Tento článek není vědeckou prací. Je pouhou pseudovědeckou provokací. Proto také neobsahuje žádné odkazy na literaturu. Ale kdo chce tento pamflet vyvrátit, měl by se o odbornou literaturu vskutku opřít.
Otázka, kterou jsem již osobně i síťově položil mnoha lidem, sociologům, historikům, politikům…, plédujícím nejprve za vstup do EU a dnes za Ústavu EU a federalizaci, jež je vzhledem k startovní čáře vlastně centralizací, zní poměrně prostě: Co je „fenomén Evropa“? Proč právě Evropa a Evropané jsou takovou planetární historickou výjimečností?
Co způsobilo, že zrovna Evropané v Evropě (původně a donedávna jenom v Evropě) se stali tak výrazným akcelerátorem vývoje lidstva?
Proč Evropané objevili Japonsko a nikoli Japonci Evropu? Proč Egypťané nevynalezli při výrobě skleněných lahviček čočku a dalekohled a mikroskop a tyto prosté předměty musely čekat až na Evropany? Proč Ameriku neobjevili Číňané či Japonci, ale Evropané (a hned dvakrát, heč)? Proč chemická technologie nebyla vyvinuta v ropou bohatých oblastech Předního východu? Proč se rozvoj matematiky do dnešní závratné šíře i hloubky neodehrál v Indii, ale v Evropě? Proč Austrálii nekolonizovali Indonésané nebo Arabové? Proč statisícové armády indiánských říší byly jen dýmovým sloupkem před dechem hloučků pologramotných conquistadorů? Jak je možné, že každých sto roků vývoje evropské literatury přineslo více žánrů než libovolných tisíc let písemnictví kterékoli jiné kultury? Jak to, že evropská hudba, vysoká i konsumní, odsoudila všechna neevropanská hudební díla do posice pouze přechodně módního „etna“ (Číňané drobné zveličení jistě prominou)? Proč v Evropě vzniklo více stavebních slohů než v celém ostatním světě dohromady? Jak to, že přírodní vědy jsou vybudovány ryze a výhradně evropsky?
Čím to, že relativní přelidnění v Evropě vedlo k průmyslové revoluci a posléze zvýšení individuální svobody člověka, zatímco relativní přelidnění kdekoli jinde vedla k hladomorům, válkám, despociím? Takovýchto zneklidňujících otázek je…
Zobecňující odpověď se musí opřít o nějakou vlastnost typickou pro evropský subkontinent a výhradně pro tento kousek planety, nebo vlastnost společnou pro Evropany a výhradně pro Evropany. Tato vlastnost však musí být příčinou evropanství, nikoli jeho následkem.
Upřímně – jediné společné a výhradní, co jsem při velmi kritickém zkoumání nalezl, jsou nepoužitelné blbosti, například psaní zleva doprava. I když píšeme různými znakovými systémy (nejde jen o rozdíl mezi azbukou, latinkou, alfabetou a donedávna švabachem – jde i o to, že například znaky latinky užívané třeba Angličany zastupují úplně jiné zvuky než tytéž znaky užité Katalánci či Finy; česká „nabodeníčka“ nebo německé, polské a maďarské spřežky snad netřeba ani připomínat), všichni píšeme zleva doprava. To je asi jediná výhradní a společná „eurovlastnost“. Že by však zrovna toto bylo onou mimořádnou evoluční výhodou? Sám se tomu chechtám. Obdobnou blbostí je třeba to, že když jíme kompletním příborem (který je ostatně evropským produktem), držíme nůž v pravé a vidličku v levé ruce. Žádnou rozumnou společnou výhradní všeevropskou vlastnost jsem však nenalezl – a nikdo jiný mne na ni též nenavedl a všechny pokusy a návrhy byly jen fatální záměnou příčiny a následku či neoprávněnou generalizací z neznalosti.
Ergo východiska nutno upravit: musí jít o kombinaci několika jevů, které sice nejsou výhradní nebo nejsou všeevropské, ale výhradní a celoevropsky dominantní je právě jejich kombinace. A musí jít přitom o vlastnosti, které buď přinášejí velkou civilisačně evoluční výhodu, nebo sice žádnou výhodu nepřinášejí, ale svou existencí zabírají místo pro jinou vlastnost, jež by byla evolučně civilisační nevýhodou.
I vymyslel jsem si tyto evropotvorné jevy:
a) Rasa
Většina Evropanů jsme Indoevropany. Těch pár málopočetných neindoevropských národů se natolik vnějším zjevem i národními zvyklostmi „poindoevropštilo“, že zdrcující většina Evropanů jejich cizost neodhalí, dokud nepromluví svou mateřštinou. Indoevropská rasa je zřejmě výhodou – jsme chytří, máme velké mozky, jsme fanatickými „škatulkovači“ a tvůrci systemizací, tabulek a grafů a co nám chybí na pigmentu, to nám přebývá na chlupatosti (no – ženy to moc netěší). Nicméně i mimo Evropu žijí přemnozí Indoevropané a jejich úspěšnost je více než pochybná. A za všechno a všechny snad stačí uvést rozdíl mezi systemizací Vátsjájanovou a Linného: zatímco prvá zůstala jen hříčkou, druhá napomohla změnit tvářnost světa. Ale i mezi námi v Evropě žijí Indoevropané, kteří úspěšní nejen nejsou, ale jichž indoevropanství je neznalými s oblibou popíráno – Rómové. A konečně – mongoloidní rasa má poměrově větší mozky a měřitelně vyšší průměrný inteligenční kvocient.
Tedy naše indoevropanství, naše rasa, vzdor přáním mnoha rasistů tím výlučně určujícím není. Nicméně také platí, že žádná neindoevropská kultura se s námi Evropany zatím historicky měřit nemůže.
b) Zemědělství
Zdrcující většina našich předků po několik posledních tisíc let byli zemědělci – rolníci. Ale rolnické zemědělství existuje dlouhodobě i v jiných koutech planety – a bez naší expansivní kultury. Samotné zemědělství nestačí. Teprve sezónní zemědělství – zemědělství v podmínkách výrazného střídání příznivých a nepříznivých ročních období nám dalo evolučním tlakem svůj nejvzácnější plod: princip odložené spotřeby. Ale ani to není výlučné evropské, i když, pomineme-li přímořské rybáře, je to aspoň všeevropské. (Že pastevectví tento přínos nemá, to snad objasňovati netřeba.) Ale sezónní zemědělství se vyskytuje i v jiných částech světa a přes to tam moderní svobodná a technologická civilizace nevznikla.
c) Klima
Dlouhé a kruté zimy sice nejsou typické pro úplně celou Evropu, ale přesto je můžeme považovat za v Evropě dominující. A krutá a dlouhá zima dává přežít jen tomu, kdo se na ni připraví. A čím je zima delší, tím více a intensivnější práce nutno pro přežití sebe i svých dětí před ní vynaložit, tím důvtipněji též nutno tuto práci zaměřit. Generace a generace našich předků se po několik tisíciletí vždy celé léto a podzim připravovaly na přežití zimy, a to je naučilo plánování, strategickému plánování. Naučilo nás to myslet „pro futurum“. Kdo z dávnějších Evropanů toto nezvládl, toho potomci mezi námi nejsou. Pravda, Inuité a Laponci žijí v ještě větší zimě a nic z toho nemají. Jejich zima je totiž permanentní – nemají se kdy a na co připravovat.
d) Monogamie
Ač by se mohlo zdát, že jde o „výmysl křesťanský“, historické prameny ukazují na předkřesťanský charakter evropské afinity k monogamii. Předkřesťanští Řekové, Římané, Iberové a Keltiberové, Galové, Germáni, Slované i Baltové byli dominantně monogamní. Monogamie byla natolik samozřejmá, že každá individuální odchylka od ní byla hodna kronikářského zaznamenání – vždy provázeného údivem. Polygamie byla vždy a všude v Evropě našimi ještě předkřesťanskými předky považována přinejmenším za podivnou – křesťanství jen zasilo na zoraném poli. Co dobrého, výjimečně prospěšného, nám monogamie přináší? To nevím – určitě však brání polygamii, která je zjevně a nepochybně škodlivou pro své marnotratné zacházení s genofondem i jednotlivými osobami a jejich reprodukčním potenciálem. (Návod, jak zacházet s přebytečnými muži, kteří si své 4 manželky nemohou opatřit, nám dnes názorně poskytuje al-Kajdá a Hamás; granátový opasek nebo bomba na krku to prostě jistí.)
e) Křesťanství
Křesťanství našich předků je dalším společným, byť ne výhradním, rysem. Známý aforismus o nutnosti při výchově člověka začít s jeho babičkou zde byl naplněn měrou vrchovatou.
Podle lokality 45 až 70 generací předků dnešních Evropanů bylo pravidelně, minimálně jednou týdně (ale dříve v reálu mnohem častěji – za Habsburků u nás bylo dokonce uzákoněno přes 90 povinných účastí na mši ročně) vystaveno „ideologické masáži“, při níž byly do jejich hlav vnášeny hodnoty někdy i jdoucí proti přirozenosti lidské povahy. Lidský život jako nejvyšší hodnota a láska jako největší dovednost, primát milosrdenství před spravedlností, pravidelné sebezpytování s obecným odsouzením kritiky druhých, rozmnožování (reprodukce) jako plnění Boží vůle, úcta k manuální práci a prací se živícími lidmi, životní optimismus proti stoické skepsi a víra v řád věcí proti vyznávání náhody a osudu. Dříve nepochopitelná představa o rovnosti lidí, o svobodném uzavírání manželství, o vzájemné a hlavně nezištné pomoci, o prioritě odpuštění před pomstou… Ale také zákaz zákazu libovolných potravin z ideových důvodů, uznání „práva na zábavu a veselí“, právo a povinnost odpočinku od práce, principiální potírání magických praktik a magického myšlení (a tedy vytvoření prostoru pro myšlení vědecké, pro kritický racionalismus); nejvíce ze všeho pak snad důraz na individuální odpovědnost a tedy zásadní popření kolektivní viny. (I když to trvalo patnáct set let, nakonec se například decimace vojenských jednotek zastavit podařilo.) Tyto hodnoty nám za generace natolik přešly do myšlení a obecného chování, že si velká část Evropanů ani neuvědomuje jejich původ. Ovšem nelze zamlčet, že dříve celý Přední východ a celá severní Afrika byly homogenně křesťanskými, a nikoli krátkou dobu, a nic. A i když se třeba v Africkém rohu udrželo křesťanství dominantně, k moderní civilisaci jim to nestačilo.
f) Roztříštěnost
Svárlivost, nehomogenita, rozmanitost, divergence… hlavně ale politická rozdrobenost je tím, co udělalo Evropu Evropou. Evropa nikdy nebyla politicky homogenní. Nikdy nikomu se nepodařilo Evropu sjednotit. Dokonce ani skorosjednotit. Kdokoli se o to pokusil, musel tak činit krví a ohněm a nakonec na to doplatil a jeho vždy územně omezené dílo padlo s ním. Rozdrobení politické mapy subkontinentu na maličké mnohosousedství zabránilo vzniku kontinentální totality a trvalé despocie a kdykoli v některém státečku vývoj nepřál svobodě myšlení, bylo kam utéci rychle a levně. Kdykoli v některém státečku dominovala nesnášenlivost či nekompromisní idea, bylo odkud provádět ideologickou diversi či organizovat odpor. Žádný pidistát nikdy nedokázal ohlídat celé své hranice. Ani před nežádoucími myšlenkami, ani před pašovaným zbožím. A samozřejmě také mnoho států znamená možnost vyzkoušet mnoho politických a ekonomických cest. Nic se nedá totálně utajit, nic se nedá totálně zmanipulovat, nic se nedá totálně ovládnout. Potměšilých záškodníků má kolem sebe každý dost a dost.
A proto Kolumbus u čtvrtého (nebo pátého?) dvora uspěl a finance, lodě a lidi na objev Ameriky získal. Proto žádný umělecký směr nezabránil svému překonání a žádná „akademie“ nezglajchšatisovala architekturu, malířství, hudbu ni literaturu. Proto každá myšlenka a každá idea mohla být a také byla napadnuta, prozkoumána, překonána nebo zesměšněna. Žádná vědecká teorie nebyla dlouho obdivována a všichni schopní se vždy snažili o její vyvrácení. V Evropě nikdy nic nebylo a není definitivní a trvalé. Protože každý buřič a bořič vždy nalezl někde nějaké zastání a žádná centrální moc ho nemohla dohonit všude. Snad jen Rusko se od porážky Zlaté hordy a jejích nástupců odlišovalo a vytvořilo poměrně homogenně ovládanou velkou část subkontinentu – a možná proto tak mnozí dnes europoidnost Ruska popírají (z trapné neznalosti – i Rusko je Evropou a Rusové jsou Evropany, byť tu nadměrně velkou část subkontinentu homogenně ovládají nadměrně dlouho). Ale ani politická rozdrobenost není postačující podmínkou - lecjaký jiný koutek světa je nebo aspoň dříve byl roztříštěný a přesto planetě nedominuje, bárs Indočína či Indie, Nová Guinea i Střední Afrika.
g) Židé
Zda diaspora v Evropě přinesla prospěch Židům, to si hodnotit netroufám. Jejich přínos pro Evropu je však nepochybný. Zřejmě právě rozptýlení Židé byli tím přenašečem podstatných ideí a překonávačem negativních důsledků politické fragmentace shora adorované.
Jejich všadepřítomnost a rasová i kulturní odlišnost, mimořádně velké schopnosti a ekonomická úspěšnost byly oním trvalým a všeobecně evropským impulsem soupeřivosti. Ale také hromosvodem negativních vášní a uklidňovačem posledních z posledních: i nejubožejší křtěný Indoevropan zde měl někoho, kdo formálně právně stál pod ním.
Že Židé byli impulsem a mírou vzdělání a věd, to dnes zpochybní málokdo; ani to, že judaismus byl trvalým zrcadlem křesťanství, nelze zpochybňovat. Jejich rasová a náboženská soudržnost překonávající i nejtěžší politické rozpory hostitelských států téměř dva tisíce let bránila totálnosti politické roztříštěnosti Indoevropanů a zachovávala obchod i mezi nepřáteli „na život a na smrt“. Jejich zásluhy o bankovnictví přes hranice evropských států a státečků a o akumulaci kapitálu pro průmyslovou revoluci jsou známy nejen makroekonomům.
Že je těch jevů zrovna 7, to mne drtí. Vypadá to tak blbě mysticky. Nedokázal jsem však žádnou odejmout – už mi ten pamflet tak dobře neseděl. Nenalezl jsem ani žádnou další k přidání. Pokud mně v tom někdo pomůže, budu jedině rád.
Ale těžko kdo mi positivně pomůže. Spíše očekávám všeobecný odpor a zesměšnění a odsouzení do pytle „selfgeniů“ a cimrmanovsko-mýtinkových visionářů. Předpokládám, že toto seskupení hodnot totiž většinu lidí zastávajících kolektivněji presentované názory intensivně rozčílí. Každý příklonce k té či oné dominující ideové řece najde zde něco, s čím zásadně a principiálně nebude souhlasit.
Jaký div, když každý z těchto jevů je dnes i isolovaně zesměšňován, hanoben, popírán a ničen. Naše minulost, náš původ, naše identita je napadána ze všech stran.
Slovo rasa je už skoro úplné tabu a nadávka. Mluvit o rase je riskováním osobní svobody a ve většině evropských států musí být člověk opatrný na verbalizaci své rasové identity.
„Multikulturalismus“ a „anacionalita“ je hodnotou dne, pohrdání vlastním původem a potlačování vědomí o něm. Vše neindoevropské je hodnotově zveličováno a oficiosně propagováno. Odmítání vlastní rasy jde až do těch malicherností, že ženy se zbavují všeho ochlupení a přirozenými i nepřirozenými prostředky si ztmavují pokožku, blondýny jsou předmětem vtipů a muži si tetují kůži jako papuánští náčelníci lovců lebek. Nově přistěhovalé neindoevropské obyvatelstvo v některých zemích již dosahuje snad i 10 % populace.
Z doby, kdy 98 % Evropanů se živilo zemědělstvím, nám nezbylo prakticky nic. To, že ve většině zemí poklesl počet rolníků pod 5 % a zdrcující většině evropských dětí periodicita zemědělských prací nic neříká, zemědělské nářadí neznají, rozdíl mezi pšenicí a žitem je pro ně neuchopitelný, to by samo o sobě asi až tak nevadilo. Ale průšvih je, že rolnický princip odložené spotřeby je vystaven každodenním útokům a kdo není zadlužen, nejde s dobou. Dluhy mají vlády, podniky, domácnosti. Spoření a spořivci jsou vysmíváni, přísloví „napřed práce, potom koláče“ se stává nesrozumitelným. Na splátky se jezdí dokonce i na dovolenou a slovo leasing, ač dosud nemá českou podobu, je známější a užívanější než pojem „vlastní zdroje“ nebo „samofinancování“. Zásoby jsou překážkou prosperity a rychlý obrat minikapitálu, pokud možno vypůjčeného, je nejvyšší metou. A evropské vlády to vše podporují a zadluženost daňově zvýhodňují a kdo nemá u banky takový či onaký úvěr je osobou nedůvěryhodnou. Za dluhy se vůbec nikdo nestydí a šetrnost vůbec nikdo nepodporuje, ostatně je nazývána lakotou či hamižností. Dehonestace prvotního zemědělství se začala objevovat i ve vědeckých článcích…
Příprava na zimu má pro řadu lidí již jen podobu plánování lyžařské dovolené. Vytvářet zásoby na zimu? Proč? Elektřina, plyn, teplo a teplá voda jsou dodávány stále, spotřebitel nemusí nic plánovat. Zásoby uhlí a dřeva nejsou pro většinu lidí potřebné, zásobám potravin by se oprávněně vysmál každý. Zimní zásobování a úklidy veřejných prostranství plánuje čím dál menší okruh profesionálů a většina populace o této činnosti ani neví. Průmyslová příprava potravin a rozvinutost mezinárodního obchodu nás také zbavuje schopností a dovedností předků, vytvořených při přípravách na nebezpečně neplodnou část roku. Všechno si kdykoli koupíme v produkční kvalitě. Nebýt školní docházky (prázdnin) našich dětí ztratil by smysl i sám kalendář. A roční období jsou už jen příležitostí módních tvůrců a obchodníků s hadříky.
Klasická monogamní rodina, trvalé soužití jednoho muže a jedné ženy s jim imanentní reprodukcí nejen fysickou, leč i duchovní, je předmětem nejtvrdších útoků. Boj proti důsledkům monogamie – rodinným soužitím podmíněné dělbě práce mezi muži a ženami – nabývá až hysterických podob. Podporou interrupcí a antikoncepce ke snížení počtu dětí se s jásotem omezuje vzájemná závislost partnerů a pevnost jejich svazku. Zjednodušením rozvodů a akceptací opakovaných sňatků byla zavedena jakási postupná polygamie. Až satyrským šklebem do tváře klasické monogamní rodiny je zavádění homosexuálních „quasimanželství“. Věrnost je podivná a vícedětnost vysmívána, role otce poklesla na platiče alimentů. Právní uznání skupinového manželství již asi není daleko, stejně jako zrušení trestnosti incestu.
Jak je potlačováno, pomlouváno, hanobeno a osočováno křesťanství, nejpronásledovanější náboženství všech dob, to zejména v Čechách netřeba příliš objasňovat. Povzbuzením pro české militantní ateisty jistě je i postup Paříže či Berlína, kde se pod záminkou boje proti terorismu zakazují křesťanské symboly; jakož i procesy v Anglii, Holandsku, Belgii proti duchovním pro „zločin“ homofobie. Potíže Rocca Buttiglioneho s usednutím do EUkomisařského křesla pro soulad slov se svědomím jsou jen symptomatickou špičkou ledovce rozbujelosti protikřesťanského tlaku v EU. Historie je přepisována, přínos křesťanství popírán, mnohé křesťanské hodnoty zpochybňovány, křesťanské prvky v právu a organisaci společnosti demontovány. Podporovány jsou naopak podivné kulty a pověry, importovaná a naší povaze cizí náboženství (většinou ještě v deformované podobě), New Age či scientismus se prosazují na všech úrovních a ve všech evropských zemích. Kostely jsou vykrádány, kněžím a řádovým sestrám je zakazován vstup do škol. Už zase přibývá i skutečných křesťanských mučedníků.
Postupný vývoj evropské integrace až po současnou Evropskou unii s výhledem brzkého ústavního zakotvení její federalizace – tedy vytvoření skutečného společného státu - ničí odvěkou politickou rozdrobenost a může přinést až netušené důsledky. Jednotný hospodářský prostor místo svobody přinesl do většiny zemí nová výrobní omezení.
Připravovaný jednotný právní prostor rozboří právní vědomí zejména v těch zemích, které budou muset svůj právní řád nejvíce pozměňovat. A samozřejmě to zruší potenciální asyl a exil – nebude kam odejít od těch, s nimiž ta či ona výjimečná mysl nevyjde. Jednotný politický prostor musí zákonitě následovat a udělá z řady menších národních uskupení jen obtížně zastupitelné a prosaditelné menšiny, vznik nových politických směrů bude prakticky znemožněn. To povede k již dnes podporovanému jednotnému kulturnímu prostoru a celoevropské glajchšaltisaci ducha. Vítejte pane Orwelle ve svém světě.
Většinu evropských Židů nám vyvraždili Němci a většina zbytku přeživších z Evropy prchla. „Domácího“ Hebrejce dnes v Evropě obtížno hledat, antisemitismus však přežívá. Hlavně u těch, kteří se nikdy s žádným Židem nepotkali a pokud ano, vůbec to nepoznali. Positivní přínos židovské diaspory z Evropy zmizel spolu s ní.
Europogenní seskupení rasa-rolnictví-klima-monogamie-křesťanství-rozdrobenost-židé bere za své a eroduje kousek po kousku i ve velkých kusech; pomíjí tvářnost světa nám známého a původního. Je to dobře nebo špatně? Nevím. Možná je to dobře, neboť se tak uvolňuje prostor pro někoho jiného někde jinde, výsledkem ale také bude něco jiného a ne již našeho. A mně je pocit příslušnosti k zániku velmi nepříjemný a nějak se s ním nemohu spokojit. Prostě – mám vážný pocit, že aktuální změny v můj prospěch rozhodně nejsou.
Co s tím a kam prchnout?
Diskuze:
Zamyšlení originální a přínosné.
Barbar_Ze_Severu,2008-02-03 21:45:47
Zprvu omluvte že sem nebudu zapadat svou přezdívkou (a just svoje jméno neuvedu :) ), za druhé se dá v principu souhlasit s tímto článkem, i když samosebou jisté chyby, hlavně konkrétní při přirovnáních, má, v celku pravdivý je.
Já bych souhlasil především s tím syndromem "rozdrobení". Růst a prosperita myšlenek a objevů v evropě byla zcela jistě důsledkem necentralizované společnosti s proměnlivými životními podmínkami. NICMÉNĚ, tento odkaz pořád vezeme sebou a i kdyby se naplnily vaše nejhorší obavy, bude pár set let trvat nežli by evropa jako takové, pokud nepříjde další stěhování národů, zvolovatěla a potkal jí osud říma. I kdyby to nemělo být mezi sebou v evropě, tak vůči ostatním státům zůstane vše při starém.
Sjednocení je přirozená věc v tomto vývoji, nedá se jí bránit. Podle mě, ty dnes akutní problémy co vidíte jsou jenom krátkodobé, dočasné. Evropa si dozajista zachová svůj charakter a jistou "barvu" (nemluvím o rasové, mluvím o jakési "duši" evropy. Sto let nedokáže změnit dva patnáct set let starý řád s kořeny starými přes 4000 let, o to bych se vážně nebál. Utlumování těhle "odchylek", výjmečných lidí či výjmečných myšlenek taky není trvalé. Evropa má tu vlastnost, že NAOPAK tyhle myšlenky, místo aby je popírala dlouhodobě, po delší době jsou naopak tolerovány, pak dokonce až vyzdvihovány aspoň v nějakém smyslu.
No, asi nedovedu svou myšlenku zformulovat tak dobře jako Vy, ale nemám obavu o osud výjmečnosti evropy. Záleží ostatně JEN NA LIDECH, s jakým rozumem budou přistupovat ke sjednocení.
musím ešte spomenúť, že...
Michal,2007-08-06 03:45:03
...deti za komunizmu(hlásil sa k ateizmu) zažili šikanu za to navštevovali náboženskú výchovu.
Za komunizmu sa vyučovala kom.ideologia ku ktorej patril aj ateizmus.
Ateizmus( = VIERA v neexistenciu Boha) sotva mohol vede pomôcť kedže takisto kladie predsudky ktoré bránia rozvoju vedy. Pokiaľ ste niekto ateista a myslíte si, že máte objektívny vedecký názor na kresťanstvo tak klamete sami seba...
zaujímavé myšlienky
Martin,2006-02-22 22:17:10
Newton povedal, že dovidel ďalej ako ostatní, lebo stál na pleciach velikánov. Európska identita nikdy neexistovala, len teraz sa pomaličky vytvára. V Európe mali vždy tradíciu skôr feudálne kniežatstvá, mestské štáty a etnicky ohraničené územia - národné štáty.
K pilierom európanstva asi toľko:
Rasa: medzi rasami sú rozdiely nielen vo výzore, ale aj v mentalite a temperamente. Spisovateľ A. Hykisch v knihe o Číne uvádza, že keď spadne z bicykla Číňan, nikto mu nepomáha - tým, že spadol, stratil tvár. V Európe sa skôr nájde ktosi, kto pomôže, odvezie do nemocnice atď. Pre Aziatov je typická istá krutosť a tvrdosť. Niežeby Európania nemučili a nevraždili, ale sme k tomu menej ľahostajní. Keď sa robili IQ-testy v Amerike, bieli bodovali a Indiáni zaostaávali. Biely, keď natrafil na ťažkú otázku, preskočíl ju a pokračoval ďalej. Naopak, Indián sa zaťal a trápil sa s tou ťažkou otázkou, nepreskočil ju.
Rozdiely sú aj medzi blízkymi národmi - porovnajte mentalitu Čecha a Slováka. Vy Česi ste priebojnejší, my skôr konzervatívni a bojíme sa otvoriť hubu. Vy ste boli pod kultúrne vyspelými Nemcami, my pod pôvodom kočovnými Maďarmi.
Odporúčam článok "Kedy budú mať Slováci ázijský pôvod?" na portáli www.veda.azet.sk v rubrike "Človek".
Poľnohospodárstvo: závislosť od striedania ročných období má podľa mňa výrazný podiel na postupný vývoj civilizácie.
Klíma a geografická poloha sídla: ovplyvňuje celkový spôsob života, nielen výživu, ale aj dostupnosť surovín. Eskimák nemá ako získať kov alebo drevo, to iba z náplav. Veľké mestá vznikajú len tam, kde sa dá získať voda, jedlo a stavebný materiál.
Vzťahy v rodine a spoločnosti: podľa mňa sú jednou z hybných síl civilizácie. Tradičná rodina sa naozaj rozpadá, ale to súvisí aj s migráciou za prácou a technickou civilizáciou. V monogamii môže byť žena mužovi rovnocennou, v polygamii ťažko.
Kresťanstvo: je len zdanlivo monoteistické - to množstvo svätých a patrónov je len zle maskovaný polyteizmus. Ja sám nie som veriaci, moc o tom neviem, ale vidím, že všetky náboženstvá, ktoré vznikli z judaizmu, majú priamo vo svojej vierouke prikázanie pre veriacich, aby svoju vieru šírili a hlásali. To je priamy príkaz na mocenskú expanziu a ovládnutie okolia. Okrem toho tieto náboženstvá vyhlásili svojich prívržencov za nadradených a povolaných ovládnuť svet, čo je v podstate šovinizmus. Ale asi to má vplyv na ich "evolučnú" úspešnosť a šírenie vo svete. Podľa mňa však obsahujú veľa sebaobdivu, chýba im sebakritickosť.
Roztrieštenosť: čosi na tom bude, možnosť úteku pred prenasledovaním a azylu predstavuje čosi ako genetickú banku poľnohospodárskych plodín. Keď treba, zalovíme v nej a vytiahneme vhodný genofond. Svet je pekný a zaujímavý práve preto, lebo je pestrý a rozmanitý. Aj genetika dokazuje, že vývin je len tam, kde je z čoho vyberať.
Židia: osobitná kapitola. Pôsobia nielen priamo (ekonomicky), ale hlavne prostredníctvom kresťanstva. Čestmír Loukotka v knihe "Vývoj písma" píše, že oni už nehovoria hebrejským jazykom, ale prevzatým aramejským, len formálne nazývaným "hebrejský". Okrem toho vraj pohltili zvyšky Chetitov, čiže v podstate majú v génoch výraznú indoeurópsku zložku (modré oči, svetlé vlasy). Pre úplnosť, aj Árijci počas obsadzovania Indie boli opisovaní ako svetlí a modrookí.
Židia, aj keď tu žijú dlho, vždy sa sami vylučujú zo spoločnosti a vyhýbajú sa asimilácii, možmo preto, že sami veria mýtom o svojej údajnej vyvolenosti a nadradenosti. Takže ovplyvňujú skôr nepriamo. Väčší priamy vplyv získali až z Ameriky, aj vďaka filmovému priemyslu a bankovníctvu.
Ďalší faktor - možnosti dopravy a expanzie pri určitej civilizačnej a technologickej úrovni. Ide o schopnosť trvalého usídlenia na novom území. Keď do Európy prišli Avari, rozplynuli sa tu a zanikli - prišli ako lúpežníci a paraziti. To isté Huni - ich gény vraj prežívajú vo Francúzsku, kde sa občas narodí decko s pigmentovou mongolskou škvrnou na chrbte. Maďari tu zostali, lebo požiadali Slovanov o azyl, ich pôvodné gény sú na vymretie, nahradili ich indoeurópske, ale ugrofínsky jazyk s najbližšími príbuznými za Uralom (Mansyjci a Chantyjci) sa udržal, divoká povaha takisto. Ale prevzali náš model civilizácie. Pastieri a kočovníci mali výhodu v stepi, lesy ich expanziu zabrzdili a zastavili. Pastieri nemali lode, Číňania sú zasa slabí jazdci. Ako by sa dostali Číňania po mori do Európy? Mali v minulosti vhodné plavidlá? Dovolili by to vôbec morské prúdy a prevládajúce vetry? Ázia je veľká, mali tam dosť priestoru, expandujú až teraz. Do Ameriky sa možno dostali cez Pacifik, ale je príliš ďaleko nato, aby vyslali veľkú výpravu a osídlili ju.
Expanzia Európanov do sveta sa týka v podstate len prímorských národov - Vikingov, Angličanov, Španielov, zato Rusov len obmedzene, vnútrozemcov minimálne. Rusi obsadili Sibír len pred 400 rokmi a cez ľadový oceán sa ťažko expanduje.
Keď prídu nositelia vyššej civilizácie k nižšej, ľahšie sa usídlia a odovzdávajú poznatky. Nižšia civilizácia, ak ich prijme, civilizačne stúpne, ale stratí svoju kultúrnu identitu a mnohé poznatky, aj vedecky cenné.
Zhrnutie: Európanstvo sa zjavne formuje ako osobitná multikultúrna identita. Ale taviaci kotol mu môže uškodiť, lebo zlikviduje rozmanitosť Európy.
Riadne som sa rozkecal, dúfam že to má hlavu a pätu :)))
krestanstvo
alien07,2005-10-16 21:01:37
Chvilu budem hovorit o sebe. Myslim ze som veriaci. Totiz verim ze zivot ma zmysel. V tom sa zhodujem s krestanmi. Zatial som vsak nenasiel nikoho kto by mi ten zmysel objasnil. Ale priznam sa ze mi to vobec nevadi. Tym som sa snad trochu definoval. Nechcem aby ma niekto priradoval napr ku RKC - mohol by prislusnikov tejto cirkvi tym opravnene urazit.
V diskuziach internetovych casopisov pozorujem dost nezmyselnu (hlavne nekonstruktivnu) agresivitu zameranu proti krestanstvu. Krestanstvo malo ma a bude mat svoje problemy prednosti mozno nedostatky. Ako ich ma ateizmus hinduizmus ako ich maju vyznavaci islamu... Ktory izmus ked sa dostal ku moci nemal vo svojich radoch 'pravovernych vyznavacov' ktori aj mecom presviedcali neveriacich a pripadne si privlastnovali aj ich majetky?
Bohuzial dnes sa mi zda ze krestania nepatria medzi tych najurputnejsich zastancov svojej viery a mam dojem ze maju v sebe viac tolerancie voci inym nabozenstvam ako ti ktori si hovoria ateisti (nie som odbornik v tejto oblasti ale ateizmus sa mi dnes javi iba ako dalsi druh nabozenstva s nalepkou - moderne - pokrokove). Aspon na internetovych forach to tak vypada.
Clanok sa mi pacil a je to asi lahky uvod ku celkom aktualnemu problemu. Ked chce nasa 'racionalna' spolocnost prezit mala by racionalne pochopit co je pricinou toho ze vobec existuje co je nutnou (ale nie dostatocnou) podmienkou uchovanie jej dalsej existencie. Inak poprie sama seba a zmizne (i to je v clanku).
Ku teme clanku dalej - jednou z pricin fenomenu Europa moze byt aj pismo (jednoduche a pristupne lahko rychlo akceptovatelne aj pre 90% populacie) - sposob uchovavania a predavania informacii a ucta voci informaciam.
V modernejsich casoch (cca 300 rokov spat) na fenomen pismo-ucta voci informaciam nadvazuje povinna skolska dochadzka vynalez osvietenectva zavedeny krestanskymi panovnikmi (myslim u nas Maria-Terezia). Mam dojem ze prave nase pismo umoznilo pristup k informaciam vacsej casti populacie ako to bolo trebars v Cine. A toto plati urcite niekolko tisic rokov. A tisic rokov je casovy interva uz dostatocny na etablovanie niecoho co nazyvame civilizacia.
psaní zleva doprava
xb,2004-12-09 18:45:01
Ve vyšších zeměpisných šířkách je mylsím docela velký rozdíl mezi psaním zleva doprava a zprava doleva. Slunce totiž na severní polokouli při pohledu
k jihu putuje zleva doprava. Lze předpokládat, že převážná většina obyvatel severní polokoule bude pohyb slunce hodnotit právě při pohledu k jihu,
protože slunce se pohybuje u jižní strany obzoru. Platí to vlastně nejen o slunci, ale i o měsíci a hvězdné obloze. Proto si myslím, že většina
Evropanů si tok času představovala spíše zleva doprava než naopak.
To je velice zajímavá myšlenka.
Saša,2004-12-15 10:31:45
Takto mne to nikdy nenapadlo.
I přes to zde zůstává zásadní otázka, jak k tomu otočení směru písma v praxi došlo.
Protokanánské písmo bylo psáno zprava doleva, od něj to převzali Féničané i Hebrejci i Aramejci i.... Ale Řekové a Etruskové i Římané psali od počátku zleva doprava, přestože i jejich písmo pochází z protokanánského přes féničtinu. Zeměpisně, řekl bych, není mezi severním a jižním pobřežím Středozemního moře zas tak velký rozdíl - o žádné extra vyšší zeměpisné šířky se zejména v případě Řecka nejedná.
No ale Řekové i Etruskové i Latinové šli ze severu k jihu, zatímco Féničané jen z východu na západ...
Ta Vaše teorie asi bude pravdě blízko, líbí se mi to.
Určitě to pak ale má silný zpětný efekt. Učime-li s od útlého věku psát zleva doprava, vnímáme tak nutně i svět, kreslíme tak, pozorujeme tak... Ti, co píší opačně, budou i jiné věci vnímat opačně.
Překvapivě dobré.
I.N.,2004-11-11 14:37:08
V záplavě mediální propagandy urážející rozum svou hloupostí překvapivě dobrý článek. Nemohu říci, že bych souhlasil se vším, ale na 95% ano. Chtělo by to ale ještě pokus o označení příčin mravní a duchovní krize Evropy. Zde by se jednalo o ještě daleko kontroverznější téma.
Vy se mnou souhlasíte víc než já sám se sebou.
Saša,2004-11-16 17:06:17
Já sám se svým článkem příliš nesouhlasím. A snažil jsem se to v něm dát najevo, když ho označuji za pamflet.
Nesnažil jsem se dávat nějaké odpovědi, ale donutit jiné, aby nějak odpověděli na mnou položenou otázku.
Iniciátorem byly bláboly našich vládních politiků při stupidní kampani před referendem o vstupu do EU. To byla tak čirá demagogie, že by volksgenosse Goebels nejen zbledl závistí, ale zmačkal by se a hodil do koše.
Protože jedním z nejhlavnějších "argumentů" byl zoufale neseriosní apel na "společné hodnoty" a "společné evropanství" a Procházkův výrok "zpět do Evropy", pokládal jsem onu otázku hlava nehlava kde se dalo. A vysvětlení nedokázal podat vůbec nikdo, buď mlčení nebo blebty, obvykle s fatální záměnou příčiny a následku a buď s délkou rozhledu nepřesahujícího 300 roků nebo tvrdošíjné opakování absurdního memu o "antickém dědictví" nebo "starořecké demokracii".
Tak jsem napsal na základě zhruba 30000 knih a neodhadnutelného množství různých novinových, časopiseckých a dnes i internetových článků, co jsem za život zatím přečetl, tento svůj pamflet, abych přímějším útokem donutil někoho skutečně odpovědět.
Já vůbec netvrdím, že mám pravdu a že jsem na správné stopě.
K vlivu blahobytu na popluční vývoj
Vuk,2004-11-11 09:15:49
Taky připojuju souhlas s autorem. -- Nedávno se mi dostala do rukou poznámka o "úbytku porodů a nedostatečném vzrůstu počtu obyvatelstva". Tímto problémem se sociologové zabývali už před první světovou válkou. Docela mě překvapilo, že s týmž problémem se potýkali i starověcí Římané a Řekové. Zkrátka, jak dosáhli určité hmotné úrovně ("dobré bydlo"), změnili svůj poměr k manželství a dětem. Římané tehdy reagovali známými propopulačními zákony (Lex Julia et Papia Poppeaa); přesto jim to nepomohlo. (Více vizte v Právník 1913, str. 402--404.) Jako laik mám docela obavy, že k témuž směřuje i tradiční Evropa.
A co USA?
Eva,2004-11-11 11:44:45
Pokud vím, tak v USA je hmotná úroveň na úrovni srovnatelné s Evropou, přesto se tam s populačními problémy nepotýkají. Tak proč Evropa?
Tímto problémem jsem se ale nezabýval.
Saša,2004-11-16 17:18:12
Myslím, že to patří do jiného okruhu otázek.
A nesetkal jsem se s nikým, kdo by korelaci s mírou hmotného blahobytu popíral. Ale těch souvislostí bude nepochybně mnohem více. Pro dnešní dobu bych za největší důvod poklesu porodnosti považoval volební právo žen. (POZOR - NEODSUZUJI VOLEBNÍ PRÁVO ŽEN. Nehodnotím, popisuji.)
Volební právo žen vede politiky k nutnosti ohlížet se na názory a požadavky voliček. A tedy i zajistit rovnost přístupu ke vzdělání. Tedy i k vysokému vzdělání. Vysoce vzdělané ženy stejně jako vysoce vzdělaní muži nemohou přece investici do vzdělání (nemyslím jen investici finanční, samozřejmě) jen tak snadno zahodit. Vzdělání je třeba využít. Tedy roli matky nutno odložit. Čím později mateřství přichází, tím menší ochota i schopnost to opakovat. (V rámci velkých čísel, výjimky existují vždy a ze všeho vyjma neodvratnosti smrti.) Mateřství je přitom ještě větším omezením individuální svobody a využitelnosti potenciálních možností, jež nám dnešní svět nabízí, než otcovství (ale i to je omezením, ovšem pro ženy je to vždy mnohem větší sebeomezení).
Roli samozřejmě bude hrát i zvyšování naděje na dožití - puzení k zajištění "reprodukční nesmrtelnosti" není tak silné.
Samozřejmě že množství dostupné zábavy, zejména audiovisuální, snižuje samu četnost styků v rodině, včetně těch sexuálních. Když někdo kouká na napínavý film do 1/2 jedné v noci, pak s rostoucím věkem klesá následné plnění manželských povinností. Atd. etc.
Ale to nebylo předmětem mého článku.
dotazek...
em,2004-11-09 09:23:48
zda se mi to nebo je clanek zamerne napsan prokrestancky?
byly zde prek krestanctvim jine nabozenstvy, ktera byla pote potirana(prave krestany)...
jen bych chtel oponovat ze ze sjednocovani Evropy je dle meho nazoru spise dusledek nasi minulosti, nejistota malych statu nas opusti...
jinak moc pekny clanek....
Z kruhů křesťanských mně naopak bylo
Saša,2004-11-16 17:28:04
vytýkáno, že je to, jako by to psal ateista obdivující křesťanský přínos morálce.
Samozřejmě jsem se snažil o objektivitu, a stejně samozřejmě jako nikdo jí nejsem schopen, takže má křesťanská identita v tom prosvítá.
Jiná náboženství zde před křesťanstvím samozřejmě byla. Pokud vím, žádná společnost není ateistická, alespoň primitivní formy náboženství se projevují všude. A kde není přímo víra, tam panuje pověra.
Křesťanství však je podle mého soudu velmi pozoruhodné náboženství a proto přes všechno pronásledování, potlačování, zabíjení bylo spontánně přijímáno a šířeno. Snažil jsem se v seznámit i s jinými náboženstvími a dospěl jsem k závěru, že křesťanství je skutečně unikátní a výjimečné (ovšem musíme ho vidět jako pokračování judaismu, který jím není popírán, ale rozvíjen).
Smyslem mého článku však nebylo obracet druhé na víru. Nalezl jsem křesťanství jako jeden z pilířů "evropanství", který navíc stejně jako ostatní pilíře je systematicky odřezáván (ale ne spiklenecky). A těch, kdo tahají za pilku a na jejích koncích se střídají, je velmi převelmi mnoho.
paskvil
kecup,2004-11-06 04:42:32
Neberte to jako dehonestaci Vaseho selfgenia ale tenhle clanek je paskvil. Divim se redakci Osla ze neco takoveho vubec pustila do eteru - mozna v kombinaci s myslenkou dne, pripojil bych tam jeste tohle: "Oh Lord, help me to keep my big mouth shut until I know what I'm talking about."
zdravim
Kecup
PS Cela slatanina mi pripomina vlastni maturitni slohovou praci (na tema prispevku antiky do evropske kultury) za kterou jsem po pravu vyfasoval 4-. Nemohu hodnotit lepe:(
Vaši maturitní práci jsem nečetl.
Saša,2004-11-16 17:32:27
Ale styl, grammatika i orthographie Vašeho příspěvku mně naznačují, že jste "4-" dostal neoprávněně. Měli Vás vyhodit.
N.B. Já jsem před více než čtvrtstoletím dostal z maturitní práce ČJ za "jedna". Vždy jsem dostal ze slohových prací v češtině jedničku.
P.S. Vaší anglické větě nerozumím. Anglicky neumím. Zkuste to napsat třeba latinsky, nebo německy, nebo rusky, či polsky (nebo libovolným slovanským jazykem); třeba se chytím.
To jste mi nijak nepomohl.
Saša,2004-11-16 17:34:28
Já bych rád znal správné odpovědi a souhlas se svými vlastními fantasmagoriemi ani moc nepotřebuji.
Čím více lidí se mnou souhlasí, tím pádnější důvod k depresi. Protože to, co jsem si vymyslel, je vlastně strašné a je to předpověď velmi nedobré budoucnosti našich potomků.
reakce
Hellmarch,2007-08-07 21:45:23
tak co potom chcete ? chcete vic nesouhlasu, abyste si nasadil ruzove bryle a doufal, ze tato cerna prognoza nenastane ? Mozna pisete, ze jste chtel napsat jen manifest, ale psal jste to pomerne z dobrych zdroju, alespon co ja poznavam. To, ze jste napsal, ze to s evropou jako takovou nevypada nijak moc dobre, je bohuzel fakt, pokud se podivate na jine zdroje (eurabia.cz, tyden.cz, respekt.cz) a ne na typicky masove-komercni, zjistite, ze mate pravdu. Proc vyvracovat neco, o cem si myslim, ze je pravda a i se to tak jevi a zda ? Proc si zbytecne nasazovat ruzove bryle, delat, ze se nic nedeje a doufat, ze to nejak dopadne ?
Ja s clankem souhlasim a rozhodne nehodlam Vam to nejak zjednodusovat :), naopak, nazory, jako mate Vy jsou v posledni dobe skoro ojedinele.
Tot muj nazor, Hellmarch
Prostě souhlas
Cecil,2004-11-06 00:21:12
A k poslední otázce... Též bych rád viděl nějakou tu expanzní planetu pozemského typu. Tento svět to potřebuje jako sůl, nebo vybuchne jak přetopený kotel.
Znáte někoho, kdo umí starohebrejsky?
Saša,2004-11-16 17:37:27
Chtělo by to objasnit, jak je to v té Bibli napsáno. Jestli když Bůh Adamovi s Evou či později rodině Noemově řekl "jděte a zaplňte zemi", zda to slovo "země" (v českém překladu z latiny i řečtiny) nelze ve skutečnosti vykládat jako "vesmír".
Hustota
Noi,2004-11-05 13:58:41
A co hustota osidleni? Evropa je malinkata a i v minulosti mela (podle mne) nejvyssi hustotu osidleni na svete. Takze kdyz nekdo neco vymyslel, dozvedelo se to rychle velke mnozstvi lidi a nekdo z nich mohl na jeho myslenky navazat...
Neměla a nemá.
Saša,2004-11-16 17:42:47
Myslím, že zde zaměňujete příčinu s následkem.
Mimořádně vysoká hustota osídlení v Evropě je poměrnou novinkou a zdá se být důsledkem několika poměrně nedávných faktorů, jako třeba rozšíření pěstování brambor a dosti záhadné vymizení moru, pokroky v medicině zejména díky vzniku chemie a objevu mikroskopu, rozvoj zemědělské techniky a velkovýroba zemědělského náčiní a strojů...
Ono to jde ruku v ruce a vzájemně se to podmiňuje.
Ale i dnes jsou na planetě oblasti s vyšší hustotou obyvatel.
Křesťanství - ALAS!
Dramenbejs,2004-11-05 13:24:45
Nevím jak v minulosti, ale dnes je církevní působení na politické rovině děsivé, lidi přivádí do zoufalství, protože jim mnohdy zakazuje možnosti jak naložit se svým životem (např. protikondomová propaganda v Africe).
Křesťané pod rouškou lásky vyvolávají v lidech strach z "hříchů", strach z "pekla", nenávist k alternativně založeným skupinám, nenávist k inteligenci, zvědavosti a rozumu ("blahoslavený ten, který neviděl a přeci uvěřil"). Vymítači ďáblů, dogmatičtí popírači vědeckých objevů, samozvané svědomí evropského národa.
Loutkoví papežové, kteří by měli ležet na jednotce intenzivní péče, musí do své smrti sloužit církevní moci - to je symbol křesťanské lásky?
Víte, kolik alkoholiků studuje na teologických fakultách v Praze? Znám osobně dva vysokoškolské teology, oba jsou nadějní mladí alkoholici.
Křesťané - pro církev jste prostředkem moci. Tedy ze statistického hlediska. Ne jako individuum. Jako individuum nikoho nezajímáte...
Církev
Richard,2004-11-05 18:11:27
No, v minulosti se křesťanství chovalo částečně jako, dolo by se říct až ateizující prvek. Dříve byl svět zabydlen spoustou démonů, magií, bohy....Církev všechno zrušila a Boha nám vykázala na nebesa. Vyjmula ho ze světa, postavila ho nad něj. Čímž opravdu částečně uvolnila možnost svobodného myšlení. Katolická církev se tak chovala zhruba do 12.století (dokonce platili zákon, že obviníte.li ženu z čarodějnictví, budete za to popraven). Pak to šlo trochu dolu, ale něco z toho zbylo, a osvícenství mohlo navázat.
O jaké církvi vlastně mluvíte?
Saša,2004-11-16 17:47:45
Víte vůbec, kolik je křesťanských církví?
Víte, čím se od sebe liší? A co mají společného?
Z Vašeho příspěvku mám dojem, že hlavním zdrojem Vašich informací o křesťanství byla "ateistická výchova" v socialistickém školství. Budiž, za to nemůžete. Zkuste se zbavit implantovaných emocí a studovat fenomén křesťanství v evropských dějinách objektivně, asi jako biolog studuje třeba motýly... Emoce do vědy nepatří, ani do věd společenských. Jinak by se věda změnila v ideologii.
Církev není synonymem náboženství
Eva,2004-11-18 10:20:44
Ale kromě toho mě zaujala jedna věc - když studujete motýly, můžete je sice mít rád, ale nehodnotíte jejich názory. Když studujete křesťanství, studujete vlastně pouze názory spousty lidí, kteří k němu zaujímali emotivní postoj. Koneckonců, kdo studuje jakékoli náboženství, je motivován taktéž iracionálními pohnutkami, takže bych to zas až tak nesrovnávala. Rozdíl je ve studiu náboženské literatury, kdy si člověk na základě četby udělá vlastní názor (ve snaze být objektivní) poté, co to nadčasové očistí od subjektivních osobních názorových příměsdí jednotlivých autorů.
A propos, ačkoli křesťanských církví je spousta, křesťanství jako náboženství vychází z některých základních tezí obsažených ve Starém a Novém zákoně. Je totiž nutno rozlišit, co je nějakou základní myšlenkou, a co již je výklad jednotlivce. I stávající institucionalizované či oficiální křesťanské církve a směry jsou pouhými výklady původní jednotné myšlenky.
Proto byste si měl ujasnit, zda mluvíte o studiu dějin křesťaství v Evropě, nebo o studiu křesťaství samotného. Z Vašich předešlých příspěvků mám dojem, že obě věci zaměňujete (a chvílemi tuto záměnu využíváte k sofistikám stejně obratně jako používal záměnu postav ve svých dílech Goldoni nebo Shakespeare).
Jared Diamond
Jarda Petr,2004-11-05 12:38:48
Docvolim si upozornit na knihu Jareda Diamonda, ktera se tusim jmenuje "Germ, Steel and Gun". Diamond tam tuhle otázku rozebral velmi pekne.
Neznám.
Saša,2004-11-16 17:51:00
Anglicky neumím. Vygůgloval jsem si nějaké jeho knihy v češtině, ale to není ona.
Anglicky neumím.
Pokud by ta kniha byla obecněji známa a pokud by naši politikové chlubící se znalostí angličtiny anglicky skutečně uměli, jistě bych na svou otázku již dávno odpověď dostal.
Ale nedostal.
Tak jsem si odpovědl sám a jestli jsem přitom blízko názorům nějakého cizího vědce, tak mne to jistě těší. Plagiátor ale určitě nejsem.
Tak to probereme
Jirka,2004-11-05 11:45:18
rasa-rolnictví-klima-monogamie-křesťanství-rozdrobenost-židé
A pekne od konce, od Zidu:
Zide - Zide nemeli nikdy nejake vyjimecne postaveni ve spolecnosti. Tento mytus vytvorila antisemitska propaganda, zalozena na zavisti, protoze Zide diky tomu, ze drzeli spolu a dbali na vzdelani, se meli casto lepe. Presto a nebo prave proto Zide nebyli hybnou silou v Evrope.
Rozdrobenost - Ackoliv v dobe rozmachu moderni Evropy bylo v Evrope spoustu malych statu, vsichni meli vzdy jasno, ze vetsi je lepsi a snazili se toho dosahnout, at uz vojensky nebo spolupraci. Sice to znamenalo konkurenci, ale i tak nejvetsiho pokroku bylo vzdy dosazeno spolupraci v jednom celku.
Krestanstvi - Krestanstvi jen vyrostlo tam, kde k tomu melo prilezitost. Zadnou zvlastni roli bych mu neprisuzoval. Naopak, ve sve dogmaticke katolicke cirkvi bylo hlavni brzdnou silou vyvoje.
Monogamie - Monagamie je dobra v tom, ze tlumi socialni trenice a lidi se tak muzou venovat necemu jinemu. Z tohoto pohledu monogamie mela a ma vliv.
Klima - Toto je zrejme naprosto nejdulezitejsi prvek. Vedomi prichodu zimy bylo vzdy velmi stimulujici.
Rolnictvi - Toto vyplyva z klimatu - kdyz nemuzete kazdy den si nasbirat plody nejakeho tropickeho ovoce, donuti vas to zacit s rolnictvim, abyste si vytvoril zasoby na zimu. A zemedelstvi s prebytkem zase umozni, aby se nekteri lide venovali necemu jinemu. Cesta k vyspelosti je bezesporu pres nizky pocet lidi pracujicich v zemedelstvi.
Rasa - Tak toto je blabol. Uz jen proto, ze vlastnosti rasy jsou dusledkem okolnich podminek. Bila rasa se vyvinula prave proto, ze se hodi do evropskeho prostredi. Rozhodne nevzniklo evropske prostredi kvuli tomu, ze sem prisla nejaka bila rasa.
Poznámka k bodu 1
Eva,2004-11-05 12:03:48
Nemohu souhlasit s bodem 1. Židé měli vliv na evropský vývoj přinejmenším v oblasti umění, vědy, techniky a již dříve zmiňované ekonomiky. Pokud aspoň trochu znáte literaturu (stačí znalosti ze základní školy), hudbu, nebo třeba některé zásadní ekonomické nebo filozofické práce, nemůžete popřít význam židovského spůsobu myšlení na evropský vývoj. Nejde totiž jen o jejich duchovní vliv, vyplývající z náboženství, ale také o fakt, že nesměli vlastnit půdu. Nutilo je to pracovat duševně, případně se věnovat řemeslu. V obou sférách se díky specializaci velmi vypracovali a při asimilaci, k níž docházelo průběžně, se tyto schopnosti, po generace zdokonalované, přenášely do tzv. evropské populace. Vedle toho bych rozhodně viděla jako důležitý moment i soutěživost, kterou jejich úspěchy podnítily v "evropském" obyvatelstvu. I když to již bylo zmíněno v původním článku.
Takže jste to zredukoval na dva důvody.
Saša,2004-11-16 17:55:14
Tedy na monogamii a klima.
To by tedy znamenalo, že kdekoli byla střídavě zima a léto a zároveň tam muži neměli víc než jednu ženu, vznikla tam technologická individualistická kultura evropského typu.
Tyto dvě podmínky byly splněny leckde.
No - ať koukám po planetě jak koukám, druhou autochtonní "europoformní" kulturu nevidím...
Evropa
Standa,2004-11-05 11:31:05
Myslím, že důvod proč zrovna Evropané, je v tom,
že je zde poměrně malé území (nutnost migrace)
a že tu vždy byla určitá svoboda (možnost migrace,
možnost něco vlastnit atd.)
Neuspokojil jste mne.
Saša,2004-11-16 17:59:26
Pohlédnu-li na globus, nevidím žádnou isolaci toho "malého území".
Spíše naopak - do Asie otevřeno do široka a Ural (hora i řeka) snadno překročitelný. Středozemní moře i Úžiny snadno přeplavitelné.
Nutnosti migrace pak nerozumím. Nechápu argument.
Svoboda - to jako myslíte svobodu otroků, nebo nevolníků... Dnešní svoboda je následkem, nikoli příčinou.
Pro i proti
Eva,2004-11-05 10:48:43
Když jsem začala číst Váš článek, velmi mě nadchlo zamyšlení nad pojmem evropanství - je to myšlenkově dobře promyšlené i zargumentované. Samozřejmě by se dalo nad některými detaily polemizovat, ale jako celek to dává smysl.
O to víc mě zklamala druhá část, která je už pouhou křesťanskou demagogií, k níž byly zneužity vědecké závěry. Přísnou monogamii mužů nikdy nezaručilo ani žádné náboženství (budete se divit, ale ani křesťanství ne), ani žádná ideologie. Buď se pro ně muž rozhodl, nebo ne. Jinak by nebylo tolik nemanželských dětí našich předků. A věřte, že jich bylo mraky, mám to podložené ze starých kronik, matrik a jiných značně věrohodných materiálů. Monogamie sloužila vlastně ekonomickému účelu, a to především monogamie ženská. Požadavek panenství nevěsty (potažmo její věrnost) sloužil k tomu, aby muž měl jistotu, že provorozený syn (nikoli dcera), který zdědí jeho majetek, je opravdu jeho. Sám však monogamii mohl porušit, což bylo často zakódováno i v zákonech, a to proto, že v případě, že z jeho legitimních dětí nepřežil žádný mužský potomek, tak dědil přeživší nelegitimní mužský potomek. To byste možná mohl do své úvahy zahrnout, je to historicky podložený fakt.
Anitkoncepce přinesla svobodu rozhodnutí, zda být monogamní, i ženám, což mi přijde jen spravedlivé. Pokud vychází rozhodnutí mít děti, a to s vybraných konkrétním mužem, z rozhodnutí ženy, pak nevím, co by na tom mělo být špatného, když uvážíte, že biologické riziko (později často i ekonomické) nese žena. Muž může kdykoli odejít, případně, pokud jeho chování ohrožuje ženu či dítě(děti), je vhodnější, když ho žena opustí. Rozhodně je to podle mého názoru lepší, než aby čekala, až se její zákonitý muž rozhodne, že už ho přestala bavit, a tak ji bude týrat nebo ji rovnou zbaví života. To není žádný projev feminismu nebo odporu proti mužům. Tvrdím jen, že kvalita člověka nezávisí na jeho pohlaví, proto mají muž i žena právo na rozhodnutí, zda s určitým člověkem mít děti, či nikoli. Pokud jste křesťan (aspoň podle článku takovým dojmem působíte), namítnete mi, že je podle Vás antikoncepce nemorální, protože umožňuje předmanželský sex. Vzhledem k tomu, že ten tu byl i přes přísné církevní zákazy vždy, neboť jen hlupák kupuje zajíce v pytli (tj. nevyzkouší, zda může s daným člověkem žít po všech stránkách), předchází antikoncepce nechtěnému těhotenství, z kterého spíše častěji vzejde mnoho špatného pro oba aktéry i jejich dítě (které do toho spadlo navíc nevinně). Stejně tak interupce - uznávám ji, pokud nesupluje antikoncepci. V případě, že pomůže ženě, která otěhotněla po znásilnění, případně ženě, kterou nebo jejíž plod těhotenství ohrožuje. To křesťané v současnosti většinou neuznávají - především muži, nebo ženy, které nic podobného nikdy nezažily.
Máte samozřejmě nárok na vlastní názor, pokud jeho důsledky nesete Vy sám. Něco jiného ale je snaha předepisovat ostatním, jak mají žít. "Kdos bez viny, hoď kamenem", říká bible a v tomto bodě s ní bez výhrad souhlasím.
S kým diskutujete?
Saša,2004-11-16 18:02:39
Se mnou určitě ne.
To co tak emocionálně (tedy neracionálně) vyvracíte já ve svém textu netvrdím.
Ale?
Eva,2004-11-18 09:56:12
A co tato Vaše pasáž? Cituji: "Klasická monogamní rodina, trvalé soužití jednoho muže a jedné ženy s jim imanentní reprodukcí nejen fysickou, leč i duchovní, je předmětem nejtvrdších útoků. Boj proti důsledkům monogamie – rodinným soužitím podmíněné dělbě práce mezi muži a ženami – nabývá až hysterických podob. Podporou interrupcí a antikoncepce ke snížení počtu dětí se s jásotem omezuje vzájemná závislost partnerů a pevnost jejich svazku. Zjednodušením rozvodů a akceptací opakovaných sňatků byla zavedena jakási postupná polygamie. Až satyrským šklebem do tváře klasické monogamní rodiny je zavádění homosexuálních „quasimanželství“. Věrnost je podivná a vícedětnost vysmívána, role otce poklesla na platiče alimentů. Právní uznání skupinového manželství již asi není daleko, stejně jako zrušení trestnosti incestu. "
A další pokračování o křesťanství. Navíc, jsem Vám snesla dost faktů, tak jak můžete můj příspěvek označit za iracionální? Víte, až budeme mít osobní zkušenost s případy, které popisujete (tj. s interupcí, antikoncepcí, homosexuálními páry, matkami samoživitelkami, ktré se musely rozvést, aby uchránily své děti před nepříkladným chováním jejich otců, nebo naopak otci, kteří se museli postarat o své potomky poté, co matka zemřela během porodu, ke kterému nemuselo vůbec dojít), pak o nich pište. Vy o nich ale nevíte (a asi ani nechcete vědět) nic faktického a v duchu křesťanského pseudomoralismu (a tudíž iracionálně) horujete proti něčemu, o čem nic nevíte.
Ale spíš než jen kritiku Vašeho nekritického a nostalgického vzpomínání na dobu nevinnosti pod křídly křesťanské víry (která stejně nikdy neexistovala) jsem chtěla upozornit na to, v jak příkrém rozporu je dikce první, velmi racionální, vpravdě vědecky (netvrdím, že věcně perfektní) analytické části Vašeho příspěvku (o Evropě) a druhé, emotivně-morální části (o vytrácejícím se starém způsobu života). Jakoby to psali dva různí lidé.
Paní Evo, Vy opravdu neumíte číst.
Saša,2004-11-24 16:45:41
Já jsem nepsal o křesťanství. Psal jsem o Evropě. A dospěl jsem k názoru, že naše evropanství od Atlantiku po Ural je důsledkem sedmi europogenních jevů:
rasa-rolnictví-klima-monogamie-křesťanství-rozdrobenost-židé
a) rasa - dominance indoevropanství
b) zemědělství - rolnické obdělávání půdy, které našim předkům dalo schopnost odkládat svou spotřebu
c) klima - periodické střídání teplého a velmi studenného období
d) monogamie - rodinna, v níž o společné děti pečuje jeden muž a jedna žena
e) křesťanství - promořenost morálky křesťanskými ideami a postoji
f) politická rozdrobenost - seskupení hašteřících se a soupeřících mocí a mocností a ekonomik a ideí...
g) židovská diaspora - jednotící kanál či spojovací sítě v politicky i ideově rozdrobeném subkontinentu.
Evropanství podle mne vypadá jako deska položená na těchto 7 pilířů.
Pokud některý z těchto pilířů zmizí, již vztyčené evropanství to asi přežije. Dokonce i když 2 nebo tři zmizí. Stolní deska na zbývajících nohou bude stále dosti stabilní a vodorovná.
Ale dospěl jsem k názoru, že nahlodávány jsou nohy všechny. Všechny. Volně v prostoru nám žádná deska coby základna naší evropské identity viset nebude.
A Vy se tady pořád chcete prát o křesťanství a o sexuální morálku. To máte ale smůlu - klidně si spěte, s kým chcete. Mně je to jedno. Třeba i s jinou ženou. A klidně si vzývejte třeba Kršnu. To je mně také jedno. O to mně v mém článku skutečně nešlo.
Ale pokud při referendu o EUústavě budete hlasovat proti ní, budu rád a budu mít pocit dobře odvedené práce. Protože to je to, oč mi šlo, a když si znovu přečtete ten začátek, tak na to přijdete.
Mimochodem - na téma Evropa se zajímavě, leč mnohem obsáhleji, rozepisuje též pan Šíma na/>
http://www.euroskeptik.cz/clanky/sima_evropa.pdf
No a jestli se Vám nelíbí monogamie, v Iráku či Iránu Vás jistě uvítají a jistě se Vám tam v té polygamistické kultuře bude dařit lépe (doporučuji Irán, tam žijí aspoň indoevropané jako my).
Záměna pojmů
Eva,2004-11-25 17:21:08
Říkáte, že jste nehovořil o křesťanství, nýbrž o Evropě, ale já jsem citovala z části, která se dovolává křesťanských hodnot, které nikdy plně neplatily ani v Evropě, ani nikde jinde.
Dále nezatracuji monogamii, nicméně čistá monogamie neexistuje až na pár výjimek třeba v Indii, nikde (tj. aby se vzali panic a panna a byli si celý život věrní). Měla jsem na mysli svobodu výběru partnera po vzájemném poznání (včetně sexuálního), které ženám (ale přiznejme si to, i mužům) dovoluje antikoncepce. Když zjistím, že ten člověk, který se mi stavěl do očí jako dokonalý ideál, prostě tím pravým pro mě není, nedá se nic dělat. Prostě budu hledat dál. Tento životní styl Vy svým postojem zatracujete. Dobře, je to Váš názor, ale myslím, že pokud to má co souviset s tím, co se děje s Evropou, položil jste na tuto položku neadekvátní důraz, tak jsem se musela ozvat. Jsem si ale jista, že jste s tím předem kalkuloval, aby se rozproudila debata.
Pokud jde o to, zda spojit Evropu, čili nic, předpokládám, že každého k jeho názoru vedou jeho osobní pohnutky a málokdo se nad tím zamýšlí tak důkladně jako Vy. A už vůbec ne politici - těm vymyslí dobře znějící (i když plytké) argumenty tvůrci jejich image a oni je jen hluše papouškují. Zkuste si někdy doslova rozebrat jakýkoli volební program - Vy se svým analytickým přístupem jim snadno vyvrátíte i poslední tečku ve větě. Takže mi to připadá dost legrační - snažit se přijít na to, zda mají volební hesla byť jen nepatrnou podporu ve věděckých poznatcích.
A propos - správně jste uhodl, že jsem vdaná. Kupodivu za muže.
spatny nazor
palo,2004-11-05 10:44:14
ta europa za akou si autor smuti tu bola od cisara konstantina. ale europa zaostavala za strednym vychodom do 13. storocia a cinou do 16. storocia. jedinym faktorom, ktorym sa potom zacala odlisovat od zbytku sveta bol autorom zatracovany ateizmus, alebo spociatku nedovera ku krastanskym dogmam.tento pohyb oslobodil vedu, techniku, filozofiu ale hlavne politiku. rozdiel medzi jeho smutkom za starou europou a hamasom je v tom, ze mu ateisticky riadeny stat dovoli pisat ale zakazuje chodit s bombami na cudzie autobusove zastavky. ateisti mu vysvetlili ze pre vieru sa nezabija. cirkev mala vzdy iny nazor.
S tým by som nesúhlasil
Michal,2007-08-06 03:29:16
Palo sa pokúša pripísať ateizmu zásluhy na ktoré (si myslím)nemá historický nárok.
Myšlienku náboženskej tolerancie nájdeme u svätého Thomasa Mora, humanistu, mučeníka(16. storočie)ktorý žil v dobe kedy ateizmus prakticky neexistoval(alebo ak existoval tak mal zanedbatelný vplyv na európsku civilizáciu). Myslím, že nemusím nikoho presviečať o tom sv.Thomas More nebol ateista. Takisto ani John Locke, další včasný obhajca slobody vierovyznania nebol ateista. Teda pripisovať ateizmu vynález slobody vierovyznania je historický nezmysel.
ešte niečo
Michal,2007-08-06 03:35:34
A ešte by som dodal, že ateistický štát napr. ČSR (v rokoch 1948-1989) prenasledoval kresťanov, zatváral ľudí ktorí žili aktívnim náboženským životom do väzenia, kládol prekážky veriacim v zamestnaní a možnosti študovať, zatváral a mučil kňazov, prepadával kláštory, bránil ľuďom vyznávať svoju vieru verejne a konal mnohé dalšie zločiny...
dodatok
Michal,2007-08-06 04:19:53
Treba si uvedomiť, že ateizmus(= VIERA v neexistenciu Boha) kladie takisto predsudky ktoré bránia rozvoju vedy takže tvrdiť , že oateizmus oslobodil vedu je v skutočnosti ilúzia. Koľkí vedci boli ateisti? Skúste odpovedať. A koľkí neboli ateisti? Tak napr. Einstein, Pascal, Georges Lemaitre (autor Big Bang teórie, mimochodom kňaz), Darwin(ano, aj Darwin nebol ateista), Galileo ...
Bráni teda viera vedeckému pokroku ?
Konecne iny nazor
Martin,2004-11-05 09:17:51
Dakujem autorovi, v dnesnej medialnej "hysterii" proti vsetkemu "tradicne" europskemu by som clanok s podobnym obsahom marne hladal. S jeho obsahom a hlavne zaverom plne suhlasim.
Opravdu je Evropa vyjímečná?
Pavel,2004-11-05 07:36:51
No, když se podívám do historie lidstva, připadá mi kulturní vyspělost jen jako předávání štafety od jedné civilizace k druhé (Egypt, Řecko, Řím, Arabové, ...) a to, že teď ten štafetový kolik drží (snad ještě) Evropa je jen náhoda.
I další argumenty mi připadají podivné. Že je v Evropě mnoho stavebních slohů, je spíš dáno tím, že je dokážeme rozlišit, zatímco třeba čínské stavitelství je pro nás tak cizí, že jeho různorodost rozlišit nedokážeme. Myslím, že stejně tak by měli číňani problém s rozlišením baroka a klasicismu, prostě je to pro ně cizí a težko pochopitelné umění.
To bych řekl, že je
richard,2004-11-05 19:48:23
To bych řekl, že je. vytvořili jsme toho kapku víc, než jen, že bychom převzali štafetu. Moderní věda a technika, to je opravdu v historii velmi vyjímečné. Jiné civilizace se na to nezmohli po tisíciletí.
To bych řekl, že je
richard,2004-11-05 19:48:25
To bych řekl, že je. vytvořili jsme toho kapku víc, než jen, že bychom převzali štafetu. Moderní věda a technika, to je opravdu v historii velmi vyjímečné. Jiné civilizace se na to nezmohli po tisíciletí.
paskvil
kecup,2004-11-06 04:38:08
Neberte to jako dehonestaci Vaseho selfgenia ale tenhle clanek je paskvil. Divim se redakci Osla ze neco takoveho vubec pustila do eteru - mozna v kombinaci s myslenkou dne, pripojil bych tam jeste tohle: "Oh Lord, help me to keep my big mouth shut until I know what I'm talking about."
zdravim
Kecup
PS Cela slatanina mi pripomina vlastni maturitni slohovou praci (na tema prispevku antiky do evropske kultury) za kterou jsem po pravu vyfasoval 4-. Nemohu hodnotit lepe:(
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
