:: OSEL.CZ :: - Vývoj rychlosti lidského sprintu
Vývoj rychlosti lidského sprintu  
…aneb Bolt nebyl první

Charles Paddock v době své největší slávy. Tento americký sprinter dokázal zvítězit na Olympijských hrách v Antverpách v roce 1920 a byl také držitelem prestižního světového rekordu v běhu na 100 metrů časem 10,4 sekundy. Kredit: Wikipedie (volné dílo)
Charles Paddock v době své největší slávy. Tento americký sprinter dokázal zvítězit na Olympijských hrách v Antverpách v roce 1920 a byl také držitelem prestižního světového rekordu v běhu na 100 metrů časem 10,4 sekundy. Kredit: Wikipedie (volné dílo)

Jak je dobře známo, člověk patří spíše k živočichům stavěným pro chůzi a běh na delší vzdálenosti než na sprint.[1] Ačkoliv totiž vrcholoví maratonci dokážou na této distanci dlouhé 42 195 metrů porazit údajně i koně[2] (současný světový rekord 2:02:57 hodiny[3] oproti zhruba 2:10 hodinám u průměrně disponovaného kopytníka)[4], ve sprintu dalece zaostáváme nejen za gepardy, ale také za většinou kopytníků a dalších šelem.[5] Dokonce i někteří jedinci kočky domácí to s až 48 km/h snadno nandají nejrychlejším lidským sprinterům.[6] Přesto je nejvyšší rychlost dosažená člověkem úctyhodná, dnes dosahuje téměř k hodnotě 45 km/h.[7] Jak se vyvíjel pomyslný rychlostní rekord mužských sprinterů, ukazuje následující přehled, vycházející do značné míry zejména z tohoto zdroje. Je vhodné poznamenat, že především u starších údajů se jedná často o ne plně ověřené a věrohodné údaje, jejichž hodnoty jsou tak spíše orientační. Důvodem je především nepřesnost ručního měření času, který bývá obvykle až o 2 nebo 3 desetiny sekundy kratší, než skutečně zaběhnutý čas. Pohledem do minulosti bychom se dostali nejprve do 70. a 80. let 19. století, kdy se někteří sportovní žurnalisté poprvé zamýšlejí nad možnostmi rychlosti lidského běhu. V roce 1886 například uvádí francouzský lékař, fyziolog a průkopník chronofotografie Étienne-Jules Marey (1830 – 1904), že maximální rychlost běhu, které může člověk kdy dosáhnout, činí asi 10 metrů za sekundu (36 km/h; utekl by tedy mimochodem i tyranosaurovi)[8]. Teprve ve 20. letech 20. století však začaly být poprvé přímo měřeny i letmé úseky sprintu a ukázalo se, že nejlepší sprinteři dosahují ve skutečnosti ještě vyšších rychlostí…

 

1923 – 36,98 km/h (10,27 m/s)

V březnu roku 1923 zaběhl americký sprinter a olympijský vítěz Charles Paddock v Berkeley trať 100 yardů (91,44 metru) letmo za ručně měřených 8,9 sekundy, což odpovídá výše uvedené průměrné rychlosti. Nejrychlejších 20 yardů (vzdálenost rovná 18,29 m) přitom Paddock zaběhl přibližně za 1,7 sekundy, což odpovídá rychlosti asi 38,73 km/h (10,76 m/s).

 

1927 – 37,73 km/h (10,44 m/s)

Jen o čtyři roky později překonal neoficiální světový rekord Paddocka jeho krajan, rovněž olympijský vítěz Henry Russell, když úsek 20 yardů (18,29 m) proběhl v čase 1,745 sekundy (měřeno za pomoci galvanometru a nataženého drátu). Přesnost tohoto měření je však (alespoň v rámci setin a tisícin sekundy) značně pochybná.

1930 – 39,19 km/h (10,88 m/s)

Rychlost, dosažená údajně dalším Američanem, Cyrusem Lelandem, v květnu roku 1930. Trať 100 yardů tehdy údajně proběhl letmo za 8,4 sekundy, což odpovídá uvedené průměrné rychlosti. Tento čas byl změřen elektronicky, při ručním měření stopkami však činil podstatně pomalejších 8,7 sekundy. I v tom případě by ale Leland překonal rychlostí 10,51 m/s (37,84 km/h) tehdejší neoficiální rychlostí rekord. Podobné rychlosti mimochodem dosáhl v roce 1935 i legendární Jesse Owens.

1932 – 39,50 km/h (10,97 m/s)

Na Olympijských hrách v Los Angeles v roce 1932 údajně sprinter Eddie Tolanběžel rychlostí 36 stop za sekundu, což odpovídá výše uvedené hodnotě. Jedná se však spíše o předpokládanou hodnotu, odvozenou až z pozdějších úvah o biomechanice. Ještě rychleji (11,1 m/s) měl běžet v roce 1936 sovětský sprinter Volikov, tento údaj je však značně pochybný.

1941 – 40,00 km/h (11,11 m/s)

Historicky prvním člověkem, který dosáhl pomyslné magické hranice 40 kilometrů v hodině, mohl být Američan Harold Davis, jemuž v neklidné době Druhé světové války trenér ručně naměřil u druhých padesáti metrů stometrového sprintu čas 4,5 sekundy. Protože však nešlo o elektronické měření, je výsledek poněkud pochybný.

Snímek z tzv. fotofiniše ve finále běhu na 100 metrů na Olympijských hrách v Římě roku 1960. Stříbrný finalista David W. Sime je zde zcela vpravo. Právě v tomto běhu údajně dosáhl tehdy rekordní rychlosti 41,04 km/h. Kredit: Wikipedie (volné dílo)
Snímek z tzv. fotofiniše ve finále běhu na 100 metrů na Olympijských hrách v Římě roku 1960. Stříbrný finalista David W. Sime je zde zcela vpravo. Právě v tomto běhu údajně dosáhl tehdy rekordní rychlosti 41,04 km/h. Kredit: Wikipedie (volné dílo)

1951 – 40,79 km/h (11,33 m/s)

Prvním oficiálním pokořitelem „čtyřicítky“ je tak až sovětský sprinter Vladimir Sucharev, který v roce 1951 zaběhl nejrychlejší pětimetrový úsek stometrového sprintu v udávaném čase 0,44 sekundy. Čas byl změřen poměrně spolehlivým kinematografickým přístrojem s údajnou přesností na 0,02 sekundy.

1960 – 41,04 km/h (11,40 m/s)

Američan David Sime údajně dosáhl této rychlosti ve finále stometrového sprintu na OH v Římě roku 1960. Jedná se však pouze o odhad založený na délce kroku a krokové frekvenci sprintera. Ještě vyšších rychlostí prý dosáhl jeho krajan Bob Hayes, který v letech 1962 až 1964 běžel podle ručních mezičasů rychlostmi 11,4 až 12,0 m/s. Další Američan Tommie Smith pak v roce 1966 údajně zaběhl úsek posledních 20 yardů svého rekordního běhu na 220 yardů (201,17 m) za 1,53 s., což odpovídá rychlosti 11,95 m/s (43,03 km/h).

 

1972 – 42,21 km/h (11,72 m/s)

Naposledy do rychlostního rekordu promluvil sovětský běžec, v tomto případě Ukrajinec Valerij Borzov, vítěz stovky z Olympijských her v Mnichově (1972). Ten měl zvládnout dva následné deset yardů (9,14 m) dlouhé úseky za 1,56 s., což odpovídá uvedené průměrné rychlosti. Jiné údaje však hovoří spíše o rychlosti 11,484 m/s. (41,34 km/h). Rychlosti 11,78 m/s a 11,82 m/s od amerických sprinterů z konce 70. let zůstávají nepotvrzené.

1982 – 42,86 km/h (11,90 m/s)

Rychlost dosažená na nejrychlejším desetimetrovém úseku poslední stovky ve štafetě na 4 x 100 metrů z roku 1982. Autorem byl pozdější americký světový rekordman na stovce Calvin Smith, který prolétl jedním desetimetrovým úsekem za pouhých 0,84 sekundy. Poprvé jde navíc o výkon, který snese i přísnější současná kritéria pro přesné elektronické měření.

1988 – 43,37 km/h (12,05 m/s)

Fenomenální Carl Lewis dosáhl ve finále stovky na OH v Soulu roku 1988 mezičasu 0,83 sekundy na desetimetrovém úseku (spolu s později diskvalifikovaným dopujícím hříšníkem Benem Johnsonem). Poprvé v historii tak byl zaznamenán ověřený sprint v rychlosti nad 43 km/h. Stejnou rychlostí pak běžel Lewis i na světovém šampionátu v Tokiu roku 1991. V roce 2008 běžel stejně rychle také jeho krajan Tyson Gay (1,66 s. na úsek 20 metrů).

1996 – 43,56 km/h (12,10 m/s)

Tak rychle se údajně kolem šedesátého metru stovky hnal kanadský sprinter Donovan Bailey ve finále na OH v Atlantě roku 1996, kde vytvořil tehdejší světový rekord 9,84 s. Podle jiných údajů však běžel ve skutečnosti „pouze“ rychlostí 12,01 m/s, což odpovídá 43,23 km/h. Zmiňme také, že maximum v ženském sprintu činí od roku 1988 39,56 km/h, jeho autorkou je Američanka Florence Griffith Joynerová (která zvládla nejrychlejších 10 metrů v mezičase 0,91 s).

Současným světovým rekordmanem nejenom v bězích na 100 a 200 metrů a ve štafetě na 4 x 100 metrů, ale také v dosažené absolutní rychlosti je Jamajčan Usain Bolt, který v loňském roce ukončil svoji bohatou a úspěšnou profesionální kariéru. Dosažená rychlost 44,72 km/h (a v některých částech letové fáze běhu dokonce 47,56 km/h) je nejvyšší, jaká kdy byla u běžícího člověka zaznamenána. Kredit: Stephane Kempinaire, Wikipedie (CC BY 3.0)
Současným světovým rekordmanem nejenom v bězích na 100 a 200 metrů a ve štafetě na 4 x 100 metrů, ale také v dosažené absolutní rychlosti je Jamajčan Usain Bolt, který v loňském roce ukončil svoji bohatou a úspěšnou profesionální kariéru. Dosažená rychlost 44,72 km/h (a v některých částech letové fáze běhu dokonce 47,56 km/h) je nejvyšší, jaká kdy byla u běžícího člověka zaznamenána. Kredit: Stephane Kempinaire, Wikipedie (CC BY 3.0)

2008 – 43,90 km/h (12,19 m/s)

První zápis do rychlostní tabulky v podání Jamajčana Usaina Bolta. Při finále stovky na OH v Pekingu roku 2008 prolétl jeden desetimetrový úsek (mezi 60. a 70. metrem trati) za 0,82 sekundy. Jako první se tak přiblížil další pomyslné rychlostní hranici 44 km/h. Podobnou rychlostí údajně již dříve běželi také sprinteři Maurice Greene z USA a Asafa Powell z Jamajky, není to však prokázané.

 

2009 – 44,72 km/h (12,42 m/s)

Současný rychlostní rekord, platný již téměř devět let. Usain Bolt dosáhl na MS v Berlíně svého výkonnostního vrcholu a kromě překonání světových rekordů na stovce i dvojnásobné trati zaznamenal také dosud nejvyšší rychlost, které člověk v běhu dosáhl. Na jednom dvacetimetrovém úseku mu byl změřen čas 1,61 sekundy, což odpovídá výše uvedené rychlosti. Mimochodem, rozdíl oproti Charlesi Paddockovi činí po 86 letech celých 2,15 m/s (7,74 km/h). Kdo asi tohoto fenomenálního Jamajčana v budoucnu překoná?

Napsáno pro Dinosaurusblog a osel.cz

 

Short Summary in English: Maximum speed in human running sprint is evolving throughout time. From some 36 to 37 kph in the 1920’s, when the more accurate measuring began, it reached a 44.7 kph so far.

 

Odkazy:

https://simplifaster.com/articles/sprinting-top-speed-world-bests/

https://www.nytimes.com/interactive/2016/08/15/sports/olympics/usain-bolt-and-120-years-of-sprinting-history.html

https://www.telegraph.co.uk/usain-bolt-worlds-fastest-man/0/the-100m-and-200m-world-record-progressions-and-how-usain-bolt-h/

https://en.wikipedia.org/wiki/Fastest_animals


 

[1] Mohler, B. J.; et al. (2007). „Visual flow influences gait transition speed and preferred walking speed“. Experimental Brain Research. 181 (2): 221–228. doi: 10.1007/s00221-007-0917-0

[2] Článek na webu Slate.com

[3] Douglas, Scott (2014) Dennis Kimetto’s Marathon World Record By The Numbers.

[4] Harris, Susan E. (1993). Horse Gaits, Balance and Movement. New York: Howell Book House. ISBN 0-87605-955-8.

[5] Burton, Maurice; Burton, Robert (2002). International Wildlife Encyclopedia Set. Marshall Cavendish. pp. 226, 2499. ISBN 9780761472667.

[6] Becker, Karen (2015). „The Cat That Can Run Up to 30 mph: Fastest Domestic Cat Breed in the World“. Mercola Healthy Pets. Joseph Mercola.

[7] Rolf Graubner & Eberhard Nixdorf (2011). Biomechanical Analysis of the Sprint and Hurdles events at the 2009 IAAF World Championships in Athletics. New Studies in Athletics, 26: 1/2 (19-53).

[8] Hirt, M. R.; et al. (2017). „A general scaling law reveals why the largest animals are not the fastest“. Nature Ecology & Evolution. 1 (8): 1116–1122. doi: 10.1038/s41559-017-0241-4

Datum: 20.07.2018
Tisk článku

Usain Bolt: nejrychlejší muž planety - Murray John
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 249 Kč
cena: 211 Kč
Usain Bolt: nejrychlejší muž planety
Murray John
Související články:

Sportem ku kmenovým buňkám     Autor: Josef Pazdera (09.02.2012)
Světovým atletům se s bederním jetpackem prý vyrovná téměř každý     Autor: Josef Pazdera (15.09.2014)
Jsme na prahu pasivního sportování?     Autor: Josef Pazdera (09.05.2017)
Velká výročí atletických světových rekordů     Autor: Vladimír Socha (21.06.2018)



Diskuze:

Kratsi sprinty

Radek Secka,2018-07-23 14:44:13

Tusim, ze jsou mereny i rychlosti behu skokanu do dalky. Mlhave si vzpominam, ze na jednom mistrovstvi pokoril v usekovem mereni jeden ze skokanu 47 km/h, bohuzel mi na vice detailu selhava pamet. Nicmene, tento skokan mel cil vysprintovet "jen" cca. 50 metru.

A mala technicka, u damskeho vykonu Vam uletel rad.

Odpovědět


Re: Kratsi sprinty

Tomáš Novák,2018-07-23 21:59:15

Dobrý den, ty zmiňované rychlostní údaje u dálky jsou velmi nepřesné a zcela irelevantní - ve skutečnosti tam neběhají rychleji než zhruba 42 km/h. A ten "řád" má autor zcela správně - FloJo běžela na stovce dva desetimetrové úseky za 0,91 s.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace