Trend v zemědělství je neudržitelný a je v rozporu se zdravou výživou  
Definic udržitelného rozvoje a představ, jak ho dosáhnout je tolik, že už nikdo dost dobře neví, co si pod tím představit. U těch, co jsou přesvědčeni, že v tom jasno mají, zase není tak úplně jisté, že se jim podaří zajistit, aby se masy najedly a klimatologové, zdravotníci a svoboda podnikání, zůstali celí.
Krishna Bahadur KC, první autor publikace. Nyní University of Guelph, dříve působil na Kyoto University a Universität Hohenheim. Kredit: UG.
Krishna Bahadur KC, první autor publikace. Nyní University of Guelph, dříve působil na Kyoto University a Universität Hohenheim. Kredit: UG.

Nejspíš není mnoho zemí, kde by k udržitelnému rozvoji přistupovali tak zodpovědně jako u nás. Máme SRUR - Strategický rámec udržitelného rozvoje stanovující dlouhodobé priority (Česká republika 2030). Máme RVUR - Radu vlády pro udržitelný rozvoj. Máme také „OUR“ (oddělením pro udržitelný rozvoj). A pracuje nám devět výborů, které pokrývají nejspíš úplně všechno. Namátkou třeba: Výbor pro indikátory. Nebo: Výbor pro udržitelné municipality, Výbor pro strategické řízení a implementaci principů, ale i Výbor pro koordinaci pozic, ... ). Na stránkách vlády se dočteme jak se výbory: „...názorově podílejí na stanovení cílů...“, „… na vymezení časového horizontu sestavení monitorovacího rámce“, jak „...definují vztahy mezi harmonizovanými nástroji“, „...vytváří fungující modul provazeb“. V jejich náplni práce se objevuje:  „definovat vztahy mezi harmonizovanými nástroji“. Některé z výborů si vybrali úkol: „provádět supervize“.  Jiné zase „spolupracovat na textaci“.

 

Zatím poslední zápisy z výborů jsou  loňského data a tak nejspíš všechno klape. Nasvědčovaly by tomu i formulace jako třeba, že: „máme nastavenou pyramidovou hierarchickou strukturu cílů a opatření obsažených v klíčových strategických dokumentech, vhodným nástrojem pro sledování je Databáze strategií“. Nebo že máme podchyceny: „klíčové oblasti jako Globální rozvoj a Dobré vládnutí“. Pisatel měl možná na mysli správné hospodaření, ale jde o stránky vlády, tak nakonec proč ne. 

Na udržitelný rozvoj si nyní posvítil také kanadsko-britský kolektiv dvou tuctů výzkumníků. Také k tomu přistoupili globálně. Výsledky jejich  studie otiskl odborný časopis PLOS Medicine. Moc veselé čtení to ale není. K těm stávajícím představám udržitelného rozvoje je dost kritické.  Kromě jiného nám autoři studie říkají, že doporučení Světové zdravotnické organizace a zemědělský trend jsou ve při. V textu je i celá řada jízlivostí. Například jak uzavíráme mezinárodní dohody (mají na mysli Pařížskou dohodu o klimatu), jak si stanovujeme sedmnáct cílů udržitelného rozvoje na následujících 15 let (Sustainable Development Goals, SDGs), jak ve svých dalekosáhlých kalkulacích počítáme se 70% zvýšením výnosů v neproduktivních oblastech,…  A to všechno aniž bychom měli nějakou kloudnou studii, která by brala v potaz naše skutečné nutriční požadavky.

 

Tak trochu to dělá dojem, že z Programu globální udržitelnosti by se snadno mohl stát program globální utržitelnosti. 
Tvůrcům stávajícím programům se do skutečných nutričních potřeb moc nechtěo nejspíš proto, že ani mezi specialisty na výživu nepanuje shoda. Když se například porovná americký HHEP (Harvard Healthy Eating Plate) s kanadským CFG (Canadian Food Guide), tak doporučení seveřanů je v položce ovoce a zeleniny o 27 % chudší, a o 34 % je hubenější i co do proteinů z masa. Naopak je výrazně posíleno doporučení konzumovat mléko a mléčné produkty (o 60 %) a o čtvrtinu více obilnin.  Jen v jednom jsou výživáři celého světa zajedno. Že je nutné začít jíst více ovoce a zeleniny a sladkosti omezit nejlépe na nulu. Když se kanadští výzkumníci rozhodli globální udržitelnost posoudit z pohledu potřeby zajištění živin, z něčeho vyjít museli. Přiklonili se k doporučení amerických dietologů. Kromě  předpokládaného demografického růstu populace a produkčních schopností zemědělství se na problém podívali úhlem pohledu zdravotníků. Když to zjednodušíme, tak nás přestali považovat za hloupé stádo, které nebere ohled na své zdraví.

 

Většina autorů studie pracuje zde, na University of Guelph.
Většina autorů studie pracuje zde, na University of Guelph.

Nástin vývoje globálního zemědělství zpracovali variantně. Předkládají několik scénářů možného vývoje, a jak se projeví na potřebě ploch orné a zemědělské půdy a na produkci CO2. Tak jako všichni tvůrci vizí budoucnosti vyšli i Kanaďané z údajů zemědělské produkce vydávané FAO a statistik OSN demografického vývoje. Kalkulací s nutriční potřebou došli na nesoulad stávající zemědělské produkce. Je jím nadprodukce obilovin, olejnin i cukru, zato se žalostně nedostává ovoce, zeleniny, ale též proteinů potřebných k pokrytí fyziologických potřeb.

 

Podle zdravotníků by náš podíl rostlinného jídelníčku mělo ze 40 % tvořit ovoce a ze 60 % zelenina. Dnes je tomu u ovoce jen z  28 %. Situaci navíc zhoršuje fakt, že do zeleniny (ta dnes tvoří jen 40 %)  se stále počítají i brambory. A ty by tam už figurovat neměly. Obsahují totiž hodně sacharidů snadno se štěpících na glukózu. Brambory tak s hladinou krevního cukru dělají divy a navyšují počty budoucích cukrovkářů.  
Ale zpět ke kanadské studii. Její autoři si myslí, že zemědělství se už dávno mělo změnit.  A také, že stávající široce prezentovaná představa kontinuálního růstu požadavků na ornou a zemědělskou půdu, je špatná. Dopady možných špatných rozhodnutí a jak se projeví na potřebě ploch obdělávané půdy, ukazují na již zmíněných scénářích možného vývoje.

 

Ve 14 století musel rolníkům stačit chléb a něco k pití.  Kredit  (Bibliothèque nationale)
Ve 14 století musel rolníkům stačit chléb a něco k pití. Kredit (Bibliothèque nationale)

V první variantě předpokládají, že se v našem přístupu nic moc měnit nebude, na doporučení zdravotníků nedáme a vývoj půjde dosavadním směrem, kdy si hlad uspokojujeme stravou s vysokým zastoupením tuků, červeného masa a sladkostmi za deficitu proteinů rostlinného původu.   Další varianty již uvažují s alternativou, že hlasité varování zdravotníků nezůstane bez odezvy a začneme se k našim tělům chovat ohleduplněji. Tuto variantu rozvedli do třech scénářů.  Jeden počítá s tím, že zemědělství dál pojede v zaběhaných kolejích (rozuměj v poměru rostlinná a živočišná produkce), jen svou výkonnost vlivem chemizace a odolnějších a výkonnějších  odrůd navýší natolik, že nutriční potřeby pokryje. Jinak řečeno, zemědělství a rybolov zajistí dostatek proteinů, ale nezdravé zastoupení těch z masa přetrvá. V pořadí třetí varianta je z pohledu zdravotníků optimální. V té by nám potřebu proteinů z 80 % pokryla rostlinná  výroba a živočišná z 20 %.


To nejdůležitější na nastíněném variantním zpracování pokrytí potřeb rostoucí populace jsou dopady na zemědělství. Pokud vše zůstane v zaběhaných kolejích, jak se většinou předpokládá, bude zemědělství v roce 2050 schopno pokrýt nutriční potřebu jen částečně. Bez dostatku proteinů a ještě toho bude schopno, jen pokud se mu podaří získat další plochy využívané k zemědělským účelům o celou třetinu. V případě, že se začne populace chovat ke svému zdraví rozumněji, ale zemědělství bude mít dál snahu nám velkou část potřeb proteinů pokrývat nabídkou z živočišné produkce, bude k nasycení potřeba najít ještě větší plochy vhodné k zemědělskému využití. V rozsahu 44 procent stávajících ploch. Poslední (čtvrtou) variantu uvedli autoři asi jen pro obveselení. Ukazuje, jak by to se zemědělstvím vypadalo, kdyby se nějakým způsobem podařilo z nás všech udělat vegetariány.

Také o tehdejších banketech máme nejspíš zkreslené představy. Na hostině, k níž v Paříži  v roce 1378 zasedli Karel pátý (uprostřed v modrém), Karel IV, římský císař (vlevo) a jeho syn král Václav, se jako hlavní chod podával chléb a placky.  Kredit: Jean Fouquet.
Také o tehdejších banketech máme nejspíš zkreslené představy. Na hostině, k níž v Paříži v roce 1378 zasedli Karel pátý (uprostřed v modrém), Karel IV, římský císař (vlevo) a jeho syn král Václav, se jako hlavní chod podával chléb a placky. Kredit: Jean Fouquet.


Čísla uvedená ve studii dávají tušit nereálnost představ udržitelnosti, pokud se zemědělství zásadně nezmění a v uspokojování potřeb bude ve vleku enormního nárůstu obhospodařovaných ploch.  Jako reálné řešení autorům vyšlo vyjít z rad těch, kteří to myslí s naším zdravím dobře. Jen tak se v horizontu třiceti let podaří nutriční potřeby pokrýt všem hladovým krkům, jejichž počet se rozroste ze sedmi na deset miliard. Takové řešení se ale neobejde bez změny orientace na pokrytí potřeb proteinů především z plodin, na úkor chovu hospodářských zvířat. Jen tak zůstanou nároky na další zemědělskou půdu v udržitelných mezích. V optimálním případě by nárůst mohl být „jen“ o 6 % stávajících ploch.

 

Pochopitelně, že rozumnější přístup k tomu co jíme, by se odrazil ve snížení nemocnosti, úmrtí na rakovinu, prodloužila by se dlouhověkost a zvedla kvalita života. Ekologům by ubyla starost o pole devastované neustále se opakujícími výsevy řepky a kukuřice. Když se nad scénáři možného vývoje zamyslíme, tak i když to autoři ve studii přímo nezmiňují, tak pokud se lidstvo bude chtít vyhnout problémům s výživou „zástupů“, tak se jídelníček bude muset hodně vracet k tomu středověkému.

 

V našich končinách by to znamenalo, že velkou plochu na talíři by představovaly ředkve, kapusta, zelí, dýně, tykve, okurky, cibule, mrkev, řepa a celer. Proso, pšenice, žito, ječmen,  oves a kukuřice by nám zůstaly, ale brambory jen poskrovnu. Zpestření by zajišťovala  jablka, hrušky, třešně, ořechy a plody broskvoní. Slavnostní tabule by ve větší míře zdobily jahody, dřín a moruše a vrátila se pochoutka v podobě vodních ořechů (plody kotvice). O něco víc by mělo být ryb, ale jen tolik, kolik dovolí udržitelné plundrování oceánů. S masem to v globálu vypadá špatně, nejspíš tak jednou týdně a ještě nastavované proteiny ze sóji, čočky, hrachu a fazolí. Žel na zajištění nutričních potřeb by padly i všechny švestky, takže k zahánění nadýmání, místo slivovice, přijde na řadu Espumisan.

 

Žerty stranou

Kanadský optimální scénář není ani zdaleka daleko od globální realizace. Klimatologové už delší dobu bijí na poplach a chovatele s jejich stády prohlašují za jedny z nejhorších oteplovačů. Teď  vědci klimaktivistům k vybíjení stád dodali článkem další munici. Tou je argument, že „Jinak produkce skleníkových plynů stoupne o více než dvojnásobek. Na nepřijatelných 12 Gt uhlíku ročně, hlavně v CO2“.

Těm, kteří stojí nad zákon a omezení se jich netýkají, si z toho všeho těžkou hlavu dělat nemusejí. Nám, stavu nízkého, jimž sudičky nadělily víc genů lovců, než sběračů, by ale z toho všeho mohlo být „ouvej“. Nezbývá než doufat, že i prognostici se mohou mýlit. I tak by ale bylo lepší přestat do Afriky a Asie vyvážet ideologie zakazující kondomy, antikoncepci a interrupci. Jinak se civilizovaným způsobem náporu migrantů budeme bránit těžko a mohlo by dojít i na horší scénář, než je ten „kanadský optimální“.  Mohlo by zase dojít i na bukvice a žaludy.

Bude jistě zajímavé sledovat, co se teď bude dít. Podobná píchnutí do vosího hnízda konsenzu většinou vybudí odvetu s výčtem opomenutí, metodických chyb a zostuzením autorů i jejich závěrů. Už je to týden, co se závěry  studie dostaly na veřejnost. Zatím ale naše pojednání musíme končit slovy „na západní frontě klid“.


Literatura

Krishna Bahadur KC, et al.: When too much isn’t enough: Does current food production meet global nutritional needs?, PLOS, October 23, 2018, doi.org/10.1371/journal.pone.0205683

Vláda.cz https://www.vlada.cz/cz/ppov/rada-vlady-pro-udrzitelny-rozvoj--120432/

Datum: 01.11.2018
Tisk článku

Demokracie Země - Spravedlnost, udržitelnost a mír - Shiva Vandana
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 299 Kč
cena: 257 Kč
Demokracie Země - Spravedlnost, udržitelnost a mír
Shiva Vandana
Související články:

(Eko)logické zemědělství I     Autor: Jan Kašinský (21.03.2016)
(Eko)logické zemědělství II     Autor: Jan Kašinský (23.03.2016)
Nový zdroj globálního dusíku     Autor: Josef Pazdera (10.04.2018)



Diskuze:

Jan Děták,2018-11-11 13:44:24

Svého wagyu steaku se nikdy nevzdám. Rozumíte? NIKDY!

Odpovědět

A co biomasa pro energetiku?

Vladimír Wagner,2018-11-05 11:19:32

A to ještě navíc zelení aktivisté plánují přejít na masivní využívání zemědělské a lesní produkce pro potřeby produkce energie. To jsem fakt zvědavý, jak tohle dopadne.

Odpovědět


Re: A co biomasa pro energetiku?

Milan Krnic,2018-11-13 18:35:30

Již je téměř jasné, že nás ve všech ohledech zachrání vodní koridor Dunaj–Odra–Labe.
:)

Odpovědět

zemědělská půda ?

Josef Nýč,2018-11-02 17:21:29

Uvědomuje si vůbec někdo, že jsme se přemnožili? Že už v dávné minulosti se planeta ohřívala díky
metanu z živočichů (takový brontosaurus ¨- nechtěl bych nablízku). Čtu ty různé až protichůdné
výkřiky do tmy a je to podle přísloví psi štěkají,ale karavana jde dál.

Odpovědět


Re: zemědělská půda ?

Pavel Brož,2018-11-03 12:59:20

Metan produkují i rostliny, dokonce i lesy v mírném pásu, a vypadá to, že globálně ho rostliny vyprodukují násobně více, než živočichové. Ony totiž ty rostliny, které nejsou spaseny býložravci, tak nakonec ztrouchniví a zetlejí a to je potom metanu habakuk. Nicméně ale např. největší vymírání v permu nebylo způsobeno metanem uvolňovaným ani rostlinami, ani živočichy, ale metanem uvolňovaným při vzniku sibiřských trapů - s výjimkou těchto katastrof si příroda s uvolňovaným metanem vždycky poradila bez negativních dopadů na biosféru.

A kde že jsme to přemnožení? Zde v Čechách? Nebo v Evropě?

Odpovědět


Re: zemědělská půda ?

Zbyněk Sláma,2018-11-05 11:38:51

Vy si uvědomujete, že jsme se přemnožili? Já ne, protože to není ani náhodou pravda. Důkaz je jednoduchý, a stačí k němu jen znalost násobení a dělení.
Představme si, že všechny lidi sestěhujeme vedle sebe, všichni budou sousedi. Ale ne do paneláku, řekněme, že každá rodina bude mít dům na pozemku o velikosti 300 m² (kdo to má, to bych si dal taky líbit). Jdem na to.
Ať se dobře počítá, tak budeme uvažovat, že je nás 8 miliard a jedna rodina má 4 členy (dva rodiče a dvě děti). Takže celkově máme na celém světě 2 miliardy rodin. Pozemek celkově pro bydlení všech je tedy 2 miliardy krát 300 m², a to je 600 miliard m², to je v kilometrech 600 tisíc km² (jedná se o plošnou míru, že...).
No a kouknu na wiki a vidím, že Francie má rozlohu 643 801 km². Kouknu na globus a představím, si, že všichni bydlí ve Francii a zbytek jsou lesy nebo pole. Tak kde vidíte to přemnožení?

Odpovědět


Re: Re: zemědělská půda ?

Novák Jiří,2018-11-08 20:02:44

Kdybychov všichni žili jen z lesů a polí, tak proč ne. Jenže každý z těch Vašich 2 mld rodin chce mít pitnou vodu kdykoli si usmyslí, chce jíst kdykoli si usmyslí a i maso chce mít i jindy jak v neděli a nadto by ještě rád měl auto, el osvětlení, nějakou tu zdravotní péči a spoustu dalších zajímavých věcí. A pokud možno bullshit-job někde v kanceláři. A na tohle jedna planeta nestačí.

Odpovědět

Za pořádný grant

Bohuslav Rameš,2018-11-02 16:36:15

se dá napsat cokoli. Jsem v klidu, předpovězených konců světa jsem už zažil dosti a pořád nic.

Odpovědět

Trochu širší souvislosti

Jan Šimůnek,2018-11-02 09:45:36

1. Rostlinné bílkoviny jsou, až na pár nesnadno zajistitelných (v dostatečném množství a ceně) výjimek, neplnohodnotné. Zejména u dětí způsobují, spolu s dalšími negativními vlastnostmi rostlinné stravy, vývojové poruchy a prokazatelně snižují IQ omezením vývoje mozku. Snaha o povinný vegetarianismus se dá vyložit i jako snaha předělat populaci na masu neinteligentních zaostalců, vhodných k těžké fyzické práci a intelektově neschopných se domáhat nějakých práv.

2. Z diskuze (a odkazů v ní na relevantní zdroje) se ukazuje jasně, že to celé stojí na vodě. Už proto, že oteplismus není věda, ale je to spíše druh náboženské víry (proto oteplisté běžně pracují s léta vyvrácenými bludy nebo dlouho usvědčenými lživými bláboly).

3. Rozvojové země je třeba ponechat osudu, tak, jak nikdo nepomáhal nám, když jsme, v důsledku sanitární revoluce přecházeli ve druhé polovině předminulého století z r-strategie na k-strategii.
Maximálně bychom mohli tlačit na vytvoření nějakého sociálního zajištění v těchto zemích, činícího vysoký počet dětí zbytečným.

Odpovědět


Re: Trochu širší souvislosti

Václav Dvořák,2018-11-02 11:55:07

Matoucí argumenty. Proteiny jsou důležité pro vývoj mozku, ale v konzumovaných masných produktech jich je dost málo, na rozdíl od různých většinou nasycených nebo dokonce přepálených tuků. A ty škodí víc než případný přínos specifických proteinů.

Daleko lepší by bylo nahradit hovězí/vepřové rybami, ideálně z našich rybníků a to distribuované buď přímo nebo v zchlazeném stavu (nemraženém). Po pádu komunismu zmizely klasické rybárny, které tehdy byly v každém městě a nahradily to různá hamburgrová a pizza bistra. Ten posun k horšímu je tedy značný nejen globálně, ale i v Česku. Ani nemusím psát o rozšíření používání různých náhražek ("éček" v podobě chytačů vody, barviv a dochucovadel), které vyvolávají hyperaktivitu nebo různé alergie. Nebo o plastových obalech, flaškách, hliníkových plechovkách atd. které za***rají celou krajinu. Oteplovači a jejich víceméně abstraktní vize budoucnosti jsou jedna věc, ale výše vyjmenované megaproblémy jsou tady a teď a jsou všudypřítomné!

Ohledně proteinů a nenasycených tuků viz https://vyzivadeti.cz/pro-lekare-a-sestry/odborne-clanky/vyznam-specifickych-zivin-na-vyvoj-mozku/. Zaměřte se na pasáže týkající se ALA, EPA, DHA.

Odpovědět


Re: Re: Trochu širší souvislosti

Jiří Kocurek,2018-11-02 14:14:12

Zrovna v hovězím toho tuku moc není, což je ostatně vidět i na polévce. Polévka ze slepice je mastnější. Je sice možné, že hovězí guláš nebo polévku nějaký "umělec" přepálil, ale má to být důvod k zákazu vaření? Když to někdo dělá špatně, zakážeme to raději všem? O to jde a tento přístup se mi nelíbí.

Ohledně ryb je to otázka ceny. Pokud bude ryba stát 3x - 5x tolik jako vepřové... a to můj děda říkal, že ryby jsou maso chudých. Děda se narodil před více než 100 léty, tehdy to tak nejspíš bylo. A populace ČR tehdy, když se děda narodil a vyrůstal? 10,2 miliónu, což je jen o 200 tisíc méně než dnes.

Odpovědět


Re: Re: Trochu širší souvislosti

Jan Šimůnek,2018-11-02 14:23:13

1. Díval jsem se na ten odkaz, nejsou tam odborníci na výživu (Společnost pro výživu prostě neuhlídala to, že se středoškoláci mohou nazývat "nutriční terapeut", i když nemají patřičné vzdělání a je za to právem kritizovaná). Nutriční terapeut by měl mít Bc. nebo Mgr. na příslušném oboru na univerzitě.

2. Pro výstavbu tkání je důležité spektrum aminokyselin (viz zákon limitující aminokyseliny), a to je u rostlinných bílkovin nepříznivé. I sójová bílkovina, jedna z mála plnohodnotných rostlinných bílkovin, má hodnotu kolem 50 % referenční bílkoviny (zatímco bílkoviny z masa hodně přes 90).

3. U ryb narazíte na problém limitů cizorodých látek, ty jsou u nás dost vysoké (="měkké"), protože běžně ryby jíme málo (SZÚ sleduje spotřební koš obyvatel a od toho se limity odvíjejí). Musely by se tedy zajistit ryby s extra nízkým obsahem škodlivých látek (hluboko pod platnými limity), které by bylo možné jíst častěji než několikrát za rok.

4. Pokud nakupujete maso, a ne nějaké v konzervě, tak tam moc "éček" není. A nemusíte všechno péct do černa, abyste tam měl karcinogeny z pyrolýzy (ale ty se při té příležitosti udělají i ze zeleniny, a mnohdy horší).

Odpovědět


Re: Re: Re: Trochu širší souvislosti

Václav Dvořák,2018-11-08 23:38:17

Víceméně souhlasím, ale u těch rostlinných bílkovin je možné myslím plného spektra dosáhnout vhodným zkombinováním. Například takový arginin byl v 19. století získán rostlin a ne masa. Podobně je na tom glutamin nebo BCAA. Takže myslím, maso pro tyto účely není nutné, i když to složení je v jednodruhovém mase komplexnější, takže příprava jídla s vyváženým dostatkem proteinu je prostě triviální. Pro mně je to o pohodlnosti a tradici.

Co se týká ryb, tak jsem psal o suchozemských rybách z rybníků, a ty by měly být kontrolované na množství škodlivin. Rozhodně nějaká rezidua kdečeho včetně těžkých kovů můžou být stejně dobře v hovězím nebo drůbeži, záleží na krmivu. A to nemluvě o antibiotikách a dalších laskominkách.

Odpovědět

Možná to neřeknu správně

Lenka Frantová,2018-11-01 23:26:05

Ale ekologii a produkci zvířat je potřeba řešit celosvětově a ne z toho vyloupnout Evropu, že se nás to netýká. Nejsem vegetariánka ale kvůli oteplování se musíme omezit aby jinde netrpěli. Mnohde

Odpovědět


Re: Možná to neřeknu správně

Milan Krnic,2018-11-02 08:58:26

Zkuste se podívat na ono "jinde". Tak třeba Somálsko. Myslíte, že to, že se zde omezíme, pomůže Somálsku?

Odpovědět


Re: Re: Možná to neřeknu správně

Jiří Kocurek,2018-11-02 13:50:16

Spousta lidí tomu dokonce věří. Zakážou chovat ovce, králíky. Protože jídla je nedostatek. A tak tu trávu, vysečenou na mezích a ve svažitých loukách, kam se technika stejně nedostane, budeme sušit a posílat do zahraničí. Do dálav přes moře. Protože v dálavách za mořem je hlad. A pak přijde skandální odhalení: Nic není tak skvělé, jak se zdá, seno nedorazilo zámořským k chovatelům koz. Bylo užito ke krmení zvěřince bohatého přerozdělovače pomoci. A že jich je. Totéž dělají s potravinovou pomocí i s pomocí peněžní. A místní zemědělci mají problém prodat za dobrou cenu. Ona ani motyka nevydrží věčně, čas od času je třeba koupit novou. A tak se roztáčí spirála chudoby v chudých zemích.

Odpovědět


Re: Re: Re: Možná to neřeknu správně

Milan Krnic,2018-11-02 20:38:58

Ani si raději, ze zdravotních důvodů, nezjišťujte, kolik je výkupní cena, např. jatečního skotu u nás, a hlavně nesrovnávejte s prodejní a už vůbec nezapočítávejte dotace.

Odpovědět

nějak tomu nerozumím

Pavel Brož,2018-11-01 22:29:45

Ať se snažím, jak se snažím, tak mi to prostě hlava nebere, moc se omlouvám, ale - ona je snad Česká Republika, potažmo EU potravinově nesoběstačná? Nebo se tady schyluje k populační explozi a počet obyvatel Evropy vzroste během třiceti let o cca 43 procent, tedy ve stejném poměru, jako za tu dobu vzroste světová populace?

Anebo je to tak, že se předpokládá, že země s udržitelnou demografií budou vyrábět potraviny pro ty zbylé země, které tím pádem jakékoliv další starosti s demografickou politikou mohou definitivně hodit za hlavu? Pokud se totiž právě toto předpokládá, pak problém výroby potravin nebude vyřešen nikdy. A nikoliv kvůli vysoké spotřebě masa ve vyspělých zemích.

Odpovědět


Re: nějak tomu nerozumím

Jarda Fousek,2018-11-02 00:06:34

Tady nejde o to, zda jsme soběstačný a nebo nejsme, ale o to kolik tady produkujeme oxidu uhlíku a dusíku a to je hrozný, takže s tím musíme něco dělat. V tom jedeme všichni na jedný lodi. Děláme jako kdybysme neviděli, že jsme to my, kdo do třetích zemí "vyváží" plantáže palmy olejné,...
Je to nutný řešit globálně.

Odpovědět


Re: Re: nějak tomu nerozumím

Pavel Brož,2018-11-02 00:30:44

Moje otázka zněla, jak souvisí spotřeba masa v potravinově soběstačné ČR, potažmo v EU, s problémem výroby potravin pro země, kde populace roste geometrickou řadou, a které v důsledku toho opakovaně zažívají hladomory.

Vysvětlete mi, jak by se snížila produkce oxidů uhlíku a dusíku i kdybychom v Evropě kompletně vybyli veškerý skot do posledního kusu. Nemusíte se namáhat, odpovím sám - vůbec nijak. Částečně by se snížila produkce metanu, který skot produkuje, ale rozhodně ne nějak řádově, protože ten metan by stejně vznikl tlením trávy, kterou ten skot sežere. Mimochodem, svého času byly i nějaké pokusy, jak úpravou stravy skotu zmenšit množství jím produkovaného metanu, psalo se o tom i zde na oslu: http://www.osel.cz/7686-dobytek-otepluje-zemi-vice-nez-ropny-tezarsky-prumysl-s-plynarenskym-dohromady.html . A mimochodem, od té doby, kdy byl napsán článek na tom odkazu, se docela dost zkorigovalo povědomí o tom, co vlastně a v jakém množství metan produkuje - ukázalo se, že mohutným producentem jsou i lesy, viz opět článek na oslu zde: http://www.osel.cz/9694-amazonske-luzni-lesy-produkuji-tolik-metanu-jako-vsechny-oceany-dohromady.html .

Jak tedy omezení spotřeby masa v EU přispěje k tomu, aby jinde ve světě netrpěli, jak tady zaznělo z jiného příspěvku?

Odpovědět


Re: Re: Re: nějak tomu nerozumím

Pavel Brož,2018-11-02 00:33:10

... oprava gramatické chyby: "kompletně vybili veškerý skot" - omlouvám se.

Odpovědět


Re: Re: nějak tomu nerozumím

Jiří Kocurek,2018-11-02 14:31:02

Ono je to mohem horší, celá třetina palmového oleje jsou biopaliva. Ano, ta biopaliva, která mají zamezit úbytku zemědělské půdy. Ta biopaliva, která jsou dávána za vzor zodpovědného přístupu. Tzv. ekologické oraganizace odmítají připustit sebemenší pochybení v tom, co prosazují, a tak jsou biopaliva i nadále spásou planety. Nahrazování uhlí biomasou z Kanady voženou do Dánska pod záminkou 100% OZE energetiky. Děs.

Odpovědět

Cena "půdy"?

Slavomír Fridrich,2018-11-01 21:32:49

Ak existuje nejaká kríza, v tomto "segmente"..
Prečo je cena "poľnohospodárskej pôdy", nižšia ako cena "stavebného pozemku"?
A prečo sa najrôznejším "pôdotvorcom" (niečo úplne iné ako poľnohospodári) stále vyplatí, prerábať poľnohospodársku pôdu, na stavebné parcely?
Znakom skutočnej krízy, možno bude keď sa stavebné pozemky začnú vydávať za poľnohospodársku pôdu..
Aby na ňu bolo možné brať dotácie..

Odpovědět

zemědělská půda ?

Josef Nýč,2018-11-01 18:58:35

Nezlobte se, ale to je nepatrný problém. Bohužel mi to připadá, že je tady intelektuální slepota.
A efektivita v Evropě? Zelené neziskovky zpunktovali tolik blbin: řepka, spalování obilí a slámy.
Dále lány bez mezí a remízků, utlačená půda těžkou technikou, přehnojená, otrávená ... no od
dob komančů se to prý zlepšilo... západ zabetováno a tady se to děje taky no a celosvětově platí
to, co jsem napsal níže.

Odpovědět


Re: zemědělská půda ?

Milan Krnic,2018-11-01 19:10:54

Problém začíná u výchovy mládeže, potažmo celé společnosti ve vztahu k ní.
Petr Winkler - Češi a jejich duševní zdraví (ÚMKP, NUDZ 16.10.2018)
https://www.youtube.com/watch?v=m0dtC-1eKp4

Odpovědět

zemědělská půda

Jack Ketch,2018-11-01 18:07:33

Ono by bohatě stačilo, kdyby se přestalo jídlo pálit v teplárnách a lít do nádrží, zemědělské půdy vhodné k nakrmení lidstva by rázem přibylo. Ještě více by jí přibylo, kdyby se lidé přestali oblékat do rostlinných vláken (zejména bavlny). Pokud by nedejbože v podstatné části světa začali zemědělci hospodařit podobně efektivně jako v Evropě nebo v Severní Americe, tak se tady bez problémů uživí o dost více než deset milirard lidí

Odpovědět


Re: zemědělská půda

Milan Krnic,2018-11-01 19:00:04

Vyměním bavlněné spoďáry za Ketchdermické, klidně hned.
Viva la idéologie!

Odpovědět

hlad a plýtvání

Josef Nýč,2018-11-01 15:42:59

Na planetě je vše pokřivené. Na jedné straně se asi 40 procent potravin vyhazuje _ USA a Kanada plus část Evropy a na druhé všechnu pomoc v potravinách rozkradou - pánové vládci se ani nevejdou do
svých těl. Část už potraviny vyrábět ani pro svou obživu nebude, neboť je to práce a jde si pro
sociální dávky - hlavně mladí muži, kteří by mohli pracovat. Idiotismus tzv neziskovek tomu
znamenitě pomáhá ( viz pracující kopou studny, připravují pole a místní aní nehnou prstem - čest
vyjímkám). A ať mi někdo vmete nekorektnost.

Odpovědět


Re: hlad a plýtvání

Milan Krnic,2018-11-01 18:52:52

Metu, metu nekorektnost, jak si jenom přejete,
v našem světě kauzálním, pramálo s tím zmůžete,
Leda začít u sebe, v okolí svém, u dětí svých.
Jen hlavně zlehka, opatrně, aby z toho nebyl hřích :)

Odpovědět


Re: hlad a plýtvání

Jiří Kocurek,2018-11-02 13:33:21

Nepatřím k nejmladším. A tak si pamatuju, když se zaváděla legislativa, která dodnes NAŘIZUJE jídlo VYHODIT, když uplynou 3 hodiny od uvaření. Tehdy nikdo nevěřil restauratérům, když říkali, že to povede k plýtvání. Restauratéři byli umlčováni, bylo jim sprostě nadáváno a byly jim záviděny šílené zisky. Nicméně měli pravdu.
Ovšem legislativní válec využíval tyto křiklouny, aby regulaci zavedl. Z pohledu legilativního válce je totiž každá regulace správná. Bohužel. Dnes to vypadá tak, že tady máme veganskou inkvizivici a ti opravdu radikální zavádějí kolektivní vinu celého lidstva. A lidstvo je dle nich třeba vyhladit - oni sami se ovšem mezi lidstvo nepočítají. Docela děsivá představa: Holocaust 100x více.

Odpovědět

Zajimave predpoklady

Lukas T,2018-11-01 15:21:19

Je zajimave, ze studie ze zapadni zeme, ode hlady umiraji pouze ortodoxní vegani, pocita s tim, ze lidstvo bude mit jakymsi zazrakem zajem o nakrmeni lidstva, co nevim, jestli je zalozene na jine studii, nebo jenom dobre vire. Kazdopadne v dejinach se to moc neukazuje :)

Odpovědět

Nejen v oblasti výživy to jistí EU

Jiří Pospíšil,2018-11-01 15:15:56

Máme samozřejmě i Agenturu pro koordinaci regulátorů.

Odpovědět

A je to tu zase

Jiří Kouřil,2018-11-01 14:47:31

Zase je tu skupina "vědců" která nám chce vnutit svou pravdu. Už by to chtělo říct dost!

Odpovědět


Re: A je to tu zase

Milan Krnic,2018-11-01 18:54:25

Co začít tím, že by každý vědec nosit nějaké označení, třeba hvězdičku?

Odpovědět


Re: Re: A je to tu zase

Jan Krásenský,2018-11-02 05:29:13

Za "vědce" můžou media. V dobách socializmu bylo zábavné číst "sovětští vědci zjistili", po převratu o tom vyšla souborná knížka. A dnes? Jako by jen škrtli slovo "sovětští".

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace