Stoupající hladina moře korálovým ostrovům prospěje  
Za nejohroženější lokality na Zemi jsou všeobecně považovány ostrovy korálových atolů. Tvrdí to klimatologové a přesvědčují nás o tom i katastrofické filmy z dílny BBC, k nimž psali scénáře. Ostrovům se má osudným stát zvyšování hladiny moří doprovázející globální oteplování. Geologům britsko-kanadsko-novozélandského týmu ale vyšel pravý opak.
Ostrovy korálových útesů, atol Huvadhoo.Foto: Prof. Paul Kench, Simon Fraser University, Vancouver, Britská Kolumbie, Kanada
Ostrovy korálových útesů, atol Huvadhoo.Foto: Prof. Paul Kench, Simon Fraser University, Vancouver, Britská Kolumbie, Kanada

Když se začneme prokousávat odborným textem na stránkách geografického oddělení Univerzity Severní Umbrie a článkem v nejnovějším čísle časopisu Geophysical Research Letters, dočteme se tam o výsledcích výzkumu prováděného na Maledivách. Holly East nám s blížícími se vánocemi může vnuknout představu, že by mohlo jít o tamní lokalitu pojmenovanou „Svatý Východ“. Když Google maps nic takového nenajde, konečně nám dojde, že svatý se v angličtině nepíše holly, ale jen s jedním „l“ a že se musí jednat o něco jiného. Překladač napoví, že jde o „cesmínu východní“. Jako druhou možnost nabídne „kecy z východu“ respektive „hollywoodské znamení“. A nebo slangově „holly hovno“. Ničemu z toho ale nevěřte. Holly East je ve skutečnosti stratigrafička z Newcastle. I tady ale pozor na fonetiku, nejde o diagnózu někoho s poruchou učení, ale o doktorku geologie a poddanou  Jejího Veličenstva královny Alžběty II. Holly East je britská občanka, výzkumnice a jejím mateřským pracovištěm je Northumbria University. Je vedoucí kolektivu, který přichází s hodně kacířskými závěry.  V severovýchodním cípu Anglie už je stratigraficky vyzkoumáno prakticky všechno a navíc tak vysoko, na hranici se Skotskem, je nepříjemně i v létě. Nejspíš proto doktorka se svým týmem vyrazila bádat do míst, kam ostatní jezdí na dovolenou - na Maldives.

 

Poloha Malediv. Kredit: TUBS, Wikipedia  https://cs.wikipedia.org/wiki/Maledivy
Poloha Malediv. Kredit: TUBS, Wikipedia

Maledivy jsou ostrovní stát na jihu Asie v Indickém oceánu a je to také stejnojmenné souostroví tvořené řetězcem devatenácti korálových atolů. Matematicky přesně jde o 1196 ostrovů, přičemž obydlených je asi jen 200.

Stratigrafie je vědní obor zkoumající stáří sedimentárních vrstev hornin. A přesně o to se tam celý tým snažil – dobrat se historie ostrovů.

 

Dr. East (Východová? Východnice?) spolu se svými kolegy z Vancouveru a  Aucklandu se v oblíbeném letovisku pustila do vrtání a rozboru tamních usazenin. Ostrovy jsou popisovány jako náhrdelník perel, ale spíš než ty, jsou to placičky, kolem kterých daleko široko už není nic, jen oceán. Většina zkoumaných vzorků proto byla z pod hladiny moře. Důvod je prostý, žádné místo na Maledivách není výš, než 2,5 m nad hladinou oceánu. Právě to asi bylo otcem myšlenky konsenzu klimatologů sdružených v Mezivládním panelu pro změnu klimatu, když formulovali závěr, že Maledivy jsou rostoucí hladinou oceánu jednou z nejohroženějším lokalit na Zemi.

 

Dr. Holly East, Ústav geografie a environmentálních věd, Univerzita Northumbria, Newcastle upon Tyne, UK
Dr. Holly East, Ústav geografie a environmentálních věd, Univerzita Northumbria, Newcastle upon Tyne, UK.

Když East se svým mezinárodním týmem vyhodnotila uspořádání a mocnost jednotlivých vrstev nánosů z pěti tamních ostrovů, získala jasný obraz dějů dávno minulých. Jak se ukázalo, tak ostrovy se do dnešní podoby formovaly v dobách, kdy hladina moře byla vyšší než dnes. Morfostratigrafická analýza, spolu s radiokarbonovou hmotnostní spektrometrií, zarámovaly „šťastné“ období Malediv do doby před třemi až čtyřmi tisíci lety. Paradoxně tehdy byla hladina moře výš ne o centimetry, ale celého půl metru.  Vlny tehdy také byly větší a hlavně byly nositelkami vyšší energie. Podle výzkumníků to byly bouře na jihu Afriky, které dávaly vznik vlnám s energií schopnou postrkovat korálovou suť a přispívat tím i k vertikálnímu růstu ostrovů. Vědci z toho vyvodili závěr, že pokud se bude dařit korálům, vyšší hladina moře a vlny s větší energií by měly znovu začít materiál větší měrou dopravovat k úpatím útesů. A nejen to, nejspíš by to vedlo i ke vzniku dalších nových ostrůvků.

 

Pochopitelně, že existenci Malediv mají na svědomí primárně sopky, ale za udržování jejich rozpadlých zbytků vděčí hydrodynamickým procesům vznikajícím tisíce kilometrů daleko, při bouřích na jihu černého kontinentu.  Autoři si myslí, že „blahodárný vliv“ zvýšené hladiny moří by se mohl prosadit nejen na Maledivách, ale i u dalších ostrovů v tropech. S podrobnou dávnou historií Malediv, popsanou odborně přesnými termíny, se lze seznámit v listopadovém čísle časopisu Geophysical Research Letters.

 

Závěr

Stratigrafický výzkum na Maledivách zásadně mění naší představu o ničivém dopadu růstu hladiny oceánu na korálové ostrovy. Nově by jim vyšší hladina neměla přinášet zkázu, ale dobrodiní. Tak jako kdysi by vlnám s větší energií mělo jít přihrnování písku a drtě z korálů, blíž k základnám útesů, lépe od ruky. Z dlouhodobého hlediska by vyšší hladina měla bránit erozi pobřežní linie a ostrovům tím zajistit jejich stabilitu.


Video: Stoupající hladina moří může stavět a ne ničit korálové ostrovy

Rising sea levels may build, rather than destroy, coral reef islands from Northumbria University on Vimeo.

 

Literatura

H. K. East, C. T. Perry, P. S. Kench ,Y. Liang, P. Gulliver.: „Coral Reef Island Initiation and Development Under Higher Than Present Sea Levels“, Geophysical Research Letters (2018). DOI: 10.1029/2018GL079589

Datum: 14.11.2018
Tisk článku

Související články:

Nový zdroj globálního dusíku     Autor: Josef Pazdera (10.04.2018)
Se změnou klimatu porostou plochy využitelné k pěstování obilovin     Autor: Josef Pazdera (27.05.2018)
Evropská i naše energetika na rozcestí     Autor: Vladimír Wagner (10.10.2018)



Diskuze:

Možná to je marginální

Dana Veldechová,2018-11-16 11:31:35

Ale stejně by mne zajímalo, jestli tohle byl jeden z hlavních argumentů o němž se točily filmy, a ukázalo se, že to je jinak, zda i u dalších klimatických argumentů by se mohlo ukázat, že tomu je naprosto, ale naprosto jinak?

Odpovědět


Re: Možná to je marginální

Milan Krnic,2018-11-17 09:18:44

Všechno je naprosto, ale naprosto jinak již z principu. Věda je pouze přibližným popisem reality, a vždy tomu tak bude.

Odpovědět

Jen tak naokraj

Miloš Půta,2018-11-15 16:33:49

Tak jsem se díval pane Borna, že stejný text jste psal i dalším dvěma autorům a autorce a to jak tady, tak v diskusi na Aktuálně.cz. Zcela stejnými slovy se vyjadřujete od politiky k fyzice,.... Nechci Vám do toho mluvit, ale chtělo by to, co máte v Ctrl copy změnit. Jinak Vás nebudou brát vážně. Vše v dobrém. Miloš.

Odpovědět

Slovní balast

Marcel Borna,2018-11-15 09:25:58

Doporučuji autorovi článku, aby použil Endiaron, protože vzhledem k tomu, že obsah toho, co napsal, se dá shrnout do jednoho odstavce, trpí evidentně slovním průjmem. Ale jinak dobrý.

Odpovědět


Re: Slovní balast

Milan Krnic,2018-11-15 09:35:49

Napjatě očekávám lepší článek od vás.
K tématu něco nemáte, když už jste zavítal do diskuze?

Odpovědět


Re: Slovní balast

Florian Stanislav,2018-11-15 14:30:08

Maledivy mají plochu ostrovů 300 km2, Praha má katastrální výměr 500 km2.
Článek je šplouchání písku z drcených korálů na atoly, ne o šplouchání na maják, což by odpovídalo tomu, že tento jev vykompenzuje globální oteplování a zachrání potápějící se velkoměsta. Článek je o důsledku globálního oteplování na uvedený korálový atol a autor z toho nic globálně nevyvozuje.
http://www.vodarenstvi.cz/2017/03/20/nektera-svetova-mesta-se-potapeji-az-o-ctvrt-metru-za-rok/
https://zpravy.idnes.cz/indonesie-jakarta-potopeni-hladina-more-podzemni-voda-pp2-/zahranicni.aspx?c=A180813_134915_zahranicni_dtt
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5c/6m_Sea_Level_Rise.jpg/1280px-6m_Sea_Level_Rise.jpg
https://21stoleti.cz/2009/06/19/po-nas-potopa-11-mist-ktera-skonci-na-dne-oceanu/
"Desetimilionová indonéská metropole je nejrychleji se potápějícím městem na světě. Na některých místech se ponoří až o 25 centimetrů ročně. To je dvakrát víc, než v jiných světových městech, která se nachází na pobřeží. Podobný problém má také Manila, Bangkok či Ho Či Minovo město. Na příklad italské Benátky se podle britského The Independent propadly během posledního milénia asi o 32 centimetrů."
Hladina oceánů je nyní z hlediska geologie nízká
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hladina_mo%C5%99e#/media/File:Phanerozoic_Sea_Level.png
Hladina stoupá od poslední doby ledové
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1d/Post-Glacial_Sea_Level.png
https://www.top09.cz/regiony/kralovehradecky-kraj/top-09-v-mediich/velkomesta-pod-vodou-nejspis-do-roku-2100-20023.html
"
Článek píše :"před třemi až čtyřmi tisíci lety. Paradoxně tehdy byla hladina moře výš ne o centimetry, ale celého půl metru."
Týká se korálových atolů. Tomu neodpovídá globální teplota za 12 000 let.
https://www.meteocentrum.cz/images/zmeny-klimatu/rekonstrukce-vyvoje-teplot-12000.png
Zvednutí hladiny oceánů o půl metru může nastat do roku 2100, což je si 70 x rychleji jak na Medivách půl metru výš za 5 OOO - 6 000 let.
Velký bariérový útes umírá mimo jiné na zvyšování hladiny, zvyšování teploty a zvyšovábní kyselosti bránící tvorbě vápence.
Jestliže na návětrné starně ostrov roste do výšky na druhé straně vlny korálovou drť asi odnášejí. Takže nic moc záchrana ostrova.
https://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%99%C3%ADda
Křída (přibližně od 145 do 66 milionů let před současností) je spojena s mocnými usazeninami vápenců pocházejících mimo jiné z korálových útesů. Teplota byla vyšší, než dnes, a koráli přežili i vymírání na konci křídy před 66 miliony let. ¨
http://1gr.cz/fotky/pes/16/013/pgal/WAG60d4d1_led3.jpeg

Odpovědět


Re: Re: Slovní balast

Radoslav Porizek,2018-11-17 00:46:40

Komu sploucha na majak:

"Desetimilionová indonéská metropole je nejrychleji se potápějícím městem na světě. Na některých místech se ponoří až o 25 centimetrů ročně."

Hladina oceanov rastie takmer 100-nasobne (!!!) pomalsie, rychlostou zhruba 3 milimetre za rok.

Je teda nezmyselne davat onen 25-centrimetrovy pokles za vinu narastu hladiny oceanov. A uz vobec globalnemu oteplovaniu, pretoze hladina oceanov rastie od poslednej doby ladovej (stale sa este nestihli roztopit ladovce, ktore v tej dobe vznikli) a zatial sa nam nepodarilo namerat zrychlenie jej narastu v dosledku oteplenia.

Odpovědět


Re: Re: Re: Slovní balast

Florian Stanislav,2018-11-18 21:50:04

Odkaz, který jsem uvedl
https://zpravy.idnes.cz/indonesie-jakarta-potopeni-hladina-more-podzemni-voda-pp2-/zahranicni.aspx?c=A180813_134915_zahranicni_dtt
ani neříká, že dramatický pokles v Manile je způsoben globálním oteplováním a růstem hladiny oceánu, ale bažinatým podkladem, nadměrným čerpáním podzemních vod.

Velká čínská pobřežní města mohou mít pokles způsobený i nadměrnou výstavbou a zatížením. Poklesem kvůli velkému zatížení je ohroženo i staré centrum Mexika ( 2 200 m nad mořem) postaveného v původně jezerní oblasti.

Chtěl jsem jen naznačit, že zvyšování hladiny moře je třeba posuzovat lokálně podle podmínek.
Že se zvedá návětrná strana korálových Malediv není podstatný argument pro rozsáhlou diskuzi o globálním oteplováním, na kterou se zvrtne v diskuzi kde co. A to byl možná záměr autora článku.
Zvedá ještě jako důsledek konce doby ledové odlehčené Skotsko a jako kolébka se potápí Londýn. Podobně Skandinávie stoupá a potápí se Benátky a pobřeží asi 200 km.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Slovní balast

Radoslav Porizek,2018-11-18 23:55:53

"Chtěl jsem jen naznačit, že zvyšování hladiny moře je třeba posuzovat lokálně podle podmínek."
.
Vsak prave tuto vasu demagogiu kritizujem: vami uvedeny prepad mesta o 25 cm rocne nema so zysovanim hladiny more o 3mm rocne nic spolocneho. Sam priznavate, ze v zdrojovom clanku sa o dvihani hladiny mora nic nehovori, a napriek tomu to tu uvadzate ako kontrapriklad koralovym ostrovom v posudzovani zvysovani hladiny more.
.
Ano koralove ostrovy nie je dostatocny argument na to, ze zvysovanie hladiny more nie je problem, ale vas argument prepadajucim sa mestom je este horsi.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Slovní balast

Florian Stanislav,2018-11-19 10:37:20

Ano. Lokální posouzení hladiny je vždy sporné. U nízkých ostrovů lze očekávat spíše abrazi vlnami.
Z.Kukal ( geolog): Atlantis ve světle moderní vědy, str.53:
Ostrov Helgoland v Severním moři prti ústí Labe. Rok 1300 měl obvod 80 km, v roce 1649 jen 12 km, za války tam měli Němci pobřežní pevnosti, které břeh zpevnily, byly odstřeleny, nyní jsou instalovány vlnolamy, jinak by ostrov zanikl do 50 let.

Odpovědět


Re: Slovní balast

Josef Pazdera,2018-11-15 16:44:11

Zkusím, snad to zabere :(

Odpovědět


Re: Re: Slovní balast

Milan Krnic,2018-11-15 17:34:58

Nezkoušejte, je to past! Ještě to tak. Nespokojenému mikrobiomu lépe umluvit bez medikace a vycházet s ním dlouhodobě.
Přinejhorším Vám Marcel třeba daruje stolici, pravidelně.

Odpovědět

oteplování či bude ochlazení

Josef Nýč,2018-11-14 17:54:06

Máme spoustu protichůdných informací. Otepluje se,ale horní vrstvy se začnou ochlazovat (je
období slunečního klidu). Bude docházet ke změnám. Jenže ještě vše zhoršují výkřiky politiků
( viz ,,zodpovědný politik Merkelová ,,). Zhoršuje i vše krátkodobé i krátkodeché tlaky (až
histerické) tlaky zelenorůžových, aniž jsou schopni nabízet rozumná řešení a nést za ně zodpovědnost.

Odpovědět


Re: oteplování či bude ochlazení

Michal Lichvár,2018-11-15 13:56:08

Osobne si myslim, ze sa zacne prirodzene ochladzovat, ale niektori sikovni politici to oznacia za uspech boja proti globalnym zmenam :)

Odpovědět

Jde o rychlost

Jan Kavalír,2018-11-14 14:00:13

Bude záležet na tom, zda bude rychlejší vzestup hladiny oceánu nebo růst korálů, jejich rozpad a vyplavování na břehy ostrovů. Také to silnější vlnobití při vyšší hladině oceánu se jistě nebude ostrovanům zrovna líbit. Asi jim často poteče do bot i ve "vnitrozemí". Příroda to, samozřejmě, přežije.

Odpovědět

Tento

Mojmir Kosco,2018-11-14 06:40:21

Kladný vliv zvyšování hladiny moře se dá očekávat ve většině pobřežních měst.

Odpovědět


A to je dobře, nebo špatně?

Josef W,2018-11-14 09:50:45

Chcete "zachraňovat" přírodu, nebo města?

Odpovědět


Re: A to je dobře, nebo špatně?

Novák Jiří,2018-11-14 09:54:46

To není jedno nebo druhé. Bez přírody nebudou lidi a bez lidí města. Takže pokud chcete chránit města, musíte chránit přírodu.

Odpovědět


Re: A to je dobře, nebo špatně?

Jaroslav Pešek,2018-11-14 11:52:53

Příroda je vše na co se podíváte.

Odpovědět


Re: Re: A to je dobře, nebo špatně?

Novák Jiří,2018-11-14 23:33:04

Samozřejmě mám na mysli biosféru a její rozmanitost. Při dostatečně znásilněné logice lze i skládku komunálního odpadu nazvat přírodou (přesněji řečeno rozšířeným fenotypem člověka) ale je asi jasné že o tomhle jsem nemluvil.

Odpovědět


Re: Tento

Novák Jiří,2018-11-14 09:53:47

Nehledě na kladný vliv nově vzniklých pouští na většině území Afriky, Asie a jižní Evropy, jakož i obou Amerik. Kdo rád písečné pláže, bude je mít přes celé kontinenty.

Odpovědět


Re: Re: Tento

Jiří Kocurek,2018-11-14 10:40:52

To asi budu potřebovat vysvětlit. Voda z oceánů se opdařuje a čím teplejší je vzduch nad hladinou, tím více vodní páry pojme. Pokud se nezastaví vzdušné proudění, tak tento vzduch zamíří nad pevninu a vyprší se tak nejen nad mořem. Většinu jižní Ameriky pokrývá deštný prales, tvrdíte tedy, že tam pršet přestane?

Odpovědět


Re: Re: Re: Tento

Novák Jiří,2018-11-15 00:05:51

Příslušnou mapu vizte zde:

https://en.wikipedia.org/wiki/Desertification#/media/File:Desertification_map.png

Odpovědět


Re: Re: Tento

Jiří Kocurek,2018-11-14 11:13:11

A k záboru zemědělské půdy bych uvedlo tohle: Osevní plochy řepky olejné zabíraly v roce 1990 105 tisíc ha. V roce za posledních deset let osevní plocha osciluje mezi 350 a 400 tis. hektarů. Celková osevní plocha v témže období byla 2,5 milionu ha.

Lze tedy konstatovat, že boj s GO zabral v ČR 10 až 15 % zemědělské půdy.
Zdroj: http://www.apic-ak.cz/data_ak/17/k/Stat/Osevy170531.pdf

Odpovědět


Re: Re: Re: Tento

Novák Jiří,2018-11-15 00:06:54

Pěkně utíkáte od tématu. A kolik řepky se pěstuje v Africe, Indii, nebo abychom nechodili tak daleko - ve Španělsku?

Odpovědět


Pouště?

Josef W,2018-11-14 11:16:33

Tohle je asi takový největší "argumentační faul" používaný ke strašení před oteplováním. Já sám tedy moc o oteplení nestojim, rád běžkuju. Ale vím, že pouště nejsou v místech, kde je nejtepleji, ale tam kde je nejsušší vzduch (vymražený ve vysokých výškách). Při oteplení se můžou pouště přesunout, ale díky většímu odparu by měly ustupovat, však taky v době 5-8 (+/-) tisíc let před naším letopočtem, kdy bylo podstatně tepleji, byla Sahara úrodná, plná řek a jezer.

PS: města se holt budou muset trochu "posunout" ... , tedy pokud skutečně hladina stoupne výrazně, což ovšem vůbec není jisté.

Odpovědět


Re: Pouště?

Novák Jiří,2018-11-14 23:58:36

"...ale díky většímu odparu by měly ustupovat, však taky v době 5-8 (+/-) tisíc let před naším letopočtem, kdy bylo podstatně tepleji, byla Sahara úrodná, plná řek a jezer."

To by bylo hezké, ale evidentně neustupují. Před 5-8 tisíciletími nebylo podstatně tepleji. Bylo zhruba stejně jako dnes, aspoň pokud věříme NOAA.
https://www.climate.gov/sites/default/files/styles/inline_all/public/marcott2-13_11k-graph-610.gif?itok=HrOTBQaE

Maximálně by se dalo argumentovat tím, že teplota vyletěla raketově vzhůru během posledních pár desetiletí, takže vegetace se ještě nestačila na území Sahary rozšířit. To bych ještě bral. Ale minimálně na srážkách by se to předpokládám mělo už projevit (a na vzniku jezer a zvýšeném průtoku řek). Děje se to? Jestli ano, tak o tom nevím.

Odpovědět


Re: Re: Pouště?

Josef W,2018-11-15 12:54:14

Ten odkazovaný graf mi připomíná tu starou Mannovu hokejku :o)

Možná že oteplení za posledních sto let o 0,4 - 0,8°C je malé a krátké, aby se změnilo proudění. Rozhodně bych to ani nenazýval "raketové". V době neolitu byly podle různých zdrojů teploty ještě o stupeň (i dva) vyšší. Já bych prostě nedával jednoznačné rovnítko mezi oteplování a sucho.

Odpovědět


Re: Re: Re: Pouště?

Novák Jiří,2018-11-15 23:37:56

No mně to taky připomnělo hokejku, ale jestli podle toho jede NOAA, tak jsem nakloněn tomu věřit. Přecijen od NOAA se očekávají reálné výsledky v řadě praktických odvětví, takže si nemůžou dovolit nějakou ideologicky podbarvenou lež.

Mě připadá, že jsou tendence klást rovnítko mezi oteplování a zvlhčení podnebí. Což na jednu stranu má logiku (větší výpar, míň vázané vody v ledovcích atd.) Ale na druhou stranu pozorujeme něco poněkud jiného a sice rozšiřování aridních oblastí. Takže něco tu nehraje, něco nám z té rovnice vypadlo. Možná skutečnost, že ten větší výpar je nejen z mořské hladiny, ale i z půdy. Takže když už s velkou slávou zaprší, tak okamžitě uschne. Což jsme v praxi pozorovali třeba tohle léto. A kdo nepozoroval v terénu, ten mohl pozorovat mj. na výdajích za zeleninu.

Sám v tom nemám úplně jasno a nejsem si jistý jestli vůbec někdo má. Ale myslím si, že lidská činnost je jedním z důležitých, ne li nejdůležitějších faktorů vedoucích ke GO (je řada důvodů si to myslet a nemusím být změkčilý envirák s humanitním vzděláním, abych se k tomuhle názoru přiklonil). Zároveň lidská činnost je jedním z klíčových faktorů vysoušení krajiny (o tom snad sporu není, zejména mezi námi evropany, kteří vidíme důsledky staletí napřimování vodních toků, meliorací a podobných zásahů). Když se tyhle dva vlivy spojí, tak bych očekával 1) porušení malého vodního cyklu a 2) rozšiřování aridních oblastí. Což IMHO pozorujeme.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Pouště?

Josef W,2018-11-16 08:43:24

Tak to nejsme ve při. Když nebudete "strašit" pouštěmi přes celé kontinenty :o)
Já tedy jsem přesvědčený, že oteplení musí vést k většímu podílu vodní páry v atmosféře, tedy i více mraků a dešťů. To, že to tady u nás nepociťujeme možná znamená, že se nijak výrazně neotepluje (globálně), nebo změna probíhá a než se stabilizuje, budou různé, třeba i protichůdné, výkyvy. Letošní sucho prý bylo způsobeno změnou výškového proudění, že se nad nás dostával sušší, průzračnější vzduch. Celkem bych tomu věřil, noční teploty ani v teplém období nebyly nijak extrémní. Samozřejmě u nás (ve střední a jižní Evropě) může být i sušeji, ale globálně těžko říct. A právě, když nikdo pořádně neví, vydávat pouze katastrofické scénáře a utrácet šílené částky za aktivity se sporným účinkem (biopaliova, ukládání CO2 atd.) je pitomost. Ekologie by se, myslím, měla soustředit na vážnější problémy - odpady, jedy, devastaci krajiny ...

My naštěstí, mimo městských aglomerací i zalesňujeme - za posledních 100 -150 let určitě, stačí se podívat na staré fotografie holých Krkonoš, nebo Jizerek, případně na ortofotomapy z padesátých let (cenia-kontaminace) a dnešní.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Pouště?

Novák Jiří,2018-11-16 19:34:31

Zrovna ty pouště přes "celé" kontinenty mám z víceméně seriozního zdroje. Jenom si trapně nevzpomínám z kterého, protože už je to pár let nazpět. Takže než bych tvrdil že to bylo někde vlevo dole, tak raději téma rozsah pouští opustím.
Nakonec ona hodně napoví i ta mapa. https://en.wikipedia.org/wiki/Desertification#/media/File:Desertification_map.png A ta imho moc optimistická není. Pokud by to mělo dezertifikovat až po to "high" (musíme si uvědomit že to je současný stav, ne budoucí), tak by to byl dost průšvih.

Se zalesňováním mám jakožto ochranář (nezaměňovat s enviromentalistou) problém. Ono jde totiž o to, co se kde a čím zalesňuje. Když si porovnáte snímky z 1. republiky a ze současnosti, tak ano, podíl stromů výrazně narostl. Jenže v drtivé většině je to smrková plantáž a ne les. Takže v důsledku jsme získali větší plochy kyselé degradované půdy, po které ta voda steče jako po peří a jako prémii jsme si napěstovali plno drahého krmiva pro kůrovce. Ale to nic, nebojte, nejsme o moc hloupější než naši předkové. On se tenhle problém táhne už od Marie Terezie a jejího lesního řádu. Kůrovcové kalamity začaly v podstatě hned jak dorostla první generace smrkových monokultur ještě na konci 18. století. Kdybyste se prošel v podkroví nejstarších chalup v Jeseníkách, tak budete mít nad hlavou jeden 200 let starý kůrovčák vedle druhého.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pouště?

Josef W,2018-11-17 09:04:54

Se stavem zalesňování souhlasim, jen nevím, jestli není přece jen o něco lepší i ta monokultura smrku, než holé stráně. V posledních desetiletích se u nás na severu lesy rozšiřují i náletem do neobhospodařovaných ploch a správci lesů se snaží vytvářet smíšené lesy, tak snad je do budoucna naděje (i když letos dorazil kůrovec ve velkém i do NPČŠ).

Co takhle sleduju stav přírody (někdy od sedmdesátých let), zdá se mi, že je vegetace obecně bujnější. Pokud to není čistě subjektivní dojem, může to být způsobeno zvýšeným obsahem CO2 v ovzduší?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pouště?

Novák Jiří,2018-11-17 21:15:31

To hodně záleží co rozumíte pod pojmem holé stráně. Jestli čerstvě poorané pole, navíc nedejbože poorané po spádnici,tak to je samozřejmě průšvih. Pokud myslíte zapojený luční porost, tak tam není problém. Retenční schopnost takové louky sice není kdovíjak obdivuhodná, ale je aspoň nějaká a erozi to odoláva dost slušně. Navíc loukou na rozdíl od smrku tu půdu nezničíte. A samozřejmě je tu značný ochranářský význam. Biodiverzita luk, u nás zejména v termofytiku, je vyšší než v takovém zprofanovaném Amazonském pralese. Smrková monokultura má naproti tomu prakticky nulovou biodiverzitu, pokud to tedy není smrkový les v horách, kam smrk patří.
Pak je tu samozřejmě význam hospodářský (pastviny, zdroj sena, zdroj léčivých bylin,...), ale to už je jiná věc. Tam nedovedu porovnat z čeho se získá víc peněz za jednotku času. Ale vsadil bych taky na louku. Ono takové králičí maso je docela drahá bašta.

Jestli je vegetace bujnější než v 70. letech nedovedu posoudit, jsem ročník 1984 :-) Ale jestli to tak je, tak CO2 by nějakou roli mít mohl (dělaly se poměrně rozsáhlé pokusy i u nás s pěstováním vegetace v atmosféře bohatší na CO2). Osobně bych si ale vsadil na umělá dusíkatá hnojiva a jejich splachy do vody a odtud do půdy úplně všude kam to jen trochu jde. To se pak vegetaci daří, když ji tak urputně zemědělci hnojí.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pouště?

Josef W,2018-11-19 07:37:18

Tady u nás, kde to pozoruju, nehrozí splachování - polí málo a nahoru do kopců se to nespláchne (možná ten dusík migruje i jinak?), takže zatím to přičítám tomu "ošklivému" CO2 :o)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pouště?

Novák Jiří,2018-11-19 13:08:51

No v první řadě by stálo za to zjistit jak to doopravdy s tou vegetací je. Jestli je opravdu mohutnější než v těch 70. letech (tj. kolik kg sušiny z hektaru bylo tehdy a kolik je na té samé lokalitě teď) Což by nám asi řekli zemědělci, pokud si třeba dělali nějaké záznamy kolik se sklidilo z luk sena.
Ošklivý CO2 bude mít určitě nějakou roli, otázka je jak velkou. Čím větší by měl roli, tím méně ošklivý by byl, jenže ona to zas taková hitparáda nebude.
Další možnost jak by se sloučeniny dusíku dostaly nahoru do kopců jsou exhalace z automobilismu a průmyslu. To je hned druhý největší "hráč" na poli zasvinění půdy a vody dusíkem, hned po Haberově-Boschově syntéze. On se jinak celkem inertní dusík oxiduje, následně se sloučí s vodou na kyselinu a vyprší se nám v těch horách. A pokud to nedopadne jak v zimě 1978-79 na Kelčském Javorníku, tak to i "hezky" pohnojí.

Odpovědět


Re: Re: Pouště?

Radoslav Porizek,2018-11-17 01:04:10

Graf
https://www.climate.gov/sites/default/files/styles/inline_all/public/marcott2-13_11k-graph-610.gif?itok=HrOTBQaE
je ocividne podvod v tom zmysle, ze su v nom jednou farbou znazornene odlisne udaje - rovnaky "trick" bol pouzity v Mannovej hokejke.

Udaje 10000 az 2000 rokov boli zobrane z nejakeho proxy, ktore ocividne priemeruje teploty za niekolko storoci. Od roku 2000 sa priemeruje menej,su tam podstatne vacsie fluktuacie, hoci je krivka suvisle oznacena tou istou farbou, co vedie k hokejkovitemu efektu. Spravne by mala byt krivka spriemerovana vsade rovnako - co ale nie je.

Obavam sa, ze verit NOAA je dost velky omyl, na ich strakach sa da najst vela pavedeckych blabolov suvisiacich s oteplovanim. ;(

Odpovědět


Re: Re: Re: Pouště?

Novák Jiří,2018-11-19 12:48:18

A to víte jak? A kde teda najdu správný graf teplot? Snad ne u humanitního takyvědce Kremlíka a jemu podobných? To už mi fyzikové, biologové a spol z NOAA připadají o několik řádů důvěryhodnější.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Pouště?

Radoslav Porizek,2018-11-22 00:44:08

Spravny graf teplot dostanete ked:
1. farebne odelite proxy odhady od skutocne nameranych instrumentalnych udajov
2. Ked instrumentalne hodnoty spriemerujete rovnako ako su spriemerovane proxy - pri spravnom spracovani udajov uz samozrejme nevyjde hokejka.
Samozrejme, pokial nerozumiete spracovanie experimentalnych udajov, neostava vam nez vybrat si jednu stranu a slepo jej verit.

Co sa tyka "humanitního takyvědce Kremlíka a jemu podobných", dovolim si zacitovat slovenskeho meteorologa, Eugena Lexmana:
"Približne pred 6-tisíc rokmi bola priemerná teplota asi o 2 °C vyššia ako v súčasnosti a bolo viac zrážok."
Zdroj: https://www.sme.sk/c/2204655/podnebie-na-zemi-sa-menilo-aj-v-uplynulom-tisicroci-prvykrat-aj-vplyvom-cloveka.html

Je to tvrdenie odbornika z cias, ked to bolo viacej o vede a menej o propagande...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Pouště?

Novák Jiří,2018-11-22 16:41:49

Nejsem statistik, ale především nemám k dispozici původní naměřená data. Takže se chtě nechtě musím spokojit s interpretacemi kolegů s příslušnou odborností. Vy ovšem jak to vypadá máte k dispozici obojí, tzn. jak příslušné vzdělání tak originální data. Byl byste tedy tak laskav a zpracoval pro nás článek? Věřím že osel ho rád zveřejní.

Takového odborníka beru.
Stále ovšem přetrvává otázka KDE ty srážky mají růst. Jak jsem psal výše, v subpolární oblasti nám je to k ničemu a ta slibovaná Sahara se ne a nezelená :-) Naopak se nám vesele rozšiřuje (stejně jako ostatní pouště po celé planetě). Takže buď to dojde k nějakému bodu zlomu, následně opravdu přijdou ty větší srážky a z pouští se stanou savany. A nebo je to celé blbost, srážky se zvýší v subpolární oblasti a pouště se rozšíří na ty předpokládané rozsahy. Osobně bych sázel na druhou možnost, protože ta první by IMHO už pomalu musela nastávat.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pouště?

Josef W,2018-11-22 21:54:03

Kdyby se udělalo zprůměrování za posledních sto let, žádný pík (hokejka) nebude, to je jasné. Srovnávat by se měla jen stejně zpracovaná data.

K tomu vypršení v subpolární oblasti - není důvod, aby tam pršelo třeba to, co se odpaří v tropech. Nedostane se to tam. Na takovou totální změnu cirkulace atmosféry ani pár stupňů oteplení stačit nebude.
https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/ps14/fyz_geogr/web/pics/obr04-06.jpg

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pouště?

Radoslav Porizek,2018-12-03 19:51:17

Nuz povodne namerane data, z ktorych vychadzali, by mali v prvom rade uviest autori clanku, inak ich pocinanie sa da len tazko oznacit ako vedecke, nemyslite?

Nepride vam zahadne, ze priebeh krivky sa prudko meni pred 2000 rokmi z hladkeho priebehu do ostrych fluktuacii, hoci vtedy sa o ludskom vplyve ani nechyrovalo?
Na 99% povodne data z obdobia zpred 2000 rokov pochadzaju z ladovcovych proxy, z ktorych sa nedaju ziskat udaje za jednotlive roky, ale (kvoli difuzii) iba priemery za niekolko storoci az tisicroci.

Ak sa rovnakym sposobom spriemeruju udaje na celej krivke, ziadna hokejka nevznikne. Pokial je priemerovanie odlisne, MUSI byt odlisene dvoma krivkami. Skor nez "prislusnou odbornostou" by som to nazval elementarnou gramotnostou. Nepride mi primerane urovni OSELa zverejnovat na nom clanok, ze 1+1 sa nerovna 3, ale 2.

Odpovědět


Re: Re: Tento

Radoslav Porizek,2018-11-14 23:17:09

Aj ja na tento kolosalny nezmysel zareagujem. Pri zvyseni globalnenej teploty sa predpokladaju zmeny prudeni, a teda aj lokalnych klimatickych pomerov: niekde moze byt suchsie, niekde zas viacej zrazok nez predtym. V GLOBALE sa ale nepredpoklada, ze by zvysenie teploty malo viest k vacsim sucham.

Ako priklad si staci zobrat Saharu, kde bola pust cez predchadzajuce chladnejsie obdobia podstatne vacsia, nez je dnes.

Ale sa staci pozriet na krajiny juzne od nas: nepride mi, ze by boli suzovane suchami, prave naopak, dovazame odial nadbytky ich urody.

Odpovědět


Re: Re: Tento

Novák Jiří,2018-11-14 23:40:37

Samozřejmě tu máme argument že s oteplením vzrostou srážky. Ale kde? V subpolární oblasti? Tak tam je nám to doslova a do písmene k ničemu. Byť se občas objeví fantasta, který tvrdí, že budeme orat v tundře...
A já dodávám že hned potom, co začnou z nebe pršet bonbony.


Pokud jde o postupující desertifikaci, o tom vědí svoje už dnes ve Španělsku a na Balkáně a když se podíváme dál do světa tak Sahara vesele roste (a ani náhodou to nevypadá, že by se zazelenala jak předpokládají klimaskeptici) a takhle by se dalo pokračovat.

Odpovědět


Re: Re: Re: Tento

Radoslav Porizek,2018-11-17 00:39:14

S oteplenim vzrastu zrazky ale sa aj zvysi vypar. Dolezitejsie je, ze sa zmeni prudenia vzduchu, co povedie niekde k zvyseniu zrazok, inde k znizeniu, ale GLOBALNE sa neznizia.

Cherrypicking oblasti, kde vzrasta sucho, je bud nepochopenim hore napisaneho, alebo hrubou demagogiou - vyberte si.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Tento

Novák Jiří,2018-11-20 13:16:02

No to vidím, že jste nepochopil, co jsem "hore písal". Doporučuju si celou problematiku pořádně nastudovat a pak ještě jednou přečíst co píšu. A pak už to dozajista pochopíte.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Tento

Marek Ťažiar,2018-11-20 14:56:30

Tak toto si všímam na oboch stranách debaty. Popierači nosia snehové gule do kongresu a poprední oteplovači (Mann, Schmitt) využili posledné Kalifornské požiare k ich propagande, ako to len šlo. Lokálne ochladenie = počasie, Lokálny vzostup požiarov = globálne oteplovanie.

Odpovědět


Re: Tento

Mojmir Kosco,2018-11-15 08:06:02

Určitě korály napomohli k vzniku ostrovů .To tento výzkum potvrdil .Za určitých podmínek i rychle to taky víme. Zemědělci pěstují řepku (a víte že zemědělci pracují na poli ?) s GO to sice nemá co dělat ale to je přece jedno . Města se přesunou dál od moře .A oteplování existuje a celosvětově a není oblast kde to neplatí .
Na Sahaře byla voda když u nás byla maximálně lesostep a Kopčem objevil třeni.

Pane jo mi toho víme .
Rovněž víme na Sahaře již trsali kolem Sfingy a svítili si obřímu ale fact obřími (za týden naroste o 7,5 cm ) na tom obrázku s dendry asi nebudou žárovky.

Ale co nevím třeba kam se ti lide s pobřeží hnou.

Odpovědět

oteplování

Josef Nýč,2018-11-14 06:25:21

Dobrý den. Velmi dobrý příspěvek. Oteplovalo se v minulosti za přispění živočichů vždy ( pravda
s průmyslovou revolucí rychleji).

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace