Barva kůže není adaptací?  
Proč mají lidé žijící na rovníku tmavou barvu kůže a ti v mírném pásu spíše světlou? Asi nás ihned napadne odpověď, že to souvisí s množstvím slunečního svitu. Jenomže tak jednoduché to být nemusí.

Jared Diamond ve své česky právě vycházející knize Třetí šimpanz (Paseka, Praha, 2004) zpochybňuje adaptivní hodnotu celé řady znaků, jimiž se od sebe odlišují různé lidské rasy/populace.
Začněme třeba právě od barvy kůže. Jak je to s její adaptivní hodnotou? Je zřejmé, že tmavá barva kůže snižuje míru spálení a riziko rakoviny kůže. A tak třeba běloši žijící v tropických oblastech (Australané) mají relativně nejvyšší úmrtnost na tuto chorobu. Až potud se zdá být vše jasné.
Diamond souhlasí, nicméně uvádí, že na rakovinu kůže stejně umírá jen málo lidí (a v minulosti jich umíralo ještě méně, především protože předtím např. podlehli infekčním chorobám). Podle Diamonda si tedy ve skutečnosti těžko představit, že by na barvu kůže existovala výraznější selekce. Postupně jsou zpochybňovány i další možné adaptace (souvislost barvy kůže s tvorbou vitamínu D apod.).
Druhá Diamondova námitka se týká toho, že současná situace neodpovídá tak docela stavu, kdy na rovníku žijí lidé tmaví a v mírném pásu světlí. Indiáni žijící v tropech (respektive slunných oblastech - to se nemusí tak docela překrývat) nemají tmavší kůži než jejich severoameričtí kolegové, Tasmánci zase mají kůži relativně tmavou - podobně jako Australané.
Samozřejmě můžeme říct, že ještě neuplynula dostatečná doba pro to, aby došlo k příslušné selekci. Jde snad o to, co se odehrávalo v horizontu - řekněme - 100 000 let, ne za 10 000 let (přibližně doba, po kterou své území obývají indiáni i Tasmánci). Na to ovšem Diamond odpovídá protiargumentem: A jak dlouho žijí ve své zemi světlí, blonďatí a modroocí Švédové? Určitě ne déle - vždyť v poslední době ledové byla oblast Skandinávie pokryta ledem.

 
Právě vychází v nakladatelství Paseka.

Diamond nakonec nepopírá, že nějaká vazba mezi barvou kůže a množstvím slunečního záření existuje, nepokládá to však za hlavní důvod odlišnosti mezi populacemi. U barvy očí a vlasů však adaptivní hodnotu těchto znaků neuznává vůbec. Blonďatí jsou podle něj jak Skandinávci, tak část původních Australanů.
Jaký je pak ale tedy Diamondův výklad nesporně existující variability lidských populací? Podle něj hrál větší roli než přírodní výběr výběr pohlavní. Pokud v populaci jednou převládne určitý znak (barva očí, kůže, vlasů), rovnováha se bude dále vychylovat tímto směrem. Ženy dávají (zčásti nevědomě) přednost většinové volbě, aby se úspěšnými mohli stát jejich synové.
Řekněme, že bychom měli populaci lidí barevně smíšenou - buď tak, že by všichni byli "něco mezi" a nebo že by všechny odstíny byly zastoupeny se stejnou frekvencí. Jakmile se díky náhodné fluktuaci poměr vychýlí, dojde ke kladné zpětné vazbě. Z tohoto pohledu by pak barva očí nebo vlasů či množství ochlupení byla spíše něčím na způsob pavího chvostu než kožichu na zimu.

Na závěr naopak znaky, které Diamond uznává jako adaptivní - podle něj jde třeba o krytí oka u "šikmých očí" (diskuse na toto téma viz např. článek Adaptace proti sněžné slepotě ). Taktéž sem spadá rozdílná odolnost vůči různým chorobám - učebnicovým příkladem je samozřejmě rozšíření srpkovité anémie v Africe, protože příslušný gen je současně odpovědný za větší rezistenci k malárii. Diamond se speciálně problematice různé rezistence lidských populací k infekcím věnoval ve své jiné knize Osudy lidských společností - Střelné zbraně, choroboplodné zárodky a ocel v historii (Columbus, Praha, 2000).

Ještě poznámka k modrým očím - relativně často se vyskytují u malých izolovaných populací (Guančové na Kanárských ostrovech). To by svědčilo pro to, že v tomto případě nejde ani o adaptaci, ani o důsledek pohlavního výběru, ale spíše o zakladatelský efekt nebo náhodný genetický posun (drift). Navíc - modré oči údajně odpovídají recesivní alele příslušného genu, a pokud toto platí, jinde než v malých populacích vlastně nemají šanci.

Co říkáte na Diamondovy závěry? Adaptivnost určitého znaku je samozřejmě nejlépe zkoušet experimentálně (viz např. článek Malování homolic namodro ), v případě člověka jsou však takové experimenty proveditelné jen poměrně obtížně...

Autor: Pavel Houser
Datum: 23.11.2004 22:59
Tisk článku

Lidské tělo - Brown Carron, Robins Wesley
 
 
cena původní: 249 Kč
cena: 209 Kč
Lidské tělo
Brown Carron, Robins Wesley
Související články:

Největší show Richarda Dawkinse     Autor: Stanislav Mihulka (16.02.2012)
Klonování genů a analýza DNA     Autor: Redakce (14.12.2007)
Lomborgův Skeptický ekolog konečně vyšel také v češtině     Autor: Pavel Houser (10.04.2006)
Nad knihou: Než přijde vakovlk (3)     Autor: Redakce (28.07.2005)
Nad knihou: Než přijde vakovlk     Autor: Redakce (14.07.2005)



Diskuze:

Modré oči?

Petusek,2008-02-09 11:22:58

http://www.msnbc.msn.com/id/22934464/wid/11915773?GT1=10815

Odpovědět

Ad skandinávští Germáni...

Petusek,2008-02-09 11:21:20

Norové a Švédové jsou skandinávskými Germány, tedy skandinávskými Indoevropany, zatímco Finové a Laponci jsou skandinávští "Uralané" (mluvčí uralských jazyků, přesněji jejich ugrofinské větve). (Pra-)Indoevropština se datuje do doby cca 4-6 tisíc let před n. l., je tedy zřejmé, že ať už (pokud vůbec kdo) tam (a vlastně kdekoliv) žil kdokoliv, nemluvil indoevropským jazykem. Pochopitelně si lze představit, že předkem kteréhokoli dnešního mluvčího indoevropského jazyka byl mluvší jazyka docela jiného, ať již uralského, severokavkazského nebo třeba khoisanského. Geny a jazyky nemusejí vždy souhlasit!

Odpovědět

blbci

Danuška,2007-10-22 15:04:29

jste blbi pac tu nemate indoevropskou rasu

Odpovědět


Indoevropská rasa???

petusek,2008-02-09 11:13:24

Indoevropané bohužel nejsou rasa, nýbrž (především) mluvčí (pra-)indoevropského jazyka, jeho dialektů či potomků. Bereme-li to důsledně, jsou Indoevropany i dnešní afroameričané. Staré Indoevropany pochopitelně nespojoval jen jazyk, ale i další kulturní rysy, to nepopírám. Rasa je však něco docela jiného - mimo jiné i dosti zastaralý a zavádějící termín.

Odpovědět

Moc bych s autorem nesouhlasil - jen v něčem....

Petr,2004-11-26 09:13:53

Myslim si, že bezpochyby adaptace na okolí tj. i sluneční svit, hraje obrovskou roli. Některá zvířata se dokážou adaptovat již během jednoho života! U lidí je to samozřejmě něco jiného, ale neměli bychom na toto zapomínat. Navíc je nesmysl, že by v Africe ženy upřednostňovali jen naprosté černochy a tudíž ty pak převládli :-) Já si naopak myslím, že recesivní geny si poměrně dobře razí cestu a mnohdy ty zdánlivě dominantní naprosto ustoupí. Cílem přírody je biodiverzita - druhová rozmanitost, proto se například stále více rodí i lidí s například nazrzlými vlasy - přesto, že ženy instiktivně tíhnou k tmavším jedincům. Navíc rezavé vlasy jsou na slunci také závislé, je dokázáno - a proto hodně seveřanů, skotů a irů má rezavé či nazrzlé vlasy, že tyto vlasy v kombinaci s pokožkou absorbují mnohem rychleji sluneční záření pro následnou tvorbu vitamínu D právě z důvodu, že využijí slunce rychle - jelikož je ho málo, má to velkou logiku a to co autor píše (knihy) není tak úplně pravda :-) Klidně bych tu mohl napsat na toto téma filozofickou úvahu :-)))

Odpovědět

Světlejší

richard,2004-11-24 17:58:41

Sexuální výběr ale dost často upřednostňuje světlou barvu. Platí to pokud vím i v Africe, kde ženy se světlejší pletí jsou žádanější. Proto tam jsouna dračku bělící krémy. I když, tam je to možná vzpomínkou na koloniální dobu. Pro Orientálce to ale platilo i v minulosti.
A obliba blondýnek je známá:)

Odpovědět

Že blonďatost a moodrokost

Saša,2004-11-24 15:44:13

je důsledkem dlouhobobého příbuzenského křížení v malé komunitě bez dostatečné migrace jsem četl už asi před 25 lety a nevím ani přesně kde. V nějakém medicinském časopisu to snad bylo.
Je to velmi důvěryhodné.

Odpovědět

Skandinavci a Tasmanci

Vaclav,2004-11-24 07:56:29

Predkove Skandinavcu za poslednich 30 000 let zili na sever od 35 rovnobezky. (Do severni Evropy prisli sice pred mene nez 10 000 lety, ale do te body jejich predci zili v dnesni Ukrajine a Balkanu. Takze tam take nebyli na prilis silnem slunci. Tasmanci zase prisli z tropickych oblasti Australie a Nove Guinei pred mene nez 20 000 lety.

Odpovědět


Skandinávští germáni tedy nejsou

Saša,2004-11-24 15:41:46

indoevropané? To slyším poprvé v životě.
Skandinávci jsou podle mne:
a) Norové
b) Švédové
c) Finové
d) Laponci.
Norové a Švédové jsou germáni, tedy indoevropané.
Mohl byste dát nějaký odkaz, odkud čerpáte tvrzení, že skandinávští indoevropané žijí už 30 tisíc roků severně od 35 rovnoběžky?
Podle mých kusých a nepřesných informací indoevropané tak dlouho vůbec neexistují.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace