádková vzdálenost činí 12,5 centimetru) jako kukuřice, nebo třeba brambory, o nichž se v souvislosti s erozí prakticky nemluví. Poměrně hřmotná řepka představuje dokonce, pokud se použije jako předplodina a zaorá se, nebo pokud se nechá po sklizni zelená hmota na poli, pro půdu vítaný zdroj půdu obohacujících látek a také organické hmoty - odumřelé kořenové zbytky a hlavně kůlový kořen vytvářejí drenážní síť pro kořenový systém následné obilovině, přičemž množství kořenových zbytků, které řepka zanechává v půdě, se udává v rozmezí 1520 – 4780 kilogramů sušiny na jeden hektar.

Svah a nesprávná agrotechnika + řepka = eroze. (Kredit: autor textu)
Svah a nesprávná agrotechnika + řepka = eroze. (Kredit: autor textu)

 

Dotace půdy prostřednictvím látek obsažených v řepce je dána ovšem především tím, že sama řepka je jejich velkým vysavačem. Platí tak, že sice hodně živin z půdy vytáhne, ale ty se do ní zase při zpětném transportu vrací – například z celkové spotřeby K2O ve výši 350 kilogramů na hektar se do půdy vrací 315 kilogramů. K pozitivním vlastnostem řepky je také třeba připočítat klíčovou roli pro produkci světlého řepkového medu a tedy zajištění potravy pro včely v období, kdy zase tolik planě rostoucích bylin v přírodě nekvete.


Agresivnost řepky zbaví pole plevelů, ale i biodiverzity. (Kredit: autor textu)
Agresivnost řepky zbaví pole plevelů, ale i biodiverzity. (Kredit: autor textu)

Řepka má ovšem samozřejmě i své stinné stránky. V prvé řadě je to její agresivita, která likviduje v řepkových porostech prakticky veškeré plevele, což snižuje biodiverzitu v krajině, ale pro pěstitele je to výhodné. Agresivita řepky se projevuje i ve schopnosti semen této plodiny přetrvat v půdě mnoho let, podle některých údajů dokonce více než 20 let, aniž by přitom ztratily schopnost klíčivosti. S tím je tak trochu v rozporu mimořádná náchylnost řepky k nemocem a značné riziko poškození porostů řepky rozličnými škůdci, což lze nejen zemědělsky, ale zejména z pohledu eroze považovat za nejhorší negativní vlastnost této plodiny. Na řepce je celosvětově popsáno 71 mikroorganismů vyvolávající onemocnění rostliny, v podmínkách střední Evropy pak jde o 57 druhů škodlivého hmyzu. Škůdci přitom napadají ozimou řepku po celý rok, jednotlivé druhy ale představují riziko v různých fázích vývoje porostů. To v praxi vede k nutnosti opakovaně porosty řepky vůči škůdcům chemicky ošetřovat, a to zase vede k likvidaci v půdě potřebných mikroorganismů ústící do takzvané „mrtvé půdy“. Taková půda ovšem není schopna efektivně zadržovat vodu a krajina ztrácí svou retenční schopnost.

 

Poznámka redakce: Autor článku vydává osvětově-informační portál Naše voda
Poznámka redakce: Autor článku vydává osvětově-informační portál Naše voda.
Pokud tak někdo tvrdí, že pěstování řepky je pro pole pozitivní, bude mít v mnohém pravdu stejně jako ten, který bude tvrdit opak. Pokud bude někdo jiný tvrdit, že porostů řepky v krajině máme nadmíru a jiný naopak, že se jejich plocha ještě může zvýšit, budou mít také oba pravdu. Základní problém je totiž jinde, a to ve velikosti nepřerušovaných půdních ploch osetých řepkou, stejně tak ale ve velikosti nepřerušovaných ploch osetých obilovinami. Pokud chce proto naše společnost zejména s vodní erozí efektivně bojovat, je nutné především tyto velké plochy rozčlenit na menší celky, oddělit je od sebe prostřednictvím mezí, alejí, travnatých pásů a dalších takzvaných krajinných prvků, do nichž byly konečně v loňském roce zahrnuty i mokřady. Využít lze k tomu i naší zemí v Bruselu bohužel nenotifikovaných programů agrolesnických systémů, které mimo jiné představují i částečné vytváření přidané hodnoty k produkci pěstovaných hospodářských rostlin, například možnou maloprodukcí ovoce. Pod každou korunou vzrostlého stromu je navíc o až o pět stupňů nižší teplota vzduchu, což snižuje výpar vody a zvyšuje onu žádoucí retenční schopnost krajiny. Možných opatření je prostě celá řada, například navracení dalších drobných vodních ploch (kromě mokřadů) do krajiny, nebudou-li ale v praxi uplatněna, nemusíme v naší zemi pěstovat ani hektar řepky a přesto se nic moc nezmění.

Autor: Petr Havel
Datum: 07.02.2017
Tisk článku

Související články:

(Eko)logické zemědělství I     Autor: Jan Kašinský (21.03.2016)
(Eko)logické zemědělství II     Autor: Jan Kašinský (23.03.2016)



Diskuze:

Pro upřesnění

Ladislav Žahour,2017-02-08 14:36:21

K nadpisu řepka se seje v létě od poloviny srpna. Je to dobrá tržní plodina s cenou těsně pod deseti tisíci Kč/t s výnosem přes tři tuny z hektaru oproti pšenici s cenou lehce pod čtyřmi tisíci Kč/t a výsosem do šesti tun z hektaru.

Odpovědět


Re: Pro upřesnění

Milan Krnic,2017-02-08 19:22:34

A co teprve ten řepkový med!

Odpovědět


Re: Re: Pro upřesnění

Jiří Novák,2017-02-13 21:31:25

Už jste zkusil vytočit plásty plné toho řepkového, jak vy říkáte, medu?

Odpovědět

Tomáš Jelínek,2017-02-08 11:50:17

Na rovinu se přiznám, že jsem v tomto ohledu naprostý laik. Pokud je tady někdo znalý problematiky, byl bych mu vděčný, kdyby mi pomohl si něco ujasnit.
Jednak - to v našich podmínkách není poptávka po jiných plodinách než řepka, že se tak intenzivně pěstuje nebo je její pěstování (dotace, tržní výnos) natolik výhodné? Na co se vlastně kolik řepky spotřebuje? Olej, spalování biomasy, biosložky do paliv? Poslední dvě se mi zdají jako nesmyslné využití.
No a co s půdou, když by se nepěstovala řepka? Je ji čím nahradit? Pokud ne, nebylo by ekologicky lepší nechat půdu ležet ladem?

Odpovědět


Re:

Jiří Novák,2017-02-08 15:22:28

I byla by poptávka, ale ta je saturována levným žrádlem (doslova) z dovozu.

Nadto jsou tu dotace na zcela neekologická, ba bych řekl protiekologická biopaliva. Kdo je prosadil a proč je dobře známo. Je to tentýž člověk který se na dotacích už pěkných pár let pakuje.

Pro přírodu by zdá se bylo nejlepší hospodařit tak, jak se to dělalo před válkou. Něco nechat na pastviny (to je ta vaše půda ladem), něco obdělávat intenzivně, sem tam sad nebo zelenina... prostě pestrá mozaika, obohacená sem tam remízkem či mezí. Zvýšilo by to i množství lovné zvěře, která u nás i přes omezení chemizace už zase začíná vymírat. A navrch bychom se přímo topili v hromadách kvalitního s levného jídla (ale to se nesmí připustit, to by taky mohly řetězce a jejich drahé odpadky vydávané za jídlo přijít zkrátka).

Odpovědět


Re: Re:

Čestmír Berka,2017-02-09 11:26:27

dotace na biopaliva IMHO NEJSOU.Za biopaliva se platí a platit stále bude nižší spotřební daň, - TO NENÍ DOTACE pro Agrofert, je to cenové zvýhodnění směsi motorové nafty s minimálně 30procentním podílem metylesterů řepkového oleje.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Milan Krnic,2017-02-11 21:50:40

imho ještě to tak!
http://www.dotacnisluzby.cz/dotace-na-tvarovana-biopaliva.html
Tedy nejsou, přímé (což imho nějak ekvivalentní je).

Odpovědět

Teplota pod korunou stromu

Jan Novák9,2017-02-08 06:38:50

"Pod každou korunou vzrostlého stromu je navíc o až o pět stupňů nižší teplota vzduchu, což snižuje výpar vody a zvyšuje onu žádoucí retenční schopnost krajiny."

Neni teplota nahodou nizsi kvuli vyparu vody z listu? Strom odpari znacne mnozstvi vody.

Odpovědět


Re: Teplota pod korunou stromu

Jiří Novák,2017-02-08 16:09:18

Rozdíl bude plynout v první řadě z rozdílu dopadajícího záření na osluněnou resp. zastíněnou plochu. Nemusí to stínit zrovna koruna. Pod nějakou stříškou budete mít taky o dost chladněji.

Co se týče výparu, strom si to dovede účinně regulovat a zrovna v letním parnu bude mít průduchy uzavřené. Naopak po dešti se "páří z lesů", jak jste si určitě všimnul.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz