Černé díry byly prakticky vyloučeny jako hlavní složka temné hmoty  
Výzkum 740 nejjasnějších supernov ukazuje, že s velkou mírou jistoty temnou hmotu z valné většiny netvoří MACHO objekty. Bylo by to jednoduché řešení chronického problému fyziky, ale bohužel. Budeme muset hledat někde jinde.
Jak by vypadala supernova s gravitační čočkou? Kredit: M. Zumalacárregui.
Jak by vypadala supernova s gravitační čočkou? Kredit: M. Zumalacárregui.

Hon na temnou hmotu pokračuje. Ve vesmíru nám stále „schází“ velká většina hmoty, což je smutné. Ve vzduchu je spousta hypotéz. Vědci na nich ale usilovně pracují, aby konečně objevili temnou hmotu nebo alespoň některé hypotézy vyloučili. A to se jim postupně daří. Když v roce 2015 gravitační observatoře poprvé zachytily gravitační vlny ze srážky černých děr ne zcela očekávaných velikostí, tak mezi astrofyziky opět ožil názor, že by temnou hmotu vlastně mohla tvořit velká spousta černých děr.

 

Miguel Zumalacárregui. Kredit: Université Paris Saclay.
Miguel Zumalacárregui. Kredit: Université Paris Saclay.

Některé černé díry nepochybně nevidíme, protože nepolykají téměř žádnou hmotu a jejich okolí tudíž nezáří. A bylo by to vlastně velmi jednoduché, až poněkud nudné řešení problému s temnou hmotou, protože bychom nemuseli odhalovat žádnou novou fyziku. Tahle naděje ale neměla dlouhého trvání.


Šance na rychlé a hladké řešení trablů s temnou hmotou zhatil nový výzkum týmu fyziků z Kalifornské univerzity v Berkeley. Miguel Zumalacárregui a jeho kolegové zpracovali data o 740 nejjasnějších supernovách, které jsme detekovali do roku 2014, a hledali u nich stopy působení gravitačních čoček. Pokud by byl vesmír plný černých děr, které za normálních okolností nevidíme, tak by v takových případech měly zafungovat jako gravitační čočka a ohnout světelné paprsky, které k nám letí z hlubokým vesmírem z místa exploze supernovy.


Zumalacárregui a spol. nenašli vůbec nic. Je to sice negativní výsledek, ale v tomto případě má závažné důsledky pro pátrání po temné hmotě. Vzhledem k souvislostem tohoto výzkumu si teď vědci mohou být prakticky jistí, že takzvané MACHO objekty (z anglického massive compact halo objects), prostě makroskopické a velmi hmotné objekty ve vesmíru, které nejsou vidět, mohou tvořit maximálně asi 40 procent neviděné temné hmoty. A nejspíš ještě mnohem méně.

Gravitační čočky by nám prozradily, že ve vesmíru je spousta neviděných černých děr. Jenže nejspíš není. Kredit: APS/Carin Cain.
Gravitační čočky by nám prozradily, že ve vesmíru je spousta neviděných černých děr. Jenže nejspíš není. Kredit: APS/Carin Cain.

 

MACHO objekty by mohly být primordiální černé díry, které by vznikly na samotném počátku vesmíru, brzy po velkém třesku. Mohly by to být i černé díry vzniklé později, klasickým způsobem, tedy při explozi supernovy, případně po splynutí více objektů dohromady. Rovněž k nim mohou patřit neutronové hvězdy, hnědí trpaslíci, také bílí trpaslíci a vůbec velmi studení trpaslíci různých barev, jakož i potulné planety, a podobně. Takové objekty ve vesmíru nepochybně jsou a není jich málo. Na vysvětlení fenoménu temné hmoty to ale podle všeho nebude stačit.


Ve skutečnosti je vyloučení MACHO objektů jako temné hmoty asi ještě mnohem tvrdší. Zumalacárregui a jeho tým totiž pracují dál a prý už mají nové výsledky, zatím nepublikované, které jsou založené na aktualizovaném souboru supernov, kterých tentokrát analyzovali 1 048. S těmito výsledky omezují podíl MACHO objektů na temné hmotě na maximálně cca 23 procent. Vše nasvědčuje tomu, že se po temné hmotě budeme muset poohlédnout někde jinde.

Video:  Miguel Zumalacarregui - Towards the most general scalar tensor theories of gravity


Literatura
UC Berkeley 2. 10. 2018, Physical Review Letters 121: 141101.

Datum: 11.10.2018
Tisk článku

Temná hmota - Crouch Blake
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 349 Kč
cena: 279 Kč
Temná hmota
Crouch Blake
Související články:

Tvoří temnou hmotu temná makra s podivnými kvarky?     Autor: Stanislav Mihulka (14.12.2014)
Temná Pětka: Kdo se drží v čele kandidátů na temnou hmotu?     Autor: Stanislav Mihulka (19.12.2015)
Temná hmota: Horká anebo studená?     Autor: Stanislav Mihulka (04.09.2016)



Diskuze:

chápu to dobře?

Vaclav Prochazka,2018-10-12 13:54:01

Takže z temné hmoty, kterou nikdo nikdy neviděl, byly vyloučeny černé díry, které také dosud nikdo nikdy neviděl? :-))

PS:
"Když v roce 2015 gravitační observatoře poprvé zachytily gravitační vlny ze srážky černých děr ne zcela očekávaných velikostí"

Dost odvážné tvrzení. Zachytil se nějaký snad "gravitační" šum a usilovně se hledalo s jakým jiným pozorovaným jevem by se to mohlo spojit a ejhle něco se našlo. Když se ale provede analýza chyb měření, možná chyba modelu atd., tak je asi seriózní spíše říci, že nevíme o nic víc než před tím. Ale to říct nemůžeme když už LIGO stála 10mld.USD:-)

Odpovědět


Re: chápu to dobře?

Jan Balaban,2018-10-12 14:09:35

Gravitačné vlny boli potvrdené aj elektromagnetickými vlnami. Čierne diery nikto nemohol vidieť, lebo sú neviditeľné. Dajú sa vidieť ich prejavy na okolie. Bolo by čudné, keby bola temná hmota v celom vesmíre, len v Slnečnej sústave nie. Teda uprostred Zeme je ešte jedna guľa z temnej hmoty a väčšia ako táto.

Odpovědět


Re: Re: chápu to dobře?

Jiri Naxera,2018-10-12 15:58:27

Tak to nutne byt nemusi. Jednak i (hypoteticka) studena temna hmota je dost tepla na to, aby mela vyssi rychlost nez 3 kosmicka.
A druhak, nektere hypotezy i kdyz odhledneme od MOND, predpokladaji veci jako supratekuty kondenzat, ktery lokalne nemusi vypadat vubec, viz treba https://arxiv.org/abs/1711.05748

Odpovědět


Re: Re: chápu to dobře?

Richard Pálkováč,2018-10-12 18:23:56

Nemyslím, že by sme uprostred Zeme, potrebovali temnú hmotu. Nepotrebujeme ju dokonca ani v Slnečnej sústave. To "nepotrebujeme" znamená, že ju nepotrebujeme na vysvetlenie zatiaľ nevysvetleného gravitačného správania sa galaxii.

Odpovědět


Re: Re: Re: chápu to dobře?

Xavier Vomáčka,2018-10-14 15:27:45

Nepotřebujeme ji v sluneční soustavě proto, že její projevy jsou na tak malých rozměrových škálách neměřitelné. Uvědomte si jaký je rozměr celé galaxie vůči sluneční soustavě a spočítejte si "průměrnou hustotu" temné hmoty. Střelím čísla od boku: Průměr sluneční soustavy řádově 1 světelná hodina, průměr Galaxie 100.000 ly, pokud by byla temná hmota rovnoměrně rozložena, tak při její hmotnosti 1200 mld sluncí ( 23% / 4% krát počet hvězd v Galaxii ) se dá spočítat, že v naší sluneční soustavě se nachází řádově 10^-6 temné hmoty v jednotkách hmotnosti slunce - což je zhruba hmotnost Země. A zároveň když vezmeme v úvahu předpoklad, že je temná hmota rovnoměrně rozložena, tak je její gradient gravitačního působení prakticky nulový. Nic to v sluneční soustavě neovlivní a tudíž je to na této škále neměřitelné.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: chápu to dobře?

Richard Pálkováč,2018-10-14 17:11:03

Predstavu o rovnomernom rozložení temnej hmoty nezdieľam a myslím, že ju nezdieľa ani súčasná kozmológia. Temná hmota je rozložená absolútne nerovnomerne. Moja predstava (vrátane tmavej energie) je tu : http://riki1.eu/zaporna_temna_tmava_energia_hmota.htm

Odpovědět


Re: Re: chápu to dobře?

Vaclav Prochazka,2018-10-12 21:01:31

Pane kolego,

viděl jste ty grafy co z LIGO vylezly? Mezi hromadou šumu je tam trochu větší peak jiného šumu. Je to opravdu gravitační vlna a nebo si jenom někdo kejchnul ve vhodný čas na konci tunelu? To, že byly "ve stejném" okamžiku zachyceny elmag. vlny je korelace, ale ta neimplikuje automaticky příčinnou souvislost. Z vesmíru pořád něco detekujeme, takže by bylo zvláštní, kdybychom zrovna v tomto konkrétním okamžiku nezachytili nic, co by nekorelovalo:-)

V naší lokální soustavě nemusí platit stejné zákony = konstanty jako ve velkém vesmíru. To, že si to myslíme je víra, nikoliv věda.

Odpovědět


Re: Re: Re: chápu to dobře?

Jiri Naxera,2018-10-13 01:51:59

Prosím, dokažte to co tvrdíte. Ligo pokud vím data publikuje, takže určitě nebude problém udělat simulaci, jak často dojde k podobnému objevu u obou detektorů současně, pokud jde jen o zakašlání a šum. Třeba jen posuňte jeden o hodinu (teď jsou posunuté max. o 10ms, takže se určitě nestrefíte do reálné události) a hledejte. Jestli se to pak navíc trefí do nějakého místa na obloze kde něco i zasvítí je už jen třešnička na dortu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: chápu to dobře?

Vaclav Prochazka,2018-10-13 14:49:46

Pár otázek:
1) LIGO umí údajně měřit změnu vzdálenosti s přesností 1e-21. Je analýza chyby provedena opravdu správně a nebo je udávaná přesnost jen přáním autorů experimentu? To by rozhodně nebyl první případ v historii.
2) Mohl si LIGO dovolit nebýt úspěšný s ohledem na ohromné investice, které spolykal? Tedy je opravdu vyloučena úmyslná manipulace s daty? Jde o peníze a to především. Podobné případy v minulosti také byly.
3) Pokud je náhodná korelace možná, pak je i pravděpodobná. S malou pravděpodobností jevu stačí být dostatečně trpělivý, že?
4) Co se vlastně "naměřilo"? Naměřil se velmi malý rozdíl vzdálenosti v kolmých ramenech interferometru. Opravdu se vyloučily všechny možné vlivy, aby se nakonec došlo k závěru, že jediné možné vysvětlení jsou gravitační vlny z "hlubokého" vesmíru?
5) Jsou naše modely vůči, kterým se měření porovnává dostatečně přesné a nebo se dá na ně při troše snahy napasovat cokoliv?

6)
https://en.wikipedia.org/wiki/First_observation_of_gravitational_waves

Obrázky stejně jako ilustrace v pohádkách vypadají pěkně. Ovšem je to jen výřez z dlouhotrvajícího měření. Někde jsem viděl tu křivku celou (pokusím se dohledat) a to pak ten objev už tak jasně a jednoznačně nevypadá.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: chápu to dobře?

Jiri Naxera,2018-10-13 19:55:22

1) Ne změnu vzdáleností, ale rozdíl změny vzdáleností, to je dost podstatný rozdíl. (je to interferometr). Jestli ano nebo ne je otázka dost triviální, vyplývá přímo z experimentu a změřeného šumu. Myslím, že ověření toho tvrzení je na úrovni středoškoláka.
2) Ano, mohl mnoho let, stejně jako další kolaborace. Spíš by bylo divné, kdyby při jakémkoli přešlapu na to neupozornily ostatní konkurenční kolaborace, kterým jde o granty taky. To mi nedává sociologicky smysl.
3) Ano souhlasím. A onu pravděpodobnost náhodné korelace vyjadřují ony sigmy. (v běžných vědách je kritériem pro oběv obvykle 3sigma, v HEP je zlatý standard (některými odborníky kritizovaný) 5 sigma) *1)
4) naměřil se extrémně malý rozdíl v ě kolmých ramenech, a stejný rozdíl se ve stejnou (plus minus tuším 7ms) o 10 milisekund dále. Ostatní vlivy se vyloučily na úroveň 5.1 sigma, ne úplně.
5) Chrim odpovídá našim modelům. Napasovat cokoli se na to nedá (vyzářený moment hybnosti se musí ztratit -> černé díry se přiblíží -> zvýší se frekcence, musí se to energeticky vyjít s redshiftem do pozorovaného vesmíru). U víc pozorování to +- musí vycházet "daleko"
6) Jestli to myslíte vážně, třeba tu https://www.gw-openscience.org/about/

*1) 5 sigma znamená, že pokud by měla daná veličina Gaussovské rozdělení, tak pravděpodobnost že měření je jen náhodná fluktuace odpovídá pravděpodobnosti změření hodnoty vzdálená 5 standardních odchylek od střední hodnoty null hypotézy (jev neexistuje), konkrétně šance 1 / 1744278 že se jedná o náhodnou fluktuaci a ne o reálný jev

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: chápu to dobře?

Vaclav Prochazka,2018-10-13 22:55:50

to Jiri Naxera,2018-10-13 19:55:22

Ale pane kolego,

ad 1) Chcete-li slovíčkaření... Délka jednoho ramene se prakticky nezměnila a druhého ano, takže si to klidně můžeme zjednodušit a psát "změna vzdálenosti". Ale klidně můžeme používat Váš přesnější výraz.

Viděl jste někdy interferometr a nebo jiný reálný měřící přístroj? Analýza chyby na úrovni středoškoláka? Koukněte se na fotky jak ten přístroj v těch tunelech vypadá. Co všechno musíte pro stanovení přesnosti zahrnout? Víte co to znamená relativní přesnost 1e-21? Kolik takových měřících přístrojů lidstvo do dnešních dnů vyrobilo? Na délku kilometrů je údajně LIGO schopno měřit "rozdíl změny vzdáleností" s přesností lepší než je průměr atomu. Dovedete si to představit? Já tedy ne. Skutečná přesnost měření je vždy menší než si autor experimentu myslí a přeje:)

ad 2) Jaké konkurenční laboratoře v případě LIGO myslíte? :)

ad 3) Zrovna u tohohle zařízení je odhad chyby opravdu pouhým odhadem. S detekcí gravitačních vln jsme na hraně teoretické přesnosti přístroje. V minulosti se u jiných experimentů ukázalo, že autoři prostě nemohli změřit to co tvrdili (Edington, Hafele-Keating, a mnozí další). To, že se později třeba jejich objev potvrdil je něco úplně jiného, oni prostě věděli (dle teorie) kolik jim to má vyjít, takže se jim ty výsledky experimentu sami upravovali pod rukama...

ad 4) viz. 3

ad 5) Černou díru ještě nikdo nikdy neviděl, stejně jako pulsar. To, že nemáme jiné vysvětlení = model pro popis jistých věcí ve vesmíru neznamená, že ty objekty jak si je představujeme opravdu existují. Ty modely prostě vznikaly tak, aby byly +/- v souladu s pozorováním, tj. je to důkaz kruhem.

ad 6) Nechám to na jiných. Co kdybych jim tam tu chybu našel? :-)))

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: chápu to dobře?

Jiri Naxera,2018-10-14 20:20:25

1) 280 průchodů po 4km je kolem 1000km, laser má asi 1mikrometr vlnovou délku, neboli na rameno přijde 10^12 vlnových délek. Když vezmeme že tam běhá kolem 100kW světla, tak po negativní interferenci mi vychází kolem 100uW signál, což je něco co jde pozorovat i pouhým okem ;-). Jasně, udělal jsem mraky zjednodušení (cucám si to z prstu na základě obrázku z Wikipedie) (tak 2-3 řády dolů dá IMHO jen to že částečně propustné zrcadlo je aby to mohlo vyrezonovat asi hodně málo propustné, ale pořád jsme na mikrowattech optického výkonu, co je něco co běžná fotodioda dá s přehledem. Naproti tomu rozhození ramene z rezonance může citlivost zase zvýšit.)
2) Virgo, Geo600?
3) Ne, to jsou základy měření, resp zpracování výsledků. Učí se to už na průmyslovce.

6) Někdo jiný to udělal, vyšlo mu co mu vyšlo. Další odborníci (zejména z ostatních kolaborací) zjevně došli k témůž (kdyby ne, hned by to přistálo na Arxivu). Pak máte dvě možnosti - buď celému vědeckému procesu věřit a nechat si pochybovačné řeči od cesty, nebo (data jsou) to spočítat a pokud dospějete k jinému výsledku a nedopustíte se nějaké chyby, tak to publikovat.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: chápu to dobře?

Roman Sobotka,2018-10-13 19:58:58

Vase argumentace odpovida argumentaci kreacionisty proti soucasne biologie (= evolucni biologie). Dukazy nejsou, a pokud jsou tak jsou to podvody, nebo je nedokazeme interpretovat. Pripustit cokoli jineho proste nelze. V pripade kreacionisty tomu alespon rozumim, to koliduje s jeho virou o stvoreni. Poznamky o tom, ze neco muselo vyjit, pac to bylo drahe, je placnuti nekde u piva. Detekci rozpadu protonu stala obrovske prostredky, nic se nenaslo. Update LHC byla mega investice a hlavnim cilem bylo detekova fyziku za standarnim modelem. To se nedari, jako u hromady jinych drahych experimentu. Troufate si tvrdit, ze se stovky vedcu domluvi a nakresli si kmity nekde v Excelu? A to hned dvakrat? To je stejne placnuti, jako ze Einstein sve clanky nepsal. Obvineni z podvodu bez jakehokoli naznaku dukazu je detinske a k nicemu.

Interpretace muze byt chybna, ale veda funguje podle urcite metodiky, ktera se ukazala jako uspesna. Pokud mereni odpovida (v tomto pripade dost presne) urcite hypoteze a neni jina, alternativni hypoteza, potom je dana hypoteza brana jako nejpravdepodobnejsi vysvetleni. Opet, nikdo soudny nerika, ze takto to urcite je. Lepsi vysvetleni ale neni, pokud nejake nemate. Je tedy klidne mozne, ze se prostor vlni, ja nemam problem to pripustit. Vy zjevne ano.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: chápu to dobře?

Vaclav Prochazka,2018-10-13 22:37:55

Pane kolego,

ad Váš první odstavec)

Já ovšem nevylučuji možnost, že se opravdu zachytily gravitační vlny, ovšem v tomto okamžiku v rámci racionální skepse se mi jeví pravděpodobnější
a) chybně provedený experiment (šum, špatná analýza chyby aj.)
b) zachycení nějakého úplně jiného jevu, který s gravitační vlnou nemusí mít nic společného

Podvody a omyly ve vědě se děli a dějí. V případě LIGO či LHC neexistuje jiný experiment, který by mohl NEZÁVISLE měření ověřit tj. potvrdit a nebo vyloučit. Ty projekty nezaměstnávají jen "vědce", ale spoustu komerčních firem, které mají existenční zájem na dalším pokračování experimentu a tedy jeho financování. Není potřeba konspirace stovky vědců, pokud budete u "zdroje" stačí na to asi jeden člověk... Která firma dodala například jednotku pro vyhodnocení dat?

A na základě čeho Vy tvrdíte, že Albert své články psal? Jde o historickou událost. A najít pravdu v historii je často velmi obtížné. Spoustu věcí prostě nemáme šanci ověřit a můžeme se jen domnívat a spekulovat. Jsou dva základní možné přístupy:
a) předpokládáte, že je každý poctivý a géniové opravdu existují
b) předpokládáte v duchu Stiglerova zákona eponym, že objev učinil vždy někdo jiný, a že ti o nichž se mluví byli jen eufemicky řečeno "šikovní"
Jde tady o psychologii, lidé většinou touží po hrdinech = geniích, chtějí věřit tomu, že někdo tomu "bordelu" = vesmíru kolem nás aspoň trochu rozumí. Snadno uvěříme, že Einstein nebo Wichterle byli géniové a špatně se nám smiřuje byť jen s možností, že si svůj pomník postavili na hřbetech těch pravých "géniů".

ad druhý odstavec)
O tom, že věda pracuje dle vědecké metodiky je mýthus. Vůbec nemáte pravdu, a to tvrdím na základě historie vědy, že by věda fungovala tak jak píšete. Už takový velikáni jako byl Galileo, Kepler, Pasteur výsledky svých experimentů buď vysloveně fixlovali, reálné experimenty neprováděli, nebo si výsledky alespoň upravovali, aby byly v souladu s jejich teorií.
Krásný mýthus o tom, že věda posouvá vpřed naše poznání svým metodickým a svědomitým přístupem, se rozplyne v prach, pokud se člověk podívá do historie, kde objeví, že valná většina pokroků ve vědě byla učiněna náhodou, omylem a nebo chybou. Spousta dalších předpovědí byla učiněna na základě chybné teorie či postupu, ale protože se nakonec ukázalo, že se autor náhodou trefil, stala se z něj ikona vědy....

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: chápu to dobře?

Vaclav Prochazka,2018-10-13 22:56:11

to Roman Sobotka,2018-10-13 19:58:58

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: chápu to dobře?

Roman Sobotka,2018-10-14 13:18:36

Podvody se deji jako v kazde lidske cinosti. Jenze v pripade takto velkych projektu je to extremne nepravdepodobne, protoze velke mnozstvi lidi ma pristup k datum prakticky online. Hadam, ze mereni leze na nekolik ulozist najednou, a lide mohou pouze stahovat atd. Jedna se unikatni zarizeni, ale obsluha se meni, takze vysledky jsou overovane jinou (BTW, obrovskou) skupinou vedcu. Kolem LHC se toci tisice lidi. Co se tyka firem, to jenom hromadite absurdity. Firmy maji zajem na stavbe, a castecne i provozu zarizeni. Ale o vlastnim vyzkumu temer nic nevi. Dodavaji komponenty podle zadanych parametru. Vim, o cem mluvim. Predstava, ze nekdo z firmy prijde za sefem takto velkeho projektu at fixluje data, je ptakovina.

Citim z vas flustraci z uznavanych vedcu. Uz naposled... nevim o zadnych pochybnostech ohledne autorstvi praci Einsteina, tudiz predpokladam, ze je napsal. Pokud vy neverite, ze je psal, a dukaz nemate, je to vase _vira_. To je vase vec. Ja muzu stejne verit, ze Lorentz, Poincare nebo Riemann sve clanky nepsali, ale byl to nekdo jiny (ale kdo, ze?). A co z toho. Geniove jsou statisticka kategorie, musi tedy existovat, stejne jako vzdy existuji lide naprosto neschopni. Bach byl genialni v hudbe, jini jsou genialni v matematice.

To, ze je veda postupuje nahodnymi objevy a omyly, je prave ten mytus, ktery ma rada verejnost (penicilin atd). To se musi obcas stat, ale 'valna vetsina' je ciry nesmysl. Drtva vetsina ikonickych vedcu byli systematici, kteri se drzeli metodiky. Podivejte se jak pracovali Faraday, Maxwell, Darwin, M/P Curie, Gibbs, Planck, Rutheford, Humboldt, JJ Thomson... dosadte si dalsi 100 jmen. Ktere jejich objevy byly ucinene chybou? Moderni veda uz ani jiny pristup, nez systematicky, nepripousti. Hadam, ze neznate soucasnou vedu zevnitr, asi by jste se hodne divil.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: chápu to dobře?

Vaclav Prochazka,2018-10-14 14:08:04

to Roman Sobotka,2018-10-14 13:18:36

Pane kolego,

ad první odstavec)
podvody ve vědě se dějí z několika důvodů
a) prestiž
b) peníze
c) původní omyl, který nechcete a nebo nemůžete přiznat

To, že se kolem nějakého experimentu točí tisíce lidí, vůbec nic neznamená a spíše to může být na škodu, protože nikdo z těch lidí nerozumí celku a pohybuje se jenom ve svém omezeném "vesmíru". Firmy mají zájem na stavbě, provozu i rozšiřování high-tech zařízení. Firmy mají zájem schrábnout prachy na inovace a pak maximalizovat zisk (z jiného soudku - přesně to ukázala aféra dieselgate). Oblast činnosti, kde se motá jen velmi málo lidí si o to přímo koleduje. Jsou zařízení, které se dodávají do těchto nejnákladnějších experimentů open-source? Tak úplně nejsou. Takže, pokud Vám budu dodávat nějaký black-box na vyhodnocení dat, můžu si do něj naprogramovat co chci....

"Predstava, ze nekdo z firmy prijde za sefem takto velkeho projektu at fixluje data, je ptakovina"

Žijete asi v jiném vesmíru. V tom mém se hledá zisk i v nemocnicích, farmacii, armádě i za cenu mrtvol... Jde o tak velké peníze, že pravděpodobnost nějaké korupce, úpravy výsledků je velmi vysoká. Pokud by LIGO či LHC nic nového neobjevil, bude se poměrně špatně "daňový poplatník" přesvědčovat, aby do pokračování experimentu nalil dalších 10mld. EUR. Je potřeba přijít s takovým objevem a tak ho interpretovat, aby nebyl úplný tj. dával příslib do budoucna pro další investice:-)))

Pane kolego, v minulosti se chytřejší lidé než já zabývali těmi uznávanými vědci. A opravdu nejkrásnější je v tomhle směru onen Stiglerův zákon eponym:
„Žádný vědecký objev, včetně Stiglerova zákona eponym, není pojmenován podle svého původního objevitele.“ Doporučuji si projít např. https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_examples_of_Stigler%27s_law
Ano géniové jsou možná statistická kategorie. Ale géniové, kteří mají geniální myšlenky, dovedou je potvrdit experimentálně, rozvést do geniálních a funkčních teorií a ještě si zvládnou za svého života udělat skvělé PR, jsou jako jednorožci. Spousta dětí na ně věří, ale oni úplně tak po těch stádech nechodí, že? Realita je taková, že buď budete dělat tu vědu a nebo PR. Spousta těch co dnes považujeme za génie měli jenom to PR a vědu za ně udělal někdo jiný (třeba v ČR Wichterle vers. Lím). Ta psychologie tady funguje. Kdo byl "génius"? Snad Cavendisch. Kdo měl dobré PR? No třeba Newton (jeho první dva zákony byly známy dvě století před ním) a nebo dnes ještě Einstein a nebo Hawking....
Géniové nepochybně existují. Problém je v tom, že na jednoho génia zahleděného do své práce je ve společnosti v dané oblasti 1e2-1eX "zmrdů" http://dfens-cz.com/zmrdi-i-zasveceni/, kteří jen vymýšlí jak využít jeho práce. A v této činnosti, nikoliv v té původní, může řada "zmrdů" projevovat také určitý stupeň geniality:-)

A pokud jde o historii, byli Bach a nebo Shakespeare opravdu geniové a nebo využívali toho, že neexistoval copyright? A nebo směsice obojího? Byl geniální náš Smetana a nebo Dvořák a nebo jenom chytře ve své tvorbě využili již existující lidové motivy?

Pokud jde o současnou vědu asi bych se nedivil. Myslíte přístup publish or perish? Ghost wrighting, záměrně publikování chyb, aby bylo více citací a spoustu dalších pěkných "vědeckých" postupů? To, že osamělý génius dnes ve vědě nemá naprosto žádnou šanci? Že dnes již naprosto neexistují bohatí, kteří by jako svůj koníček dělali špičkovou vědu (viz. Cavendish)?
Prosím pane kolego, my prostě nevíme jak pracoval Faraday a nebo Darwin. V určité době se opravdu neslušelo napsat: "jsem do toho kopnul a začlo to fungovat". Jak pracoval Darwin? Myšlenku evoluce nevymyslel, pouze ji rozpracoval. Udělal si výlet na Galapágy a pak psal a psal....
Občas máme v historii vědy to štěstí zjistit, kolik z těch ikon ve skutečnosti podvádělo a fixlovalo (Kepler, Edington, Pasteur, Galileo...), přisvojovali si výsledky práce někoho jiného, atd...

To co je podstatné, celá historie vědy je o jednotlivcích. Jaká je současná efektivita vědy? Kolik těch dnešních pěšáků vědy je zcela vědecky impotentních a nikdy z nich nic přínosného nevypadne. Jak to bylo ještě před 100 lety? Na kolik klesla efektivita vědy? Na 1% za 100 let?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: chápu to dobře?

Roman Sobotka,2018-10-14 16:09:31

Diskuse nema smysl, protoze kdyz nemate argumenty, zacnete o necem jinem. Tvrdite, ze veda je zalozena na omylech, ze systematicky pristup je mytus. Pokud vas pozadam o priklad, napisete, ze nikdo nevi jak pracoval Faraday a spol. Coz jednak neni pravda, a jako argument nepouzitelne. Stigleruv poznatek nerika nic jineho, nez ze v mnohych pripadech je pojmenovani po nekom, kdo nebyl prvni. Problem je (a vubec nerikam, ze vzdy), ze veda funguje systematiky, a ke stejneme objevu doslo v podobnou dobu (Lorentz–FitzGerald a monoho mnoho jinych). Nakonec je i problem urcit, kdo byl prvni. Takto by to asi nefungovalo, pokud by veda byla pokus-omyl. Ve vede jsou samozrejme i drsny zraloci (Calvinuv cyklus se dnes jmenuje Benson-Calvin), ale to je opet o necem jinem.

Soucasna veda ma hromadu problemu, ale to opet nesouvisi s puvodnim tematem. Osamely genius ma sanci v experimentalni vede, jenom pokud ho nekdo zamestna, a drzi si ho jako solitera. Lze to. Efektivitu vedy po sto letech lze porovnavat jedine v ramci tradicnich zapadnich universit. A ta nebude spatna. Pokud to naredite zaplavou pakistancich a indickych a egyptskych ... 'universit', kde nic nevznika, tak dostanete mozna svoje 1%.

Predpokladam, ze se sam nepovazujete za podvodnika. Ale to vam nebrani povazovat za podvodnika a zlocince kohokoli jineho, pokud si tim utvrdite vas pohled na svet. Neziji v jinem vesmiru, jen nehodnotim kazdeho _bezduvodne_ horsiho nez sebe. Navim, jaci lide se pochybuji ve vasem okoli, ale v mem okoli se chovaji vcelku cestne. A znam jich hodne a dobre.

Jdu delat neco uzitecneho.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: chápu to dobře?

Vaclav Prochazka,2018-10-14 18:44:48

to Roman Sobotka,2018-10-14 16:09:31

Pane kolego,

předpokládám, že ve Vašem okolí se netočí mld. EUR či dolarů. To je pak jeden z důvodů proč se lidé kolem Vás chovají čestně, ve světě velkých peněz čest nic neznamená:)))

Jak velikáni vědy přesně v historii postupovali nevíme, pouze se to domníváme na základě jejich zápisků, dojmů jejich současníků a životopisců. Naše představy se nám pak bortí jak domeček z karet, pokud se náhodou objeví na "světle božím" nějaký jejich zápisníček co neměl být původně zveřejněn (třeba Pasteur a jeho laboratorní deníky). V historii není prakticky nic jistého...

Dnešní efektivita evropské či americké vědy není špatná? Jak to porovnáváte? Zkuste si spočítat kolik do tohoto "kanálu" teče peněz a jaké jsou prakticky použitelné výstupy. A pak to zkuste srovnat s vědou třeba ještě 19. století. Náklady narostly řádově, množství vědců rovněž, ale výsledky nikoliv. A netahejme sem prosím aplikovaný výzkum, který je financován ze soukromých zdrojů...

Jaký je prozatím výstup z LHC - že nám nějak standardní model platí, protože se konečně našel Higgs? A nebo z LIGO za 10mld. USD - že se konečně našlo něco, co by snad mohlo být gravitačními vlnami, takže snad nám ta OTR tak trochu platí, i když jí neumíme počítat?
Kolik fyziků se těch 40 let platí, aby bádali nad strunovými teoriemi, které do dnešních dnů nepřinesly vůbec nic? Kolik prachů se nalilo za těch 70 let do fúze a pořád nic, jen stále dražší a dražší experimenty? ....

Pane kolego, racionální skepse a nebo chcete-li předběžná opatrnost. Když někdo přijde s něčím bombastickým tak buď budu okamžitě jásat a plesat a nebo to kriticky zhodnotím a počkám si, jak to celé nakonec dopadne.... Ostatně studená fúze byla taky bombastická věc, že? :))

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: chápu to dobře?

Jiri Naxera,2018-10-14 20:28:21

Tohle snad ani nemá smysl komentovat, ale udělám ještě jednu chybu.

Stringové teorie že nepřinesly nic? Ač jsem skeptik na to, že superstringy popisují přírodu, tak bych si takové silné tvrzení nedovolil, naopak, neuvěřitelný posuv v matematice s přesahem do praxe by si opravdu dovolil zpochybňovat jen naprostý @#$%^&*.

Racionální skepse je, když někdo udělá studenou fůzi, tak to zkusím zopakovat ve vlastní laborce. Racionální skepse je, když někdo publikuje nějaký výpočet který je mi podezřelý, tak (pokud to dokážu) se ho pokusím zopakovat, nebo alespoň udělat řádový odhad, jestli je takový výsledek možný.
Ale to co tady předvádíte je "vůbec tomu nerozumím, počítat to nebudu, ale je to určitě špatně"

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: chápu to dobře?

Vaclav Prochazka,2018-10-14 21:05:12

to Jiri Naxera,2018-10-14 20:28:21

Pane kolego,

smyslem strunových teorií právě bylo popsat svět kolem nás lépe, elegantněji a přesněji. Do dnešního dne nebylo v jejich silách navrhnout ani žádný realizovatelný experiment, který by je potvrdil nebo vyvrátil. To, že nějaké bádání, které k ničemu nevede, přinese jako vedlejší efekt nějaké další poznání je sice moc fajn, ale úplně bych ten původní slepý výzkum kvůli tomu nevelebil:) Jaký takový závratný přesah do praxe přikládáte prosím na vrub strunovým teoriím? Rád se nechám od Vás poučit.

Racionální skepse také je, když po 100 letech neúspěšného hledání se konečně nalezne onen Svatý Grál:) No a je trochu problém na rozdíl od té studené fúze si to experimentálně ověřit doma v pokoji. Udělal jsem si řádový odhad, jestli je věrohodná relativní přesnost měření 1e-21 a prostě jim to nežeru:))

Co třeba Gravity Probe B?:))

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: chápu to dobře?

Roman Sobotka,2018-10-14 22:45:23

Take udelam tu chybu a jeste jednou. Mate nejakou vlastni zkusenost s rizenim velke vedecke instituce, nebo vasi osobni (ne)pratele? Nebo jak vite, jak to chodi? Nejste jen fascinovan temi castkami a zas jen fabulujete? I CZ infrastruktury staly mld. (CIETEC, ILE..), kdo jsou ti mafiani? Pokud vas zajima defraudace penez ve vede, tak se zamerte radeji na male regionalni, nebo ministerske projekty.

Ad Pasteur, zadny domecek se nehrouti, to jen vase prani. Pasteur je dal povazovan za jednoho z klicovych vedcu 19 stoleti a jeho objevy (fermantace,vakcinace, sterilizace..) mu nikdo nebere. Jeho fixlovani by dnes bylo brano jako 'misconduct', mel tendenci si nektere experimenty 'urychlit'. Jedina vazna vec je priprava vakciny proti vztekline, kdy dost riskoval. Vyzkousel to jen na par psech, spatne pripravene.. ale vyslo mu to. Byl to jen clovek. BTW, stejny tym proveroval pracovni deniky Faradaye a Hanse Krebse a nasli jen nekolik nejasnosti. Vsechno jinak sedelo. Me to jen utvrzuje, ze Krebs byl jak vynikajici vedec, tak vyjimecny clovek. Je na to hodne svedectvi.

Efektivita vedy.. to by bylo na dlouho, ale porovnavat dnesek s 19 stoletim z hlediska aplikovatelnosti je posetilost. Jak (pocet patentu?, financni obrat z aplikaci?). Ale muzu porovnat jak vypadala ucebnice bunecne biologie jeste v 80 letech - same dohady a bila mista, a dnes. Ten rozdil je dramaticky. A aplikace bunecne biologie mate vsude kolem sobe, vubec netusite.

Studena fuze byla od pocatku podezrela, to je hodne spatny priklad. Jasat nemusite, ale take nemusite urazet do podvodniku.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: chápu to dobře?

Vaclav Prochazka,2018-10-15 00:24:28

to Roman Sobotka,2018-10-14 22:45:23

Pane kolego,
myslíte, že je pravděpodobné na tomto serveru nalézt někoho, kdo by měl zkušenost či nějaký vztah k řízení velké vědecké instituce s rozpočtem miliard eur?:)) To bych pane po večerech dělal asi něco jiného... Ano a úžasnou "vědeckou" infrastrukturu by nebylo možné vybudovat bez evropských grantů a provozovat bez podpory rozpočtu ČR. Uvidíme kolik z těch úžasných center včetně CIETECu přežije rok 2020. A rovněž uvidíme kolik těch objevů a vynálezů z těchto center vypadne. Obávám se, že jejich produktivita není taková, že by si alespoň za 10 let vydělali na svůj provoz...

Pasteur s těmi pejsky vysloveně lhal. Tvrdil, že pokusy udělal na nejméně 50 psech a ve skutečnosti jen na 11. A šel tomu štěstí tak nějak naproti eufemicky řečeno. Jak to bylo s tou léčbou vztekliny je asi otázkou viz. jeho současníci:
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2016/cislo-9/pasteur-zpochybnen.html
Dnes víme, že vakcinace jakou provedl u toho chlapce prakticky nemohla fungovat. Je třeba provádět pro léčbu vztekliny jak aktivní tak pasivní imunizaci s odstupem do 24h po infekci. Nejhorší pro vědu jako takovou je, když něco provedeno špatným postupem záhadně vyjde.

Ano hodnotit efektivitu vědy je těžké. Je těžké shodnout se i na metodice hodnocení. Ale mělo by se to dělat. Buněčná biologie je jen zlomkem vědy. Pak jsou vědecké disciplíny viz. fúze, které přes neustálé přísliby fungují v reálu bohužel jako kanál na peníze...

Nepsal jsem, že jste podvodník Vy a nebo někdo z Vašeho okolí, tak se nerozčilujte:)

Psal jsem, že s ohledem na náročnost experimentu LIGO, jeho neuvěřitelnou přesnost a ohromný balík co to stojí, by byla nějaká úpravička pozorování, která zajistí další financování a rozvoj experimentu, docela dobře uvěřitelná.... Jedna věc jsou ti praví vědci (určitě naprosto čestní, svědomití, usilovní a geniální) a něco jiného manažer takového projektu, který určitě chce především udržet tisícovku pracovních míst pro své kolegy a zajistit možnost pokračovat ve vědě, i když se zrovna úplně nedaří:))

Co třeba meteorit ALH 84001, kde se objevily mikrofosílie těsně před hlasováním kongresu o rozpočtu NASA a půl roku po tom byl objev stažen?:))

Odpovědět


Re: Re: Re: chápu to dobře?

Jiri Naxera,2018-10-13 11:37:45

Jak jsem čekal, na zakašlání ticho po pěšině.
Naštěstí tu analýzu už někdo udělal a 5,1 sigma je docela dost malá šance, že to není náhodná korelace zakašlání (u prvního pozorování. Za domácí úkol si můžete spočítat celkovou pravděpodobnost Vašeho silného tvrzení, ať už v podobě že "alespoˇjeden gravitační záblesk není reálný" nebo "všechna pozorování jsou náhodný šum", začátek třeba tu https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_gravitational_wave_observations ).

Takže příště prosím vynechte selský rozum a vezměte do ruky aspoň kalkulačku, když už napadáte něčí práci.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: chápu to dobře?

Vaclav Prochazka,2018-10-13 14:55:21

Pane kolego, počkejme si 20 nebo 30 let a třeba pak už budeme vědět co se to vlastně pozorovalo či "objevilo". Ten objev vychází z našeho současného modelu gravitace, no a ten úplně správný a přesný nutně být nemusí.

Jedna věc je co se opravdu pozorovalo (snad zkrácení ramen interferometru) a druhá věc je ona interpretace tohoto měření...

Historie vědy je plná případů, kdy jsme něco věděli určitě:-) Problém současné fyziky je v tom, že "všichni" věřili v objev gravitačních vln, tedy dříve nebo později (po 100 letech predikce) konečně tento zázrak přišel. Tolik chytrých lidí se takovou dobu o to snaží, tak by bylo s podivem, kdyby se to konečně nepovedlo....

Hrát s kalkulačkou si určitě může každý, ovšem tady už jde spíš o náročné numerické výpočty, které asi tento jednoduchý nástroj úplně nezvládne....

Odpovědět

Co tvori 99% hmoty viditelneho vesmiru?

Peter Huk,2018-10-11 23:13:48

Ako daleko su vedci s tym odhalovanim novej fyziky?
Uz by snad mohol nastat cas, kedy vedci daju priestor preskumu aj novych teorii, na chvilu sa nepozerat na svet cez Einstenove oci. A mozno by sa nasli teorie, kde ziadnu tmavu energiu ani nepolapitelnu hmotu nepotrebuju...

Odpovědět


Re: Co tvori 99% hmoty viditelneho vesmiru?

Jiri Naxera,2018-10-11 23:23:19

Třeba můj favorit, který bych si asi vybral kdybych byl matkou Přírodou - Verlindeho entropickou gravitaci?

Jinak vědci se v kandidátních ToE moc Einsteinovýma očima nedívají. Jediný problém je, že z jakékoli teorie musí za "normálních" energií (minimálně do energií stovek TeV) ta slavná OTR vypadnout jako nízkoenergetická limita.
Ale výše zmíněná entropická gravitace, (možná by šla i zkombinovat s t'Hooftovou teorií s celulárním automatem pro kvantovku), dynamická triangulace, ale třeba smyčková kvantová gravitace jsou přístupy, kdy se začne někde úplně jinde a ta OTR z toho vyskočí tak nějak sama od sebe.

Odpovědět


Re: Re: Co tvori 99% hmoty viditelneho vesmiru?

Richard Pálkováč,2018-10-12 18:16:06

Tá Verlindeho gravitácia je len z polovice entropická, lebo z druhej polovice je holografická, s čím by som ja, ako matka príroda mal problém .

Odpovědět


Re: Co tvori 99% hmoty viditelneho vesmiru?

Vaclav Prochazka,2018-10-12 20:57:32

Pane kolego,

nevím proč sem cpete toho Einsteina, když to co za něco stálo za něj napsala jeho žena Mileva a matiku do OTR mu udělal Grossman. A Mileva opsala a zkompilova co už dříve bylo napsáno:-)

Problém je právě v tom, že se jeho očima dívá dneska většina fyziků, tj. stát se slavnými bez zásadní myšlenky a bez práce:)

Problém s tou chybějící hmotou máme v tom, že zákony platné na lokální úrovni extrapolujeme na celý vesmír v prostoru a čase... S jakou přesností známe gravitační konstantu a kde všude jsme jí změřili? Zatím všechny fyzikální konstanty mají tu vlastnost, že jsou konstantní jenom v nějakém rozsahu dalších je ovlivňujících veličin. A existuje nějaký rozumný důvod domnívat se, že ta druhá mocnina v tom Newtonově vzorečku je opravdu úplně přesně druhou mocninou i na velkých měřítkách a "dávných" časech?

:-)))

Odpovědět


Re: Re: Co tvori 99% hmoty viditelneho vesmiru?

Jiri Naxera,2018-10-13 01:35:07

Tak od konce - pro mě jeden z nejpodstatnějších argumentů (nikoli důkaz!!!), proč by měla ta mocnina být přesně 2 a pokud není, proč je nadějnější hledat další skalární pole/temnou hmotu/cokoli než tu mocninu měnit, Gaussova věta spolu s faktem, že náš Vesmír se na dostatečně velkých vzdálenostech (>> než Planckova délka) jeví 3+1 rozměrný.

Ohledně gravitační konstanty - že je všude konstantní nikdo netvrdí, ale že jsou určité horní limity (když si dáte práci se prohrabat Arxivem, jistě najdete spoustu, třeba https://arxiv.org/abs/1105.1992v1 ), jak moc může být nekonstantní aby to nebylo v rozporu s pozorováním, a že nejsou rozumné teoretické důvody, proč předpokládat proč by se měla měnit (neboli žádný problém to neřeší, spoustu věcí to komplikuje).

A jestli myslíte, že Einstein neměl žádnou myšlenku, tak to radši bez komentáře.

Odpovědět


Re: Re: Re: Co tvori 99% hmoty viditelneho vesmiru?

Vaclav Prochazka,2018-10-13 15:22:49

Pane kolego,

nevím jak Vy, ale já bohužel nebo bohudík, žiji ve vesmíru, kde námi používaná matematika není schopna přesně vyřešit ani tak primitivní problém jako je obsah či obvod kruhu. Už u tak primitivní úlohy jako je řešení kvadratické rovnice se musíme u výsledku zamýšlet nad fyzikální interpretací. V tom mém vesmíru se také ukazuje, že kromě celočíselné dimenze objektů se často pro jejich popis lépe hodí Hausdorffova neceločíselná dimenze.

A pokud by byl opravdu prostoročas zakřivený, pak nám ta mocnina přesně 2 nevychází, že? Fyzika má s gravitací dost velký problém. Sice existuje něco jako OTR, ale nikdo podle ní nedovede počítat s ohledem na náročnost rovnic (speciální případy aproximací pro 1 těleso teď neuvažuji). Modely vesmíru a galaxií se dělají podle Newtonovské mechaniky, ale uvažuje se nekonečná rychlost šíření gravitace (to je asi špatně, že?).

Nesouhlasím s Vámi ohledně toho vzdáleného vesmíru. S ohledem na reálně provedená pozorování se nám vesmír na velkých vzdálenostech jeví spíše jako 2+0 rozměrný. Na velkých rozměrech pozorujeme prostě nějakou projekci na 2D (ty vzdálenosti od nás prakticky jenom odhadujeme) a informace o době trvání jevů, která k nám přichází je zcela marginální (občas někde něco bouchne):-)

Pokud jde o podstatnou a zásadní konstantu našich gravitačních teorií, je třeba si uvědomit, že většina z toho co si fyzika myslí, je pouhopouhou extrapolací. Na kolika místech ve vesmíru byla změřena? Kolika experimenty bylo ověřeno, že opravdu závisí pouze na hmotnostech objektů? V jakých časových intervalech byla změřena (je opravdu konstantní v čase u "rozpínajícího se" vesmíru)? Nezapomínejme, že gravitační síly nejsou jen otázkou gravitační konstanty, ale i hmotnosti. A co to je ta hmotnost? A nemůže ta gravitační síla náhodou záviset i na jiných faktorech?

Neřekl jsem, že by Einstein neměl myšlenku. Mileva Einstein měla spoustu myšlenek:-) Kolik publikací "napsal" Albert za doby, kdy žil s Milevou a kolik, když jí odkopnul? Proč jí slíbil (a dodržel jen částečně), že peníze z Nobelovky dostane ona? Tady jde o analýzu dostupných historických údajů. Mileva byla 5. žena v historii co byla přijata na Curyšskou Polytechniku a udělal zkoušky napoprvé, ktežto Albert to musel zkoušet 2x. Ona byla skvělou studentkou se zájmem o fyziku, on flákač. Hned jak mohl, tak se přisál na Milevu a když z ní vysál všechno co mohl, tak jí prostě odkopnul a vzal si svoji sestřenici. Klidně si věřte, že to byl génius, já myslím, že byl jenom necharakterní vychcané individuum. Na Einsteinovu teorii relativity by měl být aplikován Stiglerův zákon eponym: „Žádný vědecký objev, včetně Stiglerova zákona eponym, není pojmenován podle svého původního objevitele.“:-))

Myslím, že by si Albert zasloužil být uveden třeba tady:
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_examples_of_Stigler%27s_law

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Co tvori 99% hmoty viditelneho vesmiru?

Jiri Naxera,2018-10-13 20:22:59

Mno, nevím jak odpovědět. Ale na první odstavec, jsem moc rád, že žiju ve vesmíru kde byla objevena čísla reálná (a následně i komplexní a kvaterniony) a nezůstalo se přes 2000 let zpátky u čísel racionálních.

Druhý odstavec - numerické simulace samozřejmě existují.

Třetí odstavec - 2+0D? To si doufám děláte legraci, to bysme nic neviděli (i u té elektromagnetické vlny, odpovídající světlu kterým ten vzdálený Vesmír pozorujete, je E=E(t) i B=B(t).

ad Hominem - myslím že to spíš patří na diskuti na Novinkách nebo na Blesk, ne sem.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Co tvori 99% hmoty viditelneho vesmiru?

Vaclav Prochazka,2018-10-13 23:17:12

to Jiri Naxera,2018-10-13 20:22:59

Ale to já jsem taky rád, že máme imaginární čísla, spoustu zajímavých asi taky imaginárních matematických prostorů, grup atd ....

Problém je v tom, že musíme přemýšlet, co nám to vlastně vyšlo a jestli v tom našem vesmíru ten výsledek má smysluplnou fyzikální interpretaci. U těch jednoduchých věcí je to jednoduché, viz. ta kvadratická rovnice, u jiných se u toho hodně zapotíme a pak jsou případy, kdy prostě nevíme jestli nám vyšla úplná pitomost a nebo ne...

Ukažte mi model gravitace, kde se pracuje s konečnou rychlostí jejího šíření. To řešení se tak radikálně zkomplikuje, že Vám u modelu malé galaxie klekne snad i "Sunway TaihuLight":-) Navíc u těch simulací máme dost problémů s nastavením počátečních podmínek (prostě je neznáme) a okrajových (také neznáme). Takže sice vytváříme krásně se pohybující spirální galaxie, ale dost těžko se to porovnává s tou skutečností, když je pro nás vesmír v těchto měřítkách de-facto zcela statický.

Ve třetím odstavci si nedělám srandu. Tři rozměry na té "nebeské klenbě" prostě nevidíme. Vidíme 2D, informace o třetím rozměru je doplňková a ve velkých měřítkách velmi nepřesná. Čas jako takový na těchto měřítkách také až na výjimky (pulsary, supernovy aj...) nepozorujeme. To, že máme dojem na základě Dopplerova jevu, že se k nám třeba něco blíží nebo vzdaluje je fajn, ale je to u konkrétního objektu na velkých měřítkách neověřitelné.

O podvodech a omylech ve vědě je určitě lepší psát tady než do blesku. To, že byl Einstein génius je dnes po 100 letech pouze otázkou víry, ne závěr kritického myšlení. Stačí se na ty "jeho práce" podívat a případně si prolistovat Annalen der Physik z té doby. Ono v té Sexmisi (Machulski 1983) věta "Einstein byla žena!" může být daleko pravdivější než si většina "fyziků" chce připustit (Einstein=Mileva Einstein):-))

Odpovědět

Můj favorit

Pavel K2,2018-10-11 21:37:35

MACHOs jsou mí nejoblíbenější kandidáti na temnou hmotu - protože prostě všechny vyjmenované typy MACHO jsou už z definice temnou hmotou. A tvrdit, že když něco nevidím, tak to tam není, je hodně odvážné - pokud je jich více a menších, tak jsou gravitační odchylky menší a statisticky se částečně ruší. I odhalení takové krávy, jako je Sagitarius A, proběhlo "před pár lety" a to nikoli pomocí gravitačního čočkování.
Takže zatím se svého favorita budu držet... :-)

Odpovědět


Re: Můj favorit

Petr Kr,2018-10-12 08:02:08

Dvě čočky za sebou a mírně vyosené se statistikou nemají nic společného. Výsledek by mohl být pěkně rozmazaný.

Odpovědět


Re: Re: Můj favorit

Pavel K2,2018-10-12 21:32:39

Supernovy jsou bodový zdroj a jediné, co se dá poznat při černé díře před ní, je zjasnění (nikoli zkreslení). Nicméně, pokud je zjasnění malé a dochází k němu často (prakticky vždy), pak ho nelze odhalit, protože bylo statisticky zahrnuto do výpočtů při kalibrací rudého posuvu pomocí standardních svíček (=supernov), takže je považováno za normál.
Úplně si ale nemyslím, že to bude tento případ, protože rozložení temné hmoty je nehomogenní, takže pozorování zkoumaná v článku by dokázala odhalit prakticky jen temnou hmotu, vázanou k naší Galaxii. (Temná hmota jiných galaxií je z hlediska gravitačního čočkování nerozlišitelná od čočkování samotnou galaxií.) Temná hmota naší spirální galaxie je však velmi pravděpodobně rozmístěna převážně v rovině galaktického disku - pokud jde tedy o MACHO - kdežto supernovy bouchají azimutově "tak různě", což výslednou pravděpodobnost pozorování čočkování značně snižuje.

Odpovědět


Re: Re: Re: Můj favorit

Milan Krnic,2018-10-14 12:55:10

Supernovy někteří jako bodový zdroj uvažují. Temná hmota je pouze koncept.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace